poster

Pohádka o Malíčkovi

  • Sovětský svaz

    Мальчик с пальчик

  • Sovětský svaz

    Sprīdītis

Pohádka / Hudební

Československo / Sovětský svaz, 1985, 80 min

  • Rami
    odpad!

    Nemůžu si pomoct a zároveň se omlouvám všem nostalgickým fandům. Při sledování takovýchto pohádek trpím a cítím se "trochu" trapně. Toto dílko se snaží vypadat kvalitně a přitom je to šílená slátanina prokládaná zpěvy a tanci (někdy až baletními vsuvkami) účinkujících. Takhle to vypadá, když (třeba i kvalitní) části spojuje nekvalitní koncept (kamera, scénář, režie), který celou pohádku pohřbí tři metry hluboko.(2.1.2011)

  • bratr_jezek
    **

    Trochu pozapomenutá pohádka, možná právem, protože opravdu nepatří mezi typické pohádky, které jsme v té době točili. Podobně jako se svět Malíčka, který uteče do světa před zlou macechou, protne se světem princezny, které hrozí svatba s vládcem pekel, tak se protnula jednoduchost mnohých českých pohádek (pocitvý a hodný vyráží do světa, kde se připlete k situacím, kde dokáže své hrdinství a je po zásluze odměněn) s pojetím tehdejších sovětských pohádek (hodně barevný a často trochu nepřehledný zástup vedlejších postav kritizujících různé nešvary). Vzniká trochu slepenec, kdy Malíček dostává dokonce tři kouzelné předměty (od bohyní Větru a lesa, a pak samozřejmě od pohádkového dědečka), musí čelit větší míře záporných postav (lidožravý obr, chamtivý hostinský, čert, ježibaba, dokonce samotná princezna, která mu není ani trochu vděčná a chce ho zabít!). Zajímavé zpestření pohádky o písničky je fajn, některé však působí trochu divně a křečovitě, podobně je to ve chvíli, kdy mají postavy tančit (u takového čerta je to pomalu baletní vystoupení). V pohádkách mi navíc vadí, když mnoho zla není potrestáno, lakomý král, pyšná princezna, dokonce ani drsná macecha - ta je dokonce odměněna prací na královském dvoře!(28.7.2013)

  • Kri-kri
    *****

    Nechápu tak nízké hodnocení, vždyť je to velmi pěkná pohádka. Že se v ní zpívá mi nevadí, to je přece typické pro většinu pohádek (navíc zde jsou písně poměrně krátké), mně osobně se velmi líbí ústřední píseň, v originále nazvaná "Piena ceļš". Čeští diváci možná hůře pobírají pobaltskou kulturu a pohanské zvyklosti. V pohádce se objevuje několik neobvyklých bytostí, jako Matka větrů nebo Matka lesů. Zápletka s obrem se mi pro vývoj děje jeví poněkud zbytečná a scéna s jehlou v dlani zas moc drastická (v německé verzi je dokonce vystřižena). Zajímavý je však pro pohádky netypický zkažený charakter princezny. Je to pěkná svině, namísto vděku se odhodlá Malíčka zabít. Ten se po mnoha útrapách vrací domů stejně chudý jako dřív, zato obohacen o nejednu zkušenost. Zvlášť nečekané je královo rozhodnutí jmenovat macechu dvorní dámou.:) A závěrečná scéna z oslav Svatojánské noci rovněž potěší. Po dlouhém uvážení z důvodu nedocenitelnosti pohádky českými diváky zvyšuji ze 4* na 5 a přidávám mezi své NEJ filmy. 85%(16.8.2012)

  • Stejšn
    *

    Jedna za některé pěkné efekty (obr), jinak je to blbost. Jsou v tom scény, které jsou úplně pitomé. Obr má pod nohama Malíčka, kterého se hrozně bojí, přitom by stačilo pohnout nohou a rozšláp by ho na placku. Že to vidím já, ok, ale že tudle hovadinu vidí i můj pětiletý syn - no to je v té pohádce asi něco špatně. Jinak celkem dobrá výprava.(28.7.2013)

  • Karlos80
    ***

    Klasický pohádkový příběh o Malíčkovi, kterou jsem viděl před dávnými lety a už tehdy, přesněji řečeno do dnešních časů ve mě zanechal nesmazatelné stopy a zvláštní dojmy.. Moc si z ní už samozřejmě nepamatuji, jen vím že film provázela hezká hudba..Dále pak si vybavuji zlou macechu,která Malíčka snad vyhnala z domu, bludičky z bažin, dobrou vílu, matku větru, zlatovlasou princeznu a v neposlední řadě samozřejmě i zlého obra (tuším že ho hrál Václav Moravec)..Z nostalgie za 4* a prosím opakovat!!(26.8.2006)

  • - Natáčelo se na zámku Lednice. (M.B)

  • - Pohádka byla natočena na motivy divadelní hry „Spriditis“ z roku 1905 od Anny Brigadere. Pohádkové postavy Matky lesa a Matky větru pak mají původ v lotyšských dějinách, kde byly pohanskými bohyněmi, kterých se v lotyšské historii objevuje okolo 100. (Ezis)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace