Frankenstein

Viděl jsem verzi s Cumberbatchem coby monstrem. To, co ten herec předvádí je absolutní ponor do postavy, do jejího vývoje od dětského prvního roku po dospělý rok třetí. Úvodní plácání se na zemi a snaha zkoordinovat končetiny se skutečně nedá popsat. I přes promyšlenou scénu, která je jen zdánlivě minimalistická, je to představení postavené na hercích, a umím si představit, že by to jako představení obstálo i v méně opulentním provedení. (12.07.2013)

Prostě famózní, Benedict Cumberbatch je opravdu skvělý herec a Sherlock není nehoda, Jonny Lee Miller zdatně sekunduje ale na C. prostě při vší dobré vůli nemá (Cumberbatch jako Monstrum, Miller jako Frankenstein). Uvidíme, co opačná alternace. P.S. dá se to i brát jako face2face souboj dvou Sherlocků :) (11.07.2012)

Danny Boyle použil spoustu moderních hraček a známý námět. S nepřeberného množství možností jak uchopit klasickou látku si bohužel vybral to nejméně zajímavé a stokrát použité interpretační hledisko - tvůrce stvořil monstrum, monstrum je však lidštější než tvůrce. Těšil jsem se na sofistikovanou moderní hru na motivy Frankensteina s hudbou Underworld a s Bededictem Cumberbatchem v roli monstra (verzi, kde hraje monstrum Johny Lee Miller jsem samozřejmě neviděl), místo toho jsem dostal předvídatelnou konzervativní a ne příliš nápaditou divadelní adaptaci s místy opulentní a místy minimalistickou výpravou. Cumberbatch a Lee Miller jsou bezpochyby skvělí herci, Underworld vyrábí zajímavý zvuk, ale dalo se z toho vytáhnout mnohem víc. Mám pocit, že Boyle jako režisér spíš zklamal - kvality hry stojí na ostatních. Nejprve uvede celé představení fyzicky-divadelním vstupem Cumberbatche zpodobňujícím zrození monstra, poté pokračuje místy zábavnými fragmenty jeho duševního vývoje za spolupráce dalších postav, přičemž si dost nesmyslně střihne téměř muzikálovou scénu s polovinou hereckého ansáblu jejíž hlubší smysl mi zcela uniká (lacině efektní záležitost). Setkání monstra a jeho stvořitele doktora Frankensteina stanovuje jejich vztah a motivickou rovinu celého vyprávění, tedy onu dualitu lidskost nelidského a vice versa, načež se toto téma až do konce místo dalšího rozvíjení pouze do omrzení opakuje a neustále vysvětluje, jako by na tak jednoduché struktuře šlo postavit moderní adaptaci v 21. století a čekat velkolepé ovace. Dost odbytá záležitost, což je škoda už jen pro ten vysoký herecký potenciál, za který dávám tři hvězdičky. (20.03.2011)

This is you universe, Danny Boyle! And it is awesome. Úžasná inscenace, ani příšerný camerový rip, ve kterém jsem to viděla nemůže zabránit emocím, které přímo tečou z obrazovky. Herecké výkony jsou naprosto geniální (viděna alternace Cumberbatch=Frankenstein, Miller=monstrum), ale možná byl vynálezce o trochu lepší. Nesplněný sen, co by česká divadla chtěla být, ale bohužel nejsou. (02.04.2013)

Poprvé mi vůbec nevadila Boylova povrchnost. Ta inscenace je obdivuhodně konzervativní a až na pár "boylovských" úletů (lokomotiva, ptáčci) přináší jen technicky precizní a herecky zcela virtuózní kreace s několika bezmála geniálními momenty, v nichž Boyle dokázal minimem prostředků vyjádřit věci grandiózní, které hýbou vědou i uměním po staletí. Bez nadsázky, že si na nejlepšího Boyla budu muset zajít do kina a že půjde o přímý přenos divadla, to bych fakt neřekl, ale poprvé jsem z díla tohoto rozmařilého efektáře odcházel s čertovským knedlíkem v krku. Apropos, Benedict Cumberbatch je bůh... je to definitivní. (18.03.2011)