Režie:
Ivo NovákScénář:
Karel ŠtorkánKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Petr HapkaHrají:
Ladislav Potměšil, Jaromír Hanzlík, Petr Oliva, Oldřich Vízner, Jiří Krampol, Jorga Kotrbová, Jaroslava Tichá, Josef Somr, Jana Šulcová, Tomáš Muchka (více)Obsahy(1)
Příběhy z vojenského prostředí často přesvědčovaly, jak právě toto prostředí prospívá lidskému zušlechtění, jak je inspirativní i zábavné. Půlnoční kolona vypráví o tom, co dělá voják, když má nečekaně volno. Protagonisté mají zajišťovat hladký noční průběh vojenské kolony Prahou, jenže ledasco dopadne jinak. Výřeční mladíci přesvědčí dobráckého velitele, aby jim podepsal dovolenku, hlavní hrdina pak osamí uprostřed panelového sídliště... Podívaná je to však velice umolousaná, svědčící jedině o tom, k jakým trapnostem se byli ochotni snížit i talentovaní herci. (Lexikon českého filmu)
(více)Recenze (35)
Pětiminutové úvodní titulky budiž varováním. Jde o první ze zoufalých prostředků, jimiž se Novák snaží na celovečerní stopáž roztáhnout hrst scén sepsaných dvojicí pro-stranických spisovatelů (Cop a Štorkán). O opravdové zápletce bych se zdráhal mluvit. Parta vojáků využívá volného času k procházkám Prahou, popíjení piva a klábosení s dívkami, které jsou brány na milost, jen pokud moc nekecají a neodpírají mužům útěchu potěchou. Nepřítomnost slušného vtipu, kvalitního herectví nebo autentické emoce nám v podstatě nedává na vybranou, než věnovat pozornost těm nemnoha obsaženým myšlenkám, jejichž formativní charakter při podobné nápadnosti pozbývá na účinnosti. Počet písniček a bezdějových scén dělá z Půlnoční kolony neatraktivní reklamu na pražské noční podniky a československou armádu, instituci, která každému mladému muži usnadní hledání kámošů a levného chlastu. Kameraman a zub času byli naštěstí tak milostiví, že v mnohých tmavých scénách nejde nic moc vidět. Krvácet tudíž budete převážně z uší. 15% ()
Nenechte se zmýlit označením komedie, tenhle film totiž nemá ani nějaký pořádný příběh, a drama to není už tuplem. Příhody, které na opušťáku zažívají jsou sice ze života, ale humorné nejsou. Mohly by být a s trochou snahy snad i dramatické, jenže Snaha Brno s.p. zkrachovala už moc dávno. Nehledě už k spíš nudnému a zdlouhavému ději, tak všechno, ale skutečně všechno, co by mohlo být jen trochu zajímavé, ubíjí strašlivá improvizovaná kakofonická hudba, která nás provází naprosto celým snímkem v občas obměňované smyčce. Člověk by čekal, že když tu hraje tolik dobrých herců, že se jim to podaří trochu vylepšit, ale i přes přesvědčivé výkony nepodařilo a tak je z Půlnoční kolony jen nedoplněná kolona na extrasuchý gin. ()
Ani se nedivim, že tahle "komedie" totálně zapadla. Pětice vojáků dostane v Praze na pár hodin volno a každej si prožije nějakej svůj příběh. Asi nejvíc prostoru dostal L. Potměšil, kterej se vydá za svou čubkou (J. Kotrbová). Tenhle příběh má i nějakou hlavu a patu, ale stejně to neni žádnej zázrak. Ty ostatní 4 příběhy jsou slušně řečeno o ničem. Akorát mě pobavily tehdejší ceny v hospodách (pivo za 2 kčs) a taky jsem viděl, jak vypadalo sídliště Novodvorská na začátku 70. let. 30% ()
Tenhle snímek má své kouzlo pouze v tom, že někomu možná připomene Prahu sedmdesátých let a někomu vojnu na které tou dobou byl. Jinak je to celé dost o ničem, scénář je zoufalý a ani nasazení zkušených herců tomu zvlášť nepomohlo. Co už vůbec nechápu - proč Petra Olivu daboval Postránecký.... Film asi nejlépe po dramatické stránce chrakterizuje věta jednoho z hrdinů: ,,Bedny na peřiny si v nejhorším koupíme na půčku". Jediné co asi utkví divákovi v hlavě nejvíce je celkem pěkně sestříhaný úvod filmu, kdy během titulků zpíví Karel Černoch velmi hezkou píšeň Jak se tak toulám světem... Hodnotíme ale film a ten byl vážně o ničem. Jedna hvězda tak akorát .* ()
Kluci měli fakt důležitou činnost :-) Petr Oliva předabovaný Postráneckým v době, kdy už suverénně daboval - to nepochopíte. Jorga Kotrbová a Jana Šulcová za mlada opravdu nebyly žádné krasavice. Smutný film o ničem. Jít na SVOPa nebyla prdel ani po roce 2000, natož tehdy. Dévéťák Somr notující si slovenské hitovky, a s klavírem na cimře, no to určitě. ()
Občas si říkám, jaké by to asi bylo, mít stroj času a navštívit na jedno odpoledne Prahu 70. nebo 80. let. Tímhle filmem je sen tak trochu splněn. O děj moc nejde - sledujeme pět vojáků, kteří musejí v Praze o půlnoci odbavit vojenskou kolonu a až na velitele mají všichni ostatní volno. Jeden řeší problémy s holkou, druhý si hraje na donchuána, ale nemá v kapse ani vindru, třetí si zajde za kamarády na jazz, čtvrtý doma načape sestru při dívčím večírku... A ten pátý sice čeká u džípu, ale i on nakonec dojde zajímavého setkání. Na filmu je kouzelné, jak nám představí Prahu té doby - Karlův most s lešením, nová sídliště, kde se ještě o trávníky starali zahradníci, poetickou vinárnu Viola, kde se recitovaly verše, jazzový klub, Nerudovku, Kampu a mnohá další místa a zákoutí. Sem tam probleskne ta povinná agitace (vojáci, volnočasové aktivity, uklizená sídliště, dostupnost nábytku...), ale celkově je to příjemné jako poklidné a dovolenkové pocourání se po starých, známých místech, z nichž mnohá žel již neexistují nebo se z nich ztratila ta poetika. ()
Mozaika banálních epizod tmelených kolem úporného naplňování všedních tuh vojínů lidově demokratické armády, zahuštěná nezaujatě snímanými záběry na Prahu exteriérovou i interiérovou, dnes může posloužit snad již jen jako dokument normalizačního semletí několika talentovaných herců (zvláště Ladislava Potměšila), s nímž ovšem bezradná kamera Šlapetova skvěle ladí, či jako vzorek jazzrockového umění Jiřího Stivína (ovšem v poněkud parodickém hávu), jímž jediným mne tento snímek překvapil… ()
Komedie ani omylem. Celkem docela velká nuda. Vojáci se v době nečekaného volna snažili zabavit po svém. Někdo šel vymetat pražské noční podniky. Někdo spěchal za svou nastávající. Takže se nedělo nic objevného. V podstatě nemá tenhle film ani pořádný příběh. Při sledovaní jsem si vzpomněla, jak jsme jako malé děti vždycky čekaly na průjezd vojenské kolony a mávaly usmívajícím se vojákům. ()
Kdo se zasmál ať mi pošle korunu. Nic ? Aha měla jsem to chtít obráceně. ()
1/10 - Dalsi agitka tentokrat o muzich ve zbrani - regulovcicich, kterak travi volny cas v Praglu pred prijezdem dulezite vojenske kolony. Objevuje se tam Stivin a jeho psychadelicka hudebni skupina, ktera opravdu zabije i tak desnou zapletku v santanu nebo vojenske cekani na lasku... No ty koki, jeste ze uz je to za nama... Zcela nechapu predabovani Postraneckym... ()
......no komédia - uff silné tvrdenie - nepravdivé.... :( ....oceňujem len reálie tej doby a hercov v mladom veku....začiatok sľuboval nejaké povyrazenie vojakov, ktorí sú služobne v Prahe, ale...každý riešil "svoje " od Potměšila ,ktorý ma problém či si zoberie sedačku na požičku až....no najhoršie dopadol Hanzlík, ktorý sa hodiny hrá pri služobnom aute s nejakým chlapcom "na vojakov" .......jajáááj....moja zaujímavosť:Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Prahy. (dyfur) ()
Zapomenutý snímek o vojácích co mají zajistit průjezd vojenskému konvoji nočni Prahou a tak se jelikož mají dost času vydají na vycházku a dozvídáme se různé osuy vojáků. Na filmu mě vadil příliš tmavý obraz snad způsobený špatnou kopií ,ale vše vyznělo jako by v šeru což tomu snímku neprospělo (aspon u mě né) ()
Pekelna nuda, vojaci se behem jednoho dne rozutecou po Praze a miri za holkama a pivem. Myslim, ze by se z tohoto jednoducheho nametu dalo vytriskat mnohem vice zabavy. Jedina epizoda, ktera dokaze zaujmout je cesta Potmesila za svou snoubenkou Jorgou Kotrbovou (sveho casu nadherna zenska). Zbytek je skutecny zmar, temer cely film neprijemne tmavy obraz, spatne herecke vykony, prekvapive i spatna hudba (nic proti Hapkovi, zde mu to ale moc nevyslo). Pravem zapomenuty film. ()
Nevím u kterého vojska Štorkán sloužil, ale tipoval bych že na území republiky to nebylo...Barták hudbou úplně mimo..použít pískání při vyšetřování mordu.. ()
Tohle není zábava ani v rámci normalizačního guláše. Paneláky pěkný, ovšem reklama na armádu se fakt nepovedla. Nejzajímavější jsou hlavní herci, protože většina lidí je v takových rolích málokdy viděla (včetně mě). 11%. ()
Slaba komedie (spis nekonfliktni film) a vojacich, kteri maji asi tak 4 hodiny volno ze sluzby...slaby, ztrata casu. ()
Niečo tak zlé som už dávno nevidel..... 15%. ()
Další film z vojenského prostředí, na nějž mohli chodit asi zase jen vojáci. Ovšem vydělíme-li návštěvnost počtem představení, získáme "úctyhodné" číslo 50. Otázka zní, kolik z těch padesáti šlo na Půlnoční kolonu dobrovolně. Velmi špatný film. ()
Kdo čeká zelený film je na velkém omylu, tohle je o životě a o trošce volna mladých kluků, kteří přijedou na pár hodin do Prahy, aby si zde trošku odpočinuli od drezůry vojenského života. Jeden večer života, hořko-sladká příchuť bytí s krásnou hudbou od Petra Hapky. ()
Devadesát minut nudy. Jednalk takynemám rád vojáky na jakékoliv straně barikády. To je jedna věc, ale když chci vidět co možná nejvíc českých filmů historie,musel jsem spolknout i tuto hořkou pilulku, která skutečně nebyla o ničem. Pět regulovčíků dostane pokyn, aby na jistém bodě na sídflišti na okraji Prahy čekali do půlnoci, až bude propjíždět vojenská kolona (na ty každý civilista, který se chtěl vyspat vždycky nadával, ať to byli bratří z východu nebo naše slavná armáda). A tak jeden zajde za svojí láskou a pak se ještě stihne podívat na džem sešn za svými bývalými kamarády z muziky, druhý taky za holkou ze sámošky, s níž si plánují budoucnost a dokáže vyřešit i tak malý problém, že si milá Jorga zatím za---- s nějakým boxerem, třetí se snaží flámkovat po barech a balit holky (kdo jiný než Jirka Krampol), Oliva se podívá domů, ale naši byliposláni za kulturou, aby dceruška mohla slavit narozeniny - a tak jen blbec Hanzlík musí čekat u gazíku napřípadné pokyny, jestiť napohotovosti, ale i on najde zřejmě životní lásku Šulcovou... Hrozný. ()