Reklama

Reklama

Topič

(festivalový název)
  • Rusko Kočegar (více)
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

Jakutský hrdina Sovětského svazu, veterán z Afghánistánu s téměř úplnou ztrátou paměti, to je „strejda topič". Říkají mu tak dvě dívenky, které narušují jeho každodenní rytmus přikládání do pece a pomalého ťukání do psacího stroje (jedním prstem), na němž sepisuje přejatý příběh o Chajlakovi - „zlém" ruském utlačovateli Jakutů. Jeho stereotyp zpestřují i bývalí spolubojovníci z války, kteří za ním přicházejí spálit pozůstatky vyřizování si pracovních účtů - „zlých lidí", jak jim říkají. Topič si žije spokojeně až do chvíle, kdy na noze těla putujícího do pece uvidí botu, kterou daroval své dcerce.
Balabanov toto kriminální drama zobrazuje bez zbytečně okázalé agresivity. Zautomatizovanou krutost pudu zbohatnutí a pomsty mísí s ironií, která od zobrazovaného děje vytváří odstup. Umocňuje ji i hlavní hudební motiv filmu, vzletná kytarová melodie, kontrastující se zašedlými, zemitými tóny zimního Petrohradu a mechanickým zaznamenáváním smrti.
V porovnání s ostatními snímky režisér nepracuje se známými ruskými herci, jako Sergej Bodrov, Viktor Suchorukov nebo Renata Litvinovová. Kromě nedávno zesnulého divadelního herce Jakutského divadla Michaila Skrjabina, který vytvořil hlavní roli, si vybral neokoukané tváře neprofesionálů (hrdinovu dceru Sašu hraje modelka Aida Tumutovová, kamarádi z vojny, Jurij Matvejev a Alexander Mosin, skutečně bojovali v Afghánistánu - jako ostatně i sám režisér). Základní kostru Topiče, natočeného na 35mm film, tvoří scény v interiéru a jakési pomlčky mezi nimi, kdy vidíme postavy při (pro Balabanova typických) procházkách - můžeme je chvíli jen tak pozorovat, jak si za malebného hudebního doprovodu mlčky vykračují městem mezi shrnutými závějemi sněhu, v obklíčení výtahů a schodišť, směrem k dalšímu posunu děje v interiéru, provázeného neustále přítomným prvkem ohně. Stejně jako ve všech jeho dílech se i zde jako autocitace objevuje motiv tramvaje. Fotografování polaroidem (v závěrečné scéně) zase odkazuje k jeho filmu Pro urodov i ľjudej (O zrůdách a lidech, 1998).
Balabanov je jedním z mála režisérů, kteří se ve své tvorbě pravidelně vyjadřují k ruským národnostním otázkám. Často kvůli tomu bývá obviňovaný z nacionalismu, rasismu či agresivního patriotismu, což však odmítá s tvrzením, že jen zobrazuje, co vidí kolem sebe. Pokládá se za překračovatele morálních tabu a znesvěcovače posvátných krav. S národním fetišem zachází věru nelítostně, a proto doma už patnáct let způsobuje ani ne tak estetické jako spíš společenské skandály. Film vnímá jako umění, v němž slova ustupují emocím, proto dává přednost mlčení - výstižnějšímu a hlubšímu než ostatní prostředky. (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (22)

Radko 

všechny recenze uživatele

Balabanov v Kuričovi vytvoril svojrázny groteskný svet. Svet vykonávaný vojnovými veteránmi. Jedni sú nájomní vrahovia, odkladajúci svoje obete do pecí, obsluhované starým majorom vo výslužbe, ktorému zranenie trochu zmenilo myslenie. Ten sa domnieva, že slúži dobrej veci, pretože podľa vrahových rečí v plameňoch predsa končia len tí pôvodcovia zla na Zemi. Okrem prikladania uhlia má starček-veterán na starosti kultúru: večne píše akúsi knižku o jakutských vidiečanoch, ničených zlým a záludným ruským trestancom a zároveň dozerá na výchovu detí dôstojníkov, ktoré chodia obdivovať plamene a počúvať veteránove folklórne príbehy. Výkonný dôstojník sa namiesto stratégii boja venuje obchodovaniu so zbraňami. Ženy slúžia mlčiacim vrahúňom ako objekty sexuálneho uvoľnenia po náročnom dni plnom mordovačiek. No a všetci sa náhlivo presúvajú sem a tam za zvukov popovej odrhovačky. Hrubozrnná jednoduchá nadsádzka alebo pomerne trefný obraz spoločnosti? Ťažko súdiť, no príšerný pop odvšadiaľ, nejasná minulosť dnešných ekonomických tigrov a ich vykonávačov a chvatné presuny v treskúcom mraze mi viac ako čokoľvek iné evokovali prvú možnosť, pretože tak dôverne pripomenuli osobné skúsenosti z ruskej zimy. ()

