poster

Pohádka o Malíčkovi

  • Sovětský svaz

    Мальчик с пальчик

  • Sovětský svaz

    Sprīdītis

Pohádka / Hudební

Československo / Sovětský svaz, 1985, 80 min

  • Stejšn
    *

    Jedna za některé pěkné efekty (obr), jinak je to blbost. Jsou v tom scény, které jsou úplně pitomé. Obr má pod nohama Malíčka, kterého se hrozně bojí, přitom by stačilo pohnout nohou a rozšláp by ho na placku. Že to vidím já, ok, ale že tudle hovadinu vidí i můj pětiletý syn - no to je v té pohádce asi něco špatně. Jinak celkem dobrá výprava.(28.7.2013)

  • zette
    ****

    Velmi hezky pohadkovy film pro celou rodinu. Mam rad podobne pohadkove adventury a ta o Malickovi ma velmi dobry scenar. Je zpracovana pomerne moderne, s hezkymi pisnickami a dobrou vypravou. Skoda jen hereckych vykonu, ktere cely film tahaji trochu ke dnu. Jinak si ale myslim, ze se zbytecne jedna o opomijenou pohadku.(30.3.2014)

  • honz
    *****

    Velmi hezká pohádka prostoupená motivy z lotyšské mytologie. Malíček na své cestě světem potká obra, pana krále, zachrání domýšlivou princeznu před čertem, prodělá i několik symbolických zkoušek, setkává se s Matkou lesů a Matkou větrů - bytostmi z pohanských bájí. Na konci svého putování poznává, že opravdu šťastný je doma.(9.2.2012)

  • Ezis
    ****

    Matka větrů a Matka lesů nejsou žádné tajemné bytosti, ale lotyšské pohanské bohyně, ze kterých se postupem času staly pohádkové bytosti. Pokud byste si o nich chtěli něco přečíst, doporučuju svou knihu Encyklopedie baltské mytologie :-) Pohádka o Malíčkovi je označená jako sovětská, ale ve skutečnosti je skrznaskrz lotyšská. Což je problém, protože na první pohled vypadá jako "klasická pohádka z psané podoby, kterou zná snad každý", ale má i specifické rysy, které nepochopíte, pokud neznáte lotyšský kontext. Například se dost důsledně drží své předlohy - divadelní hry Sprídítis (Malíček) z roku 1905 - roku neúspěšného povstání proti ruské nadvládě, kdy mnoho Lotyšů emigrovalo. Odtud poselství, že vládnoucí třída je normálním lidem nepřátelská. A také poselství "všude dobře, doma nejlíp" - Lotyši, neemigrujte, milujte svou zem, kde jsou tak krásné lesy a jezera, kde máte rodinu, byť všelijakou, a kde se tak krásně slaví Svatojánská noc! A vydržte, mějte trpělivost, třeba na pány také jednou dojde a dokonce s vámi budou muset vyjednávat. Trpělivost, umění vytrvat a vydržet je další lotyšský rys, na který je zde kladen důraz. Malíček vlastně celou dobu hledá způsob, jak se vyrovnat s tím, že v domě, který patříval jeho rodině, teď vládne zlá macecha (že by také narážka na lotyšské dějiny...) A rozuzlení není v nalezení romantické lásky jako ve většině českých filmových pohádek, ale v tom, že se vyrovná se svou výbušností a naučí se tiše trpět (vydrží zkoušku ohněm od lakomce). V tom je pohádka velice hluboká a velice lotyšská.(13.6.2011)

  • bratr_jezek
    **

    Trochu pozapomenutá pohádka, možná právem, protože opravdu nepatří mezi typické pohádky, které jsme v té době točili. Podobně jako se svět Malíčka, který uteče do světa před zlou macechou, protne se světem princezny, které hrozí svatba s vládcem pekel, tak se protnula jednoduchost mnohých českých pohádek (pocitvý a hodný vyráží do světa, kde se připlete k situacím, kde dokáže své hrdinství a je po zásluze odměněn) s pojetím tehdejších sovětských pohádek (hodně barevný a často trochu nepřehledný zástup vedlejších postav kritizujících různé nešvary). Vzniká trochu slepenec, kdy Malíček dostává dokonce tři kouzelné předměty (od bohyní Větru a lesa, a pak samozřejmě od pohádkového dědečka), musí čelit větší míře záporných postav (lidožravý obr, chamtivý hostinský, čert, ježibaba, dokonce samotná princezna, která mu není ani trochu vděčná a chce ho zabít!). Zajímavé zpestření pohádky o písničky je fajn, některé však působí trochu divně a křečovitě, podobně je to ve chvíli, kdy mají postavy tančit (u takového čerta je to pomalu baletní vystoupení). V pohádkách mi navíc vadí, když mnoho zla není potrestáno, lakomý král, pyšná princezna, dokonce ani drsná macecha - ta je dokonce odměněna prací na královském dvoře!(28.7.2013)

  • - Natáčelo se na zámku Lednice. (M.B)

  • - Pohádka byla natočena na motivy divadelní hry „Spriditis“ z roku 1905 od Anny Brigadere. Pohádkové postavy Matky lesa a Matky větru pak mají původ v lotyšských dějinách, kde byly pohanskými bohyněmi, kterých se v lotyšské historii objevuje okolo 100. (Ezis)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace