poster

Vojáci Svobody I. - IV.

  • Sovětský svaz

    Soldaty Svobody

  • Sovětský svaz

    Солдаты свободы

    (Sovětský svaz)
  • slovenský

    Vojaci Slobody I. - IV.

Drama / Válečný / Historický

Sovětský svaz / Československo / Polsko / Východní Německo, 1977, 420 min

  • Prubner
    *

    Tohle se Ozerovovi nepovedlo. Boj o Moskvu nebyl špatný, ale tento film není ani tak válečným snímkem jako spíš komunistickou propagandou, která je divákům vštěpována s jemností pneumatického kladiva. Bojových scén je málo a když už se nějaká vyskytne, je dost nezvládnutá. Zato na politickém školení si tvůrci dali záležet, skoro to vypadá, jako by to psali členové ÚV komunistických stran jednotlivých zemí. Sugeruje se tu, že jediní, kdo organizovali protinacistický odboj, byli komunisté, ostatní byli zrádci, kolaboranti, zmetci a slaboši. Do očí navíc bije snaha protlačit do popředí komunistické vůdce, kteří v době natáčení stáli v čele lidově demokratických států, takže to nakonec vypadá, že odboj vedli Husák, Kádár, Gomulka, Caucescu aj. Diváci trochu zběhlí v historii z filmu asi dostanou psotník, autoři buď vyslovují jen polopravdy, nebo přímo vědomé lži (za všechny zmíním svérázné vylíčení varšavského povstání a důvodu, proč mu Rudá armáda neposkytla pomoc). Ani po režijní stránce se film moc nepovedl, většinou to vypadá tak, že herci sedí kolem stolu a ztuhle recitují dlouhé dialogy.(3.1.2007)

  • sportovec
    odpad!

    Největším tajemstvím tohoto totálně zpackaného filmu je poznání, že odboj proti fašistům vedli budoucí generální tajemníci bratrských komunistických stran typu toporného Todora Živkova nebo úlisného Gustáva Husáka. Zbývající je jakousi vycpávkou. Vlezlý film, který dychtivého diváka připraví o několik hodin času. Času, který je možné strávit jinak, užitečněji.(6.7.2009)

