Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krásná princezna Pampeliška se má proti své vůli vdát za španělského prince. Aby se vyhnula vnucovanému sňatku, utíká do světa. Zde se setkává s Honzou, kterého jeho matka poslala na cesty na zkušenou. Náhodné setkání, během nějž je Pampeliška napadena nepřátelskými pastevci a dostane se jí Honzovy pomoci, je oba sblíží. Oboustranná blízkost rychle dospívá k jejich vzájemnému zaslíbení. Jejich strázním však není konce: po příchodu do Kocourkova jsou jati a uvrženi do vězení. Španělský princ, který nechce od Pampelišky upustit, vyhrožuje v čele vojska městu vypálením, pokud mu Pampelišku nevydá.
Kocourkovští na vzniklou atmosféru reagují – po kocourkovsku. Nezdárný purkmistrův-starostův syn se násilně uvězněné Pampelišce vnucuje a je následně ztlučen Honzou. Pampeliška přiznává svou modrou krev a kocourkovští jsou připraveni princeznu vydat španělskému princi. Vše však hatí smyšlená zpráva o domnělém Pampeliščině zneuctění purkmistrovým synem. Španělský princ je odhodlán ke zničení města. Dříve však, než k tomu může dojít, přivádějí kocourkovští princeznu s Honzou ke španělskému vojsku. Po zjištění, že Pampeliška a Honza jsou partnery, princ princeznu jako rovnorodou propouští; Honza na poslední chvíli utíká před hrozící popravou a Kocourkov je vypálen do základů.
Elegická podzimní krajina je kulisou konce neblahého putování Pampeliščina i Honzova provázeného nouzí a žebrotou. Poslední princeznina naděje, otcovo odpuštění, je vyvrácena zprávou, že chřadnoucí král svou dceru proklel a nechce ji vidět. Omdlelou princeznu Honza odnáší do rodné vesnice, aby jí dopřál dobrodiní matčiny laskavé péče . Mezitím matčiny prosby u krále za Honzovo omilostnění nenaleznou sluchu. Přesto Honzova matka po počáteční nedůvěře přijímá slábnoucí princeznu za svou dceru. Pampeliška se ztrácí před očima; nemoc vůčihledě přechází do umírání. Honza vyráží za králem, aby ještě jednou mohl spatřit svou odcházející dceru. Dříve, než však otec dorazí, vybíhá zesláblá princezna na náves a umírá. Dívku, lehkou jako pampeliščí chmýří, totiž unáší do nenávratna podzimní vítr. (sportovec)

(více)

Recenze (13)

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Tak ta mluva mne iritovala celou dobu. Škoda, protože herecké obsazení si zaslouží pochvalu. Ale pro mne je veršování v normální mluvě prostě nepřirozené a tím to končí. Navíc pro děti to byl dost zamotané. Už s tím vězením, jak se dostali ven a pak jak se dostali z tábora od prince z Hispánie bylo nedomyšlené. Celé to prostě nestálo za nic a nedávám ani tu dvacítku ze hereckou sestavu. A s tím brekem na konci to pohřbil autor definitivně.     ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Baladická Kvapilova pohádka pro dospělé je nesena básníkovou nostalgií za předčasně ukončeným životem Kvapilovy ženy, vynikající české herečky Národního divadla Hanou Kvapilovou-Kubešovou. Rážově režii se tehdy s mimořádným zdarem podařilo propojit básníkovo žalné poselství s pohádkovou atmosférou a řadou skvělých hereckých výkonů, z nichž zejména na sebe upozornila tehdy začínající a mimořádně talentovaná Klára Jerneková. Je velká škoda, že toto mimořádné dílo doposud nebylo vráceno do divácké paměti přenosem na DVD nosiče. ()

Reklama

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Smutný, nostalgický příběh o zatoulané princezně, kterou studený vítr rozfoukal jak chmýří do všech koutů zahrady. Aspoň ušetřili za obřad s rozptylem, dalo by se říct. Ve zkratce a paundeklových kulisách vidíme všechno, co hýbe světem nejen pohádkovým, ale i tím naším. Politiku velmoci, nátlak, třídní spor, pokus o revoluci, nesmrtelnou logiku města Kocourkova, zastrašování, zvůli moci, lhostejnost, zoufalství, strach, ale taky, a to především, lásku. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Kvapilova baladická hra ve verších, která se s pohádkovým světem tak trochu míjí. Pochmurný tón, vyjádřený v závěrečném tragickém finále, se tvůrcům přesto podařilo odlehčit lehkou básnickou zkratkou, která příběhu dodává jakýsi třetí rozměr. Plejáda předních českých herců v čele s étericky půvabnou Klárou Jernekovou, Petrem Kostkou a magickým Iljou Rackem vtiskla této osobité inscenaci s mimořádným výtvarným zátiším pečeť té nejvyšší kvality, jakou současné televizní umění žalostně postrádá. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Na tomto příběhu mne fascinuje to propojení mimořádné naivity (koho při smyslech by napadlo ve vězení se podivovat "my jsme tu zamčeni?") s mimořádnou drsností a realismem. "Město hoří!" Aneb pro život nestačí jen láska, zpívání a rozplývání se nad barvou červánků. Křehkost krásy je třeba vyvážit životaschopností. Jeden z mála případů, kdy mi nevadila pohádka ve verších, asi proto, že verše zde naivní nejsou. Jak jsem byl poznamenal posledně u Sedmera krkavců, Klára Jerneková byla nádherná a v roli Pampelišky bych si nedovedl představit nikoho jiného. ()

Galerie (64)

Reklama

Reklama