The Prisoner of Shark Island
Režie:
John FordScénář:
Nunnally JohnsonKamera:
Bert GlennonHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Warner Baxter, Gloria Stuart, Claude Gillingwater, Arthur Byron, O.P. Heggie, John McGuire, Harry Carey, Francis McDonald, John Carradine, Fred Kohler Jr. (více)Obsahy(1)
Píše se 14. dubna 1865 a je krátce po skončení války Severu proti Jihu. Při slavnostním večerním představení ve Fordově divadle ve Washingtonu, atentátník, herec John Wilkes Booth vnikne do lóže prezidenta Spojených států Abrahama Lincolna a z blízkosti jej zezadu dvakrát střelí do hlavy. Z místa činu se mu podaří uniknout, jeho obět však těžkému zranění podlehne. Pozdě v noci zraněný Booth zaklepe na dveře domu venkovského lékaře Samuela Mudda a požádá jej o ošetření. Ten muže přijme a vůbec netuší, že první lékařskou pomoc právě poskytl vrahovi prezidenta. Později se to také marně pokouší vysvětlit důstojníkovi armádní čety, která zločince pronásleduje a objeví v domě jeho stopy. Stejně neúspěšně se pak doktor Mudd pokouší prokázat svoji nevinu před soudem, který ho za spoluúčast na spiknutí s dalšími atentátníky a příznivci Konfederace, odsoudí k doživotním těžkým pracem...
Filmové drama natočil režisér John Ford, jehož na jedné straně zaujalo téma atentátu na šestnáctého prezidenta USA, a na druhé možnost ztvárnit osud člověka, který se pokouší se vzdorovat násilí i šikaně v extrémních podmínkách. Pod jeho vedením postavu Samuela Mudda pozoruhodným způsobem ztvárnil Warner Baxter, jehož jsme mohli vidět již vidět ve filmech 42. ulice, Dostihy smrti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
V Americké historii se moc nevyznám, takže jsem se dověděl zas o jednom zajímavém osudu - jak dopadl muž, který ošetřil vraha prezidenta Lincolna. A i když po přečtení článku na wiki je jasné, že to nebylo tak černobílé (Mudd Bootha znal, soud je nesmyslně odbytý), stejně to byl moc zajímavý příběh. Vražda prezidenta, trošku té jižanské atmosféry, černošské pluky, drsná vězeňská pasáž následovaná ještě drsnějším bojem se žlutou zimnicí. Ford se začínal učit, na správných místech přitlačil na napětí i emocích a natočil velice slušný snímek. A mimochodem k vidění je tu jak mladý hororová hvězda John Carradine, tak mladá i když nikterak hezká Gloria Stuart (vzpomínáte na babičku z Titanicu?). Historický film roku 1936. ()
Maksimalne zaujimavy film o Johnovi Wylkes Boothovi, ktory v aprili 1865 zastrelil prezidenta Bangladesa, teda pardon USA Abrahama Lincolna. Atentatnik sa uchyli k jednemu cloveku /akysi doktor/, ale ten clovek pred sudom neobstoji a tak bol uvaleny nanho trest. A kedze jestvuje nieco take ako Hyppokratova prisaha tak doktorik nesmel odmietnut atentanikovi pomoc. Kvalitny film na rok vzniku, dialogy perfektne a skusena rezia zabezpecuju filmu 85 % ()
No, vcelku slušný film s několika opravdu povedenými momenty, který by se dal rámcově rozdělit do dvou bloků, možná i tří bloků. Poměrně zajímavý začátek není sice z dnešního hlediska nijak úchvatně zpracovaný, ale rozhodně nepostrádá jisté napětí. Vražda amerického prezidenta, která je úderná zejména svou zdrcující jednoduchostí, se stává zrůdným činem, jenž se podepíše ještě do životů nevinných lidí. Téměř celou dobu je jasně čitelná Fordova snaha vzdát poklonu lékařům, přičemž koketuje s klady a zápory tohoto povolání. Dr. Samuel Mudd tak po nečekaném koloběhu života dostane příležitost dokázat to co celý snímek tvrdil, tedy že neměl na výběr a musel - i když v našem případě tak činil nevědomky - pomoci i člověku, který se nedá nazvat zrovna počestným. Hlavním problémem tohoto snímku je snaha pojmout více témat (lékař, soudnictví, rasismus, masivní odsouzení...), přičemž některá musí být logicky šizena. Podivné vrstvení témat pak vrcholí zejména v nepříliš povedeném středu, kdy se snímek spíše větví, což se snaží hloupě krýt - snaží se diváka přesvědčit, že se jedná o pouhé vězeňské drama. Zajatec ostrova žraloků rozhodně není strhující podívaná, k tomu by bylo třeba zejména lepší režie - pevnějšího vedení, přesto se však jedná o slušný film na dlouhou chvíli, neboť některé části jsou i dnes poměrně (!) zábavné. ()
Príbeh z doby po americkej občianskej vojne, v ktorom ešte cítiť nenávisť voči druhej strane i belošskú nadradenosť nad farebnými. Síce väzenské prostredie nie je natoľko dramaticky podané, ako by si téma zasluhovala, ale aj tak ide o zdarilý epický príbeh boja jednotlivca proti svetu a víťazstva nádeje nad beznádejou. Občasné zjednodušenia a logické nedostatky - napr. manželka za spoluúčasť na pomoci atentátnikovi i úteku väzna nie je vôbec trestaná - sa dajú odpustiť len s prižmúrením očka. ()
Každá krajina má svoju históriu a každá história má svoje slávne i tienisté stránky. Príbeh lekára, ktorý pomohol pacientovi v núdzi, lebo mu to tak velila povinnosť a politické súkolie ho bezprávne zomlelo, nie je tým, čím by sa mohla vtedy rodiaca sa americká demokracia pýšiť. John Ford sa ako zručný remeselník zhostil svojej taktovky s prehľadom a natočil pútavú drámu, v ktorej zažiaril Warner Baxter. ()
Reklama