  • Spinosaurus
    **

    Toto je další ruská národně osvobozenecká kronika od Jurije Ozerova. Je to vlastně takový doplněk k sérii Osvobození. Co se týče pravdivosti, tak si myslím, že by debata vyšla na několik stránek. Ze všech Ozerových filmů je tahle série nejvíc agitační. První díl je těžká nuda. Seznamujeme se s kominternou. Bylo mi skoro líto výtečného Pastorka, jak sedí kolem naprosto toporných herců. A následně jedna naprosto zbytečná akce v Bulharsku s Živkovem. Druhý díl je o něco lepší, ale totálně vylhaný. Zastavíme se v Jugoslávii, kde je ale hrozná tma, takže nic není vidět a potom zase Bulharsko a zase o ničem. A dále Varšavské povstání. Churchill zde sice není karikován jako ve Stalingradu, ale je vykreslen jako slaboch, který odmítá (!!!!!!!) podpořit VARŠAVSKÉ POVSTÁNÍ. Londýnská vláda pošle Komorovskému, že povstání může začít kdy se mu zlíbí (??) a po tomto dopise bez příprav zahlásí vypuknutí povstání (!!!!!!!!!!!!!!!!). Další perla je, když Rokossovskij pošle dva parašutisty, aby návázali spojení s Komorovským. Ten je odmítne (??), ale řekne, že bude klidně Rudou armádu řídit (!!!!!). Ale abych jen nekritizoval. Opět tu je skvělí Hitler v podání Fritze Dietze, dobré bylo i vykreslení života obyvatel Varšavy a ke konci jsem byl úplně omráčen odpalování domů. Ale zpět k ději. Poláci se přepraví přes Vislu (za jakých okolností není řečeno). Němci začnou nahánět nebojující obyvatele před tanky, ale komunisti je zachrání, podaří se jim zničit (na druhou ránu) nehybný tank Tiger(???),vyhnout se kulkám a stáhnout se. Povstalci už jsou skoro na dohled od vojska. Záchrana je jistě nemine. ALE!!!!!! Komorovský náhle kapituluje!!! Najednou se jeden voják vzbouří, vezme bílý prapor a skrz něj se prostřelí, takže za doprovodu smutné hudby a záběru na polskou vlajku vyteče jeho krev na bílý prapor (OMG)! A pozor!!! Jenom komunisté se nevzdají a stále bojují, jenže na obrazovce je tma a vidíte hovno. A vrchol všeho. Ke konci přijdou do zničené Varšavy nějací páni (nikdo neví, kdo to je) a prohlásí: "My to tu znovu vybudujeme. My! Komunisté!.................Třetí a čtvrtý díl se nesou v trochu jiném duchu než předchozí části. Už zde nesledujeme boje ve městech (Stalingrad,Varšava), ale probíhají boje v horách a na pláních, které Ozerov umí lépe. Začátek je ale děsný. Připravuje se Jasko-kišiněvská operace. O této operaci mnoho nevím, tak její prúběh nebudu komentovat. Její přípravy jsou ale děsně zdlouhavé. U mapy se vystřídá asi 5 velitelů, každý mluví dlouho a mapa je zabírána z takového úhlu, že na ní nevidíme, takže se nic nedozvíme. K tomu ještě zdlouhavý koncert. Následuje Rumunsko. Konečně něco zajímavého. Zprvu ale můžeme vidět Nicolae Ceauşescu před soudem, kde zuřivě agituje a následně je osouzen do vězení, kde burcuje vězně ke vzpouře. Následně je začen Antonescu (jak a kým není řečeno). Hitler zuří, poručí nálet na Bukurešť. Dostává se nám nádherné scény, jedné z nejlepších z celé série, jak letectvo devastuje Bukurešť. Následně tam přijedou vojska a začíná bitva. Povstalci jsou silní a zaženou němce. Jeden ROFL výrok: "Důstojníci komunisté vpřed!". Následuje setkání s rudou armádou a proslov Nicolae Ceauşesca, který údajně inspiroval ostatní. A jsme u nás! Slovensko. Už jsem se těšil, že nebudu muset poslouchat simultánní dabing. Bohužel toto je snad jediný klad. U nás byla holt těžká normalizace a proto jsou naše pasáže nejlživější. Bohužel. Ale postupně. V jedné chatrči se sejdou členové národní rady a armády. Ze všech dominuje Gustáv Husák, který diktuje (!!!) podmínky a úkoly. Golián se dostane do sporu s Gustavem Husákem, když chce velet partizánům a Gustáv Husák ve jménu KSS (ROFL) jeho přání zamítne. Následně je zatčen Východoslovenský sbor. A příjde vrchol všeho. Husák má plamenný projev (skvělí Mistrík) na sjezdu komoušů z celého světa. Začnou zpívat internacionálu a jsem náhle v horách, kde jsou za zpěvu jmenovány všechny oddíly. Je tu sovětský,německý,francouzský,maďarský,slovenský atd. Už mi tu chyběl jen americký, korejský, mexický, eskymácký atd. Už sice trochu přeháním a vím, že tam mezinárodní partizánské oddíly byly, ale tady je to bráno tak, že jsou to všechno komunisti. Proti nim vyjedou stovky (!!!!) tanků Tiger. Vypadá to sice hezky, ale je to nesmysl. Tigeři nebyli proti povstalcům nasazeni a ani jich tam nebylo tolik. To je konec trojky. Čtvrtý díl začíná opět Bulharskem. A opět Živkov a opět jedno velký lejno. Nechápu koncentraci této série především na Bulharsko, když tam se nic závratného nestalo. Akorát žvanění. Jedna pekelná hláška Živkova: "Naše revoluce je pokračováním Velké říjnové socialistické revoluce!". Poté pokračujeme Karpatsko-Dukelskou operací. Zde by mě zajímal komentář nějakého historika, protože celá tato operace je vykreslena hrozně nevěrohodně a nesmyslně. Generál Svoboda je oproti Sokolovu vykreslen jako Superman, kterého musí dokonce Koněv prosit, aby se nehnal do předních linií jako samopalník. V tu chvíli příjde na scénu ďábel, satan, lucifer, antikrist - Leonid Brežněv. A co tam začne říkat!!!!!! Zapomeňte na jemné a úsměvné agitace Bohuše Pastorka. To co tam začne žvanit, to se fakt nedá poslouchat. Jsem si jist, že komunisté musí u jeho čtení dopisu doslova zažívat orgasmus. Jediné pozitivum je, že je skutečnému Brežněvovi opravdu hodně podobný. Krátce poté má zuřivý projev v Mukačevu, kde říká, jak je Rudá armáda neskutečně statečná, že se dostala přes karpaty.Následuje Maďarsko. První část s Jánosem Kadárem je úplně mimo a nechápu její přítomnost. Následně pošle Hitler do maďarska Skorzeniho a začítá zábava. Nevím sice jestli je ta část pravdivá, ale neobjeví se tam jediný komunista, takže je to nejlepší pasáž filmu. Poté je Kadár zatčen, ale uteče a ujmou se ho komunisté. Najednou ŠMIK!!!!! Film je doslova utnut a všechno ostatní je jen dokomentováno. Vypravěč hovoří o Maďarsku, říká která další města byli osvobozeny a že byl zastřelen nějaký německý komunista (důležitá informace!). A konečně Praha. Říkám konečně, protože jsem se na Prahu hrozně těšil, ale moje očekávání v minutě zmizelo. Hned se nabízí srovnání s Vávrovým Osvobození Prahy. Řeknu to stručně. Osvobození Prahy je po režisérské, historické, scénáristické, zvukové.....zkrátka po všech stánkách 100x lepší!!!!!! To co se tady dělo, to byl naprostý výplod chorého mozku, na který by neskočil ani sousedovic čokl. Zajímal by mě názor Otakara Vávry, pokud to viděl. Abyste o těhle sračkách získali konkrétní představu, řeknu to celé. V Praze začíná povstání. Komunistická strana jako jediná (!!!!) povstalecká síla začne bojovat. Ve městě se prohání desítky Tigerů (!!!!!). Rozhlas začne vysílat žádost o pomoc (pouze Rudou armádu) - doslova hlásí "Ruští bráškové, spaste nás!!! Přijďte nám na pomoc!!!!" (!!!!!). A pozor!!! Kolona tanků náhle obrátí směr o 180° a v NEJKRITIČTĚJŠÍ chvíli, když už situace vypadá beznadějně osvobodí Prahu (!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!). Kdo z vás na to skočil, ať zvedne ruku. Děkuji panu Vávrovi, že události o Osvobození Prahy udělal alespoň dle možností pravdivě a já teď nejsem oklamán tímto zmetkem. Pokud dal Woody Osvobození Prahy odpad (což nechápu, ale nechme to být), tak tady by ten film už musel vymazat. Ale zpátky k ději. Ruské tanky přejíždějí Vltavu a německé početné tankové skupiny po nich začnou pálit a ničit jednoho za druhým (!!!!!!!!!). Jakmile přejedou most, začnou se všichni koupat ve Vltavě a to je konec války. Ale pozor. Přichází doslova klenot zlatého odpadu světového filmu. Ďábel Brežněv začne vysvětlovat nějakému dědovi, co je to komunismus. Jedině komunismus prý dokázal vyhrát nad fašismem (a co spojenci??) a jinak je prý komunismus život bez válek (a co Vietnam?? Korea?? Studená válka??), kde jsou si všichni lidé rovní (diktatura znamená rovnost??). No prostě hrůza. Na závěr ještě ukázky všech komunistických mocipánů sedmdesátých let a přednes Jiřiny Švorcové (!!!!), že tento film je věnován komunistům. Ufff......(30.3.2009)

