Svinalängorna
Sovinto
Beyond
Skyggesiden
Beyond
Beyond
Režie:
Pernilla AugustKamera:
Erik Molberg HansenHrají:
Noomi Rapace, Ola Rapace, Outi Mäenpää, Ville Virtanen, Tehilla Blad, Junior Blad, Alpha Blad, Selma Cuba, Minna Haapkylä, Håkan Bengtsson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Leena je s manželem a dvěma dětmi šťastná, dokud nepřijde telefonát, který připomene traumata temného dětství. Na druhé straně linky je totiž její matka, která právě umírá a ráda by ještě naposledy spatřila dceru. Telefonát Leenu velmi zasáhne, spojení s rodinou už dávno zpřetrhala, když se snažila vymanit z děsivých zážitků spojených s alkoholismem obou rodičů. Poprvé v dospělosti bude čelit vlastní matce a nutně se musí vyrovnat s tíživým traumatem. Adaptace úspěšné novely švédské spisovatelky Susanny Alakoskiové je celovečerním debutem herečky Pernilly Augustové. (Febiofest)
(více)Recenze (33)
Noomi, tak trošku jinak, než ji znáte. Už ne rozhodně osamělá dívka, ale šťastně vdaná matka dvou dcer. I když tenhle její poklidný život se nerodil rozhodně lehce. Na minulost nelze zapomenout, což v tomhle případě platí dvojnásob. Její nynější štěstí bylo vykoupeno obrovským smutkem a zklamáním v dětství a teď stojí tváří v tvář vlastní matce, kterou už hodně dlouho neviděla. Matce, kterou milovala i nenáviděla zároveň a která ji připravila o ty nejhezčí dětské chvíle radosti. Noomi, která zde hraje se svým opravdovým manželem, byla hlavně ve druhé polovině dost přesvědčivá, což lze také říct o hlavní dětské hrdince Tehille Blad, která se jí minimálně vyrovná, v tomhle velmi smutném dramatu o jedné rodině, kde byl bohužel alkohol na prvním místě. Fakt, který snad ani nemůže dopadnout dobře..... ()
Typická škandinávska depresia, ktorej cieľom je nahliadnuť flashbackmi do ťažkej minulosti hlavnej postavy a nechať diváka s ňou trpieť. K čomu to? Že je Rapace skvelá herečka, už vieme. ()
Skandinávská depka o (ne)zodpovědnosti a o tom, že temné scénáře sociální předurčenosti se naštěstí nemusejí vždycky uskutečňovat. Nemůžu si ale pomoct, čím více jsem se dozvídal o minulosti hlavní hrdinky, tím méně mě zajímala; ve druhé polovině filmu se totiž jen naplňuje poměrně předvídatelné vyprávěcí schéma, které v úvodu tak dobře a stísněně působí jako zlo bublající pod povrchem. Podobný pocit jsem měl u Vinterbergova Submarina, ale tam mě to ve svojí vykonstruovanosti a chtěnosti rušilo mnohem víc. ()
„Hrůza. Hrůza je strach, že se stane něco zlého.“ A malou Leenu čeká hodně hrůzy...Divák se může zpočátku jen zkusit uhádnout, jaká traumata si Leena ohledně své matky prožila. Postupné vnořování do nepříjemné minulosti, kterou se v sobě snažila mít bezpečně pohřbenou, odkrývá někdejší Leeninu hluboko zakořeněnou bolest a člověk má skoro chuť okřiknout jejího manžela, že některé dveře s kostlivci by bylo lepší prostě otevírat. Ale ve výsledku to může to být i jistý druh terapie, jakkoliv bolestivý…Nadprůměrné drama plně se opírající o herecké výkony mladší i starší představitelky hlavní postavy, obě byly velmi uvěřitelné. I samotný příběh má sílu a nemusí v něm ani docházet k těm největším zvěrstvům (alespoň dle mých diváckých zkušeností). Pernilla August, pro mě do teď známá pouze jako herečka, v mých očích každopádně obstála i na režisérské stoličce a já jejímu celovečernímu debutu dávám solidní 4*. „Nikdy nepřestaly růst. Slunečnice tvýho táty. Dal jim tolik lásky.“ - „To nebyla láska. Zalíval je chcankama.“ ()
