Welcome to New York
Welcome to New York
Režie:
Abel FerraraKamera:
Ken KelschHrají:
Gérard Depardieu, Jacqueline Bisset, Drena De Niro, Paul Calderon, Paul Hipp, Ronald Guttman, Shanyn Leigh, John Patrick Barry, Raquel Toro, Anna Lakomy (více)Obsahy(2)
Film vypráví příběh mocného muže pana Devereauxe (Gérard Depardieu), který každý den rozhoduje o miliardových částkách a na jeho rozhodnutích závisí osudy mnohých ekonomik světa, nicméně jeho stinnou stránkou je sexuální závislost a praktikování zvrhlých sexuálních praktik, díky čemuž je zatčen a medializace celého případu a soudního procesu ho společensky odrovná. Film je inspirován skutečným případem Dominique Strausse-Kahna, jeho zatčením za údajné znásilnění několika žen a následnými výpovědi během soudního procesu v New Yorku v roce 2011. (Georgex)
(více)Recenze (24)
Ten začátek bylo skoro jak soft péčko a jsme si jist, že Gerard byl spokojený a natáčení si užíval a myslím si že ani nic nehrál. Ovšem samozřejmě pohled na nahého starého hodně tlustého Gegarda nenaní nic co bych si chtěl dopřávat při večerech v karanténě. Celý film působí, chladně, odtažitě, více bezdialogových scén než diaogových, ale zas eumí velmi dobře vyprávět, takže cajk. ()
Gérard Depardieu tady hraje docela drsnou postavu. Vlastně mi ty jeho zážitky, coby politika na výsluní, lehce první hodinu připomínaly Vlka z Wall Street. Druhá půlka už taková nebyla. Možná hlavně proto, že kvůli té první půlce Gérard skončil ve vězení. Každopádně nejzásadnější problém tohodle filmu je ten, že se v něm neděje vůbec nic zajímavýho. Teda pakliže neberete v potaz, že Gérard ukáže v cele pinďoura. ()
Ferraru nakoukaného nemám, ale takhle skvělé, procedurálně laděné drama jsem od něj fakt nečekal. Welcome to New York funguje na zvláštním paradoxu, který se ustavuje už před úvodními titulky: Depardieu v kostýmu Deverauxe sedí někde v hotelu a odpovídá na otázky novinářů (tuším taky herců) o své roli. Nejenom kostýmy, ale taky kulisy, typ snímání atd. zcela odpovídá filmu, který pak následuje. Paradoxní je, že ačkoli by tím mohl snímek naznačovat směřování k metadramatu, opak je pravdou a nastupuje realisticky působící rekonstrukce událostí, která akorát občas hodí nějakou intertextuální narážku a hlavně pak v závěrečném aktu začne připomínat něco z House of Cards. Jako by tím, že už v předúvodní vložce film sebeuvědoměle "uzná" Depardieuho personu jako známou hvězdu, tenhle problém pro zbytek stopáže smete ze stolu. _______ Film tak po většinu času balancuje na hraně jakoby improvizované doku-rekonstrukce a regulérního dramatu, kdy je těžké odhadout, co momentálně převažuje. Famózně inscenovaná je hlavně první hádka Deverauxe s manželkou v tom novém newyorském bytě. Stačí sledovat pohyby neustále přecházejících postav v souvislosti s tím, co říkají a jak se jejich dialog vyvíjí. Dokážu si představit, že to mohlo být strašně složité tahkle natočit a že bylo nutné brát to třeba padesátkrát,ale zároveň si dokážu představit, že tohle spíchli na první dobrou a že to do určité míry byla improvizace. Fakt nevím, ale přišlo mi to uhrančivé. _______ Samostatnou kapitolou je rovina významová, vztahující se částečně k reálné kauze a zároveň k propasti mezi společenskými třídami obecně, která pochopitelně úzce souvisí s tou rovinou formální. Ferrarův film je vzácným příkladem do jisté míry nezaujatého, ale současně jasně angažovaného, společensky kritického dramatu, které se vyhýbá snad všem pastem spojeným s tímto "žánrem". Deveraux je sice zobrazovaný jako sexuálně nenažrané prase (ten zvířecí příměr není náhoda, sledujte to herectví), ale ve chvíli, kdy se ocitne ve vazební cele spolu s několika nabušenými černochy, to napětí plynoucí ze scény vede podvratně k určité divácké empatii. Tady je v tom zároveň další, silně ironická rovina, která ostatně prostupuje celým filmem - už název takhle skvěle funguje ve chvíli, kdy se ve filmu objeví jako nápis. Stejně tak problematika "vykořisťovaných" je značně problematizovaná, když někteří evidentně ze svojí pozice (a z pozice Deverauxe) naopak rádi těží ve vlastní prospěch. "No one wants to be saved." ________ Navzdory mírné rozevlátosti jde podle mě o hodně silný, po všech stránkách komplexní film, který na věci nahlíží ze znepokojivých úhlů a znemožňuje jednoznačné čtení. Právě v tom je jeho skutečná provokativnost, kterou někdo snad může interpretovat jako slabost vedoucí k nicneříkajícímu pozorování, ale mně to přijde jako vrcholná práce inteligentního filmaře. ()
Fenomenálny Gérard Depardieu ako vyžratý dekadentný bankér a sexuálny predátor s prevráteným morálnym kompasom predvádza jednu zo svojich životných rolí v nekompromisnej charakterovej štúdii, ktorá si vyslovene pýta kaliber tvorcu akým je Abel Ferrara. ()
Slizký Gérard Depardieu, který šokuje a překvapuje ve snímku ještě více slizkého režiséra, který se s pohledem na New York, nikdy nepáře. Film je zbytečně utahaný a ve své podstatě nikam nesměřuje, ale stojí za vidění už jen kvůli Gérardovi, který sice vzbuzuje odpor, ale přesto ho bude divák rád sledovat. ()
Otevřený pohled na sex, moc a privilegia. Děsivé znázornění aféry Dominique Strauss-Kahna v podání antihrdiny Depardieua, který je ve své roli velmi uvěřitelný včetně přerostlého pupku . Oceňuji , že ukázal své nahé tělo zničené kombinací jídla, pití a nedostatku pohybu , aby ilustroval životní styl představitelů tzv. "kasinové ekonomiky", v níž miliony lidí místo užitečné práce pouze sází na vzestup nebo pokles čehokoli. ()
Doposial najlepsi film Abela Ferraru, kde sa predstavuje v hlavnej ulohe Gepard Žerardieu v roli riaditela Svetovej Banky. Prva polhodina bola rezisersk genialna, uzival si prachy, krasne baby .. potom ale nasledovala drsna druha polka, vazenie atd. Pikoska je to, ze Gepard Zerardieu neziadal za svoju rolu ziadny honor, nevzal si ani dolar : 67 % ()
Člověk by si řekl když je Gérald ten francouz,že bude věkem zrát jako víno,ale on zatím kyne jako těsto na olbřímí mazanec. Na staré kolena by si mohl vybírat trochu seriózní role a né si otírat pytel o xicht odporné pokojské a ukazovat šulínka na kterého stejně není nikdo zvědavý. Nudný bezcharakterní snímek natočený za jedno odpoledne a když nad tím teď zpětně přemýšlím prostě fuj odeberu i tu jednu hvězdu co jsem z milosti udělil. ()
