Rien à déclarer
Nothing to Declare
Režie:
Dany BoonScénář:
Dany BoonKamera:
Pierre AïmHudba:
Philippe RombiHrají:
Benoît Poelvoorde, Dany Boon, Julie Bernard, François Damiens, Karin Viard, Bouli Lanners, Olivier Gourmet, Eric Godon, Zinedine Soualem, Guy Lecluyse (více)Obsahy(1)
Francouzi a Belgičané – co mají společného kromě hranice? První leden 1993. Ne všichni vítají zrušení hraničních kontrol mezi Belgií a Francií. Zvláště celníci, nejenže přijdou o práci, ale tím, že nebudou moci do poslední kapky krve hájit francouzskou či belgickou zem, jako by ztráceli smysl života. Avšak bez dozoru se neobejde žádná hranice ani v době nejtužšího míru. A proto je vytvořená společná mezinárodní belgicko-francouzská hlídka. Navzdory svému nepřekonatelnému odporu, usedají oba věční rivalové do poněkud obstarožního auta, protože ani jedna země nemá peníze na společné vybavení. (Česká televize)
(více)Recenze (56)
Na tenhle film jsem si docela dlouho brousil tesáky a nutno říct že intuice nelhala. První půlku bych nejradši pustil před fotbalovým utkání Belgie - Francie, aby se trošku přitopilo pod kotlem, protože vtipu postaveným na vzájemných belgicko-francouzských narážkách je v něm plněj vak. Benoit opět vládne a jeho nacionální vlastenctví je neskutečně vygradováný a zařizuje drtivou většinu vtipna. Nejvíc mě dostalo rozšiřiování území Belgie, to sem smíchy málem nepřežil. K absolutnímu štěstí bych potřeboval odpárat romantickou část filmu, ale i tak jsem byl vysmátej jak lečo. Emče53 patří díky za prosazení titulků před projekcí na ČT, ta holka ví co mě doporučit a já zase vím proč mám na ní dát. ()
Před samotným komentářem bych moc rád poděkoval uživatelům Enšpígl, Snorlax a emma53. Holkám proto, že to Enšpíglovi doporučili a Enšpíglovi proto, že to poslal dál. Díky nim jsme totiž dali naprosto boží francouzsko-belgickou komedii, která je zároveň občas dost nekompromisní. Dany Boon a la Francouz jede na pohodu. Ale Benoît Poelvoorde jakožto Belgičan je fakt brutální. První půlka byla vygradovaná tak, až jsem myslel, že se takhle dobře už nikdy v životě nezasměju. Druhá půlka ale jako kdyby byla vyměněná. Kadence fórů se totiž rapidně zúžila. I tak ale uznávám, že tak povedenou komedii jsem hodně dlouho neviděl. Vlastně jsem ani nevěděl, že tam tahle rivalita je. Tak teď už to vím a ještě budu mít na co vzpomínat. ()
Skvělá Francouzská komedie s originálním nápadem týkající se uzavření hranic, což nevyhovuje celníkům, protože příjdou o práci. V hlavních rolích naprosto excelentní rasistický a silně vlastenecký Benoít Poelvoorde, který zde dává najevo svůj komediální talent a potěší i Dany Boon, který je spíš typický ňouma. Film je velmi poučný,co se týká rozdílů mezi Francií a Belgií a netušil jsem, že tam panuje tak velká nesnášenlivost. Vtipné, poučné i dobře zahrané. 85% ()
Věděla jsem, že mě nemůže Dany Boon zklamat, protože ho znám už z jiných bezvadných filmů a vím, že má jedničkový komediální talent. Rien à déclarer tudíž splnil má očekávání. Sice mně připomínala ty starší francouzské komedie, ale vůbec to nebylo na škodu, protože byla zrovna tak roztomilá, pohodová a já se skvěle bavila. Scénky těch dvou dokonalých (v úvozovkách) parťáků a nejen ty u mě každou chvilku vyvolávaly salvy smíchu. Namátkou scénka s pouty nebo přidělení Renaulta a jeho následné opravy a zkrášlení neměly chybu. A rozkošný puntík celé této komedii dal už jen přidělený pes na vyhledávání drog jménem Grizzly. Benoît Poelvoorde a Dany Boon se vzájemně skvěle doplňovali, prostě to byla taková sympatická, trochu ujetá dvojka, která si zaslouží čtyřku jak vyšitou A pozor, hlavně se vyhněte hraničním přechodům mezi Belgií a Francií :-) Viděno v původním znění s titulky, jinak to ztrácí ten správný šmrnc. ()
"Mám veškerá práva, když jde o zabránění invaze žabožroutů do mé země." Jako pravý Belgičan, tedy mulat, napůl Valon a napůl Vlám, bych se tomu nezasmál ani jednou. Ale jako příslušník nestranného národa musím konstatovat, že mě francouzští a belgičtí celníci dostali. Zejména bráněním vlasti posedlý Ruben Vandevoorde předváděl neskutečné kousky, o které nás Schengen zákeřně připravil. Obnovme tedy hranice a zažehněme nenávist mezi národy, vždyť je to taková sranda. ()
Snímek jsem si vytipoval jako vhodný ke společnému zhlédnutí se svojí partnerkou. Jenže po zhruba 15 minutách to vzdala s prohlášením, že se raději bude věnovat domácím pracem. Já jsem statečně vytrval až do konce už jen proto, že alternativa úklidu domácnosti ve mě vyvolávala pocit nervozity. Nicméně láskou ani sympatiemi jsem k téhle francouzské komedii o celnících, které postihla pohroma Evropské unie bez vnitřních hranic, nezahořel. Přitom nejde o nic urážlivého, hloupého nebo vyloženě nefunkčního. Na druhou stranu, pokud televizní stanice nasadí titul ve všední den na 9.30 dopoledne, o diváckém potenciálu si nedělá ani ty nejmenší iluze - zkrátka trhák to nebude. Humor uplatněný ve filmu mě neoslovil pro svou přílišnou doslovnost a přímočarost. Mám navíc rád, když je takový humor prezentovaný civilně. A tady se pro větší efekt přehrávalo o pár procent víc, než považuju za rozumné. Celkový dojem: 45 %. ()
„Tohle není jen žlutá čára! Belgičané pro ni tělem, duší, loajalitou, silou a odhodláním odvrátili četné brutální útoky barbarských Francouzů, kteří sem během žní pronikali, aby znásilňovali domy a zapalovali ženy...“ A hrdinný celník Ruben musí dál hájit zájmy hrdých Belgičanů, ať to stojí cokoliv! Místy malinko ukřičené, a třeba to střílení mi přišlo docela nepatřičné, ale jinak to byla fajn zábava, která se sice rozjíždí ztuha, za to pak dokáže člověka nejednou solidně rozesmát. A líbila se mi celá řada detailů, ať už šlo čůrajícího chlapečka-podávače drinků, „amblanci“ bez přebytečného „u“, „vespu“ či např. perfektní zásahové auto, které by po „vytunění“ Rubenovi a Mathiasovi záviděli i frajeři z Kobry 11. A přestože jsem se toho trochu bál, konec se naštěstí podařil ukočírovat tak, že neskončil banálně, jakkoliv to bylo na hraně. I proto film nakonec hodnotím slušnými 4*. „Víš, proč mají Francouzi rádi belgické vtipy?“ - „Ne.“ - „Protože se zasmějí hned třikrát. Poprvé když ho slyší, podruhé když jim ho vysvětlíš a potřetí když ho konečně pochopí.“ ()
Tiuo roztomilou blbůstku mi doporučil k relaxaci někdo z mých oblíbených. Páč mám HOSIPA, touto cestou děkuji pro jistotu všem! ()
Celý film jsem měla o Belgičanech podobné mínění jako Monty Python... :D ()
Ch'tisové jsou nepopiratelně vtipnější a především neodvádí divákovu pozornost k romantické lince. Leč i tak se jedná o velmi zábavný film plný skvěle vypointovaných scén. Většina srandy se udá kolem naprosto dokonalého Renaultu. ()
Nenáročná francouzská komedie. Pobaví, ale nedodala mi nikterak potřebu ji vidět podruhé. ()
Bude to znít možná jako klišé, ale Nic k proclení je opravdu velmi, velmi příjemná komedie. S výborným dabingem, perfektními herci a celou spoustou opravdu vtipných situací, které dokážou od srdce rozesmát. Velmi vydařená ukázka toho, že když člověk hledá, může najit kvalitní film, který zase až tak moc lidí nevidělo. Tenhle je toho jasným důkazem. ()
Nejen po Novém roce na uvítanou (byť u mě s malým zpožděním) fajn komedie i s obohacujícím poznáním, že 1. leden 1993 přišel s jistými změnami v rámci státních hranic nejen mezi tehdy vzniknutými ČR a SR. Z výrazné části u mě Nic k proclení uspělo, neboť jsem se zasmál nad mnoha svižně a vtipně rozehranými absurdními scénami na pozadí zrušení celnictví, které má za následek růst příležitostí pro kriminálníky i nutnost nasazení policistů současně, rozproudí šílenou pomyslnou válku mezi Francouzy a Belgičany v mnoha vypjatých střetech běžných lidí ze dvou sousedních národů. Tyhle slovně „válečné“ dialogy jsou skvěle napsané, užíval jsem si i některé jazykové vtípky a sedla mi i hlavní dvojice herců v zastoupení obou národů (Francouz Dany Boon a Belgičan Benoît Poelvoorde). Vysokou laťku ale snižovala vztahová romantická linie, jež už takovou originalitou neoplývala a po zábavné stránce za zbytkem často v mých očích zaostávala. Žánrová směs, v níž ke konci pak plně vrcholní i akčí krimi rovina, na mě tak ne vždy úplně dohromady fungovala a film se mi ve finále pocitově zdál jako poněkud dlouhý. [70%] ()
Nic k proclení - nic k vidění... Jakoby další z nedůstojných pokračování Četníka ze Saint -Tropez a bez Louise de Funèse k tomu. ()
Milá a pohodová komedie si bere na mušku nesmiřitelný "rasizmus" mezi Francouzy a Belgičany.. Celkový dojem hodně zvedá nahoru výkon dvou hlavních představitelů v rolích celníků ze sousedících zemí. Poelvoorde i Boon byli perfektní, vypadá, že si natáčení dobře užívali. Julie Bernard coby belgická přítelkyně Francouze Boona se mi taky moc líbila, ráda bych ji ještě v nějakém filmu viděla. Akorát mi na konci chyběla reakce jejího tatínka na nastávajícího zetě. Ale to už by se pak možná z komedie stala strašlivá tragédie:) ()
Moji dvaja obľúbení komici v hlavných úlohách hašterivých colníkov, ktorí stoja proti sebe. Vau. To musí byt skvelá komédia. A naozaj je, ale zo začiatku mi to príliš nesedelo. Benoît Poelvoorde mi pripadal otravný a Dany Boon nudný. Chyba bola v tom, ze trvalo celých 14 minút kým sa stretli a konečne sa mohla naplno rozbehnúť fantastická komediálna chémia medzi nimi. Odvtedy film neustále gradoval a bol stále zábavnejší a zábavnejší až som si chrochtal blahom. 8/10. ()
Jsa odchován filmy s Funèsem, Richardem a Belmondem velmi oceňuju snahu natočit i v dnešní době čistokrevnou komedii bez rádobyuměleckých přesahů ke komornímu dramatu atd. Nic k proclení nabízí slušnou porci vizuálních a lingvistických vtípků spolu s národnostním francouzsko-belgickým špičkováním. Fajn zábava, kterou můžu jenom doporučit. ()
Pohodová nenáročná komedie na nedělní odpoledne. ()
Boon v štýle stand up komika využíva klišé raz národné, teraz medzinárodné. A ide mu. ()
Ach, špičkování Francouzů a Belgičanů? Člověk si zpočátku říká, že to nemůže být vtipné, navíc když nezná jejich historii. Ještě ze začátku se ten humor jeví dost přehraně. Ovšem pak jsem začal dost dobře bavit, s filmem najel na stejnou notu a výsledný dojem je moc příjemný. Dany Boon umí točit opravdu vkusné oddychovky, kde je mimo humoru i lidskost, trocha výbuchu smíchu, trocha dojetí a výsledný mix se moc pěkně sleduje.. No a Nic k proclení (i přes pár hlušších míst) není vyjímkou a moc rád jsem se jím nechal potěšit. ()