  • Odpocivadlo
    ***

    Je veľa filmov s komunisitckou propagandou ale toto je moc. 3* som mu dal pre to lebo mam rád vojnové filmy z tej doby. A tento nám dáva (ne)pravdivý pohľad z jednej strany. Na tú dobu možno pekný vymývač mozgov a trápne povzbudzovanie morálky dielnickej triedy no v týchto časoch som to fakt dopozeral len kvôli tomu že mam rád filmy z tej doby.(31.3.2013)

  • drankeryth
    **

    Absolutne dlhy film, ktory je rozkuskovany na styri epochy na ktorom sa spoluucastnilo niekolko europskych krajin z byvaleho komunistickeho rezimu. Zacnem od prvej epochy, ktora zacina pekne vymyslenym introm, kde uvodne titulky doprevadza pekna scena postupu sovietskych vojakov v rozbombardovanom meste s nadychom sneznej panoramy. A rovno sup do prvej casti tohoto stvordielneho serialu. Prva cast ma dlzku 75 minut, co je dost dlha epizoda, ktora sa mi vliekla tak neuveritelne pomalym tempom, az sa mi to nechcelo uverit, ze som prezil az do poslednych sekund prvej epochy. V tomto uvodnom diely sa prakticky nic nedialo, ani v najmensom pripade. Bola to absolutne ukecana cast, kde sa vobec nedostal priestor, ani pre tu najmensiu akciu, co by tomu dodalo trochu zivota. Jedine co tam bolo mimo kecania na roznych miestach Europy, v roznych kancelariach vysoko postavenych ludi bol jeden nepatrny let lietadla, ktore vybuchlo vo vzduchu. Trvalo to asi tri sekundy a to bolo jedina scena, kde sa aj nieco udialo. Tuto prvu cast hodnotim velmi negativne, pretoze to bola neskutocna nuda, podobna na temu politiky, ako co urobit dalej od problemov. Druha epocha bola uz o nieco sympatickejsia, ako ta prva. Tu uz kecanie aj troska okorenili akou takou akciou, kde sa uz aj konecne pouzili zbrane. Taky drobny okamih sa dostavil rovno na zaciatku druhej epochy a to konkretne v Bulharsku. Kratky ustup partizanov pred nemeckou presilou, bol taky kratky, ze za par sekund bolo po boji. Skoda, ze to nebolo dlhsie. Neskor uz sa dej odohraval v Juhoslavii z kultovym vodcom partizanov Titom. Aj tu sa odohral taky nepatrny boj, ale o troska dlhsi, ale zas nie tak ako by som ja chcel. Na rade bolo Polsko, kde sa to uz len tocilo okolo Varsavy az do konca druhej epochy. Tato cast aj bolo najzaujimavejsia, co sa tyka bojov. Varsavske povstanie bolo aj najdlhsie spomedzi vsetkych bojov tejto casti. Uchadzajuce boje, ako na strane polskych povstalcov, alebo nemeckej armady konecne film rozhybal od stereotypneho kecania, ktore mi pripadalo, akoby som sedel v skole na vyuke dejepisu. Aj v tejto casti sa to tiez vyskytuje, ale omnoho v mensej miere, ako v prvej epoche, kde to bolo na nevydrzanie. Utoky tankov, vybuchy bomb a branenie sa povstalcov proti nemeckej presile ma uputala a velmi rad som sledoval tuto druhu epochu az do konca. Nasledujuca tretia epocha zacala tiez krasne spracovanim uvodom, ale tentokrat titulky sprevadzalo ine prostredie a to konkretne letnu krajinu. Po nom zas dostalo priestor zbytocne zdlhave rozkecavanie nad maketou krajiny, ktoru obkolesili dostojnici cervenej