Na stupních vítězů

Asi jsem pro sebe našel další srdcovku :-) Víc než jindy budu hodnotit subjektivně. Sportování mi je od mala blízké a nedokáži si bez něj představit život. Navíc posledních několik let jsem neměl jako své idoly ty nejlepší sportovce na světě, ale právě ty starší (nechce se mi použít slovo staré) sportovce, kteří se pohybovali kolem mě. Vždy jsem po závodě nejraději potřásl rukou vytrvalci ve věku 70+ let, který doběhl závod s úsměvem a ještě si neodpustil rýpnout to padesátiletých "chlapců", kteří si stěžovali, kde je co bolí. :-) Mimo sportovní stránku je film plný životních pravd o stáří. Naprosto otevřeně a bez patosů a sentimentu se hovoří o sexu, samotě, stáří, umírání, ... Všichni "herci" mají (i díky sportu) všechno krásně srovnáno v hlavě. Vše si uvědomují a dokáží si ze sebe udělat legraci. Zkrátka vedou spokojený život už přes 80, 90 a dokonce 100 let. Přeji těmto velkým lidem, abych ještě spoustu let dokázali sportovat a radovat se ze života. My ostatní se máme hodně co učit. (22.09.2014)

Už před zahájením festivalu Jeden svět 2011 jsem si takříkajíc "naslepo" :) koupil vstupenku na nejoblíbenější snímek brněnských diváků. Nakonec to vyhrál právě tento dokument a já myslím, že právem... Není ani tak o sportu samém jako spíš o způsobu života seniorských atletů a o jejich jiném stylu uvažování než najdete u většiny jejich vrstevníků - touha nepoddávat se nástrahám stárnutí a naopak proti nim aktivně bojovat. Zkrátka platí staré okřídlené úsloví o tom, že člověku je tolik, na kolik se cítí a ne tolik, kolik ukazuje datum narození v občance. Spousta velmi vtipných momentů a hlášek, které jsou jednoznačně odrazem pozitivního přístupu k životu samotných aktérů, je v kontrastu s jejich zdravotními komplikacemi, které ale dokáží překonávat právě díky svému nezměrnému odhodlání a zápalu pro věc... (30.03.2011)

Originální název filmu - Podzimní zlato. Není všechno zlato, co se třpytí, jak práví české přísloví. Na rozdíl od všech nadšenců, obdivovatelů výkonu seniorů i obecně nezlomných optimistů jsem v tomto filmu viděla jen reálný úbytek fyzických sil a možností včetně postupného vyřazení stárnoucích lidí z koloběhu života. Je dobrým zvykem nebo možná jen projevem slušnosti vyzdvihovat hodnoty stáří - moudrost, vytrvalost, vůli k životu, celoživotní přínos. Každodenní realita však ukazuje něco jiného - lidé v produktivním věku se o staré zajímají jen v rámci práce, charitativních činností a návštěvy rodičů či prarodičů. V době internetu i ta hodnota moudrosti a zkušenosti je bezvýznamná, protože starší lidé nestíhají držet krok s vývojem nových technologií. Co se týká zábavy, koho skutečně baví poslouchat "moudré" kecy starých? Všichni, kdo jsou mladší než hrdinové tohoto dokumentu a kdo si v duchu říká, že být starý není tak těžké ani zlé, by si měli uvědomit, že neporovnávají své možnosti s možnostmi starých, ale jen možnosti těchto aktivních starců a stařenek s možnostmi průměrných starých lidí. Mně však toto obdivování a porovnání připomíná Special Olympics (Speciální olympiády) a sžíravý výrok s nimi spojený: Even if you win, you're still retarded - I když vyhraješ, pořád jsi debil. Pravda je, že "biologická vybavenost člověka velmi tvrdě omezuje pole jeho činnosti." Ruku na srdce - kdo dobrovolně chce být starý? (17.03.2012)

Dokument není ani tak moc o sportu, jako spíše o životní filozofii seniorů. O jejich pozitivním pohledu na svět, na stáří, o jejich přístupu k životu. Navíc je v něm spousta skvělých hlášek. Klobouk dolů před nimi. Je inspirací pro všechny, kteří si myslí, že v důchodu už život končí. Ani náhodou! Jak už ve filmu bylo zmíněno, toto seniorské mistrovství by si zasloužilo opravdu větší propagaci. Vždyť není nic optimistějšího, než pohled na stoletého pána, který si běží pro vítězství. (10.06.2015)

Z tohoto snímku čiší optimismus a taková chuť do života, sportovní kondice, kterou by mohl leckterý 70-letý závidět. Jakoby tito atleti přišli na lék proti stárnutí, ale spíš je to o tom, že mají obrovskou chuť bojovat, nezdolný optimismus, vůli a vytrvalost podávat ještě v tomto věku sportovní výkony. Hodně mě pobavily připomínky ženy 82-letého Jiřího Soukupa, to jsou přímo "hlášky" ze života. Zhlédnuto v rámci festivalu Jeden svět 2011 v Opavě. (02.03.2011)