sochoking 

všechny recenze uživatele

Ono sa dá skutočne zvyknúť si na všetko, ale gitarová muzička, ktorá hrala neustále v tomto filme, bolo niečo... uf. Neviem, či to bola vina releasu, ktorý som mal stiahnutý, ale skrz muziku som nepočul dialogy a navyše robila z drsných scénok pomerne komické záležitosti a v tak depresívnych, mrazivých scénach ruských ošarpaných domov, bytoviek a hlavne teda kotolne, mi to nejak moc nesedelo. No a úplne k samotnému koncu ma išlo z tej muziky poraziť! ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Pozoruhodný film, drama s prvky černého humoru, odehrávající se v depresivním industriáním prostředí v postsovětském Rusku. Hlavní postavou je Jakut Skrjabin, vysloužilý major, hrdina SSSR z Afghanistánu, který po zranění skončil jako topič v kotelně. Kolem něj se pohybují dva gangsteři, zabijáci, s nimiž vychází až do určité doby... Černobílý epilog převádí do obrazu Skrjabinovu "knihu" o Jakutech, kterou v kotelně ve volném čase psal. Ve filmu je hodně násilí, místy i erotika (nikoliv samoúčelná, ale ukazující absurditu) a závěr vyznívá bezútěšně a beznadějně. Jednoduchý kytarový doprovod dodává filmu místy až prvky černého humoru (vzpomněl jsem si na Bílé slunce pouště, to je ale zábavnější). Režisér Balabanov však rozhodně stojí za pozornost. Přesněji 3,5. ()

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Alexej Balabanov bude buď těžký optimista nebo alespoň člen Společnosti za veselejší beznaděj... minimálně o tom, vzhledem ke sledovanému, svědčí výběr hudby, která neúnavně vybrnkává zprávu, že v podstatě sledujeme hodně odlehčené drama, ne-li komedii... a má to něco mrazivého do sebe. Viděno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov, jako úkol č. 14, film režiséra, od kterého jsem dosud nic neviděla... a který pravděpodobně nezůstane posledním. ()

Jansen 

všechny recenze uživatele

Topič působí na první pohled rozporuplným dojmem. Na jednu stranu diváka baví černým humorem, na stranu druhou ho irituje opakujícími se hudebními motivy a hereckými výkony, které se v nejlepším případě dají označit jako panoptikální. Vše je zároveň dotaženo do takové absurdity, že nezbývá než to přijmout jako režisérův záměr. Balabanov ve svém filmu využívá prvků dryáčnické estetiky a absurdního humoru, na kterých staví příběh o petrohradském topiči, Jakutském hrdinovi Sovětského svazu a veteránovi z Afghánistánu s téměř úplnou ztrátou paměti, který místní mafii pomáhá „uklízet“ mrtvoly. Balabanova exploatační estetika, která se poprvé objevila v jeho filmu Bratr, bývá označována pojmem „černucha“ a je založena na využívání tabuizovaných témat násilí a erotiky ve značně absurdních kontextech. [LFŠ 2012] ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Balabanov ani zde nevybočil ze svých mantinelů: drsný příběh s artovou tinkturou, která zde spočívala v přesunech osoby A z bodu 1 do bodu 2, osoby B z bodu 2 (případně 1) do bodu C, případně jiných osob z těchto a jiných bodů do těch nebo dalších bodů – popisuji to tak úmorně, abych alespoň trochu zobrazil atmosféru, která oddělovala akty zabíjení a spalování mrtvol. K tomu samozřejmě patřila i hudba, při které ještě houstla. Postava starého Jakuta byla samozřejmě sympatická ve všech ohledech (snad až na jeho neprozíravost). Rituální pomsta (při níž znovu šel do války) mi připomněla Bergmanna (Pramen panny). Pozn.: Teď, když o tom píšu, mi to nepřipadá zas tak plytké, jako když jsem se na to zrovna díval. ()

IceQueen 

všechny recenze uživatele

Väčšinu času strávite únavným sledovaním presúvania sa postáv z bodu A do bodu B a keď ide do tuhého, tak aj do C. Ako pozadie (občas i popredie prehlušujúce dialógy) neustále hrá rovnaká odrhovačka, vďaka ktorej som si trhala vlasy a obhrýzala nechty. Takže tak. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Absurdní odcizené drama s tak vlezlým hudebním motivem, že se mi o něm nejspíš bude dneska v noci zdát. Alexej Balabanov si dovolil docela dost. Jeho Topič má většinu znaků mizerných filmů. Neohrabané zkratky, toporné herecké výkony, prapodivné motivace postav, nezvládnuté zvuky, scény plné vaty a navrch kupu nelogičností. Všechno je očividně záměrné, a všechno kontrastuje s dějem který není vůbec hloupý, jen groteskně naivní. Kaurismäkiovské postavy a pochmurná atmosféra ošuntělých Benátek severu, spolu se suchým černým humorem dotvářejí obraz díla, které boduje díky sázce na sílu výpovědi a o zábavu v něm jde až ve druhé řadě. ()

NeosinneR 

všechny recenze uživatele

[MFF Cinematik 2011, Piešťany] Tak dlho sa chodí s džbánom po vodu, až Vám zabijú dcéru. No a tam život končí. Ale keď Vám nedajbože sfilmujú Vaše príbehy, ktoré ste písali celý svoj život popri podkurovaní, to Vám ale bude peckový krátkometrážny film. Super-duper záver. ()

finn 

všechny recenze uživatele

Jedno slovo: absurdní. Krátká povídka o tom, jak major v důchodu zatopil nejen obyvatelům na ruským sídlišti... Kdyby se vynechali přesuny postav mezi lokací A-B, B-C a C-A, měl by Kurič sotva 50 minut, ale budiž mu odpuštěno, protože hudební motiv dokáže vymatlat jako málokterá droga. Kousek z ranku "tak šílený, až je to dobrý". [LFŠ 2012] ()

Rockerman 

všechny recenze uživatele

Poměrně krátký film se zdá být delším, protože se tu často a zbůhdarma chodí po sněhu a to hodně daleko. Jinak ovšem je to celkem luxusní černěhumorné drama, kde se likvidují lidé, jak na běžícím pásu, aniž by to někomu připadalo divné. Ani jakutskému topiči Skrjabinovi, kterému stačí vysvětlení, že šlo zvlášť zlé lidi a tak je bylo třeba zabít a spálit. Ten sice přišel o paměť za války v Afghánistánu, zapálí mu to až tehdy, kdy najde u kotle jednu žlutou botu. Opět je to tak na hraně mezi 3 a 4 *, ale za to perfektní finále dávám čtyři. ()

Silhouette 

všechny recenze uživatele

Nejlepší fráze, která se dá pronést před dramatickým vykonáním pomsty za podlou vraždu blízkého člověka je: "Hmm... Ty tady máš lyže, žejo?" :D ()

flu 

všechny recenze uživatele

Jeden válečný veterán uprostřed příběhu plného nájemných vražd, rozpadajících se chruščovek, explicitního až groteskního násilí (či sexu) a všudypřítomné muziky běloruského kytarového "mága" DiuDziuLy aneb nekorunovaný král ruského exploitationu je zpět. Devadesátková ruská estetika je sice trefena skoro dokonale, ale jinak zde nenajdete nic z toho, co perfektně fungovalo v Gruz 200 či v prvním Bratovi. Zatímco tyto dva filmy byly ve své podstatě jakousi svébytnou výpovědí o Rusku (respektive Sovětském svazu) v určité době, Kočegar je pouze samoúčelnou exhibicí. Takhle prosím ne, pane Balabanove. ()

jenerikku 

všechny recenze uživatele

Komentár užívateľa Jansen obsahuje zhruba všetko, čo by som k tomu povedal aj ja. Predovšetkým tie opakujúce sa 'hudobné motívy' (debilný gýč, podľa mňa) mi naozaj prekážali. Ale tá hlboká absurdita nebola celkom samoúčelná a možno mala v sebe aj viac potenciálu, než sa podarilo vyťažiť. Škoda. ()

Johgas 

všechny recenze uživatele

Na mě udělal dojem herec Skrjabin - účelově minimalistický, velmi neokoukaná tvář. Jinak nic. Asi to byl umělecký záměr, ale více než polovinu filmu jdou různé postavy z bodu A do bodu B za doprovodu vlezlé hudby. Dalo by se to shrnout, že my máme orlické sudy, v Rusku mají petrohradské pece. Ale Sametoví vrazi mě bavili podstatně více. ()

vinducha 

všechny recenze uživatele

"Oni nebyli na vojně. Střílet z dálky není vojna." Jo pak se člověk nesmí divit , že se na Ukrajině dějou takový věci , když tam přijdou takovýhle samorosti  třeba zrovna z Jakutska... ()

Reklama

Reklama