Ve jménu vlasti - Série 8

Made me cry like hell. Pokud si osobně nedokáži představit lepší zakončení, tzn. ani víc hořké, ani sladší, ale jsem naprosto spokojen s tímto, znamená to, že lepší vizitku si tvůrci po téměř deseti letech natáčení seriálu prostě nemohli zasloužit. Homeland pro mě byl špičkou špionážních seriálů, a mám seriózní obavy, že se mu na televizním poli už nikdy nic nevyrovná. Po herecké stránce, ve stupňování napětí, ani v nekompromisním reflektování světové politické situace. Ale ono to je možná dobře. Nač se přeci jen pořád dokola snažit, sesazovat krále z trůnu? Prostě si za dekádu dám opáčko, a bude. Takže: ať žije král! Navždy v nás. (27.04.2020)

Ve jménu vlasti dokázalo stvořit zbrusu nový žánr špinážní fantasy. Zatímco Izraelci, kteří stojí za původním nápadem, natočili nefalšovaný thriller, Američani se odpoutali od reality a začali vytvářet alternativní moderní historii. Vždycky to bylo naivní a odpoutané od skutečné práce tajných služeb a fungování americké státní administrativy: agentka CIA, která se motá kolem několika amerických prezidentů a zásadním způsobem ovlivňuje světové dějiny, se prostě nedá brát vážně. Zároveň ale tvůrci nikdy nepřešli do modu ženský agent 007. Sledovat seriál se dalo při uplatnění nadhledu a především díky obsazení, které táhne výborná Claire Danes, ale i v jejím okolí se vždycky vyskytovala další herecká esa, díky kterým se dalo přežít leccos, co by jinak znamenalo povytáhnout obočí a kroutit hlavou. Jak šel čas, mám pocit, že se seriál stal obětí vlastního úspěchu a začal nebezpečně zahnívat. Fantazie scénáristů se rozletěla až nebezpečně do šíře. Hodnotit hvězdičkami nebudu, ale je dobře, že se v té záležitosti dál nebude pokračovat... (08.12.2020)

Přes výsledné čtyřhvězdičkové hodnocení vnímám osmou sezónu jako nevyrovnanou, přičemž pohádkové finále pro mě bylo velkým zklamáním. K Homelandu, kterým to před lety začalo to mělo nakonec dost daleko, přestože jsem měl v některých momentech pocit, že si tvůrci na svou tehdejší práci přece jen vzpomněli. Navíc už mi fakt vadí, jak za všechno můžou Rusové. Nejsem žádný rusofil, je mi jasné, že Vladimír Putin chce stát v čele státu, který bude získávat na moci, ale alespoň nemám pochyby o jeho svéprávnosti, což často nemohu říci o jeho protějšcích u červeného tlačítka za Atlantikem. I ta ohraná písnička o okupaci ze srpna 68' (ač pravdivá) už mě nebaví, protože jsem se vždycky zajímal o dějiny, takže vím, že nám v roce 1938 respektive 1939 totéž provedli Němci podporovaní Itálií za tichého souhlasu Velké Británie a Francie (přesto jsme s nimi v EU a NATO na věčné časy a nikdy jinak). A stejně jako v roce 1968 nezaváhali s bodnutím do ledvin ani všichni naši sousedé. Takže kdybych měl nenávidět všechny okupanty, musel bych se cítit dost osaměle. 4*- (21.10.2020)

S tímto seriálem jsem strávil devět let a bude mi určitě chybět. Carrie a Saul pro mě zůstanou výraznými seriálovými postavami, u nichž oceňuji, že ačkoli byly vykresleny v zásadě jako postavy kladné, tak pro dobrou věc dokázaly učinit i mnoho nestandardního či objektivně amorálního. Seržant Brody se do mé paměti vryl stejně tak silně a výrazně. V neposlední řadě oceňuji, že tento seriál dokázal to, co jen tak každý seriál nedokáže, resp. jeho tvůrci - v nejlepším přestat a vše důstojně ukončit. (17.10.2021)

Poslední série měla výbornou gradaci a silný emotivní ukončení. Postavy a celý svět tajných sklužeb jsou mě vysloveně odporné, ale asi se nedá svítit a člověk se v tomhle světě jinak chovat ani nemůže. Často mě seriál donutil přemýšlet nad zkurveností tohoto světa, hlavně teda všech těch velkých zemí. (18.04.2023)