Fjellet
The Mountain
Obsahy(1)
Nora a Solveig se znají dostatečně dlouho na to, aby dokázaly vnímat pocity a odhadnout nálady té druhé. Nyní se vydávají na cestu do hor, která však, jak se postupně ukazuje, nemá za cíl jen procházení malebnou přírodou. Přes všechny spory, jimiž obě ženy během výletu projdou, je zřejmé, že zde nejde o umanutou hru jedné či druhé, ale o zásadní událost, která bude mít i podstatný vliv na jejich budoucnost. Prostředí liduprázdných, chladných hor je ideálním místem k tomu, aby si bez jakýchkoli rozptýlení ujasnily, jak pokračovat. Subtilní drama úspěšně zachycuje složitost jejich situace a naznačuje několik možných cest k jejímu rozřešení, přičemž ne každá je dobrá. Podaří se zachránit jejich vztah? A má to při všech vzájemných výčitkách vůbec cenu? Film těží z hereckých výkonů hlavních představitelek i ze zachycení přírody. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (10)
Dvě lesby se hodinu a čtvrt hádají a chodí na záchod do kosodřeviny (občas si nesundají kalhoty a trucují tam). Celé se to děje v krásných horách a kdybyste se místo toho koukali na pohlednici, řeklo by vám to o hrdinkách víc než celý tenhle film. ()
Dvě pipky couraj po horách a na střídačku stavěj stan, cpou se, nebo zíraj do dálky. Sem tam dojde i na dialog, ale ten je taky furt jen o stereotypním rafání se, kdy jedna druhé něco vyčítá. Kdejaké home video z dovolené je záživnější, tohle je naprosto o hovně, pohozeném v líbivém horském prostředí. A i 60 minut je na tohle moc, já začala od třicáté dráždit rychloposuv, který mě jen ujistil, že dobře dělám, páč ve zbývajících třiceti minutách se dělo úplně to samé, co v těch úvodních. ()
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - ANOTHER VIEW - Jiný pohled (Fjellet / THE MOUNTAIN / Hora) - Dvě nesympatické lesby a jejich nezáživná "polární" road movie... - 4. 7. 2011 - kino Městské divadlo - Karlovy Vary - 30% ()
Křehké / intimní / minimalistické drama pojednávající o lesbickém páru a jeho cestě přírodou coby terapii, o cestě na místo tragické události za účelem jakési pozitivní změny v jejich vztahu, vyrovnání se s realitou i se sebou samým, za účelem možného NOVÉHO ZAČÁTKU. Obnažená traumatická minulost i nitra protagonistek v zasněžené mrazivé pustině působí neobyčejně syrově. ~ Mnozí diváci si budou myslet, že se nic děje. Přitom se děje strašně moc. Nikoliv však dějově (ženy jdou krajinou a vedou dialogy), nýbrž v emocionální rovině. O tragické události, o myšlenkách, o pocitech,… se "pouze" mluví. V minulém, případně přítomném čase. Avšak všanc je dána budoucnost. ~ Fjellet je o překonání obrovského bolu v srdci, o odpuštění, o odbourání pocitu viny i strachu z minulosti / budoucnosti. O tom, zda je vůbec možné zbourat zeď, jež po tragické události mezi partnerkami vyrostla, zda je vůbec možné tento defektní vztah obnovit a rány minulosti zacelit. Pěkné přitom je, že – zde záměrně symbolicky – smrt může přelepit nový život – nový počátek. ()
73 minut vizuální festivalizace. Dvě partnerky se vracejí v norských horách na místo tragédie, aby znovuvzkřísili svůj vztah. Subtilní komorní drama pod modrou oblohou překvapí slušnými hereckými výkony a emotivní gradací cesty na vrchol. I když jsem musel během projekct zamáčknout slzu do pár hodin jsem na film úspěšně zapomenul. 65% a zkusím tomu dát ještě někdy druhou šanci. ()
[KVIFF 2011] ()
Jedna ... tuna... nudy! Film, který nepřináši naprosto nic nového, nemá žádnou přídanou hodnotu a je úplně zbytečný. Hlavní "hrdinky" se neustále dohadují a střídají se v tom která bude uražená. Sem tam to oživí tím, že začnou jednat nesmyslně. Toto byla opravdu ztráta drahocených 73 minut času. ()
Víte, jak vypadá krize ve vztahu? Monotónně. Jako celý tento film plný krajinek s dobrým koncem! Och, ach. Láme mi srdéčko dávat norskému filmu, tak slabé hodnocení. ()
Fjellet by mohol byť zaujímavou bergmanovskou štúdiou o (ne)funkčnosti jedného lesbického vzťahu, len keby sa v ňom polovicu času nevarilo z vody. Očista v horách, ktorú prežívajú hrdinky, ich pokus o znovunájdenie vzťahu, nezažíva žiadny hmatateľný vývoj. Celých sedemdesiat minút sledujeme postavy v lineárnom toku času a pri vhodnom strihu by sme sa na pár minútach dozvedeli všetko podstatné. Postavy sú chladné ako zima naokolo, ťažko s nimi súcitiť, keď nemáme informácie o tom, kto je ten zlý a kto nie. Ale mám pocit, že chyba je vždy tak nejako v každom. ()
Jak moc záleží na režisérově vedení herce. Petersenová, která doslova zářila jako slepá ve filmu Slepá, zde působila unyle a nevýrazně a vůbec bych si ji nezapamatoval. Ani scénař road movie dvou lesbických partnerek konající pouť na místo úmrtí jejich syna nebyl příliš zajímavý. Hlavní¨roli tak odehrála především liduprázdná severská příroda období začátku zimy. Naštěstí tvůrci zvolili rozumnou metráž. ()