Who Leaves in the Rain?
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Tibor VichtaKamera:
Karol KrškaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ľudovít Greššo, Gustáv Valach, Štefan Kvietik, Emília Vášáryová, Bronislav Križan, Ivan Vyskočil, Ján Kramár, Lotár Radványi, Ivan Krivosudský (více)Obsahy(1)
Dráma z obdobia kolektivizácie dediny v rokoch 1947-1948 zachytáva život bývalých bírešov, ktorí po vojne a pozemkovej reforme získajú pôdu a snívajú o tom, že sa stanú zámožnými gazdami. Nové spoločenské pomery, nástup kolektivizácie, ale aj veľké sucho so sebou prinášajú nevítané zmeny. (oficiální text distributora)
Recenze (20)
Tematizácia spätosti človeka s pôdou. Bez ohľadu na to, či na nej slúžil alebo ju vlastnil. Do toho nenápadne vložená propagácia kolektívneho vlastníctva ako osloboditeľa od večného bremena, od hrdlačenia, od závislosti na počasí. Charaktery psychologicky vierohodnejšie než v agitkách z 50. rokov, ale napriek tomu, že príbeh je skôr drámou citov a potlačovaných vášní, kdesi spopod toho vylieza poznanie, že samostatne hospodáriaci sedliaci sú maximálni hajzli, čo spoločnému dobru bránia, funkcionárov obce napádajú, s manželkami cudzieho spávajú. Ideologicky sa s východiskom filmu, týkajúcim sa nemožnosti vlastnenia niečoho, čo je dané charakterom planéty - čiže pôdy a pozemkov plus mínus stotožňujem, no forma, ktorá v skutočnosti oslavuje štátny kapitalizmus - teda to, čo v ČSSR bolo v rokoch 1947 -1989, mi je bytostne odporná. ()
M.Hollý sklame málokedy, ale tu musím dať priemer, pretože film síce ponúka zaujímavý príbeh, ale chcelo by to viac vyostriť situáciu medzi dvoma znepriatelenými stranami. Gustáv Valach je skvelý, takéto chlapské typy mu vždy sedeli. Krehké manželstvo z donútenia medzi Vášaryovou a českým herecom I. Vyskočilom bolo najsilnejším článkom filmu a právom dostalo najviac priestoru. Škoda, že to ostatné nedokázalo film posunúť kvalitatívne o niečo vyššie. Š. Kvietik netradične vo vedľajšej úlohe. Takých on veľa nemal. 60%. ()
Výborná sociálna dráma, ktorá celkom verne kopíruje charakter človeka. Tiež ma oslovilo spracovanie tohto komorného príbehu, kde niektoré scénky dostali skoro až civilné vyznenie. Nuž, obyčajnému človeku nebolo nikdy ľahko, v žiadnom režime. Či demokracia alebo totalita, všetko jedno. Trápenie je trápenie. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Na mňa Kto odchádza v daždi ako normalizačná, respektíve kolektivizačná agitka nepôsobila, i keď ňou čiastočne je. Omnoho viac tu ide o vzťahy na dedine, o ťažkom živote tu vedenom a o často zkostnatelé tradície. Ako bolo v 18tom, 19tom storočí, tak je aj v polovici toho 20teho. Postavy nie sú vykreslené čiernobielo, pokiaľ niekto vidí hlavného hrdinu ako záporného a nových súdruhov ako kladných z pohľadu autorov, tak videl veci inak, ako ja. Mám pocit, že Hollému išlo viac o psychológiu postáv ako o politický názor a jeho podanie novej situácie, na ktorú neboli sedliaci dlhé roky žijúci v úplne inom systéme zvyknutí, pôsobí vierohodne. Neprávom neznámy film, ktorý uviedla RTVS vo svojom programe ako zlatú klasiku, čo mu celkom pristane. ()
Sociální drama jako řemen. Násilné manželství bez lásky jako prostředek k získaní statku (a s tím pokud možno vylepšení existenčních důvodů) je zde plné tísně už během svatebního průvodu, plného deště. Zatímco na pozadí se neodvratě blíží únor 1948 plný divokých společenských změn, které pro někoho (i skrze zestátněnou půdu) můžou znamenat lepší časy, jiným vynesou obrovskou životní prohru. Tyhle náměty o osudech lidí na pozadí společenské či historické situace uměl Martin Hollý točit vždycky! Zde se mu povedlo naplno mne vtáhnout do dění už v samotném úvodu během počátečního seznámení se s postavou mrzutého bezzemka (výborný Gustáv Valach) a skoro až poetickou scénou se skupinou bývalých statkářů jdoucích v davu na kolech. Jako vždy famózní hudba Zdeňka Lišky dodává tísnivé atmosféře ty správné grády a já prohlížím všechno, co by objektivní kritik zde zřejmě neponechal bez výtky (ideový námět s účelovým poselstvím na objednávku režimu). Jak je u pana režiséra zvykem, i zde politika stojí spíše v úzadí, přičemž Hollého přístup dal vzniknout zejména působivému předvedení komorního příběhu o lidech ve věsnici za nelehkých časů. 90% ()
Film z období po druhé světové válce, kdy byla provedena pozemková reforma a půda se sebrala sedlákům a rozdala chudině. Z toho vyplývá první spor ve filmu. Druhý je v tom, že po nových sedlácích chtěl stát kontingenty, tj. podíly z úrody, obilí, vejce, maso. A to bez ohledu na počasí a na schopnosti nových sedláků. Třetí a závěrečný spor ve filmu je o tom, že se plíživě začínalo novým sedlákům půdu zase brát a nutit je jít do družstev. ()
Tohle není žádná agitka, ale pohled na poválečné období, než přišel Únor 1948. Sedláci se mezi sebou rozdělili na dvě strany, jedni chtějí svoji půdu obhospodařovat sami, druzí začínají podepisovat smlouvy se vznikajícím družstvem. Dramatická rovina vítězí nad ideologickými bláboly, Martin Hollý moc dobře věděl, jak se vyhnout poplatných žvástům socialistické éry a tak do svých filmů vždycky dokázal dostat zejména silné charaktery jednotlivých postav a atmosféru oné doby se vším všudy. Gustáv Valach hereckému obsazení rozhodně kraluje a Zdeněk Liška se s hudbou taky opět vycajchnoval. ()
Spolu s SNP patrí téma kolektivizácie k tým najčastejšie sfilmovávaným. Scenár je takmer vždy identický: do dediny príde presvedčený komunista, rodák a proti nemu stojí silný gazda, ktorý opustený v závere spozná, že naspäť cesta nemožná, napred sa ísť musí. Najsilnejšou zbraňou sú herecké výkony, Kvietik týchto politických agitátorov vždy vedel. Verím, že aj dnešný divák si film užije, aspoň ako trocha skreslený obraz svojej doby, aj ked už dnes každý nevie kto to boli bíreši a čo boli kontingenty. ()
Tematika ako kolektivizacia v byvalom CSR ma neskutocne zaujima, ale za najlepsi film s touto tematikou stale povazujem Vsichni Dobri Rodaci Vojtecha Jasneho. Reziser Martin Obleceny /Medena Veza/ je v tomto pripade len za rutinera, ktory rozhodne nema na Jasneho vysiny kultoveho filmu Vsichni Dobri Rodaci. Kvietik je len herecky priemer, a ma rad roly tvrdych chlapov /to je fajn, ale ja chcem aj herecke koncerty/, jediny, kto tu vie hrat, je len Emilia Vasaryova. Skoda, takto premrhat dobru tematiku. 30 % ()
Vcelku drsný film o katastrofálním suchu po druhé válce, které vzalo naději mnoha lidem v naší zemi. Zemědělství padlo na kolena a otevřela se cesta k prosazení kolektivizace. Freska ze života jedné vesnice. Drsné a nekompromisní. 75% ()
