Reklama

Reklama

Obsahy(1)

České kriminální drama, natočené na motivy sociálního románu Gézy Včeličky, vydaného po prvé v roce 1932 pod názvem "Kavárna na hlavní třídě". Ve filmové podobě se hrdinou "Kavárny na hlavní třídě" stává číšník Kučera, který je obviněn z vraždy číšníka Vacka jen proto, aby tato tragedie odvedla pozornost sensacechtivých novin od aféry, do níž byl zapleten jeden ministr. Spiknutí policie proti nevinnému Kučerovi a jeho milé, služebné Jindřišce, je sice dokonalé, ale přece jím otřese svědectví pikolíka Sváti, které učiní z obžalovaných žalobce nejen prodejné policie, ale celého vykořisťovatelského systému... (Filmový přehled)

(více)

Recenze (28)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Hezká a především dramaticky povedená adaptace Včeličkova levicového románu. Tvrdá facka kavárnickým doupatům parazitujících přiživníků i policii sloužící nespravedlivému sociálnímu zřízení. Kromě této protiprvorepublikové demagogie filmu nelze skoro nic vytknout - natočený je rozhodně zajímavě i závěrečné rozpletení ústřední kriminální situace se dost povedlo. Herecky je obsazený výborně, kromě Karla Högera v hlavní roli zaujmou především zlotřilý kavárník Saši Rašilova. Zajímaví jsou pak třeba i Miloš Kopecký nebo Vlastimil Brodský, jenž tu má dokonce svým způsobem agresivní roli. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Jedna z mnoha černých skvrn 50. let. O to odpornější, o co více osočuje předmnichovskou republiku jako éru absolutního zla. A do toho ty pathétické verše Jiřího Wolkera. Počínaje takovými fláky jako Zelená knížka, Chceme žít, Případ dr. Kováře nebo Zocelení nešlo sice očekávat nic jiného, než falešnou obžalobu minulosti, ale pranýř 1. republiky byl bohužel oblíbeným tématem až do 80. let a dodnes se člověk bohužel může kochat celou kolekcí na téma příhody z dělnického kalendáře. Odbourávání dopadu tohoto hnoje je nicméně stále aktuální. ()

