Režie:
Hilda HidalgoKamera:
Marcelo CamorinoHrají:
Pablo Derqui, Eliza Triana, Jordi Dauder, Margarita Rosa de Francisco, Damián Alcázar, Carlota Llano, Linette Hernández, Humberto Dorado, Joaquín Climent (více)Obsahy(1)
Snímek podle stejnojmenného románu představitele magického realismu Gabriela Garcíi Márqueze se odehrává v kolumbijské Cartageně konce 18. století. V den dvanáctých narozenin pokousal Siervu Maríi, jedinou dceru markýze de Casalduero, pes nakažený vzteklinou. Přežila, ale byla označena za posedlou a na pokyn katolické církve podrobena obřad obřadům vymítání ďábla. V klášteře svaté Kláry, kam byla Sierva María uvržena, začíná milostný vztah dívky s knězem, který má na vymítání dohlížet, avšak namísto Satana objevuje lásku.
Hraný debut kostarické režisérky Hildy Hidalgo je směsí střídmých hereckých výkonů a snové atmosféry, navozené všudypřítomným šerosvitem. Márquerzův román v režisérčině pojetí není jen poutavým příběhem zakázané lásky, ale také úvahou nad dilematy spojenými s možností překročit omezení spojená s tradicemi a náboženstvím.
(MFF Cinema Mundi)
Diskuze
Okouzlení krásou, jevící se i duchovní, na pozadí křesťansko-katolické víry: příznaky panteismu. Není to film o strhujícím ději, je to pohrávání si s obrazy, detaily, meditace, upadání do snů o lásce, spřízněné duši...
Kněz čtoucí Aristotela, Platona má jít uplatnit exorcismus a sám při tom pochybuje, hledá...jako by se tu odvíjela polemika s filmem Exorcismus. Sierva Maria má podle knihy právě 12 let - což nám to nepřipomene Nabokova? Ale tahle není jako ten rozmazlený spratek, tahle si povídá s ještěrkami a ty jí naslouchají. Tuší víru, duchovno - po smrti se narodíme jako zvířata, zamedituje.
Všechna ta krása, touha, co ve filmu je mě očarovala, jak už dlouho nic.