Things I Like, Things I Don't Like
Obsahy(1)
V tomto krátkém filmu, který získal v roce 1991 Césara, nám hlavní hrdina prozradí co má a nemá rád. (5150)
Recenze (23)
Mám rád, když... po prázdninách otevřu knihu a najdu v ní písek; ukusuju rohy od sušenek; si vytahuju ponožky,... Nesnáším... nechat jeden jediný zelený hrášek na talíři; když mě můj pes probudí svým studeným čumákem; konec TV pořadů,.... ...Jean-Pierre Jeunet je zkrátka génius, který z obyčejných věcí dokáže udělat ty nejneobyčejnější. ()
Co nemám na Jeunetovi rád se naštěstí nestihne projevit. Krátkometrážní plocha sedne jeho "vyprázdněné naraci" jako ulitá. ()
nápaditá a skvělou hudbou vykreslená krátká zpověď Dominiquea Pinona... člověk úplně začne přemýšlet, jak to má sám se svým rád a nerad... 70% ()
Jestli chtěl poetický Jeunet donutit diváka, aby se zamyslel nad tím, co má rád a co ne, v mém případě má splněno. ()
Milý krátký snímek, který se svou náladou zdá být jakýmsi předchůdcem Amelie z Montmartu. Je to drobný náhled do Jeunetova poťouchlého světa, který mám rád. ()
Nejen úvodní titulky a Dominique Pinon připomenou DELIKATESY..)) Festival krátkých filmů 2007 ()
Chvilkami nádherné album chytlavých černobílých fotografií. Minifilmeček o minipoznatkách, skrytých radovánkách a zdánlivě nepodstatných tajemstvích, která nás během okamžiku učiní šťastnými či nešťastnými, dokáží slastně ukojit či rozzuřit. Stačí si jich jen všimnout, uvědomit si je. Kdy si chceš najít čas k vychutnání si projevů svého života? Co třeba ten kaleidoskop minidetailů právě teď? ()
Rozkošný filmeček ze světa Jeana-Pierra Jeuneta. Ze světa, který je úžasně poetický, "barevný" (i když toto dílko je černobílé), plný zajímavých poznatků z každodenního života. Jeunetovy filmy patří mezi mé nejoblíbenější. Je to právě kvůli té originální atmosféře, která mi většinou stačí k luxusnímu filmovému zážitku. Takové filmy jsou přímo stvořené pro "pozorovatele", kterým ke štěstí stačí pohled na něco pěkného. Jejich srdíčka se rozechvějí když tyto "drobnosti" dokáží nalést i ve vlastním životě, dokáží si je uvědomit, vážit si jich a nechávat se opájet rozmanitostí světa. ()
Mám rád vytahování ponožek.. a čůrání ve sprše.. Snímek sice netrvá ani 10 minut, přesto je v něm ale vše, co potřebuji, abych si dokázala nějaký film oblíbit. Dominique se nám vlastně "jen" vyzpovídá z toho, co má a nemá rád. Každý něco máme, ale většinou o tom prostě nemluvíme, nejspíš nás ani nenapadne se nad něčím takovým zamyslet. A právě tím mě tento snímek uchvátil. Je o (zdánlivě) obyčejném člověku, který nám ale dokazuje, že nikdo není obyčejný a každý je něčím zajímavý a originální. Poutavý děj (jestli se tomu vůbec dá říkat děj), vynikající Jeunetova režie a krásná hudba.. A ten název jen dokazuje genialitu autora.. Co dodat? ()
velmi příjemná pocitovka. Neuvěřitelné, jak Jeunet lehce dokáže vyvolat emoce a navíc mám s ním nebo s Pinonem asi stejný vkus ;-))) [ PŘÍBĚH: X /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
- Nemám rád trhání chlupů z nosu a bratrancovu sbírku nehtů, slepých střev a lahví slz. Mám rád obrázky katastrof ve starých encyklopediích, prázdniny a slova Trans-Europe-Express... Trans-Orient-Express... Trans-Siberia-Express... - Dominique Pinon, Jeunetův oblíbený herec (Delikatesy, Cité des enfants perdus, malé roličky dostal i v jeho ostatních filmech, např. v Amélii z Montmartru), vypráví v tomto krátkem filmečku o tom co má a co nemá rád. A nám nezbýva než obdivovat jeho majestátně vysoké čelo a spodní čelist, kterou by si hravě dokázal ukousnout vlastní nos, ne-li obočí. Úžasný herec :) ()
Velmi prijemna exkurzia do ne/zalub Dominiquea Pinona,v ktorej mozno vidiet korene jednej z najvydarenejsich scen v Amelii:) ()
Malá ukázka neobyčejné fantazie a všímavosti k obyčejnému pana Jeuneta a zároveň předkrm pro pozdější Amélii, která využívala postupu, na kterém je tento filmek založen. ()
Sice má tento filmeček pouhých 8 minut, ale do této stopáže se vešlo velké množství výborných nápadů a momentů. Jeunet zde navíc udává svůj poetický duch, který později uplatnil i v celovečerních filmech. ()
Super stylizace a jako jo... ()
Jeunetovo prvotiny krásně ukazují dvě cesty, kterými se jeho kariéra bude v budoucnu ubírat. Zatímco Bunkr dláždí cestu k bizarně fantasknímu sci-fi, Foutaises milým způsobem předznamenávají pozdní Améliovskou éru s prvky romance. Obrovská škoda, že se autor věnuje pouze druhé části. ()
95%, úžasný filmeček filmového virtuosa Jeana-Pierra Jeuneta ()
Strašně mi to připomíná Amélii, nechybí tomu myšlenka a skvělý hudební podkres. ()
Typický Jeunet z pohľadu budúcich filmov. Zárodky prvkov, ktoré sa rozvinuli naplno v Amélii z Montmartru sú už jasne rozpoznateľné. ()
amélie v osmi minutách sice dominique pinon nedosahuje fyzických kvalit audrey tautou i tak jsou foutaises moc milým dílkem ()