Dokonce i déšť
También la lluvia
Même la pluie
A tiež dážď
Even the Rain
Even the Rain
Režie:
Icíar BollaínScénář:
Paul LavertyKamera:
Alex CatalánHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Gael García Bernal, Luis Tosar, Karra Elejalde, Raúl Arévalo, Najwa Nimri, Juan Carlos Aduviri, Cassandra Ciangherotti, Ezequiel Díaz, Vicente Romero (více)Obsahy(1)
Ve snímku režisérky Icíar Bollaín se prolínají dvě dějové linie. Zatímco první je zasazena do období španělské kolonizace Latinské Ameriky, druhá se odehrává v současnosti a zachycuje režiséra a producenta, kteří připravují v bolivijském městě Cochabamba snímek o Kryštofu Kolumbovi. Jejich práci však naruší nepokoje, které se v městě rozhoří kvůli privatizaci vodovodního systému.
Snímek vyslaný Španělskem do boje o sošku Oscara porazil u akademiků taková díla jako napínavé vězeňské drama Cell 311 nebo životopisný snímek Lope o dramatikovi Lope de Vegovi. Ve filmu zaujme svojí typickou hereckou živelností především Gael Garcia Bernal v jedné z hlavních rolí. (MFF Cinema Mundi)
(více)Recenze (48)
Hodně dobrý nápad si Španělé vybrali. Španělští herci jedou natáčet film o Kolumbovi. Nakonec zjistí, že mají v ruce dobrý scénář, ale ještě ten lepší jim prochází kolem rukou během natáčení samotného filmu. Musím říct, že jsem se musel první půlhodinu adaptovat, abych pochopil, jak se režisér rozhodl provázat dva naprosto rozdílné světy, respektive realitu s minulostí. Nakonec jsem se do filmu ale tak zabral, že jsem nad ním musel přemýšlet ještě dlouhou noc po shlédnutí. Hodně dobrý a zajímavý film, který donutí přemýšlet snad každého. ()
Nešťastně zvolený koncept filmu, dva paralelně rozvíjené příběhy, jeden v minulosti, druhý v současnosti, v nichž styčným prvkem je indián aktivista, zavání přílišným akademismem, občanskou statečností k ochraně lidských práv lze přispět v podobě nějakého konkrétního činu, ne sledováním mezinárodně koprodukovaného filmu o natáčení mezinárodně koprodukovaného filmu... ()
,,NĚKTERÝ VĚCI JSOU MNOHEM DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ VÁŠ FILM“...... /// Karamazovi na španělskej způsob. Místo Polska Bolívie, místo Dostojevskýho Kolumbus. A všude kolem domorodci bojující o kapku ,,yaku“. Jo, abych nezapomněl – nechybí ani dokumentární kamera. Je totiž rok 2000 a jsme v Cochabambě. Děj se snaží spojit historickou rovinu se současností, což se daří pomocí myšlenek - ať už vyřčených či jen naznačených. Účelně tak svádí ke srovnávání současnýho světa s minulostí. Několik scén je parádních, byť jde jen o ,,film ve filmu“. KULT OBĚTI. (Voda je život – co na tom nechápete!) POHRDÁM VAŠÍM BOHEM! POHRDÁM VAŠÍ CHAMTIVOSTÍ! A všemu by měla vévodit síla okamžiku, kdy je třeba přehodnotit (svůj) žebříček hodnot. Upřímně: Cela 211 je jiný kafe. Ale já tyhle netradiční hloubavý příběhy, které nenásilně nutí k zamyšlení nad sobeckejma prioritama můžu. JAK MOC JSME SE ZA TA STOLETÍ ZMĚNILI? Ať nám bůh odpustí! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímá mě text Kolumbova prvního dopisu z Novýho světa. 2.) Tam kde se utlačujou indiáni nemůžu chybět! (Myslím na jejich straně...blbečku!). 3.) Taktéž toužím uctít památku Howarda Zinna. 4.) Thx za titule ,,BuBBleS“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Silný snímek s pomalejším rozjezdem. ()
También la Iluvia se snaží povědět příběh utlačovaných indiánů za doby Columbuse, dnešních Bolivijců bojujících za volný přístup k vodě a filmového štábu, který se uprostřed toho všeho snaží natočit film. K tomu všemu by měl příběh indiánů fungovat jako metafora na situaci Bolivijců. Tvůrci si toho očividně naložili příliš a film pořádně nefunfuje ani v jedné rovině. Nemilým překvapením pro mě byla Bernalova postava zarputilého režiséra, která tady působí jen jako páté kolo u vozu, tedy je úplně zbytečná. Velmi dobrý výkon podává především Louis Tosar jako producent, který je shodou okolností vtáhnut do problémů místních. Po své první nudné polovině film naštěstí zrychlí tempo a ukáže několik velmi emotivních scén. Celkový záměr tvůrců se ale minul účinkem. ()
Film o tom, že za 500 rokov sa osud Indiánov v podstate nezmenil. Najprv ich drancovali conquistadori, teraz ich zdierajú korporácie a ešte aj s tými musia bojovať, aby mali vôbec pitnú vodu. Je podľa skutočnej udalosti, lebo v roku 2000 naozaj americká vodárenská spoločnosť odkúpila vodné zdroje od bolívijskej vlády a občanom Bolívie bolo zakázané zbierať dažďovú vodu, ktorá sa stala majetkom spoločnosti. Už len toto samotné je padnuté na hlavu a taká zapredaná vláda by mala okamžite visieť. Mrzí ma však, že režisér tie historické linky nedokázal lepšie prepojiť. Film bol skôr o súčasnosti, otvoril však veľmi závažné otázky, ktoré v nemalej miere ovplyvňujú aj nás: ako môže národná vláda nechať spoločný majetok spravovať cudzím ľuďom, ktorí sa tak na vašom území stávajú pánmi? ()
Zajímavý nápad, trochu průměrné zpracování a skvělé herecké obsazení. 70 %. ()
,,KRESŤANIA IDÚ DO NEBA?" ,,DOBRÍ KRESŤANIA ÁNO." ,,TAK CHCEM DO PEKLA." __ K filmu som sa dostal úplnou náhodou keď mi pri listovaní v TV programe zrazu padol zrak na jeho krátku popisku, kde sa uvádzalo, že sa jedná o film z nakrúcania filmu o Kolumbovi. Postava tohto objaviteľa patrí medzi najobľúbenejšie, historické paralely a strety latinskoamerickej domorodej kultúry s európskou ma uchvátili v diele Aleja Carpentiera a Južná Amerika je mojou srdcovkou, takže lákadiel na pozretie tohto diela som mal dostatok. Film má potenciál (scéna vrtuľníka s krížom a do toho názov filmu je viac než len symbolická), je zručne nakrútený a chválim najmä prelínanie nakrúcania filmu/histórie a so súčasnosťou. Škoda nevydareného českého dabingu, istého nedopovedania príbehu zo strany štábu a absencie niečoho, čím by mi film rezonoval v hlave dlhšie, než len zopár dní. (357. hodnotenie, 31. komentár k filmu) ()
Jako jó-proč né? Pět ať nežeru. Na dané téma je to jedna z nejméně pokryteckých, pathetických a nuceně černobílých agitek. Tvůrci tady docela dobře odhadli své limity v míře moralizování tak aby to pořád neslo myšlenku a přitom si to nehrálo na něco neskutečně(až falešně) přemoudrého. Film si uvědomuje, že obě strany mají své myšlenkové hranice a přesto, že je jedna ve zcela evidentním "morálním(hahá-řekněme radši lidském nebo přesněji přírodním)"právu, několik staletí budovaný problém nelze vyřešit lusknutím prstů... Zápaďácký film postavený na dolarech nic nezmění, a tenhle se tak ani nehodlá tvářit-a právě tuhle sebereflexi oceňuju. "Vrátíte se tady?".."Myslím, že ne." (upřímnost nade vše..) ()
Více než film mi to připomíná spíše dokument o tom, jak moc se to celé nepodařilo, takové další "Lost In La Mancha". Rozhodně by mě tedy více zajímal ten historický film, než to brblání se v současnosti a nepokojích kvůli vodě. Buďto má jít o dokument (byť fiktivní), nebo o historický film. Tenhle film o nepovedeném natáčení filmu a strastech s vodou kdesi v Bolívii nebo kde mi osobně vadil. Sice to mají indiáni i dnes zlé, ale to spíš patří právě do dokumentu, takhle je z toho polotovar. ~ Jediná rozumná a sympatická postava byl producent, režisér byl jen mladý nezkušený idiot, kterého bych zfackoval na hromadu hned už při výběru hlavní postavy k jeho filmování. Natáčení podělal sám a ještě držkoval. Měli odjet hned, jakoby nešlo natáčet jinde. ~ Až si autoři rozmyslí, co chtějí točit, dejte mi vědět. ()
Skoro až do konce filmu jsem byla přesvědčená, že to bude za tři hvězdy. A pak mě Luis Tosar úplně rozebral, že jsem v závěru hledala kapesník. Velmi zvláštně pojaté dílo o filmařích, kteří jedou do autentického venezuelského prostředí natáčet film z kolumbovských začátků o knězi, který se jako první postavil běsnění Španělů na Indiánech.Indiáni jsou třeba a tak Tosar coby producent a Bernal coby režisér vyhlásí konkurs, na který se sjede pár stovek indiánů a začnou mírné problémy. Když je natočeno třičtvrtě filmu, ve městě vypukne konflikt o pitnou vodu ,ke které byl indiánům znemožněn přístup a oni sami vykopou sedm kilometrů dlouhý kanál na její přivedení.Což se nelíbí městské radnici a zapojí policii. Vzniknou střety, v nichž největším aktivistou je Indián, hrající hlavní roli, čímž se nechtěně celý filmový štáb dostane též do konfliktu, jež se rozroste v celonárodní.Mohou i ostřílení lidé, kteří si myslí, že se jich to netýká, změnit názor?Dívejte se.Všichni herci byli totiž báječní. ()
Překvapivě svěží a dramatický průběh natáčení filmu o Kolumbovi ukazuje paralely mezi španělskými dobyvateli a současným vládnoucím bezohledným a dravým kapitalismem v Bolívii, potažmu v Jižní Americe. 1) Jako obvykle se mi moc líbil přitažlivý 32letý režisér (jindy i herec, scenárista, producent) Mexičan Gael García Bernal (režisér Sebastian). Zaujal mě i zajímavý 34letý Bolívijec Juan Carlos Aduviri (šéf indiánských protestů) ve své herecké prvotině._____ 2) Cochahanba je třetím největším bolivijským městem, něco málo přes 600 000 obyvatel. Ačkoli filmový příběh je fiktivní, boj o vodu se skutečně ve městě odehrál na přelomu let 1999/2000. ()
Kdo si (stejně jako já) už v mládí přečetl knihu Brevísima relación de la destrucción de las Indias (O zemí indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější) Bartoloméa de las Casase z roku 1552, tomu bude problém kolonizace obou Indií do smrti jasný. Když se k tomu přidá kázání Antóna de Montesinose (dochovalo se pouze v podání Bartoloméa de las Casase - "¿Estos, no son hombres? ¿No tienen almas racionales? ¿No estáis obligados a amarlos como a vosotros mismos? ¿Esto no entendéis? ¿Esto no sentís? - Nejsou to lidé? Nemají duši a rozum? Nejste povinni je milovat jako sebe samé? Nerozumíte tomu? Necítíte to?), pak už vůbec není co řešit. A to jsem ještě neznal obsah prvního dopisu Cristóbala Colóna z Indie (v roce 2006 byl vydražen za ca. 20 milionů korun).. Jeden z nejlepších filmů o filmu s filmem. Věčný návrat dějinných skutečností. Boj o zemi (Conquista) se vrací jako boj o vodu (Guerra del Aqua) - boj, který teprve nedávno začal, a jehož výsledky budou zdrcující pro všechny (nás nevyjímaje). ()
