Budrus
Obsahy(1)
Ayed Morrar žije se svou rodinou ve vesnici Budrus. Tu má, stejně jako řadu dalších obcí na palestinském území, protnout izraelská bezpečnostní zeď a připravit tak místní o část území, na němž dlouhá léta žili a které je jejich domovem. „Když cizinec vpadne do vaší země, smrt se zdá o mnoho snazší, vlastně už na ni jen čekáte," líčí své pocity místní starousedlice. Ayed naopak rezignovat odmítl a začal spolu se svou dcerou organizovat nenásilné protesty. V těch se proti izraelským buldozerům dokázali spojit přívrženci jinak znepřátelených palestinských osvobozeneckých organizací Fatah a Hamás s židovskými odpůrci izraelské intervence. V akčním snímku, odehrávajícím se převážně na „bitevním poli", zaznívají nejen hlasy obyvatel Západního břehu, ale také vysokých představitelů izraelské armády. Co se zdálo zprvu nemožné, se ale nakonec podaří a Budrus se se svým nenásilným přístupem stává příkladem pro další ohrožené palestinské osady. (Jeden svět)
(více)Recenze (4)
Vcelku lákavé téma podané hodně povrchním a prvoplánovitým způsobem. Využívá a libuje si v klasických klišé, některé dialogy a scény jsou tak hrané až to řve. Přesto film má svůj příběh a poselství. Stopáž je rozumná, takže není čeho se bát. Kdyby do pěti let vzniknul klasický film na motivy této události, nepřekvapí mě, že jeho tvůrci budou sedět v Kodak Theatre... 55% PS: na projekcích tohoto filmu se schází "spolek přátel Palestiny," takže není rozumné se jakkoli pouštět do diskusí o filmu samotném i tématech jemu blízkých. ()
Hodnotit vztahy a jak to vypadá i dlouhodobě neřešitelnou situaci mezi Izraelem a Palestinou je velmi těžké, čím víc toho vím, tím si jsem nejistější (od prvopočátečního černobílého pohledu, podpory Izraele, kterým jsme tak často mediálně masírováni). Tento dokument je jedním z informačních zdrojů, který mi ukázal, že vina je evidentně na obou stranách. Vidíte na vlastní oči, jak může mít úspěch i forma nenásilného odporu palestinských žen vrhajících se pod buldozery, aby zabránily zkáze olivovníků (jejich hlavní zdroj obživy) se z větší části podaří zabránit původnímu izraelskému cíli. Nejednalo se tedy o „dovolenkový odpor“, ale o neustálou připravenost k demostraci kdykoli a kdekoli, kde se na jejich půdě objevil buldozer s ozbrojenou ostrahou, která ovšem do dětí a žen v první linii nesměla střílet. Tato vesnice se tak může stát vzorovým příkladem pro další ohrožené palestinské osady. O tomto tématu se dnes už můžete dozvědět více, ale je třeba být otevřenější a nenechat se pohlit tím, co nám dnes cpou téměř na denním pořádku ve zprávách. ()
Dokument, který má hlavu a patu a není jenom výkřikem do větru. Jediné, co bych mu vytkl, je objektivita, která místy kolísá, ač se o ni usilovně snaží. Také se možná mohl místo nekonečných záběrů na rozzuřený dav vesničanů věnovat palestinsko-izraelským konfliktům obecněji. ()
Zpočátku jsem byl nepříjemně překvapen jako ZkuKol a muskcz - čekal jsem trochu promyšlenější protesty, než jen grínpísácké přivazování se ke kmenům / buldozerům. Když se ale člověk zamyslí nad tím, o co protestujícím jde (uhájení své země) a jaké mají prostředky, tak musí svůj názor o zvolené formě protestů nutně přehodnotit. Tím spíš, když vidí, jak je to efektivní. :) ... ... ... ... ... ... ... ... Pár faktických dodatků: Protesty v Budrusu probíhaly od listopadu 2003 do června 2004. Jinde v Palestině probíhají dosud. Stejně jako výstavba izraelských osad a bezpečnostní zdi (v roce 2009 stálo 57% zdi). ()
Galerie (13)
Photo © Festival Jeden svět
Reklama