Reklama

Reklama

Obsahy(1)

České kriminální drama, natočené na motivy sociálního románu Gézy Včeličky, vydaného po prvé v roce 1932 pod názvem "Kavárna na hlavní třídě". Ve filmové podobě se hrdinou "Kavárny na hlavní třídě" stává číšník Kučera, který je obviněn z vraždy číšníka Vacka jen proto, aby tato tragedie odvedla pozornost sensacechtivých novin od aféry, do níž byl zapleten jeden ministr. Spiknutí policie proti nevinnému Kučerovi a jeho milé, služebné Jindřišce, je sice dokonalé, ale přece jím otřese svědectví pikolíka Sváti, které učiní z obžalovaných žalobce nejen prodejné policie, ale celého vykořisťovatelského systému... (Filmový přehled)

(více)

Recenze (23)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Hezká a především dramaticky povedená adaptace Včeličkova levicového románu. Tvrdá facka kavárnickým doupatům parazitujících přiživníků i policii sloužící nespravedlivému sociálnímu zřízení. Kromě této protiprvorepublikové demagogie filmu nelze skoro nic vytknout - natočený je rozhodně zajímavě i závěrečné rozpletení ústřední kriminální situace se dost povedlo. Herecky je obsazený výborně, kromě Karla Högera v hlavní roli zaujmou především zlotřilý kavárník Saši Rašilova. Zajímaví jsou pak třeba i Miloš Kopecký nebo Vlastimil Brodský, jenž tu má dokonce svým způsobem agresivní roli. ()

ripo

všechny recenze uživatele

Ve svém novém filmu „Kavárna na hlavní třídě" se režisér Miroslav Hubáček pokouší vytvořit nový typ kriminálního dramatu. Pokračuje tak v cestě, kterou započal svým filmem „V trestném území" (1950), dostává se však dále, až ke společenské kritice. Detektivní příběh, který napsal společně se scénáristy Jiřím Marešem a Jiřím Brdečkou, zasadil do prostředí popsaného realisticky ve stejnojmenném sociálním románě Gézou Včeličkou. Hubáčkova „Kavárna na hlavní třídě" je zajímavým příkladem toho, do jaké míry lze obměnit literární dílo pro filmové zpracování. Proč režisér a scénáristé sáhli právě po Včeličkově románové reportáži a proč ji tak podstatně přepracovali, vysvětluje Jiří Mareš tím, že v tomto případě nemluvila pro filmové zpracování síla zápletky literárního díla, jak tomu bývá u většiny filmových přepisů, ale především síla a přesvědčivost popisu velkoměstského kavárenského prostředí za první republiky, v době světové hospodářské krise, v němž se skrývaly velké sociální konflikty, které scénáristé s režisérem domysleli a dramaticky rozvedli. Filmový přehled 3/1954 ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Jedna z mnoha černých skvrn 50. let. O to odpornější, o co více osočuje předmnichovskou republiku jako éru absolutního zla. A do toho ty pathétické verše Jiřího Wolkera. Počínaje takovými fláky jako Zelená knížka, Chceme žít, Případ dr. Kováře nebo Zocelení nešlo sice očekávat nic jiného, než falešnou obžalobu minulosti, ale pranýř 1. republiky byl bohužel oblíbeným tématem až do 80. let a dodnes se člověk bohužel může kochat celou kolekcí na téma příhody z dělnického kalendáře. Odbourávání dopadu tohoto hnoje je nicméně stále aktuální. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Od tohohle jsem očekával další porci bolševické zábavy, protože ten rok vzniku filmu 1953 sliboval mnohé. Na tyto filmy se specializuji a zaradoval jsem se, že jesem narazil na další zrníčko zlata v hromadě písku. Tyhle kousky se hledají čím dál hůř. Nakonec to nebylo tak hrozné jak to jindy bývá. Samozřejmě je tu vykořisťovatel kavárník a zkorumpovaná policie, bez podobných atributů si budovatelský film ani nelze představit. Ale byl tu i Karel Höger, který svému hrdinovi i přes jeho trochu násilnou angažovanost dal punc opravdové lidskosti pramenící z obyčejného člověčenství snažit se pomoci druhým. Film se odehrává za krize, kdy i bohatým kavárníkům bylo leckdy ouvej natožpak nekavárníkům. Ti kdo pro takové pracovali byli rádi, že jsou rádi a samozřejmě museli lecos zkousnout. Samozřejmě, že ne každý byl otrokář a vykořisťovatel, ale leckde skutečně vypomáhaly děti nebo bylo pracovní tempo o dost brutálnější než na které jsme zvyklí dnes. Třicátá léta si leckdo idealizuje, ale jak už jsem psal jinde, každý nebyl továrník nebo vinárník. Doba to nebyla jednoduchá a právě díky tomu také komunisté v té době dostávali se svým třídním bojem, snahou zlepšit pracovní podmínky atd.. vítr do plachet, který v roce 1948 odfoukl ostatní demokratické strany a uvrhl nás na dlouhou dobu do rudého temna. Film je zajímavý tím, že se v něm objevují ještě prvorepublikoví herci (většinou v rolích buržousů) a zároveň nová krev jako pan Voska, nebo Mixa v roli všetečného novináře Rudého práva. A v závěru dojde i na ten humor, kdy u soudu se tak trochu zpřehází žalovaní :-) . Dávám tedy za 2 chybějící bankovky. * * ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Téměř existencionální drama (fantasticky nasnímané) s novoklasicistní drásavou (a v kavárně rozvernou najazzlou hudbou) Jana Rychlíka, která vůbec neodpovídala klimatu vyžadovaného rozjuchaného budování. Václav Voska a František Vnouček podaly neuvěřitelně silné výkony ve svých tragických životních osudech, kterým sekundovala i tradičně výborná Šejbalová coby povrchní panička, Kreuzmann coby typický křivák a Rašilov jako rádoby bodrý kavárník. Samozřejmě, že námět přitakal politice KSČ, ale vyznění filmu zas tak jednoznačně nevidím, navíc Höger podal velmi věrohodnou humanistickou interpretaci své postavy (i navzdory tomu, že je dikcí stále fakticky učitelem). ()

Zajímavosti (2)

  • Poslední film Saši Rašilova st. (M.B)
  • Karel Höger musel absolvovat kurz na číšníka, aby ve své roli působil věrohodně. (M.B)

Reklama

Reklama