ripo

všechny recenze uživatele

Ve svém novém filmu „Kavárna na hlavní třídě" se režisér Miroslav Hubáček pokouší vytvořit nový typ kriminálního dramatu. Pokračuje tak v cestě, kterou započal svým filmem „V trestném území" (1950), dostává se však dále, až ke společenské kritice. Detektivní příběh, který napsal společně se scénáristy Jiřím Marešem a Jiřím Brdečkou, zasadil do prostředí popsaného realisticky ve stejnojmenném sociálním románě Gézou Včeličkou. Hubáčkova „Kavárna na hlavní třídě" je zajímavým příkladem toho, do jaké míry lze obměnit literární dílo pro filmové zpracování. Proč režisér a scénáristé sáhli právě po Včeličkově románové reportáži a proč ji tak podstatně přepracovali, vysvětluje Jiří Mareš tím, že v tomto případě nemluvila pro filmové zpracování síla zápletky literárního díla, jak tomu bývá u většiny filmových přepisů, ale především síla a přesvědčivost popisu velkoměstského kavárenského prostředí za první republiky, v době světové hospodářské krise, v němž se skrývaly velké sociální konflikty, které scénáristé s režisérem domysleli a dramaticky rozvedli. Filmový přehled 3/1954 ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Od tohohle jsem očekával další porci bolševické zábavy, protože ten rok vzniku filmu 1953 sliboval mnohé. Na tyto filmy se specializuji a zaradoval jsem se, že jesem narazil na další zrníčko zlata v hromadě písku. Tyhle kousky se hledají čím dál hůř. Nakonec to nebylo tak hrozné jak to jindy bývá. Samozřejmě je tu vykořisťovatel kavárník a zkorumpovaná policie, bez podobných atributů si budovatelský film ani nelze představit. Ale byl tu i Karel Höger, který svému hrdinovi i přes jeho trochu násilnou angažovanost dal punc opravdové lidskosti pramenící z obyčejného člověčenství snažit se pomoci druhým. Film se odehrává za krize, kdy i bohatým kavárníkům bylo leckdy ouvej natožpak nekavárníkům. Ti kdo pro takové pracovali byli rádi, že jsou rádi a samozřejmě museli lecos zkousnout. Samozřejmě, že ne každý byl otrokář a vykořisťovatel, ale leckde skutečně vypomáhaly děti nebo bylo pracovní tempo o dost brutálnější než na které jsme zvyklí dnes. Třicátá léta si leckdo idealizuje, ale jak už jsem psal jinde, každý nebyl továrník nebo vinárník. Doba to nebyla jednoduchá a právě díky tomu také komunisté v té době dostávali se svým třídním bojem, snahou zlepšit pracovní podmínky atd.. vítr do plachet, který v roce 1948 odfoukl ostatní demokratické strany a uvrhl nás na dlouhou dobu do rudého temna. Film je zajímavý tím, že se v něm objevují ještě prvorepublikoví herci (většinou v rolích buržousů) a zároveň nová krev jako pan Voska, nebo Mixa v roli všetečného novináře Rudého práva. A v závěru dojde i na ten humor, kdy u soudu se tak trochu zpřehází žalovaní :-) . Dávám tedy za 2 chybějící bankovky. * * ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Naivní krimi příběh je pouze malou součástí sociálního dramatu, kterých se v padesátých letech vyrojily spousty. Herecky nadmíru zdařilé, minimálně stojí za vidění mladý Voska, Brodský v roli úsečného policisty a Hlinomaz jako bankéř. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Film jsem chtěl už několik let vidět kvúli Karlu Högerovi, ale nebyl k sehnání. Dovedu docenit dobře natočené propagandistické (rozuměj "době poplatné") snímky, protože jsem měl možnost vidět i to absolutní dno toho, co se v té době točilo, za kteréžto poznání děkuji LK, Ninadel a Véčovi a kolekci Filmy patří lidu. Kavárna na hlavní třídě přinejmenším po filmařské stránce slušně funguje, dovede zaujmout (což ji nejspíš automaticky vyřadilo z kolekce). Co se zobrazení ranných třicátých let týče, nezapomínejme, že lidi dokážou být svině v každé době a "pravda" je někde mezi. Akcentovat se dá vždycky cokoli... (poznámka na okraj - internet říká, že ve filmu zmiňované "ich diene" bylo a je mottem Prince z Walesu) ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Jako reportér se Géza Včelička v roce 1932 zúčastnil Mostecké stávky a zároveň napsal román Kavárna na hlavní třídě, v němž vylíčil svá číšnická učňovská léta. Není to nic jiného, než prachsprostá levicová obžaloba prvorepublikového kapitalistického systému, s níž si co do kvality zadá snad už jen Svatoplukův Botostroj. Před úplným zatracením film zachraňují herecké výkony, především Saša Rašilov je v roli bezskrupulózního kavárníka Stýbla výborný. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Nejbližší je mi komentář níže - od Fajta. I některé poznámky od Gavina87 vystihují, jak na mě film působí...Osobně mě film překvapil, a to hlavně sociální tématikou, kdy na jedné straně je většina, tedy dělníci, co se bojí o to přijít o práci, a žijí od výplaty k výplatě, a pokud se stanou nezaměstnanými, tak to není jako dneska, kdy je víc nezaměstnaných než za první republiky, proto se taky lidi nebouří... Ne nadarmo se dnešní době říká "komunismus bez komunistů". Každý má co jíst, kde spát, a co si dál ukořistí, to už záleží na něm. Asi proto po změně režimu nedošlo k žádné větší demonstraci skrz nezaměstnanost, ale vždy jen skrz zvyšování mezd. ČR toho nemá moc co ekonomicky nabídnout, a jen výhodná poloha z Německem nám umožňuje patřit mezi nejméně zadlužené země EU...Co se týče kriminální zápletky filmu, tak i dutému by bylo jasné, co se pokouší nastražit policisté na obviněného, a nebýt mladého učně, tak by šel do lochu, až by zčernal... Zajímavé taky je, že i když film šel do kin v roce 1953, tak se tam musí u soudu přísahat na pomoc k pravdomluvnosti, které má svědkům napomoci pan Bůh. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Téměř existencionální drama (fantasticky nasnímané) s novoklasicistní drásavou (a v kavárně rozvernou najazzlou hudbou) Jana Rychlíka, která vůbec neodpovídala klimatu vyžadovaného rozjuchaného budování. Václav Voska a František Vnouček podaly neuvěřitelně silné výkony ve svých tragických životních osudech, kterým sekundovala i tradičně výborná Šejbalová coby povrchní panička, Kreuzmann coby typický křivák a Rašilov jako rádoby bodrý kavárník. Samozřejmě, že námět přitakal politice KSČ, ale vyznění filmu zas tak jednoznačně nevidím, navíc Höger podal velmi věrohodnou humanistickou interpretaci své postavy (i navzdory tomu, že je dikcí stále fakticky učitelem). ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Zdálo se mi, že pan Hoger neměl ani moc co hrát. Hrál takovým úsporným stylem. Vlastně ani jeho role nevyžadovala nějaký zvláštní výkon. Přesto byl jako čísník sympatický. Tentokrát se mi vůbec nelíbila role, kterou hrál Saša Rašilov. Takové lidi jako je on ze srdce nesnáším. Jeho kavárník byl obchodník až na dřeň. Mám přece jenom radši v komediálních rolích. Tam mi sedí mnohem lépe. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Tento film ma dva neduhy te doby. Prvni je kritika spolecnosti predvalecne doby. Ne, ze by nebylo co kritizovat, ale originalni namet to v padesatych letech zrovna nebyl... A pak mi to cele prijde "site horkou jehlou". Na druhou stranu to ma dobrou atmosferu, Doba vykreslena dobre. Z hercu me nejvice zaujala Jirina Sejbalova. ()

Gavin87 

všechny recenze uživatele

Film dle mého až příliš hlásájící myšlenky dělnické třídy, reprezentované zaměstnanci kavárny, sužované peněz chtivými a nelidskými kapitalisty ve formě prohnaných majitelů kaváren. Film prostoupený komunistickou propagandou až hamba, ale je to přesto film zajímavý. Zvláště pan Vnouček v roli policejního inspektora. Naopak naivita Jany Dítětové a některé myšlenky pana Högera na mě působily silně nevěrohodně. V roli obhájce se objevil Bedřich Prokoš. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Za okny v oparu romanet fraků. Na jevišti šálků a číší. Vřou lógry, klaka personálu, kárající hvězdy "Michelinu." Tam obsluhovali, co státi se měli kafkami sedánků vraní lži, vrchnosti vrcholných vrtochů. Posléze  oni, u kterých si to rozlili, po lžičce sladili smetánce na vysokých židlích. Stolům salonního roz(pr)ostření, které z pozice výšky cukrovaly s kalnými karafami, nechali zaskočit moučníky. Povstali. Jsou na nohou. Za roky hltavých loků, dietních dýšek od pijáků "Vídní," "starého" (z)řízení. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Rok vzniku 1953 a ani jednou tam nezazní strana. Pouze je veleben redaktor Rudého práva. Tento příběh se odehrává každý den na celém světě. Hubáček se straně zavděčil, diváky pobavil a žádnou čáru nepřešlápl. Voska je nešťastný záporák, Saša Rašilov šťastný záporák, František Vnouček, emeritní milovník je manipulovaný policajt se špatným svědomím. Také se dle toho vyřádil.  No a Karel Hoger je pochopitelně sociální klaďas. Mohu doporučit. ()

honz 

všechny recenze uživatele

Film natočený podle stejnojmenného románu levicově orientovaného novináře a spisovatele Gézy Včeličky (1901 - 1966). Sociální cítění autora se odráží ve tvrdé, až demagogické kritice morálky a nespravedlivého zřízení první republiky. Druhou rovinou příběhu je zajímavá kriminální zápletka, ve které je číšník Kučera nespravedlivě obviněn z vraždy svého bezcharakterního kolegy Vacka. Frapantní rozuzlení u soudu končí optimistickým happy endem. Velmi dobrý snímek má i skvělé herecké obsazení. Smutným paradoxem zůstává, že sociálně - kritický pohled filmu z roku 1953 na "bezcitné prvorepublikové vykořisťovatele" je jak šitý na míru soudobé společnosti a její morálce. ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Pod rouskou prumerneho krimi pribehu najdeme predevsim silne akcentovane socialni tema, ktere je podivne napasovane do prvorepublikove vypadajiciho filmu. Rozhodne to neni typicka padesatkova podivana. Film je zvlastni, ne moc dobry, ale presto upouta. Mozna zasluhou vyborneho Hogera a nekolika dalsich slavnych jmen. Sejbalova taky bezvadna, jak jinak. ()

klúčik 

všechny recenze uživatele

Kritický film pomerov života za prvej republiky.  Z hercov sa mi páčil postava Václava Vosky.  Aj preto dávam filmu 45%... ()

ViktorD 

všechny recenze uživatele

Kdyby tam nebyla ta zasraná ideologie, byl by to skvělý snímek. A možná i nadčasový. Ale co bychom chtěli, rok vzniku mluví za vše. ()

Reklama

Reklama