Výlet s mámou

Zřejmě to nejameričtější uchopení rodinný tématiky, jaký si člověk může představit. "Botox Lady Barbra" mi teda sice zezačátku hrozně připomínala vlastní mámu, takže jsem byl odhodlanej tomuhle filmu dát šanci, ale ne, nakonec konstatuju naprostou příšernost. Rogen mě až záhadně moc otravoval, samý "Mum, don't … stop talking …". No prostě uťáplej kluk, co se nešikovně žene za splněnim svýho celoživotního snu, aby ho nakonec zrealizoval jak jinak než zabrnkánim na rodinnou strunu. Jak prostý! (A jak protivný zároveň!) (30.06.2013)

Nebylo to nejhorší. Prostě pohodově plynoucí snímek, kde si dva lidi na cestě uvědomí co jeden pro druhého znamenají a napraví svůj vztah. Tady v kombinaci matka - syn. Plus pár povedených scének ( asi vede Grand Canyon ) a skvělá Barbra Streisand, kterou bych za to její věčný mluvení a vměšování se do všeho zabil. Myšleno v dobrym. Nejvíc mě, ale zklmalo, když jsem se těšil na Yvonne Strahovski ( mojí velkou favoritku ) a ona v celém filmu pobude všehovšudy 2 minuty. (23.04.2013)

Jeden z najslabších Rogenových filmov. Už samotný námet je podpriemerný. Úpenlivá starostlivosť matky o syna nemá čo také zaujímavé ponúknuť. Rogen tu hrá priemerne, bez tradičnej vtipnej, charizmatickej "Rogenovštiny". To čo robí Rogena Rogenom sa tu jednoducho stratilo. Situáciu trocha zachraňuje B. Streisandová, ale na priemer to nestačí. Celkový dojem z filmu je šedivý ako skapatá myš a nemôžem sa ubrániť pocitu zbytočnosti. U Rogena celkom nezvyčajné, sklamanie je preto na mieste. 30/100 (13.04.2014)

V téhle americké rodinné komedii režisérky Návrhu nebo 27 šatů Anne Fletcher si sice hlavní hrdinka (název praví vše) naporcuje v jedné texaské hospůdce pořádný steak, jinak je ale trip její a jejího synka nesmírně dietní. I průměrný divák totiž očekává něco víc než jen bezvýraznou variaci na oprýskané schéma. Na jeden večer s přítelkyní/matkou/dědou/papouškem to samozřejmě stačí bez problému, se sáhnutím po stejném filmu za několik let to ale vidím bledě. Jakmile totiž jedna z postav po patnácti minutách děje zvedne telefon, divákovi hned vše docvakne. To bylo tak. Vystudovaný organický chemik Andrew Brewster je takový vtipný suchar, který dennodenně promazává ze záznamníku zprávy od mámy („I kdyby mému penisu narostlo oko, neřekl bych ti to.“). Vymyslel cosi velkého, co spojuje přirozené čistící schopnosti, není to toxické a stálo ho to pět let života a stovky zelených bankovek. Jenže o jeho výrobek je prachmizerný zájem. Mámě kecá, že další z mnoha pohovorů dopadl slušně, ta mezitím řeší, proč synek nemá štěstí na opačné pohlaví. Tihle dva se pak na základě jednoho neživotného rozhovoru „á la musím se ti s něčím svěřit, synku“ vydávají na spanilou osmidenní jízdu napříč Amerikou, aby Andrew konečně uspěl (na obou frontách) a matka-vdova Joyce potkala dávnou lásku (jen o tom zatím neví). Tahle standardní road movie samozřejmě osloví úzký výsek z publika, který se naladí na svéráznou matku prahnoucí po slevách, i na mizerného obchoďáka s tváří tentokrát docela umírněného, přesto po letech už trochu otravného Setha Rogena. Ten si vybudoval poměrně nezáviděníhodnou pozici. Jeho doménou jsou (ztřeštěné i ty krapet inteligentnější) komedie, a holt když se divák nesměje, dá mu to pěkně sežrat. Snaha v té neuvěřitelné záplavě filmů udělat něco trochu jinak a odlišit se od zástupu ostatních kolegů (na pracovní cestu si vezme matku) nevychází. Nepomáhá tomu ani samotná Barbra Streisand, která naposledy zazářila v inteligentní romanci Dvě tváře lásky, ve které léta páně 1996 hrála a za níž také stojí jako režisérka. Od té doby (vyjma dvou ze tří dílů taškařice o tom, jak byl něčí fotr pořádnej lotr) ticho po pěšině. Chemie mezi nimi je poměrně málo hmatatelná, přímých direktů na bránice zas tolik není, dojemných momentů by pohledal. Výsledek je totiž zoufale neoriginální. Postavy se dostanou do několika slepých uliček, nikde se pořádně nezdrží, zase bez větších obtíží vyběhnou ven, aby nakonec beztak došly ke smíření a relativní spokojenosti. Pokud tu chtěl někdo vydolovat hřejivou lidskou komedii, po které by divák hned vytáčel matčino telefonní číslo, tak nepochodil. Klouzáním po povrchu ještě nikdo jaro neudělal. (16.06.2013)

Abych se přiznal, tak jsem na to koukl jen kvůli Yvonne. K mému zklamání se tam však objeví jen tak na tři minuty (za to palec dolu). Ovšem k mému překvapení se z filmu nakonec vyklubal docela zajímavej počin. Humor není ulítlej, ani fekální (Streisandka si neusírá na veřejnosti a Rogen se kvůli tomu necítí trapně apod.), chemie mezi hlavní dvojkou funguje, je to uvěřitelný a v některých pasážích dokonce i jak ze života, i přesto, že je to celý natočený spíš v odlehčenější atmosféře. (05.02.2014)