Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Bachy
    ****

    Nemám rád noir filmy. Nebaví mě chlapácké a zároveň květnaté blábolení drsných postav nad zbytečně komplikovaným příběhem, který stejně nikam nevede a nic mi neříkají dlouhé záběry na houpající se mlhu v temných zákoutích města plného postav s podivným chováním a podivnou motivací. Inherent Vice podle mě noir je, nicméně je to především jeden velký drogový opar a halucinogenní haluz, z kterého občas vystoupí prvky příběhového zamotance. Po druhé za sebou jsem od PTA chtěl film, který mě rozdupe úplně vším a po druhé jsem dostal něco, čemu zřejmě moc nerozumím, ale cítím, že to má velkou vnitřní sílu a hodně zvláštním způsobem mě to dost bavilo. A vždycky je za tím neskutečný Phoenix. #kviff2015(6.7.2015)

  • kaylin
    ****

    Paul Thomas Anderson si očividně rád hraje a zkouší. zkouší délku scény, záběru, vzdálenost kamery, úhel záběru, různé formy humoru, absurdních situací. A pak z toho udělá film, který obsahuje neskutečné množství divných postav, kdy vám nezáleží snad ani na jedné. Celé to má dvě a půl hodiny, ale vy si stejně říkáte, že je to prostě zajímavé a že vás to místy docela baví.(6.3.2015)

  • pan Hnědý
    ****

    Paul Thomas Anderson. Nádherné postery. Nahá sexy Katherine Waterston (podávající vzrušující dialogy, při kterých bych se zachoval přesně jako Joaquin Phoenix, prostě si to zezadu po desíti minutovém dialogu o sexu zasloužila) všechno nahrává geniálnímu snímku, který mně opět odrovná, ale bohužel všechno vyšumělo do prázdna. Barevně podkreslené, dialogově plné, ale emocionálně tak chladné, že to Andersonovi nezbaštím, ale přesto se těším na Mastera, protože Anderson dokáže zklamat pouze jedenkrát za pět let.(8.11.2015)

  • venus
    *

    Vymaštěnější scénář jsem už dlouho nepotkala. Dialogy těžké a zpomalené, dikce až nesnesitelně flegmatická, což vedlo k tomu, že vzrušující pašerácký Zlatý Tesák vyzněl jako nuda a jehož "dalekosáhlý" význam se vytratil a zcela rozplynul po první minutě. Herecké talenty utopené ve sračce vyfetovaného pozérství.(23.3.2016)

  • Tosim
    ****

    A já pořád neviděl Až na krev, hanba mi. Paul Thomas Anderson se mi začíná zamlouvat čím dál víc, zatím to vypadá, že jsou pryč ty doby, kdy svými zvláštními filmy zaujal masy, u tohoto snímku by to vlastně v principu ani nešlo, podle toho, co jsem o postmoderním Thomasi Pynchonovi četl, se režisérovi podařilo ve filmu jeho styl vystihnout. I před stopáž naprosto perfektně sladěný příběh, kde se něco tak racionálního, jako vyšetřování pohřešované osoby, mísí s hypnotickými okamžiky monologů, hodnotícími děj, scénami situačního i slovního humoru, pomrkáváním na diváka a drsnými a (skutečně) romantickými pointami jednotlivých linek. Přitom nevidíš zaškobrtnutí, nebo snad mezery v tempu a celé to dlouhé vyprávění uteče jako voda. I když chápu, že snímek by netrhal divácké rekordy, v přítmí kinosálu by to na ty dvě a půl hodiny byl daleko intenzivnější, téměř až magický zážitek. Líp to prostě doma nejde. 90%.(30.3.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace