Bitva u Varšavy 1920
1920 Bitwa Warszawska
Režie:
Jerzy HoffmanKamera:
Sławomir IdziakHudba:
Krzesimir DębskiHrají:
Daniel Olbrychski, Borys Szyc, Michał Żebrowski, Adam Ferency, Bogusław Linda, Alexandr Domogarov, Wojciech Pszoniak, Marian Dziędziel, Ewa Wencel (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1920 a bolševické Rusko má v úmyslu obsadit a sovětizovat oblasti, které vnímá od dob carského impéria jako sféry vlivu. Režisér sleduje obranu Polska za zachování svrchovanosti z několika stran, nejviditelněji prostřednictvím ústředního manželského páru. Zatímco kabaretní tanečnice Ola zůstává v napjaté Varšavě, její muž Jan se ocitá na bojišti. Velkolepé historické drama režiséra Jerzyho Hoffmana, který je dlouholetým odborníkem na podobné domácí velkoprodukce (například filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze Ohněm a mečem), bylo zároveň vůbec prvním polským hraným filmem natočeným ve formátu 3D. (Febiofest)
(více)Recenze (46)
Schválně jsem si díval na hodnocení filmu v Polsku, ale ani tam není Varšavská bitva nijak závratně hodnocena. Já tvůrcům trošku rozumím, oni chtěli dát do filmu mnoho emocí, ukázat patriotismus Poláků, to co rusák byl, je a bude za hajzla a vzdát hold všem těm co Polsko před Rusákem bránili i za cenu vlastního života, tomu já rozumím a velmi s Poláky sympatizuji, lidsky, ale jako divák musím hodnotit především předložený film a tady musím říct, že film ničí scénář, protože ja tam prakticky žádný příběh nevidím. Je to několik scén nalepných na sebe, který spojuje snad jen doba a událost a to je fakt hrozně moc amatérský. Musím ale přiznat, že film má v sobě hodně povedený válečný scény a to jak akční části, tak masový záběry, bylo vidět, že Jerzy Hoffman ví jak udělat záběr nebo kam postavit kameru. Škoda je to poctivá práce, která upadá na scénaři. ()
No tak udělat rolníka premiérem je spíš bolševická praktika, ne? Patos, patriotismus v nejvyšší formě, ale tak nějak pochopitelný. I když hrdinné polské ženy už byly na hraně (přestože efektně vznášející se pás s náboji byl fajn), u čeho mě však hodně skřípaly zuby, bylo hrdinství církve a její úloha při semknutí národa („Církev ví, co dělá.“), to už bylo fakt na blití. Dílo je to silně protisovětské, ale těžko ve filmu s tímto tématem líčit občany SSSR jako hodné kamarády. Přestože podoba nelidských barbarů, jak jsou zobrazování v tomto snímku, je poněkud úsměvná. Jinak válečné scény se mi ale dost líbily, vůbec kvalitní filmařina dýchá skoro z každého záběru. Jenom obsahově je to už bohužel o dost slabší. A když si k tomu přidám nepříliš zdařilý casting na historické osobnosti (byl jsem spokojený pouze s Tuchačevským, a to ještě pouze vzhledově, nikoli charakterově) a zbytečně okázalý konec, vychází mi tato zprvu nadějná záležitost pouze na lepší 3*. ()
Je-li tohle film, který má reprezentovat Polsko na mezinárodní scéně (z faktu, že běží v britských kinech, bych tomu tak rozuměla), pak se dá o našich sousedech vyvodit závěr jediný: Poláci neumí psát scénáře. Tenhle film totiž není nic víc než několik na sebe téměř nenavazujících scén s válečnou tématikou, při kterých se režisér vyžívá ve zdůrazňování kontrastu mezi životem na frontě a životem ve válkou nedotčené Varšavě. (Jinými slovy, každá bitevní scéna musí být zákonitě prostřižena záběry z kabaretu a obráceně.) Hlavní mužský hrdina putuje neustále sem a tam, ale nikde se vlastně nijak neohřeje, nikde nedochází k jeho interakci s ostatními charaktery. Sotva začne sloužit u polské armády, je už zajat sovětskou, sotva se dostane k sovětům. už zase zdrhá zpátky na "správnou stranu". V kontextu toho, jak neuvěřitelně dlouhých mi přišlo oněch 115 minut, je zvláštní, že jim někdo nedokázal dát alespoň nádech slušného příběhu. ()
Ne tak hravé jako Hoffmanovy starší kozácké kousky, za to (bohužel) víc vlastenecké a patetické (uff zdravotnice s kulometem wow). Ale jo, beru - a 3D je využívané sice hodně prvoplánově, ale aspon je vidět skoro v každém záběru. Tento film má smysl, trochu té historie oživil. ()
