Polisse

Zajímavý až polodokumentární náhled do oddělení dětské policie, která má za úkol chránit děti před pedofily a sexuálními predátory, což zde bývají i vlastní otcové, či děda. Trochu mi to připomínalo Patrolu, akorát ve Francii. Má to televiznější look, ale zase to přidává na autentičnosti a je tu detailně natočená každodenní práce policistů bez příkras a se všemi problémy. Výslechy dětí i pedofilů, hádky s kolegy či nahlédnutí do osobních životů policistů- tahle linka mě bavila nejméně. Herecky je to velmi dobře zahráno a dialogy jsou mrazivé a nepříjemné. Některé scény jsou super, některé pasáže mi přišly naopak trochu nudnější. Hodnocení se u mne při sledování převažovalo jak dvě strany váh, ale pak přišlo finále a bylo rozhodnuto. Závěrečná hádka v kanclu s kolegyněmi byl takový masakr, že z toho až mrazilo. To byl herecký koncert jak se patří. + výslech malého chlapečka, který nechtěl, aby tělocvikář, který jej osahával šel do vězení, jelikož ho měl rád. ÚLET! Finální záběr celou depku jen podtrhuje a je správně šokující. Dobrý film, kdo rád kriminálky či cokoliv s pedofily, tak by tomu měl dát šanci. 7/10. (15.04.2023)

Výjimečný film, jehož styl vyprávění bude zpočátku působit těžkosti, je to jak rychle přetáčená kazeta s výukou francouzského jazyka. Pseudodokumentární forma je opravdu zvláštní, ale o to víc autentická metoda, kterou si postupně oblíbíte, zejména když pozorujete, jak většině oddělení ujíždějí nervy při setkání s hloupými agresory. Konec je opravdu nezapomenutelný, šokující. (13.03.2012)

Máte práci, která s vámi nechodí domů a při zpětné inventuře dne se vám občas prožene hlavou maximálně myšlenka, jestli jste všude zhasli, zamkli? Tak v pařížském policejním oddělení péče o děti ji nemají, nenosí si ji do svých domovů v aktovce, ale pod kůží a její náplní je špína, špína a zase špína... a uklizeno nebude nikdy. Jak se s tím vyrovnat? Kde čerpat sílu pro každý nový den, který přinese jen další její nános, a co dělat, když ani domov nemá pevnou kotvu, protože osobní život není vůči pracovní frustraci imunní? Možná náhradní rodina složená z pracovního týmu - která rozumí rozčarování z každodenní bezmoci a nebo se dovede společně radovat z malého vítězství nad ní (krásná, spontánně působící scéna s tancem, kde je vysloveně cítit ten přetlak, který musí ven), aby se poté znovu nechala spoutat smutkem z nemožnosti změnit svět - se pro mnohé může stát jediným útočištěm... i tam jsou však jedinci s vyšší citovou zainteresovaností ohroženi více, než ostatní. Ani koncový pohled na zářijovou ulici plnou dětí zde není úlevný, vybízí k myšlence, kolik se na ní namátkou pohybuje dětí, stravovaných strachem z vlastních příbuzných... Spokojenost s realistickým zpracováním a hereckými výkony mírně kalila trochu zbytečně vygradovaná hysterie (ač výtečně zahraná), skóre však vyrovnala veselá scéna s chytrým mobilem, nesrovnala jsem se jen s podružnou epizodou okolo policejní fotografky, jejíž postava mě celou dobu neskutečně iritovala, holt každý není Clint Eastwood a měl by si uvědomit, že jeho místo je jen na jedné natáčecí straně, což není úplně špatná zpráva, někdo nemá co dělat na žádné z nich ;-) (01.10.2014)

Prvních patnáct minut se mi zdálo zmatených, nelogických a nicneříkajících. Jenže pak film začne být kompaktní, zajímavý a hlavně dost realistický. Téma týraných dětí stále zůstává tak nějak na okraji zájmu filmařů.Maiwenn Le Besco ale nezavírá před tímhle tématem oči a všechno říká doslova, na plnou pusu. Nejde ale o snahu tematiku pedofilie a týrání dětí nějak skandalizovat či zlehčovat. Právě naopak - dějová linka chvílemi ustupuje do pozadí a příběhy vyprávěné a prožívané dětmi bijí diváka do očí. Polisse mě velmi příjemně překvapil. V hlavě mi zůstane spousta scén: mrtvé novorozeně, otvírání okna a tragikomické scéna se smartphonem. (28.09.2012)

Ach. Velmi těžké na hodnocení. Já vlastně podobné typy filmů nemám zas tolik v lásce. Prostředí a téma, které se zas tolik netočí a od začátku do konce je to velmi smutný až znepokojivý pohled. Polisse totiž sleduje polodokumentární formou denní rutinu policejního oddělení, které se zaměřuje na zneužívá dětí. Do dění také probublávají mezilidské vztahy a sledujeme jak denodenní práce dopadá na jednotlivé členy jednotky. Finále mi film vyloženě zkazilo, protože nemusím takové vychtěné šokující finální záběry, které vyústí v titulkové hrobové ticho. (29.09.2023)