"Teras pršíš, v máji si mál...." Deštivé počasí rámuje příběh ze slovenské vesnice z doby poválečné kolektivizace hned dvakrát. Poprvé ilustruje tísnivou atmosféru při svatebním obřadě, k němuž je nevěsta přinucená svým otcem, podruhé (v samotném závěru) jde o tíseň hlavní postavy bezzemka Pavola Heštiaka (vynikající Gustáv Valach), kterému se nesplnil sen o to, že se z něj stane bohatý hospodář. Když vezmu v potaz, že jde o film z období normalizace, tak musím říct, že se Martinu Hollému podařilo dané téma zpracovat velmi citlivě a bez nějakého výrazného ideologického nánosu. Jde v podstatě o dosti syrové sociální drama, jehož tísnivou atmosféru podtrhuje vynikající hudba Zdeňka Lišky. ()
Jeden z najlepších filmov Martina Hollého, aj tu preukázal svoje výrazné režisérske schopnosti. Brilantné výkony všetkých obsadených hercov, téma je zaujímavá a hudba Zdeňka Lišku ako vždy skvelá. ()
Kolektivizácia je určite podstatou filmu, v čase normalizácie sa o kolektivizácii jednoducho točiť muselo, žiadny väčší tvorca sa tomu nevyhol. Tu je v tom aj osobný príbeh starého gazdu a mladého manželstva, ktoré nezačalo šťastne. Ani som nespočítal, koľkokrát sa tu Emília kúpala vo vani, a dovtedy sa chodilo s vedrami po vodu, až... Vďaka tomu príbehu jedného manželstva sú to aspoň tie tri hviezdy, inak žiadna sláva. –––– Prečo jej nešvihneš jednu, keď nechce? Nemôžem ťa predsa vo všetkom vodiť za ručičku. ... Alebo to nemáš v poriadku. –––– Kujeme, kujeme? – Nuž, kujeme. Železo máme. Počasie nanič. Nuž, kujeme. ()
Kolektivizácia dediny nie je bohvie aká téma, ale tento film je celkom dobrý....65%. ()
Matin Hollý zklame málokdy, Zdeněk Liška nikdy! Velice umně a nenásilně rafinované ideové (nebo ideologické, chcete-li) vyznění zcela pomíjím. ()
Ten úvod... keď vás rovno Gusto Valach pozve ako televízna hlásateľka k sledovaniu... no na nezaplatenie :) A z jeho slov hneď viete, že to bude životná dráma bíreša, ktorý chtiac-nechtiac aj v novom štátnom zriadení bírešom zostane. Manželstvo z donútenia kvôli statkom, odovzdávanie kontingentov i snahy o založenie družstva sú poňaté uveriteľne a vôbec by som nehovoril o komunistickej agitke. Avšak príbeh sa v druhej polovici stáva neprehľadným, vôbec nie je zobrazené žalostné sucho, ktoré má katastrofálne dôsledky na bývalých bírešov. Strety medzi vlastníkmi pôdy, ktorí postupne odovzdávajú pozemky do družstva sú slabé a náplasťou zostáva dobre charakterovo podkutá linka rodiny, ktorá sa ňou stala čudným spôsobom. Ako na začiatku divák žerie Valacha, postupom času je to i v jeho výkone ústup. Svoje štandardy podávajú Kvietik či Vášaryová, podobne istý je na režisérskej stoličke Hollý. ()
Chmurné poselství poválečné doby s prudkými zvraty - rozdání půdy chudákům a pak ji sebrání do družstva. Dobře obsazeno, ale rozporuplně podáno, s nepřijatelnými podtóny pozitivní role státního vlastnictví. ()
Bireši a kontingenty sú pre mna neznámi pojem,ale film som si aj tak celkom užil.Dobré herecké výkoni a aj atmosfera filmu sa mi pačili.Sedliaci boli zobrazeni velmi vieryhodne. ()
V pražských kinech se promítal od 7.4.1975 (Kyjev) ()
Na rozdiel od dnešných filmov na toto sa da aspoň hľadieť. ()