Režie:
František FilipKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Vladimír Ráž, Jiřina Bohdalová, Bohuš Záhorský, Jaroslav Marvan, Rudolf Deyl ml., Jiří Holý, Iva Janžurová, Ladislav Trojan, Karel HálaObsahy(1)
Na televizní obrazovku se vrací málo známá adaptace hry Jaroslava Vrchlického, plná vtipných zápletek, vyprávějící o odvaze dvou zamilovaných žen, které kvůli své lásce pronikly na hrad Karlštejn, kam je dle příkazu panovníka přístup ženám zapovězen. Vznikla osm let před dnes již legendární filmovou adaptací Zdeňka Podskalského s řadou hereckých hvězd. Při svém premiérovém uvedení v roce 1965 vzbudila bouřlivý, kladný i záporný ohlas. Zcela zákonitě, protože Filipovo pojetí této klasické hry, byť v autentickém prostředí hradu Karlštejna, bylo tehdy zcela nové a netradiční. Toto zpracování klasické předlohy využívá melodie tehdy populárních českých i zahraničních šlágrů s texty P. Kopty. Například vládcův příjezd na hrad oznamovala melodie "Jó, třešně zrály". Za herce zde však zpívají většinou profesionální zpěváci. Vrchlického text převedl na televizní obrazovku v muzikálově podobě v roce 1965 František Filip s Vladimírem Rážem a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích. I přes horší technickou kvalitu, která odpovídá roku vzniku snímku, se jedná o raritní doklad televizní muzikálové tvorby. (Česká televize)
(více)Recenze (27)
Docela rád bych viděl tento povedený snímek znovu. Pro "árie" byly použity melodie tehdy populárních písniček, které herci sami zpívali. Např. král (Vl. Ráž) při příjezdu na Karlštejn zpíval na melodii písničky "Jó, třešně zrály" : "Já volně dýši, opět volně dýši..." . Dál už si ten text nepamatuji. Dodatek ze dne 8.7.2022, kde se mi částečně podařilo zhlédnout snímek znovu. - Zachytil jsem tu tehdejší dobové hity s novým textem pro potřeby této divadelní hry, které tu zazněly, ale asi dva mi utekly. Byly to: Až zazní volání divokých husí ,Noc a den, Jak vypadá čas, Jó, třešně zrály, Tam za tou duhou, Exodus, Mackie Messer, Ďáblovo stádo, Santa Anna Marie, Motýl, Valčík na rozloučenou. ()
Hvězdně obsazená inscenace, snad ještě o úroveň výše než u Podskalského verze. Jenže jako muzikál to sráží mizerné hudební aranžmá. Je mi líto, ale ten ustavičný zvuk hammondek byl pro mě po chvíli neposlouchatelný, bylo to jak na nějakém americkém stadiónu. Proto, i když všechno ostatní je kvalitní, musím dát jen tři koruny císaře a krále Karla. ()
Zajímavá alternativa ze šedesátých let dává vyniknout nápaditému scénáři pro standardní kvalitu šedesátých let. Herecké obsazení je stejně špičkové jako v případě Podskalského filmu a výkony herců buď srovnatelné, nebo i lepší. Zajímavé je romanticky sošné pojetí postavy Karla IV. Vladimírem Rážem i lidské vyjádření Arnošta z Pardubic Bohušem Záhorským a herecké kreace Rudolfa Deyla ml. Sečteno a podtrženo: není se za co stydět a František Filip, tehdy režisérsky, ale i scénáristicky přemladý (33 let) mohl být na tuto svou juvenilii poprávu pyšný. ()
Černobilá verze Noci na Karlštejně, rovněž muzikálově adaptovaná a stejně přijemná, jako její slavnější barevná sestra. Rovněž tak dobře obsazená (ostatně purkrabí na hradě ve funkci zůstal) s několika autentickými divadelními přeřeknutími, nastoluje stejnou záhadu mizení císařovniných vlasů, jako verze mladší. ()
Jsem odkojena televizními inscenacemi, které měly mnohem blíž k divadlu než k filmu. Kamera byla mnohem víc statická, šlo o jednoduchou výpravu zpravidla jen s několika herci. Není divu, že o 8 let mladší provedení v režii Zdeňka Podskalského tuto černobílou verzi zcela převálcovalo. Obsazení bylo velice dobré, zklamaly mě texty Pavla Kopty, které se místy podobaly dětským rýmovačkám na známé melodie. ()
Černobílý předchůdce slavného filmového muzikálu Zdeňka Podskalského a Karla Svobody sice nevyniká ani hýřivými barvami, ba ani příliš velkou tvůrčí fantazií, a jsa zasazen do kulis skromného televizního studia, připomíná spíše půdorys klasické jevištní inscenace, přesto si v jistém ohledu uchovává vtip, hravost a cosi jako skrytý půvab nedokonalosti. Buď jak buď, některé texty notoricky známých písniček (jejichž autorem je Pavel Kopta) vzbuzují i po letech pobavený úsměv a herci, od sošného Vladimíra Ráže, který je ideálním ztělesněním moudrého a spravedlivého vladaře, až po vynikajícího Rudolfa Deyla mladšího v roli prohnaného bavorského vévody Štěpána, hrají s neskrývaným elánem a zalíbením. Škoda, že se tehdy nepřihlásili filmaři, mohla to být vskutku nádherná podívaná... ()
Taková malá televizní perlička. Přiznám se, že jsem dost srovnávala s tou pozdější adaptací. Ta je mi mnohem bližší. Na filmu je bohužel znát doba vzniku. Zajímavý nápad použít melodie tehdejších šlágrů s upraveným textem. ()
Pozoruhodný počin, o jehož existenci jsem neměla ani tušení. Samozřejmě se budu vždycky vracet k slavnější a atraktivnější barevné verzi, ale pokud budete mít možnost se podívat, pro srovnání určitě doporučuji. Zajímavá volba tvůrců zkombinovat nové texty se známými melodiemi (Už volně dýši místo Jó, třešně zrály bylo hodně zábavné :)). ()
….dve hviezdy len za hercov a historickú hodnotu tv filmu…..inak slabe a pesničky-nepesničky…. ()
Nepříliš známá zato však solidní verze Vrchlického hry. I když se jedná o studiovku s občasnými reálnými záběry, stejně dokáže zaujmout. Vcelku zajímavé herecké obsazení. Herecké páry, které se před kamerou skoro nikdy společně nevyskytovaly. (Ráž/Bohdalová ; Trojan/Bohdalová). Zajímavé použití oblíbených dobových šlágrů s novými texty. (Jo, třešně zrály, Ďáblovo stádo, Meckie Messer). Škoda, že nemůžu dohledat, kdo za koho v tomto filmu zpívá. Podle poslechu tipuju, že samy sebe zpívají Bohdalová, Janžurová a stoprocentně jsem si jist Jiřím Holým. Všude je uveden Karel Hála, toho tipuju na Ladislava Trojana a jist jsem si, že Rudolfa Deyla zpívá Jiří Bruder. Netuším tedy pány Ráže (snad Cortéz?), Marvana a Záhorského. ()
To přezpívání herců profesionálními zpěváky fakt nedopadlo... ()
"Král volně dýše, zase volně dýše, tady volně dýše a je to na něm znát…“ Na téhle černobílé adaptaci známé hry Jaroslava Vrchlického je dosti znát její televizní charakter (viz zejména kulisy televizního studia) Nápad s použitím známých a ve své době jistě populárních písní (přetextovaných Pavlem Koptou) mi přišel zvláště v případě některých z nich (např. Oči má sněhem zaváté) spíše úsměvný než hodný obdivu. Jinak i když zde na csfd je jako autor hudby uváděn výhradně Jiří Šlitr, ve filmu zazní i třeba píseň z westernu V pravé poledne, píseň Meckie Messer (tu v originále složil Kurt Weil) nebo v samotném závěru "Valčíček na rozloučenou". A Jó třešně zrály, jejíž přetextovanou verzi cituji v úvodu tohoto komentáře, též asi těžko složil Jiří Šlitr Celkově hodnotím spíše coby průměrné televizní dílko, ač jde o vcelku raritku, kterou bych asi nebýt ČT3 jen tak neviděl. ()
Konečně to ČT vytáhla z archivu a odvysílala. neboť tohle mě fakt významně zajímalo. A že to stálo za čekání! Podskalského verze je sice mnohem lepší, ale tohle má taky kouzlo. Herecky je to samozřejmě naprosto perfektní, spousta písní zpívaných na známé melodie taky (Já volně dýši...) a Marvan ve stejné roli, jako o pár let později. Tahle Noc na Karlštejně je dnes zajímavá snad jen pro srovnání a z hlediska historického, nelze jí ale upřít, že je dobrá. 70%. ()
"...nejlepší je stejně zde na Karlštejně..." na melodii Jó třešně zrály....Tohle snad ani v době vzniku nemohli myslet vážně :))) ()
Jistě že Noc na Karlštejně obdivuji pro Podskalského adaptaci původní Vrchlického veselohry, to ovšem neznamená, že jsem si verzi Františka Filipa z roku 1965 v rámci možností neužil. Jde o adaptaci o něco věrnější než je mladší komedie, většina scénáře je jen přeříkaná hra. Oproti originálu se i zde již projevují hudební čísla, nicméně též obvykle jen zhudebňují již dříve napsaný scénář - skutečně jsem si povšiml jen písničky vítající krále Petra, neboť má melodii písně Ó, třešně zrály. Stejně jako ve Vrchlického verzi je zachován status quo a Karlštejn i nadále zůstane nepřístupný ženám. ()
Kvalitně obsazená a vtipná inscenace s vloženými písněmi - parafrázemi slavných hitů napsaných Pavlem Koptou. Za ty písně navyšuji hodnocení.(max.90%) ()
Předchůdce mnohem slavnější Podskalského verze oplývá také skromnější výpravou. Natáčela se napůl ve studiu a zčásti i přímo na hradě ačkoli jen pro pár záběrů. Zatímco mladší film se opíral hlavně o jeden hit za druhým, tvůrci televizního filmu změnili texty známých českých i zahraničních písní. Neubráním se srovnání s mladším sourozencem. Chtě nechtě musím přiznat, že krom slavnějších písní je film i o něco vtipnější, byť zde se o dobový humor nepochybně pokoušeli. Na druhé straně i zde je opravdu kvalitní obsazení což film samozřejmě sune o dost výš. ()
No tak jako že Pešek nepoznal své děvče a král svou manželku, to je ale hodně na hlavu. Jinak je to dějové stejné, tedy skoro, jako starší verze, ovšem hudba je zde vepsí. Nenadchla mne skoro žádná skladba (mimo známých melodií) a to přezpívání herců to pohřbilo dokonale. Je to velká škoda. A ta šroubovaná, jakože staročeská mluva tomu také nepřidala. Nebylo to špatné, ale mně se tedy více líbí verze pana Podskalského i s tím bicyklem na začátku. ()
Všichni znají slavnyl filmový muzikál s hudbou Karla Svobody a texty Jiřího Štaidla. O pár let vznikl ale jiný muzikál a to televizní. Byly použity tehdy známé a populární písně. Pavel Kopta je přetextoval. Navíc tu slyšíme krásné obstarožní texty Vrchlického, které byly použity i v onom známém muzikálu. Dojalo mě slyšet píseň z Westernu Pravé poledne nebo Honec krav či Jó, třešně zrály nebo známou píseň Exodus. Samozřejmě vše s jinými texty. Bohdalová mi sice moc jako Eliška nesedla, ale Deyl ml coby král cyperský, Trojan jako Pešek, Janžurová jako Alena, Ráž jako Karel byli fajn. Marvan už tehdá si střihl roli purkrabího Wartenberka. Ještě se vrátím ke králi cyperskému, kterého později hrál Miloš Kopecký. Ta podoba Deyla byla velice patrná. Pobavilo, i když zpíval Kopeckého Mecky Messer. Co dodat na závěr? Snad jen tenkrát dvousmyslnou hlášku: Chtěl jsem jen vedět, kdo je tvůj spaniĺý soudruh. ()
Televízne prevedenie Noci na Karlštejne za svojím mladším súrodencom zaostáva po všetkých stránkach. Produkcia je lacná a tak reálny hrad zastupujú papundeklové kulisy, piesne sú pretextované známe popevky sprevádzane hamondom a bicími v jednoduchých aranžmánoch. Spievajú ich však ako sa zdá, profesionálni speváci. Ani technicky to nie je bohviečo lebo, obraz je na úrovni predvojnových veselohier. Situáciu zachraňujú herci. Najmä Vladimír Ráž, Jaroslav Marvan, Jiřina Bohdalová a Bohuš Záhorský. Ostatným sa dokonca sem tam stane, že sa prerieknu v zábere. Atmosféra je však obstojná a príbeh je dobrý, hoci nemá šmrnc novej verzie. ()