Určite by sa tu nejaké chyby našli, vedel by som si predstaviť aj lepšiu réžiu, ale nemôžem inak ako dať plný zásah. Je to pre mňa až príliš osobné (hoci som sa s hlavnou hrdinkou na konci úplne nestotožnil), film naplno pochopia iba ľudia, čo niečo podobné prežili na vlastnej koži. Zaujímavé do akej jednoduchosti sa zredukujú všetky detské sny: "...želám si, aby moji rodičia prestali piť alkohol..." - najkrajší univerzálny darček, aký si môže dieťa z takejto rodiny priať. Žiaľ nikdy sa ale nesplní... Hlavná hrdinka mala vlastne ešte šťastie, pretože keď pominieme tú bitku remeňom za vyliaty alkohol, tak ju otec aspoň fyzicky nenapádal. Alkohol je metlou ľudstva a väčšinou na to doplatia len tí najbezbrannejší - deti. ()
Snímku vládne hrozně pomalá a ospalá atmosféra. Kdo se nenechá nalodit už v samém počátku, ten bude u filmu trpět. Příliš mi nesedla forma, kdy je pomocí flashbacků divákům odkrýváno nepěkné dětství hlavní hrdinky utopené v alkoholismu svých rodičů. Na celém filmu je zajímavé snad jen to, že si jej střihli manželé Rapaceovi. Jinak opravdu dramatická tuctovka bez jediného "wow" momentu, ve které tleskám pouze hereckým výkonům všech zúčastněných. Z celé stopáže mě oslovilo jen asi posledních 20 minut, kdy se napětí krásně vystupňovalo. Lepší hvězda. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka eLeR. ()
Leena svojich rodičov za tie všetky pekné chvíle milovala, ale zároveň nenávidela, za všetko to zlo čo si musela vytrpieť. Ten tiesnivý pocit v hrudi, keď prídete domov a neviete v akom stave nájdete rodičov a taký istý pocit, keď otec bije matku. A za tým všetkým je alkohol. Príbeh je to možno všedný, ktorý sme už tisíckrát videli, ale pre mňa film nemal jedinú chybu. Výborne natočené a ešte lepšie zahraté. Hudba tiež skvelá. ()
Cinema Mundi 2012. Film drží nad šedí průměru vyrovnané herecké výkony (a to i představitelů dětských rolí), nade všemi vyniká skvělý Ville Virtanen v roli věčně do němoty zpitého otce. Více tady. ()
Drsné severské drama o dysfunkční rodině. Některé pasáže mě opravdu hodně zasáhly a celý film jsem velmi prožíval, i když nevím, jestli mi úplně sedlo namíchání přítomnosti s minulostí, ale nebylo to rozhodně špatné. ()
Takové vcelku komorní drama, dobře napsané, dobře zahrané, ale v podstatě nepřináší příliš nového. ()
Lisbet a Hassel, prostě manželé Rapačovi si zahráli manželé a skoro byste jim to štěstí záviděli, kdyby jim ovšem nezazvonil telefonát, který bez varování otevřel staré rány děsivého dětství. Kvůli svým oblíbeným hercům dávám čtyři hvězdy, jinak bych tak rozdavačná nebyla - příběhů o chlastu už bylo mraky a tenhle rozhodně nic nového nepřináší. ()
Film o tom, keď mama zvislá na alkoholikovi násilnikovi a hochštaplerovi zanedbá svoje deti. Film o tom ako dcéra nevie odpustiť a neprestajne "dusí" v sebe minulosť. Chýbala mi tam pasáž o tom ako sa dcéra osamostatnila, počas rokov keď bola milo a založila si vlastnú milovanú a milujúcu rodinu. Nedbal by som keby to bolo o ten kúsok dlhšie, film je smútný ale pozerateľný. ()
