Příběhy noci
Les Contes de la nuit
Rozprávky noci
Tales of the Night
Tales of the Night
Režie:
Michel OcelotScénář:
Michel OcelotHrají:
Julien Beramis, Marine Griset, Michel Ocelot, Umban Gomez de Kset, Serge Feuillard, Christophe Rossignon, Sabine Pakora, Olivia Brunaux, Fatoumata Diawara (více)Obsahy(1)
Noc co noc se dívka, chlapec a starší technik scházejí ve staromódním kině, aby dali průchod své fantazii a postupně inscenovali šest pohádkových příběhů. Ty se odehrávají na různých kontinentech a důvtipně i s důrazem na tradici představují několik bojů o princezny či záchrany království. Romantické i dobrodužné příběhy v sobě nesou zřetelná poselství, ale též nepřehlédnutelný humor, mnohdy narušující pohádkové stereotypy. Proč by měl mladík toužit po princezně a půlce království, když má doma svou milou, a navíc jde o království mrtvých? Francouzský animátor Michel Ocelot kombinuje tradiční animaci siluet, proslavenou již v roce 1926 snímkem Lotte Reinigerové Dobrodružství prince Achmeda, s moderními technologiemi (snímek byl uveden také ve stereoskopickém 3D). Okouzlující film dokazuje, že animované postavy nemusí být vybaveny propracovanou mimikou, abychom s nimi mohli soucítit. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (37)
Dost dobře nechápu, proč když už je tu pár (zajímavých) pohádek pospojovaných do rámce (nudného), když vypadají všechny jednotlivé pohádkové povídky úplně, ale úplně stejně?! Jasně, vypadá to dobře, v některých povídkách dokonce hodně dobře, ale tohle si zasloužilo něco víc, každá pohádka by měla být výtvarně MNOHEM osobitější, tohle vypadá všude úplně stejně, jenom mají postavy ve stínohrách jiné okraje (aneb jiné účesy a oděvy) a na pár místech se zjeví specifická věc pro oblast, kde se pohádka odehrává - Tibet - sem tam hora, nějaké svitkokresby, afrika - trochu víc žlutý v pozadí, což měla bejt nejspíš savana, karibik - duhový barvy v sídle krále říše mrtvých... Proč má do háje král říše mrtvých vymalováno duhovejma proužkama?! Neměl by spíš mít místo toho na stěnách nacákanou krev tisíců svých posluhů przněných po staletí svýma zvrhlýma slouhama-démonama? ... Bohužel je rámec dost nudný a postupem času mě začal solidně štvát, až mírně nasírat. Jednotlivých pohádko-povídek je až moc, proto například ta poslední poslední působí blbě jako učitelka kurzu výroby psích oblečků vyprávějící o schématu renesanční architektury v Benátkách, přitom by jinak asi byla nejlepší. Promarněná šance a ve výsledku sice dobře vypadající, ale pořád nudná záležitost. ()
Zpočátku jsem byl mile okouzlen výtvarnou stránkou filmu a občasným nepohádkovým humorem, ale tak po čtvrté pohádce jsem si říkal, že už by to mohlo skončit. ()
Michel Ocelot je ve světě animovaného filmu samorost a především výrazný talent, který ignoruje nějaké trendy a komerční smiřování je mu cizí. Jeho filmy nikdy nepatřily mezi hity a nesklízely zájem masového publika, zato se celkem pravidelně objevují na filmových festivalech a vyhledávají je fajnšmekři, kteří ocení výtvarnou stránku a originalitu. Ocelot je díky svým kořenům a zájmům o jiné kultury světoběžník, který ve svém díle běžně uplatňuje kulturní odkazy z jiných kontinentů a epoch. Tak je tomu i v jeho Pohádkách noci, kde sledujeme šest pohádkových příběhů, ovšem pozor, i když se tam objevují princové a princezny a další nadpřirozené bytosti, má to podobu spíš klasických mýtů a balad, které ocení - už pro ten svérázný nedětský humor - spíše odrostlejší diváci. Tyto příběhy jsou zasazené do střední Afriky, karibské oblasti, Mexika období Aztécké říše, oblasti Tibetu a středověké Evropy. Divák může ocenit fascinující východ slunce na štítech Himalájí nebo průnik hrdiny do pochmurné říše mrtvých. Pro mě osobně velký zážitek se zajímavým filmovým tvůrcem, ale rodičům malých dětí bych doporučil něco úplně jiného. Celkový dojem: 90 %. ()