armady:) Po dlhych dvadsiatich minutach sa nad maketami tankov mihol jeden bleskovy utok od nemeckeho stihaca. Ani som sa nenazdal a bolo po nom. Na rade je Rumunsko, kde sa to toci okolo verneho komunistu Nikolaja Cauescu, ktory v minulosti narobil neplechy. Na akciu sa dostavil rad az po 37. minutach, ked sa dej premiestnil na 2. ukrajinsky front, kde konecne uz ukazali hromadny utok tankov v sprievode vojakov a delostreleckej palby. Moje srdce ihned zaplesalo od samej radosti, ze konecne nastal cas pre akciu.Akcia nebola kratka, ale ani dlha. Skoda bola, ze prilis moc neukazovali nemeckych vojakov, ako bojuju s Rusmi. Viac sa to sustredilo na sovietsku stranu. Dalej mensia kecanica a po nej som sa tesil na letecky utok, ktory viedli nemecke stihacky na Bukurest. Na moje mile prekvapenie boli pouzite dokumentarne zabery, ohh to nie. Potom nasledoval pekny boj na moste, kde boli zainteresovane nemecke tanky versus sovietske dela.Po kratkom boji, ktoremu fakt chybala vacsia dlzka, ako ostatnym bojom, dostal onedlho priestor pre rodnu zem Slovensko. Tu sa to len zaoberalo pripravou a samotnym vypuknutim povstania. Pri konci tretej epochy sa na otvorenej krajine odohral mensi boj, kde si aj zahral Juraj Kukura, ktory hral francuzskeho partizana. Dlho si nezahral, pretoze o jeho zivot sa postarali nemecke strely. Aj par tankov sa tam objavilo. Najvacsie prekvapenie nastalo, ked jeden sovietsky vojak chytil horiacu pochoden a podpalil nou dreveny zataras cez cestu, aby tanky nemohli pokracovat dalej. Inac ten soviet bol pekny magor, pretoze zaroven sa tiez podpalil a v horiacom objati sa vybral v ustreti ku tankom, ako ziva pochoden. Tak toto som vobec necakal, ze tam daju take nieco do filmu. Troska to aj bolo pritiahnute za vlasy. Ale co uz, ved Rusi boli v tej dobe absolutne odvazny a isli aj cez mrtvoly. Na rade je posledna epocha zacinajuca v Bulharsku a to presne v jej samotnom srdci v Sofii. Nespokojna komunisticka sebranka hroziacia faklami si to trieli rovno vpred a obcas nieco zapalia, ako boli tie nacisticke vlajky, ktore im fakt asi lezali hlboko v zaludku:) A nastupuje klasika z tohoto serialu:) Nudna kecanica medzi bulharskymi magormi v plastoch. Nastastie to nebolo dlhe, co ma nesmierne potesilo. Troska si zaplavame a sme v Londyne. Nepatrna kecanica s Churchillom a dalej sovietskaja Moskva s tatikem Stalinom, ktory tiez moc nezdrzoval a dej sa mohol dalej premiestnit na 3. ukrajinsky front, kde som cakal nejaky boj, ktore ja mam nesmierne rad:) Na poli cakaju nejaky motorkari, ze by predpotopny harlejaci? Jeden z nich asi zabludil do nejakej dediny a tam si aj normalne zapogoval s miestnymi dievcinami. Celkom mu to islo. Ale kde je ten boj? Stojace tanky v dedine nic nenarobili, ako aj samotni vojaci. Znova Sofia a zase dokopy nic. Po nej konecne nastupuje boj na otvorenom priestranstve. Utok tankov cez Karpaty sa raz zaoberal ceskoslovenskymi vojakmi a raz sovietskymi kozakmi, ktory ma najviac z toho pobavili. Normalne isli sablami proti nemeckej pechote