Pane Depardieu, já Vás mám rád. Ale pokud budete hrát v takových filmech, slibuju, že Vás mít rád už nebudu... Já nevím, jestli Depardieua dostane dříve do hrobu těch 14 lahví vína denně nebo debilní filmy pitomých scénáristů a režisérů. Jedním z těchto hrobníků je i jakýsi Abel Ferrara, který se rozhodl, že to Strass-Kahnovi natře. Natřel to akorát sám sobě. Tématicky je naprosto všechno v pořádku, ale pokud chce někdo pojmout film jako kritiku určitých lidí, musí si umět napsat scénář, který bude za něco stát. Na prosouloženou první půlhodinku plynule navazuje pasáž obsahující Depardieua v cele a pak v domácím vězení, která je protkána bezduchými dialogy mezi viníkem a jeho manželkou, což je ještě větší utrpení než vykrmený Depardieu oblažovaný sličnými děvami a vyluzující dost podivné chrochtavé zvuky. Jenže této "zábavy" si ve zbytku filmu již tolik neužijeme. Sečteno a podtrženo, scénář idiotský, herecké výkony chabé, režie nijaká, atmosféra nulová. Ale to XXL porno vlastně celkem ujde... 30% ()
Gérard Depardieu si roli chlípného starce, který si z MMF udělal svůj osobní bordel, patrně užíval a ani se mu nedivím, že za svoji účast nepožadoval žádný honorář. Bohužel film sám o sobě nemá žádnou vypovídající hodnotu a jediné, co se v něm dozvíte je to, že Dominique Strauss-Kahn byl pořádně zvrhlý jedinec, což je na dvou hodinovou stopáž opravdu málo. Každopádně pokud chcete vidět kupu nahých prsou či obnaženou zadnici Gérarda Depardieu, tak v tomto filmu naleznete obojí. Moje hodnocení 40%. ()
Ferrrara si znovu vybral látku, ktorá mu je najbližšia. A ako režisér aj postavy v jeho filmoch majú silnejšie postavenie, rady vyčnievajú z davu a dráždia kontroverzným správaním. Taký je osud významného politika Devereauxa, ktorý sa nechá unášať sexuálnymi úchylkami, pŕzni všetko čo je v dosahu a nezastaví ho ani žaloba či domáce väzenie. Gérarda si vážim o to viac, že bez honoráru vzal túto výzvu a mizantropa bez morálky stvárnil excelentne. Jeho osobnosť dokonale reflektujú rozhovory s manželkou, ktoré zakaždým končia rezignáciou na Devereauxov chladný postoj ku všetkému a všetkým. A či sa dočkáme záverečného rozhrešenia vie každý kto aspoň trochu pozná Ferrarovu tvorbu. ()
Prvních 30 minut je to vyloženě soft porno (těžko říct, zda se Gérard vzdal svého honoráře, aby si pojistil roli, kde bude mít několik sexuálních scén s děvčaty, které by mohli být snad i jeho neteřemi). Dalších 30 minut pátrání, soud a vězění bylo taktéž výborných a z uhrančivého samce a násilníka se rázem stal podělanej srab. Zbylá část se odehrála už jen v jeho bytě, kde si odpykává domácí vězení. Tato část klade největší důraz na herecké umění zúčastněných, zároveň je však dost statická, dlouhá a po čase začne nudit. ()
Svéráznej Abel Ferrara (New Rose Hotel, Driller Killer, Bad Lieutenant s Harvey Keitelem) vychází z reálné "me too" kauzy (konkrétní detaily jsou teda prý lehce pozměněný, ale asi si to z médií pamatuju), Gérard Depardieu jako mocný muž a kandidát na prezidenta, kterej má pocit, že všechno kolem něj, včetně lidí, je majetek určenej k jeho použití. Začátek akcentuje jeho věčně nadrženou odulou nechutnou tvář, druhá půlka spíš jeho skoro politováníhodnou zoufalou a nedospělou část. Jinak celý to má velice rozvláčné artové tempo a první půlka provádějící nás jeho zadržením je hezky chladně observační a procedurální. ()
Zajímavá je jenom první čtvrtina stopáže, a to nejenom kvůli sympatickýmu počtu full frontal pussynek. Část ve vězení by taky mohla být docela zajímavá, kdyby nebyla tak natahovaná (Kahnovo svlečení a oblečení prokládaný bezmocnym chroptěnim trvá snad 5 minut). Zbytek už jsou jenom takový okecávačky nejen od zklamaný manželky o (překvapivě) zničený kariéře. Celá tahle kauza se mi však zdá přitažená za vlasy. Kahn je možná závislej na sexu a má svoje potřeby urgentnější než ostatní, ale zdá se mi fakt divný, že by šáhnul po takový opici, když si jinak objednával takový luxusní kurvičky. Nicméně scéna, kdy se pokojský místo podání ruky představí vyhoněnim do xichtu je docela epická. Jedno je každopádně jistý - tenhle týpek označenej bývalou přítelkyní za "napůl člověka a napůl prase" ví, jak zapařit. ()
Popravdě se mi chce smát, když vidím, že tu někdo dal pět hvězd. Nechci nikoho urazit, ale dát takové hodnocení filmu, kde se nahý Obelix vystříká uklízečce na obličej a tím děj končí, je stejné, jako dát pět hvězdiček pětiminutovýmu péčku na pornhub.com, kde starej a tlustej slizák plácá lolitky po prdeli. Určitě tady bude pár onanistů drandit nad dialogy, protože přesně o to v tomto dramatu jde (ironie). ()
Myšlenku to mělo, celé dvě hodiny jsem vydržel sledovat film a neusnul jsem, ale nějak nevím, co tím chtěl básník vlastně říct. Spíše mi přijde, že si stárnoucí Depardieu chtěl ještě něco užít a aspoň před kamerou se obklopil zástupem bezejmenných lehkých děv. Politiku bohužel nesleduji, takže jako obyčejnému divákovi ten film asi opravdu nemá co sdělit. ()
Naturalne tvrdé, ale bola to príjemná zmena popri opozeranej americkej produkcii. Niekedy mi to prišlo až príliš surové, aby to bolo skutočne, no obsadiť do hlavných úloh Jacqueline Bisset & Gerarda Depardieu bolo priam geniálne. Skvelá kombinácia a oceňujem aj kombinovanie angličtiny a francúzštiny. Prišlo mi to zaujímavé.Úprimne som bol prekvapený, že tak známy herec ako Depardieu prijal takúto Naturalne - provokatívnu úlohu, ale zvládol to skvelé. Niektoré scény mohli trochu zmierniť, no inak som bol šokovaný a to od filmu očakávam. Byt pozitívne šokovaný znamená, že na daný film tak skoro nezabudnem. ()
Tak to teda s bídou 2 **, Depardieu by se měl raději už jen starat o své vinice. Tento film byl fakt ubohý. ()
Gérard Depardieu zahrál skvěle zhýralého židovského politika ve vysokém postavení aspirujícího na prezidenta Francie. Výborně mu sekundovala v roli ambiciozní manželky "chovající velkou lásku k Izraeli" Jacqueline Bisset. Kéž by si lidé všude na světě z toho vzali ponaučení, koho volí do politických funkcí. ()
Depardovi byla role šitá na tělo. A že to jeho tělo v tomhle filmu hodně hraje! Naposledy Depardovi tak dobře sedlo Mammuth (2010). Abel Ferrara je trochu rozevlátý tvůrce (kdo viděl Cinéma de notre temps: Abel Ferrara: Not Guilty (2003) dá mi za pravdu) což je na filmu znát a na zdejším nepřiměřeně slabém hodnocení bohužel také. Místy až nevídané souznění Depard - Bisset (cherchez la femme!) doplňoval typický Ferrarovský nepřikrášlený realismus připomínající nám jak se kolečka otáčejí v systému. Například sekvence jak prochází Depard alias DSK přijímacím procesem na vazbu je mistrovská, stejně jako casting všech postav těch zlých poručíků. Není to nic pro většinový vkus, ale přesto výrazný film roku 2014. ()