Francouzská stínohra rozdělená do několika různorodých kapitol, které i přes svou minimalistickou podobu baví, dojímají a okouzlují svým prostředním v jakém se odehrávají. Příjemné pohádky na dobrou noc, které by mohly směle konkurovat animáku The Secret of Kells. Dvourozměrná animace není mrtvá, jen v dnešní době slouží k mnohem zajímavějším a experimentálnějším projektům. ()
Prvotní šok z ploché a svým způsobem nezajímavé animace vystřídaly pozitivní emoce z chytře podaných pohádkových příběhů. Šest povídek uteklo jako voda a slabší článek se mezi nimi hledá jen těžko. Cestování po kontinentech a časových období v podání Ocelota bylo prostě... kouzelné. [MFFKV 2011] ()
[MFF 2011, Karlovy Vary] Staromilská siluetná animácia vrhá mnohonásobné tieňe a hľa mladík odmieta princeznú. Veď konečne, sladkoústych rozprávočiek jestvuje predsa požehnane a menšie obrátenie zvyčajnosti naruby azda neublíži. Michel Ocelot svižne dózuje 6 (nápadmi nabitých) poviedok z ktorých prvé-delikátnejšie 3 ubehnú rýchlo ako Asafa Powell pretek na 100 m. a druhé-vlažnejšie 3 sa vlečú ako dôchodci na poobedňajšej výchadzke. Čo je trošku nevítaná kombinácia, pretože človek sa návalovo nabaží a potom už len uprene kuká-čaká na koniec. Obsahové vyváženie, prípadne korektúra stopáže by myslím prospela. Rozhodne však ide o milé spestrenie večera, ktoré necháva spomenúť na starú dobrú grafiku z 20-30's a nepozabúda ani na ozvláštnenie terajšími trendmi. Ako dlhší večerníček pred spaním-ideálne. ()
Animace, která mě osobně nenadchla a na výstavu obrázků z filmu bych si asi nezašla. Na druhou stranu jsem byla nadšená její neotřelostí, originalitou, tím, jak se autoři piplali s detaily, bavily mě i černé postavičky před pozadím jiskřícím barvami a bláznivé výtvarné kreace s přítomnými zvířaty. Také s příběhem si Michel Ocelot definitivně dost vyhrál, skupinka amatérských herců se každý večer baví pohádkami, nadšeně se vžívají do rolí princezen, statečných mladíků, krutých sester, kouzelných víl i strašlivých příšer, vymýšlejí vlasové kreace, kostýmy a nadšeně vstupují do různých období historie. Krátké příběhy, infantilní postavičky a morální poentu najdeme v každém z příběhů, které jsou milým zpříjemněním karlovarského i jiného podobně hektického dne mladších i starších diváků. Jen by jim mnohem více svědčilo rozdělení do šestidílného seriálu. ()
Michel Ocelot se zřejmě rozhodl bojovat proti čím dál zaměnitelnější animaci a zvolil báječně stylizovanou stínohru. Šestice krátkých pohádek vždycky skončí dřív, než by se u nich divák stačil začít nudit. Dobrá připomínka faktu, že roztahování jednoduchých pohádek na celovečerní stopáž se většinou spíš nepovede. Dalšími bonusy jsou hravost a nadsázka. Výborné! ()
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - HORIZONS - Horizonty (Les contes de la nuit / TALES OF THE NIGHT / Pohádky noci) - Při první povídce uchvácen, při druhé okouzlen, u třetí omámen, ve čtvrté ohromen, u páté nadšen a u šesté jsem koukal na hodinky kdy už bude konec... Bylo to skvělé, to ano, ale po hodině příběhů to už člověka začínalo trošku nebavit. Taková na vnímání "těžká" až "náročná" animace s možná dosti uspěchanými povídkami. Myslím že čtyři malinko delší a propracovanější příběhy by byly lepší nežli těchto šest uspěchaných čtvrthodinek... - 7. 7. 2011 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 85% ()