a ti ani po nich nevystrelili ani raz. Nechapem, preco tak neurobili. Dalej sa odohraval boj blizko mesta Zvolen. Pekna sceneria na boj, hlavne pechota a priestor tiez dostal kultovy obrneny vlak, len skoda ze ho neukazali poriadne do zaberu. Na rade je rozhovor zo znamym Breznevom a samozrejme nikam nevediaci dialog. Boj o kamenisty kopec je dalsi na rade. Jednu vec som z toho nepochopil, ako bolo mozne, ze dokazali dat sovietske tanky na vrchol kopca po strmom kopci za pomoci ocelovych lan. To ich tahali vojaci? Ak ano tak to bolo pekne prehnane. Okorenili to aj nasledujucimi dokumentarnymi zabermi, co zas vo filmoch nemusim. Dalsi priestor dostala Budapest, kde do prveho zaberu ukazali jednu zensku s Excaliburom, ktora si nieco mrmlala v nie moc lichotivom jazyku pre mna:) Dostala aj potlesk od publika, ze by za dobry prejav, alebo ze uz konecne skoncila?:) Madarska cast vo filme ma nudila, pretoze len kecali a kecali. Len nepatrny boj sa odohral na ulici, ako vystrihnuty z nejakeho gangsterskeho filmu. Madari mali zaujimave uniformy, jedni boli obleceni ako detvanci a jedni mali zaujimave pera na ciapkach, ako indiani z Ameriky. Zaujimavejsia cast sa az doteperila prichodom nemeckych vojakov, medzi ktorymi isli tanky - tigre na ktory bol pekny pohlad, ako si to masiruju po ceste. Odpor im robili ti indianski madari, ktory aj tak bol zbytocny proti nemeckej prevahe. Par ubohych vybuchov, hlavne ten jeden pri tom chabom zatarase ma fakt pobavil:) Pomalicky sa blizi koniec tohoto dlheho eposu, kde sa uz len pri konci poslednej epochy odohral mensi boj v Prahe, kde to bolo celkom dobre zaranzovane, ale znova kratke. Velka skoda bola, ze boje viac nerozviazali do vacsej dlzky, ako bol ten prechod cez most, kde sa odohrala taka malinkata tankova bitka. Na koniec sa este hodili vsetci vojaci do Vltavy, asi uz riadne smrdeli a tak voda im prisla vhod pod ruky:) A na uplny koniec jasne, ze nesmie chybat komunisticka propagacia, kde ma pobavil jeden koment a to presne tento: V bitke bol kazdy druhy sovietsky osloboditel bud komunista, alebo komsomolec:) Milujem taketo reci, ktore pouzivali vo filmoch natocene pocas komunistickej ery:) Celkove resume znie, ze asi tristvrte celkoveho casu tychto styroch casti stalo za velke hovno a ta jedna malicka stvrtina sa dala zniest a nalezite ako tak aj ocenit. Davam tomu slabucke dve hviezdicky, pretoze jedna a pol hviezdicky tu neni.(24.2.2012)

  • - Film sa natáčal v nasledovných lokalitách: Strečno, Banská Bystrica, Martin, Vrátna dolina, Liptovská osada, Mošovce, Bratislava, Most a Užhorod. (dyfur)

  • - Projekt bol natočený na prianie prezidenta ZSSR Leonida Iljiča Brežneva, ktorý chcel vyzdvihnúť prínos prezidentov komunistického tábora na oslobodení Európy od fašizmu. (andykovac)

  • - V časti, ktorá opisuje priebeh Slovenského národného povstania, použili filmári na rekonštrukciu bojov u Zvolena ten istý obrnený vlak, ako vo filme Deň, ktorý neumrie. (andykovac)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace