Ítélet
Rozsudok
Judgement
Režie:
Ferenc KósaKamera:
Sándor SáraHrají:
Ferenc Bessenyei, Tamás Major, George Motoi, János Koltai, Ján Jamnický, Gheorghe Dinică, Július Vašek, Zoltán Vadász, Andrei Csiky, Augustín Kubán (více)Obsahy(2)
Koprodukčný historický film zachytáva vznik, priebeh a porážku veľkého sedliackeho povstania pod vedením Juraja Dózsu. Dramatické udalosti troch mesiacov od začiatku mája do konca júla 1514 sa do dejín zapísali ako jedno z najväčších a najkrvavejších sedliackych povstaní v histórii Európy. (RTVS)
Recenze (18)
Na středověk příliš nažehlené, připomíná spíš televizní inscenace ze 70. let. Nepochopila jsem značení kříže štětcem na odhalený hrudník, pokud je mi známo, v církvi žádný podobný rituál není a nebyl ani před koncilem. Žehnalo se vždy kropením svěcenou vodou nebo znamením kříže RUKOU a použivala se svěcená voda nebo křižmo. ()
Každý národ má nějakého historického reformátora či určitého vůdce, který vezme zbraň do ruky jako první. Zbraň může mít mnoho podob. Juraj Dóža v ruce svírá meč a opravdu pevně, až nemilosrdně. O čemž svědčí jeho rozsudky, které si nic nezadají nad rozsudkem, stíhající jeho. S inspirací myšlenky mistra Jana Husa, vede svůj hladovějící lid, chvílemi konzumující skutečně prazvláštní věci, do zoufalého boje, což je nejspíše to poslední, co těmto obětem své doby zbylo. Jeho odhodlání je neústupné a nekompromisní. I k vlastním lidem, kterým se nevyhýbá stejný fanatismus, jako určité skupině Táboritů. Scény těchto stavů jsou velmi silné, stejně jako závěrečný, bolestivý "tanec" kolem svého sedláckého krále. Tyto momenty, velmi zdařilá režie, skutečně prazvláštní hudební doprovod, který není sice nějak extra silný, ovšem jeho temný a skutečně podivný nádech, drží mé hodnocení v nadprůměru. Snímek je naprosto v pohodě stravitelný, zbytečně nenatahovaný a ke konci skvěle gradující. Výborná mezinárodní spolupráce. ()
Ja si naopak nemyslím, že Rozsudok trpí podhodnoteným rozpočtom. Neoplýva síce bojovými scénami, ale tých masových je dostatok. Taktiež mi nechýbala explicitná brutalita, oveľa viac "poteší" záber na na reťazami priviazaných ľudí k stromu. Akoby sa tu inšpiroval Barker pre Hellraisera. Rozsudok mi tak trochu pripomenul Ejzenštejna, myslím, že by z filmu mal radosť. Možno by z neho mal radosť napríklad aj David Lean. Juraj Dóža zrejme nebol z najhumanistickejších povstalcov histórie a film ho ani takého neukazuje. Nejedná sa o žiadnu heroizáciu, ako sme často svedkami nielen v hollywoodskej produkcii. Čiernobiely vizuál filmu dodáva na autentickosti a špinavosti. Málokto ho pozná a je to škoda. Okrem špecializovaného cs kanálu sa ho sotva dočkáme niekde inde. ()
V mluvených partiích sice pořád v zajetí rétoriky klasických divadelních dramat, v nichž se dovysvětuje a interpretuje, ale v partiích beze slov větší síla obrazu, ale i myšlenek. ()
Príbeh zobrazuje sedliacke povstanie Juraja Dóžu v časoch križiackych vojen na začiatku 16 storočia. Pozitívom je široká koprodukcia Maďarska, Rumunska a slovenskej Koliby, je to vidieť hlavne pri davových scénach, záverečná scéna je silná a pôsobivá. Scenár je však trochu roztekaný, možno by mu pomohlo viacej minút. Bessenyeiho nahovoril Vlado Müller, Majora Leopold Haverl, Motoia Štefan Kvietik a Koltaia Ivan Rajniak. ()
Nesnesitelný útisk poddaných vedl v Uhrách počátkem 16. století k mohutnému povstání, které bezohledné velmože vyděsilo........ Scénář - Sándor Csoóri a Ferencz Kósa. Produkce - Tibor Dimény. Hudba - Cornel Taranu. Kamera - Sándor Sára. ()
Středověk, začátek 16. století a prostředí i situace, v jakých tehdy lidé žili. Nevolnická revoluce se rozšířila takřka po celé Evropě, a to tehdy lidé neměli ani telefon, ani internet. Dokonce nevycházely ani noviny. Příběh statečného vůdce povstání je natočen dobře, nechybí ani brutalita ani jakýsi náznak lásky. Film určitě stojí za to vidět. ()
Nie je to zlé, dokonca scenár plný retrospektív je kvalitný, ale Dóžovo povstanie by si zaslúžilo určite lepšie spracovanie. (keby také povstanie mali napr. v Anglicku tak už máme asi 20 filmov s týmto námetom)... Komornejšia, psychologická rovina mi nikdy u historických filmov nevadila, ale tu bohvieako nefunguje. Bojové scény tu sú len okrajovo, a veľmi nepresvedčivé. Juraj Dóža (Ferenc Bessenyei) sa tvári dosť nezúčastnene a stoicky, čo mi na uhorského povstalca (určite s horúcou krvou ) vôbec nesedí. Vrcholom v tomto smere je záverečná poprava, ktorú Dóža zvláda ľavou zadnou - skoro to vyzerá že zaspáva od nudy. Pritom ho prinútia sadnúť si na rozžeravený železný trón, a na hlavu mu dajú rozžeravenú korunu. No neviem... či existoval v dejinách človek, čo by pri takejto poprave ani nemukol... Odkaz Juraja Dóžu však je zásadným v Uhorskej histórii, pretože v nasledujúcich 200 rokoch zasahovali podobné povstania túto krajinu jedna za druhou.. Pritom povstalci, od Bočkaya v 16. stor až po Rákoczyho v 18.stor sa vždy nazývali na počesť Dóžových bojovníkov: Kuruci (krížiaci) . ()
moja zaujímavosť: Film Rozsudok bol natáčaný v Budapešti, Bratislave, Gottwaldove, Častej a tiež v Rumunsku a Maďarsku. (dyfur) ()
Juraj Dóža sa správne volal György Székely(Juraj Sikul,Juraj Sekeľ) a nebol to Maďar ale Rumun.Meno Juraj Dóža(György Dózsa ) sa začalo používať až o niekoľko desaťročí neskôr,oficiálne ho historici začali používať až v 19.storočí.A nebol to žiadny sedliak ale zeman,hoci vi filme z neho spravili obyčajného sedliaka.Ak by bol sedliak,tak by z neho kráľ Vladislav Jagelovský neurobil dvorného rytiera a ostrihomský arcibiskup by ho nevymenoval za veliteľa križiakov,ktorý sa sústreďovali v okolí Budína.Ináč je to jedná z najvýznamnejších postáv uhorských dejín,pretože Juraj Dóža bol na čele najväčšieho povstania v dejinách Uhorska.Nie je to zlý film,ale to by chcelo naozaj veľmi skúseného režiséra a veľké množstvo peňazí.Pretože boje v tomto filme takmer nie sú,a tých pár bitiek nestojí za reč.Po tejto stránke film nestojí za nič.Ale za pozretie určite stojí,už aj preto,že o tejto historickej postave asi neexistuje žiadny iný film.Škoda je,že známy rumunský režisér,medzinárodne známy(Boj o Rím,Dákovia,Posledná krížová výprava) sa nepodujal natočiť film o tejto historickej postave.Predsa len ,obaja sú Rumuni.Možno sa ešte niekedy dočkáme aj veľkofilmu o tomto mužovi,ktorý urobil najväčšiu vzburu v histórii Uhorska. ()
Nejsem si úplně jistý, jak tvůrci ten film zamýšleli. Buď je to jen strašně banálně a schematicky podaný příběh o "slavné vzpouře utiskovaného lidu", anebo lze tu vzpouru uchopit ještě jako nedomyšlený čin pár horkokrevných hlav. Kdyby to byla ta druhá možnost (ale moc tomu nevěřím), tak bych přihodil hvězdičku, celé by to totiž dostalo zajímavější rozměr. Víc hvězdiček než 3 bych ale stejně nedal, protože to pořád byla jedna velká NUDA, místy navíc docela nesrozumitelná. ()
Tak trochu Jan Hus na maďarský spôsob. Len je ten stredovek vykreslený trochu zmätočne a film trochu slabší. –––– To som sa aj ja naučil, že je človeka ľahšie zabiť, ako ho pochopiť. ()
Československo-maďarsko-rumunské historické drama, odehrávající se na počátku 16. století v Uhrách, dle snímku na linii Budín-Szeged-Varaždín. Drama se odehrává v době, kdy vrcholí turecká expanze a jako křižácký vojevůdce této oblasti byl vybrán Juraj Dóža. Tato nesmírně sugestivní postava, již ztvárnil démonický F. Bessenyei, však obrátí zbraně proti vrchnosti, je stíhán a také dopaden. Vůdci povstání je nabídnuto, že dostane milost, pokud odvolá své stoupence, neboť vrchnost se tímto krokem pokusila zamezit krveprolití, vědíc, že během nastávající války s Osmany bude potřeba každého muže. Po kategorickém Jurajově odmítnutí milosti následuje nezapomunetelná mrazivá popravčí scéna, jejíž vrcholem je posazení odsouzeného na žhavý železný trůn a nasazení koruny smrti. Na snímku mě kromě samotného příběhu, jež je vyprávěn retrospektivně, zaujalo dokonalé zachování atmosféry a surovosti raného novověku, dále výtečné dlouhé filozofické monology a nádherná práce pana kameramana. Přestože hlavní postava strhává svou nepřehlédnutelnou nezkrotností velkou část pozornosti na sebe, dokázal jsem zaznamenat také československé herce J. Vaška a A. Kubáně. Velmi umělecky působící snímek maďarského režiséra Ference Kósy na mě zanechal jen ten nejlepší dojem a vřele doporučuji všem milovníkům historických dramat. ()
Sled a postup filmového vyprávění mi připadalo zmatené, často jsem nevěděl, co se děje, kdo je kdo, s kým je a co chce. Také jsem tam nenašel žádné bitvy a bojůvky proti magnátům, většinou se to odehrávalo prostřednictvím špatně srozumitelných dialogů. Ale líbily se mi kostýmy, výprava a kamerové záběry, takové sirové, navíc ještě černobílé. I ty ksichty byly dobře vybrané. ()
Snímok sa čiastočne drží istých známych historických skutočností, ale podľa môjho osobného názoru nijako sa nevymyká kvalite priemerných historických filmov. Podľa všetkého meno Dóža sa začalo používať až po pár rokov po smrti vodcu povstania a nejednalo sa o sedliaka, ale o sedmohradského šlachtica. Neviem, či tieto skutočnosti už boli známe pri natáčaní filmu, ale vo filme som ich nepostrehol. Celý film sa nesie v duchu spomienok, riešenia konfliktov, filozofovania a súdu... na bojové scény sa nezabudlo, ale stoja za babkin prd. ()
Na svou dobu velmi otevřený a naturalisticky pojatý snímek.Film neřeší kdo má pravdu jako většina filmů doby normalizace, kdy divák dostal jasnou odpověď co je černé a co bílé, ale spíše polemizuje a předkládá k úvaze.A to film staví na vyšší příčku. ()
Nemôžete čakať výpravný epos v štýle Tróje alebo Spartaka, ale serióznu historickú drámu zobrazujúcu Dožovo povstanie. Plasticky vykreslené postavy a zlomové situácie s výbornou výpravou a dobrou produkciou. 70% ()
Zmatená slátatina bez hlavy a paty, která skáče v čase sem a tam, navíc očividně levně natočená - bez jakýchkoli bojových scén (které byste ve filmu o velkém rolnickém povstání přirozeně čekali), jen proložená teatrálními dialogy, které se po nějaké době mění v nudné kydy. Mělo mě napadnout, že černobílý historický film v roce 1970 asi nebude žádný nákladný spektákl. ()