Noomi a Ola Rapace, v tom čase ešte skutoční manželia, vo filme ako Leena a Johan. Postupne začíname chápať, aké drsné detstvo sa Leene udialo a prežívame spolu s ňou všetko, čo dieťa prežíva v rozvrátenom vzťahu rodičov. Alkohol v hlavnej úlohe. Najhoršie je, že sa to navždy zapíše do detskej duše a fascinuje ma, že po takej traumatickej skúsenosti, dokázala relatívne normálne Leena žiť svoj vlastný život. Ešte, že ju otec nemlátil (až na tú facku kvôli vyliatej fľaške). Krásne myšlienky pochádzali z Leeninho denníka - aké jednoduché sny o šťastí majú deti. ()
Stačí vidieť asi len raz. Je jasné, že takýto film si nikto príliš neobľúbi. Povinnosť pre všetkých alkoholikov! Fiur musí byť borec. Ten to dal s prehľadom. ()
Noomi Rapace je tady zase úžasná, ale film na ní nestojí ani zdaleka. Tahle švédsko / finská depresivní sonda přímo oplývá výbornými hereckými výkony. I ta nejmenší role je výborně obsazena a zahrána s obrovskou přirozeností a přehledem. Díky tomu ani nepoznáte že je příběh trochu tuctový a ne moc zajímavý. Silný určitě, tragický naprosto jistě, ale především v druhé půlce už lehce odhadnutelný a mírně nudící. Svinalängorna je typické dílo skandinávské produkce, je tím lepší čím víc času uplynulo od posledního podobného snímku, ale reálně vzato, při porovnání je to lehký nadprůměr. ()
3. MFF Cinema Mundi Brno ()
Herecky výborně odvedená práce, ale přesto, že je stále třeba na podobné věci poukazovat, tak nebylo téma nic objevného a kamera byla příšerná. Kde se však objeví Noomi Rapace, tak to stojí za to a Na druhé straně není výjimkou. V porovnání s ostatními severskými filmy však tento zaostává. ()
Přestože kvalitu severských dramat nemám v úmyslu v žádném případě jakkoliv zpochybňovat, tak zrovna tento snímek tuto skutečnost minimálně za mě příliš nenaplňuje. A důvodem je především velice slabě zpracovaný příběh, který měl stát hlavně na opravdu silných a přesvědčivých emocích, nicméně jsou to právě emoce, které tu absolutně nefungují, a ať se mě laskavě nikdo nesnaží přesvědčovat, že správné severské emoce mají být chladné, jelikož to je prostě blbost. Chladné emoce jsou jednou provždy nefunkční emoce. Samotná zápletka, respektive příběh, odehrávající se ve dvou časových rovinách, pak trpí i přes kratší stopáž rozvláčností a značným nedostatkem dramatických scén, jednotlivé postavy, a to v obou časech, působí nezajímavě a nevýrazně, a závěrečné vyústění se mnou též ani trochu nehnulo, což už byl ale vlastně jen důsledek celkové odtažitosti snímku. Pozitivem tak v podstatě zůstává jen syrovější atmosféra, vyvolávající přesvědčivé pocity neklidu a zmaru, a samozřejmě herecké výkony většiny herců, v čele s mou oblíbenkyní Noomi Rapace. Jako celek mě toto drama ale zkrátka neoslovilo, nepřineslo mi ani trochu očekávaného silného emočního filmového zážitku, takže bohužel, za mě slabší žánrový kousek. ()
Tak to vyla síla. Drsné. Dobře zahrané. Tohle seveřani dobře umí. Nepříjemný film o domácím násilí, alkoholu, slepé lásce, dětech. ()
Ano alkoholismus není nic hezkého, to není žádná novinka. A tak je to i s tímto filmem. Flashbacky do dětství hlavní hrdinky zabírají většinu času filmu a nejspíše mají fungovat jako osvětový materiál. Oproti tomu scény ze současnosti jsou chvílemi nelogicky vyšponované, to snad aby ta kostra nebyla tak přímočará. S nadějí jsem aspoň očeakával výkon Noomi Rapace, ale tady prakticky ani nemohla nic předvést. Proč se vůbec obtěžují, angažovat nějakou lepší herečku když jí stejně nenechají něco hrát. Celkově nechápu to poměrně vysoké hodnocení, nechce se mi věřit, že by všichni dávali tak vysoké hodnocení na základě vlastních obdobných zkušeností. ()