Po letech musím filmu jednu hvězdičku přidat, protože Jerzy Hoffman historické velkofilmy skvěle umí. Navíc je velmi dobře obeznámen s reáliemi, a tak srdce militaristy plesá nad všemi těmi detaily uniforem, zbraní, vojenství obecně. Chápu, že příběh působí příliš chtěně a uměle, nicméně pro mě je autentický, mohl se stát. Film má působivé herce, výpravu, velkolepě pojaté bojové scény, navíc neztrácí tempo, dovolí si pár vtípků. I od doby svého vzniku je to pořád svěží dílo, které si reprízu zaslouží. A v rámci literatury musím doporučit https://www.databazeknih.cz/knihy/polsko-v-boji-se-sovety-296202 ()
Polský geroj film, který mi, nemůžu si pomoct, občas připomínal bolševickou propagandistickou kinematografii. Kdyby místo Boha dosadili stranu, bylo by to to samé. A podobného patosu máme dost díky americké produkci. i když je fakt, že Poláci jsou zkrátka takoví. Výpravná stránka věci, která vlastně jako jediná stojí za výraznější zmínku, byla naopak na úrovni. Útoky jízdy i pěchoty stály za to, letecký útok nebyl také k zahození a na pozicích se to rvalo pěkně krvavě. Ale to pořád neznamená, že jsem od Hoffmana nečekal mnohem víc. 40% ()
Zaujímavý film, ktorý vtedajšie udalosti vyobrazuje dosť tvrdo a kruto, teda snaží sa o realistické poňatie vojny, podobne ako chorvátsky film Josef. Vizuál má krásny, podobný filmom Montevideo, bog te video, Match, či Treto poluvreme. Filmu ubližuje ten podivný romantický príbeh s tými prvoplánovými predtuchami a spomienkami. Tiež ten postup boľševikov vyzeral divne, najmä bol často používaný a to filmu nedodávalo na kvalite. Sprvoti som mal pochybnosti aj s časovým súladom obsahu niektorých rečí, no potom som zistil, že neboli úplne vytrhnuté z reality. Žena s guľometom bol už len taký obraz toho, že sa Piłsudského armáda bránila ako to len išlo. No nedali si veľmi záležať na rozdielnosti jeho a Stalina, vyzerali dosť podobne. Inak sa kamerovo snažili, snažili sa ukázať chaotický obraz vtedajších udalostí, temperamentné jednanie, na obranu vlasti samozrejme Poliaci nezabudli zavolať aj cirkev. No dosť tomu kvitujem, že sa nesnažili zhadzovať Rusov, bolo to vidieť tam s tou ženou, či boľševikom Poliakom alebo spriatelenými Kozákmi, skôr sa sústredili na démonizovanie boľševikov, to bolo vidieť pri tom znásilnení, vykonávaní potreby v dome, či burcovaním vojakov čokoládou na uliciach. To s tým Leninom dobre zahrali, proste ako časy po 1. svetovej vojne, časy po občianskej vojne v Rusku, divoké časy v našich končinách a tá poľská mentalita, tak to dobre zahrali. To, že tam dali aj krásnu ženu je pochopiteľné, no už mierne opozerané. Poľský veľkofilm to je, je to dynamický a brutálny film, no svoju úlohu spĺňa, no vedel by som si ho predstaviť aj inak. ()
Polský velkofilm, který by mohl být skvělý, kdyby nebyl dost zmatečný, kdyby neobsahoval už poněkud trapnou a miliardkrát všude viděnou romantickou linku na pozadí války, kdyby to dávalo větší smysl. Postavy, pluky se objevovali a mizeli, chvílemi jsem nevěděl, kdo na koho zrovna vlastně útočí. Všichni samozřejmě všechny osvobozují ve jménu něčeho, všichni lžou. To je asi krom smrti to jediné reálné a poživatelné. Muselo to stát hodně peněz, výsledek je ale velice jednoduše zapomenutel... o čem že to píšu...? ()
Zpočátku jsem čekal drámo s válečným přízvukem, poté se to spíše vrhlo na válečnou strunu, ale tak trochu chaoticky. Nebylo by od věci alespoň hodit na obraz datum ve formátu měsíc a rok, aby i ti méně erudovaní v historii byli v obraze. Mimochodem já si poté vyhledal velmi zajímavé články o této válce a snad jsem se trochu obohatil o informace. Dále mi vadila primárně roztěkanost a až zbytečné sledování hlavních hrdinů a k tomu do další pod zápletky připlácnutí ještě šéfů Polska v oné době. Některé sekvence mě velmi bavili, bohužel zas některé záběry vypadaly, jako kdyby byly vyrobené z moduritu. Vše tak polovičatě uděláno až na patriotismus, které je všude kupa. Za mě bohužel průměrný film. ()
