Varšavská bitva 1920

Po letech musím filmu jednu hvězdičku přidat, protože Jerzy Hoffman historické velkofilmy skvěle umí. Navíc je velmi dobře obeznámen s reáliemi, a tak srdce militaristy plesá nad všemi těmi detaily uniforem, zbraní, vojenství obecně. Chápu, že příběh působí příliš chtěně a uměle, nicméně pro mě je autentický, mohl se stát. Film má působivé herce, výpravu, velkolepě pojaté bojové scény, navíc neztrácí tempo, dovolí si pár vtípků. I od doby svého vzniku je to pořád svěží dílo, které si reprízu zaslouží. A v rámci literatury musím doporučit https://www.databazeknih.cz/knihy/polsko-v-boji-se-sovety-296202 (19.02.2023)

Schválně jsem si díval na hodnocení filmu v Polsku, ale ani tam není Varšavská bitva nijak závratně hodnocena. Já tvůrcům trošku rozumím, oni chtěli dát do filmu mnoho emocí, ukázat patriotismus Poláků, to co rusák byl, je a bude za hajzla a vzdát hold všem těm co Polsko před Rusákem bránili i za cenu vlastního života, tomu já rozumím a velmi s Poláky sympatizuji, lidsky, ale jako divák musím hodnotit především předložený film a tady musím říct, že film ničí scénář, protože ja tam prakticky žádný příběh nevidím. Je to několik scén nalepných na sebe, který spojuje snad jen doba a událost a to je fakt hrozně moc amatérský. Musím ale přiznat, že film má v sobě hodně povedený válečný scény a to jak akční části, tak masový záběry, bylo vidět, že Jerzy Hoffman ví jak udělat záběr nebo kam postavit kameru. Škoda je to poctivá práce, která upadá na scénaři. (21.06.2015)

No tak udělat rolníka premiérem je spíš bolševická praktika, ne? Patos, patriotismus v nejvyšší formě, ale tak nějak pochopitelný. I když hrdinné polské ženy už byly na hraně (přestože efektně vznášející se pás s náboji byl fajn), u čeho mě však hodně skřípaly zuby, bylo hrdinství církve a její úloha při semknutí národa („Církev ví, co dělá.“), to už bylo fakt na blití. Dílo je to silně protisovětské, ale těžko ve filmu s tímto tématem líčit občany SSSR jako hodné kamarády. Přestože podoba nelidských barbarů, jak jsou zobrazování v tomto snímku, je poněkud úsměvná. Jinak válečné scény se mi ale dost líbily, vůbec kvalitní filmařina dýchá skoro z každého záběru. Jenom obsahově je to už bohužel o dost slabší. A když si k tomu přidám nepříliš zdařilý casting na historické osobnosti (byl jsem spokojený pouze s Tuchačevským, a to ještě pouze vzhledově, nikoli charakterově) a zbytečně okázalý konec, vychází mi tato zprvu nadějná záležitost pouze na lepší 3*. (12.08.2013)

Režisér Jerzy Hoffman si společně se scénáristou Jaroslawem Sokólem ukousli opravdu velký krajíc válečného komisárku, protože chtěli vyprávět epický příběh "zázraku na Visle" a vše to válečné zápolení měla spojovat hedvábná nitka milostného příběhu ústřední dvojice. Bohužel se to tak zcela nepodařilo a film je spíš souborem jednotlivých výpravných obrazů. Pokud se něco výrazně povedlo tak jsou to bojové scény a zvlášť jezdecké útoky, které jsou však často devalvovány roztřesenou digitální kamerou. Pro české diváky bude asi dost těžce stravitelná výrazná náboženská linka a rovněž to, že bez znalosti historických souvislostí je vyprávění dost nepřehledné a chaotické. Začátek ještě jasně ukáže, jak jsou v tomhle příběhu rozdané karty a kdo stojí na jaké straně barikády, ale pak už to jsou spíš jednotlivé střípky historie, ač se snaží být někdy až dokumentární. Hlavní hrdina mobilizovaný polský jezdec Jan Krynicki (Borys Szyc) má hlavu plnou furiantských hloupostí a tak se není co divit, že se dostane do pěkné šlamastiky a vojenským tribunálem to jen začíná. Děj někdy až necitlivě střídá scény z bezstarostného varšavského varieté, aby zvýšil kontrast výjevů z bitevního pole. Ač nesmiřitelný střet hrdého polského orla s rudou sovětskou záplavou sliboval velkou hloubku a silné drama, emocí je ve filmu jako šafránu. Vděčná historická událost, která by si zasloužila výrazně lepší scénář. (10.05.2014)

Polský geroj film, který mi, nemůžu si pomoct, občas připomínal bolševickou propagandistickou kinematografii. Kdyby místo Boha dosadili stranu, bylo by to to samé. A podobného patosu máme dost díky americké produkci. i když je fakt, že Poláci jsou zkrátka takoví. Výpravná stránka věci, která vlastně jako jediná stojí za výraznější zmínku, byla naopak na úrovni. Útoky jízdy i pěchoty stály za to, letecký útok nebyl také k zahození a na pozicích se to rvalo pěkně krvavě. Ale to pořád neznamená, že jsem od Hoffmana nečekal mnohem víc. 40% (22.11.2013)