Černé obrysy postav na barevném pozadí působí jednoduše, ale elegantně. Líbily se mi pohádkové příběhy, odehrávající se v různých dobách a prostředích. Některé z nich mají klasický průběh a zápletku, tak jak je známe z pohádek našeho dětství, jiné sázejí více na originalitu a i při tom kratičkém prostoru, který se každému z nich dostává, překvapí náhlým zvratem, vtipnou nadsázkou či atmosférou tajemna.Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. ()
"To je mé neštěstí !! Jsem nesmírně nadaný, ale nikdo nerozpozná můj talent.." ;) ()
Bylo to celkem krásné, ale chvilkama až moc pohádkové. ()
Nic převratného ale neurazí a animaci to má pěknou. ()
Asi takhle. Jednotlivý pohadky sou fajn, ale celej film proste neutahnou. Doporucuju rozstrihat na epizody a podavat jako vecernicek (pro dospele, dite by to asi nedocenilo.. i kdyz co ja vim..) ()
( 46. KVIFF ) ()
docela povedená animovaná pohádková mozaika, u které se mi líbila i netradiční ale nápaditá animace. Jednotlivé příběhy připomínají víc než pohádky starodávné legendy či báje, ale jsou pojaty hravě a vyzní z nich i nějaké to poučení. Jedinou výtku mám ke způsobu vyprávění příběhů, protože někdy působí ukvapeně a ztrací se poetika. Prostě by se hodila delší stopáž. Ve výsledku to však stačí na krásné 4 hvězdičky a děti by si to užít mohli. V českém dabingu se to vysílalo na ČT :D [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Pohádky noci jsou osvěžující změnou po všech těch pixarovských a jiných 3D příšerkách, ale samotná animace siluet nemůže zachránit občas unavené tempo jednotlivých příběhů.Ty nejsou kvalitou na stejné úrovni a především první a poslední příběh doslova nudí. Poslední zachraňuje animace, ale délka ubíjí, první je zase příliš rychlým a "kouskovitým", osekaným příběhem. Co bych označila za doopravdy okouzlující (kromě barev a animace celkově) je ztvárnění zvířátek. Dikobraz, havran a sova donutí každého minimálně k úsměvu. Druhý klasický pohádkový příběh o překonání překážek na cestě k získání princezny je jednoznačným vítězem. Typická pohádka v moderním hávu - škoda, že takové nebyly všechny. ()
Miluju animované filmy a tenhle byl jediný, co jsem letos ve Varech viděla, takže se mi to těžko říká, ale... tohle byla trochu nuda... ()
Animácia ala Lotte Reiniger je vkusná. Aj keď sa pre niekoho môže zdať až príliš jednoduchá, má svoje čaro. Kontúry tieňov sú originálne, elegantné a hlavne sympatické. Viacero príbehov, ktoré majú jedno spoločné - lásku medzi nejakým chlapcom a nejakým dievčaťom - akurát vždy v rôznych rozprávkových príbehoch zasadených do rôznych scenérií i kultúr. Ani jeden z príbehov nijako nevytŕča. Slabšou stránkou sú predely medzi príbehmi, ktoré sú riešené príliš jednoducho až primitívne. ()
Pohádky, jež člověka dostanou nejen svou vizuální stránkou, ale i hlubokým nadčasovým poselstvím. Osobně mě nejvíce zasáhla ta z Tibetu. Když k tomu pak máte i pár vysvětlivek od samotného autora, který má radost z každého položeného dotazu a o svém filmu vypráví jak o vypiplaném dítku, celkový dojem je o to silnější. Velký dík organizátorům letošního Anifestu za tento bezprostřední filmový zážitek. ()