39. LFŠ Mistrně natočený vlastenecký patos. Je fajn, že uctívají polskou a ne americkou vlajku. ()
Proč jenom my nedokážeme natočit takový film? Myslím si, že námětů se v naší historii najde víc než dost a možná i režiséry na to máme, chce to jenom investovat nějaké peníze. Poláci se evidentně investic do podobných projektů nebojí a Jerzy Hoffman je prostě jistota. Ten chlap snad nedokáže natočit špatný historický flák. Bitva o Varšavu sice v mnohém připomíná ruské válečné velkofilmy, ale to mně osobně vůbec nevadí a nemám problém ani s vyobrazením Poláku jakožto zachránců světa před šířením bolševismu. Koneckonců kdo ví, jakým směrem by se ubírala historie, kdyby Poláci tu bitvu prosrali a tím pádem by v roce 1920 na hranicích s Německem vznikl stát pod přímým vlivem Lenina a jeho bolševické nákazy. ()
Delirium pšonského nácka ožravšího se vodkou při pokusu zanotovat nefalešně Jeszcze Polska nie zginela, aneb jak Hoffmanovi na stará kolena taky jeblo. Naštěstí mají v Polsku tu církev - kde by bez ní dneska byli! A Pilsudského jsem zde měl opravdu velký problém odlišit od Džugašviliho... ()
Vyhrocené vlastenectví a přesvědčení o vyvolenosti národa jsou polské parádní disciplíny, v porovnání s nimi hrají i Američané jenom druhou ligu. A film popisující Zázrak na Visle si o spoustu patosu a černobílého pohledu přímo říká, takže výsledek byl už předem jasný. Historicky viděno, je pochopitelně mimo. V Polsko - Ruské válce se těžko hledá spravedlivá strana. Obě země šly do války pro územní zisky a z touhy zničit nepřátelskou hrozbu. V dějinách obou států jde jen o další kapitolu vzájemného potýkání, napovídající proč Stalin ochotně souhlasil se Čtvrtým dělením Polska a proč Armia Krajowa tajila před Rudou Armádou přípravy na Varšavské povstání. Ani co se kinematografických kvalit týče, tak to není žádná sláva. Scény působí poskládány bez ladu a skladu, občas jsou úplně nepřehledné a o nějakém silném příběhu se taky nedá mluvit. Herci nejsou špatní a kupodivu mi přirozenější přišli představitelé sovětských vojáků a ruských kozáků, zatímco chrabří šablonovití poláci mi brzo začali lézt na nervy. ()
Tak právě jsem přišel z kina, takže zážitky jsou ještě čerstvé. První polovina filmu nádhera. Prostě jsem se párkrát přistihl i s otevřenou pusou a jen jsem si říkal, jaká je to škoda, že i my Češi neumíme tak nádherné a velkolepé historické filmy. Kostýmy chválabohu nevypadaly lacině, čehož jsem se obával, bojové efekty jakož salvy z děl, kulometů byly také na Evropu oku lahodící. Ani herci neudělali filmu ostudu. Jediná věc, která dle mého názoru chyběla k úplné dokonalosti, byl mírně odfláknutý scénář. Do takovéto látky se dalo přece vměstnat ještě více děje (například v zajateckém ruském táboře, nebo se mohla ukázat reakce Lenina na zpackanou bitvu trochu podrobněji) - největší vadou na kráse tak bohužel zůstává příšerný happyend, který zde za žádnou cenu nepatří. Těšil jsem se na realistické ztvárnění, v závěru jsem bohužel dostal přeslazený Hollywood. Vždyť přece zdání, že musí vždy všechno skončit dobře nechme amíkům, ti si tím léčí svoje komplexy, my Evropané (a hlavně Slované) přece víme, že se ne vždy všechno vydaří. Takže shrnutí: film dobrý, s trochu slabším scénářem, dílko, jež se Polákům povedlo - dílko, jež znovu trochu povznese už tak velký patriotismus a vlastenectví všech Poláků (u nás tímto filmem, který měl povznést národní hrdinství, se měly stát Lidice) - posuďme sami, jestli se tak stalo... ()
Zajímavé téma, záblesky kvalitního válečného filmu, ale jako celek to naprosto nefunguje. Hlavní vinu na tom nese neuvěřitelně špatný scénář, prapodivné vizuální zpracování, ale také přehnaný patriotismus, což pro nepolského diváka může být chvílemi až nepříjemné a to i přesto, že vidět prchající bolševika mu dělá radost.. Moje hodnocení 30%. ()
Polský patriotismus ve 3D! Idziak je jeden z nejlepších kameramanů na světě a Hoffman je expert přes národní výpravné podívané. Odvaha vstoupit do 3D ligy je třeba ocenit a filmu tento formát v mnohém pomáhá. Jen je třeba se vyvarovat přešlapů v podob temných scéna a hlavně soubojů natačených v dokumentárním stylu na ruční kameru s rychlým střihem - u prvního nevidíte nic a u druhého vám to vytrhne oči a donutí rozbít brejle. Scénář se veze v klasickém stylu starých mistrů s pevnou stavbou, čitelnými charaktery a atributy láskou, spravedlností a odvahou. Herci si to v pohodě ustáli, ale nikdo extra nezabodoval. Občas se projeví věk režiséra, bohužel v negativním smyslu - ztráta tempa, nebo neskutečného přestřelení (nástup rolníků a dělníků, premiér sedlák apod.). Na druhou stranu i tento film dává jasně najevo, že naši sousedi jsou na tom s domácí produkcí o něco lépe. Rusové jsou za řekou, popadni pušku, vidle nebo lopatu a hurá do přední linie!... 60% ()
Od Hoffmana jsem tedy po dokonalých filmech jako Ohněm a mečem čekal daleko víc. Film je celkem rozvleklý, jsou v něm nudné dějové linie a počítačová 3D grafika působí jako pěst na oko. Na druhou stranu musím ocenit celkem slušně zpracované bitvy a především fakt, že se film věnuje u nás nepříliš známým kapitolám dějin 20.století, takže je nám jeho prostřednictvím umožněno seznámit se s polským náhledem na tyto události, v čemž je jeho největší přínos. ()
Režisér Jerzy Hoffman si společně se scénáristou Jaroslawem Sokólem ukousli opravdu velký krajíc válečného komisárku, protože chtěli vyprávět epický příběh "zázraku na Visle" a vše to válečné zápolení měla spojovat hedvábná nitka milostného příběhu ústřední dvojice. Bohužel se to tak zcela nepodařilo a film je spíš souborem jednotlivých výpravných obrazů. Pokud se něco výrazně povedlo tak jsou to bojové scény a zvlášť jezdecké útoky, které jsou však často devalvovány roztřesenou digitální kamerou. Pro české diváky bude asi dost těžce stravitelná výrazná náboženská linka a rovněž to, že bez znalosti historických souvislostí je vyprávění dost nepřehledné a chaotické. Začátek ještě jasně ukáže, jak jsou v tomhle příběhu rozdané karty a kdo stojí na jaké straně barikády, ale pak už to jsou spíš jednotlivé střípky historie, ač se snaží být někdy až dokumentární. Hlavní hrdina mobilizovaný polský jezdec Jan Krynicki (Borys Szyc) má hlavu plnou furiantských hloupostí a tak se není co divit, že se dostane do pěkné šlamastiky a vojenským tribunálem to jen začíná. Děj někdy až necitlivě střídá scény z bezstarostného varšavského varieté, aby zvýšil kontrast výjevů z bitevního pole. Ač nesmiřitelný střet hrdého polského orla s rudou sovětskou záplavou sliboval velkou hloubku a silné drama, emocí je ve filmu jako šafránu. Vděčná historická událost, která by si zasloužila výrazně lepší scénář. ()
Z úcty k polskému národu nedám odpad, ale ten film je opravdu po všech stránkách příšerný... Hrůzostrašní herci, příšerná zmatená kamera, naprosto neprofesionální přístup, nepochopitelný a vulgární děj, bitvy hrozné, omáčka katastrofa... Je to nejhorší válečný film, jaký jsem kdy viděl. To už si raději pětrkát pustím zachraňtew vojína Ryana.. Jo a viděl jsem to v polsko- ruském znění, o to je výsledek horší...10% ()
Výborně zvládnutý film, jak po technické tak po vypravěčské stránce. Jediné k čemu mám trochu výhrady je hlavní ženská role, ta mi přišla nevěrohodná od počátku do konce a to tak, že to na mě působilo až moc rušivě ve srovnání se zbytkem ženských postav. Hlavní mužská postava tam nemá skoro co hrát, ale vzhledem k tomu, že film se snaží pojmout události celkově tak to ani moc nevadí. Proti bitevním scénám nic nemám i když se tam tu a tam objevuje polský patos (velmi umírněný ve srovnáním s ruským filmovým válečným patosem). Michal Zebrowski se tu objevuje v pro něj dost neakční roli premiéra Grabského, ale i tak jeho přítomnost potěší. Jenom škoda že Boguslaw Linda nedostal víc prostoru, z celé té bandy vypadal nejpřirozenější a nejschopnější. Celkově tento film řadím k těm lepším válečným filmům, které tento evropský prostor spatřil. Jen škoda, že také nemáme nějakého Jerzyho Hoffmana, který by takto zpracoval třeba legionářskou látku. ()