Mimohollywoodsku a zaroven mimoeuropsku filmarsku produkciu doslova milujem /Amores Perros, Tambien la Illuvia/, a tentokrat ide o film Iciar Bollain zvany Tambien la Iluvia. Film sa venuje dvom dejovym liniam : jednak spanielska kolonizacia Juznej Ameriky a problematika conquistadorov, a jednak druha dejova linia sa odohrava v sucasnosti, kde filmari v bolivijskom meste Cochabamba pripravuju film o istej historickej postave /Kolumbus/. Chvalim realie Juznej Ameriky, perfektneho Gael Garciu Bernala /Amores perros, Babel, Nauka o snech/. Vyborne su zvladnute realie nepokojov v meste, dialogy su na urovni. Divak sa nenudi ani chvilu, takze o kvalitnu filmarsku jazdu je hned postarane. 92 % ()
Čeští Karamazovi z polské továrny na španělský způsob z bolívijského pralesa, aneb bez ohledu na dobu stejné problémy plynoucí ze stejného nepochopení. Každopádně "pozitivní" stránkou je, že třeba o tom někdo za dalších pět set let natočí další historický velkofilm, který všechnu tu ignoraci opět úspěšně zpětně odsoudí, abychom se cítili zase jako lidi. ()
Veľmi fajn film, s hlbším rozmerom. Skôr zameraný na problémy ako na ich riešenie. Taktiež zaujímavý pohľad do zákulisia natáčania filmu. A samozrejme, QoS dáva konečne zmysel. 3 z 5 ()
Bollainová natočila film, kterým si až trapně přímočaře říká o Oscara. Narvala tam všechny ingredience, které páprdové z Akademie milují: dojímání se nad smutným osudem chudiny, lehce čitelné emoce a "humanistické" poselství v závěru, s patřičnou dávkou naivní víry, že všichni jsme v jádru dobráci, jen holt nevíme, jak to dát najevo. Konejšivé a přesně vypočítané na efekt. ()
Mám rád španělská dramata, jsou tolik jiná. Škoda, že tady nezvolili více španělské téma. Na druhou stranu je boj o vodu založen na historické události z roku 2000. Máme možnost vidět věci jinak z pohledu filmařů. Dobré drama a zajímavý film. ()
"JAKÝM PRÁVEM A Z JAKÉHO DŮVODU DRŽÍTE V KRUTÉM A STRAŠLIVÉM PODŘÍZENÍ VŠECHNY TYTO INDIÁNY? ONI UMÍRAJÍ VAŠÍ VINOU, VY JE POMALU ZABÍJÍTE....POHLEĎTE INDIÁNŮM DO OČÍ, COPAK TO NEJSOU LIDÉ? NEMAJÍ SNAD LIDSKOU DUŠI? COPAK NEJSTE POVINNI MILOVAT JE STEJNĚ JAKO SAMI SEBE?" Historie v současnosti a současnost v historii.....krásný a působivý film spojující silou myšlenky zdánlivě nespojitelné. Prvopočáteční hřích křesťanského světa vůči domorodému obyvatelstvu Ameriky zosobněný Kolumbem z natáčení filmu je propojen se současnou neuspokojivou situací potomků původního obyvatelstva skrze představitele hlavní indiánské role. Dva příběhy v jednom, dvě zrcadla nastavená nám samým a našim hodnotám a spousta silných momentů....."Křesťané jdou do nebe? Dobří křesťané ano. Tak chci do pekla!! Pohrdám vámi, pohrdám taky vaším bohem! Pohrdám vaší chamtivostí!" Celý tenhle film svou formou i zpracováním člověka přímo ponouká k zamyšlení se nad životem a jeho prioritami a tím, že nakonec jsou některé věci důležitější než film, protože voda je život a taky, že......."pravda má mnohé proti sobě a lež mnohé na své straně...." ()
Ten film, co tam natáčeli, mohl být dobrý. Možná lepší než tahle akademii na ruku jdoucí agitka o nepokojích chudých Bolivijců. Dobrý nápad, ale tím stylem to tak nějak vyšumělo do prázdna. Navíc dabing chvílemi trhal uši. 5/10 ()