poster

Nikomu jsem neublížil (TV film)

Dokumentární

Česko, 2011, 57 min

Režie:

Pavel Křemen

Komentáře uživatelů k TV filmu (6)

  • triatlet
    ****

    Didakticky využitelný dokument. Zhlédnuta zkrácená stopáž - 42´.(23.11.2012)

  • Rhed
    ****

    Před několika lety jsem využil služeb agenta "Kolínského", přesněji řečeno služeb jeho miniaturní CK a navštívil největší zemi světa. Kolínský se na zájezdu choval jako ukázkový tzv. verbální antikomunista; v Rusku všechno špatně, podívejte se na ně, jak se tváří kysele, jen Americe vděčí za to, že jsou ještě naživu, neboť USA je živí, atd. atp. Je to holt pako, pomyslí si našinec, ale zřejmě pochází z disidentské rodiny a vůči těm je určitá shovívavost z naší strany takřka nepsanou povinností. A ejhle, on je to bývalý agent StB! Takové sviňky jsou nejlepší...(9.1.2012)

  • Stegman
    ****

    Nemůžete po každém dokumentu chtít, aby se na svůj předmět zájmu díval ze všech úhlů, objektivně. Některé dokumenty (jako tento) jsou silné právě v tom, že ukazují jen a pouze jeden úhel pohledu. Věřím tomu, že inteligentnímu člověku dojde, že vedle zlehčování a relativizování udavačských činů a úmyslů existuje ještě další pohled na věc: totiž ten neústupný, čestný, potažmo až disidentský. /Slabošský dobrák: "Já tomu estébákovi neřek nic důležitýho...třeba že fenka toho disidenta je nemocná, a tak." - Estébák si to ale zapsal a při nejbližším výslechu se disidentovi o fence jakoby mimochodem zmínil. Disident pak kvůli tomu nutně získal pocit, že má nepřátele všude kolem sebe./ (To není citát z tohoto dokumentu; jde o parafrázi citátu, který jsem četl v jedněch novinách; řekl to nějaký disident.)(3.3.2011)

  • Iroquaise
    ***

    nemůžu se ubránit dojmu, že ten ironický název "Nikomu jsem neublížil" je na celek násilně naplácnutý...působí to na mě tak, že autoři si něco ex post myslí, vyjadřují s odstupem nějaké stanovisko, aniž by ale onen názor a s ním spjatý ironický osten přirozeně vyvěral ze samotného díla...naopak mi přijde, že dokument jde významově až příliš se svými hrdiny, že jim příliš naslouchá a přitakává...čili že nám sděluje prostřednictvím oslovených figur, že komunismus byla problematická doba, v níž bylo vše relativní a tudíž lze málokoho soudit...navíc je to dané i faktem, že se nepodařilo sehnat nikoho, kdo by vědomě udával, vědomě ubližoval a byl si za to ochoten posypat hlavu popelem...taková postava ve filmu velmi citelně chybí...i onen novinář, který odvážně vypovídá, se nakonec vehementně brání, že by někomu byl významným způsobem škodný...z tohoto důvodu jsou daleko zajímavější zpovědi bývalých estébáků, kteří byli přímou součástí systému, než zvenčí najatých agentů...nejen, že se člověk z jejich úst dozví řadu zajímavých informací, ale občas ho z těch figur i docela zamrazí...(14.10.2011)

  • sator
    ***

    Jednou bych se chtěl dožít dokumentu, který by se jmenoval " Ublížil jsem, lituji". Jinak jsem dočetl knihu Landovského (pro mladší generaci-takové tlusté hranaté s písmenky) a přes svou prchlivost a přes to co si prožil, je tam překvapivě, velmi chápavý ke konfidentům. Asi je snadné podlehnout těm tlakům.. Jestli pak zaplatili autoři dokumenty Youngovi, za ty vykradený motivy s Dead Mena ? :) Tak se to mohlo jmenovat Stížená schopnost sebereflexe.Jediný kdo se styděl, byl eSTBák, kterej vyletěl po r.1968...(27.2.2011)

  • V.Silver
    ****

    Z mého pohledu vydařený dokument, který mapuje jakousi jednu (a takřka výlučně pouze jednu) část konfidentů a zaměstnanců bývalé StB - tedy těch, kteří byli ochotní promluvit o tom na kameru. Musím přiznat, že jsem byl místy až překvapený, co všechno bývalí příslušníci StB byli ochotni prozradit a jak se - tedy někteří a na kameru - zachovali. Nedělejme si iluzi o tom, že to všichni dělali pro dobrodružství nebo příplatky, nicméně oceňuji zachycené výpovědi a pokládané otázky, o tom by totiž ta dokumentaristika měla být. Dokument by neměl vytvářet názor za nás, měl by nám poskytnout dostatek podkladů k vytvoření vlastního úsudku - a to se, myslím, docela povedlo. Teď už jenom, aby se našel ministr školství, který nebude vytvářet pro kantory další hory papíru, a namísto toho jim umožní učit dějepis i po roce 1948, neřku-li 1968. O tomto by se totiž mělo diskutovat se studenty, dokud mají ve svých rodinách přímé účastníky té doby. A dokud bývalým StBákům chodí na koncerty do O2 arény. 70%(26.11.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace