poster

Vojáci Svobody I. - IV.

  • Sovětský svaz

    Soldaty Svobody

  • Sovětský svaz

    Солдаты свободы

    (Sovětský svaz)
  • slovenský

    Vojaci Slobody I. - IV.

Drama / Válečný / Historický

Sovětský svaz / Československo / Polsko / Východní Německo, 1977, 420 min

  • bohemia_regent
    **

    Vojáci Svobody (Ludvíka, brigádního generála) se tu sice vyskytují, ale až v poslední čtvrtině a dost okrajově. Tenhle film opravdu není v první řadě o nich, proto je celkem pochopitelné, že všechny seriozní zdroje uvádějí název Vojáci svobody (s malým „s“). A když distributor ve svém oficiálním textu tvrdí, že mezi koproducenty patří i Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko, má naprostou pravdu.(2.3.2013)

  • Jonatthan
    **

    Tak tohle je přesně film z kategorie TBF ("Totálně blbej film"), který se ale opravdu musí vidět. Ve čtyřech dílech propaguje "hrdinný boj komoušů za druhé světové války a ještě navíc vyzdvihuje všechny tehdejší první tajemníky komunistických stran sedmdesátých let. Film není dabován, tak se mluví různými jazyky. Je překládán simultáně do češtiny a dobrovázen ještě patetickým komentářem přední komunistické feny Jiřky Švorcové a Otou Brouskem starším. 1.EPOCHA je těžká nuda. Věnuje se hlavně Stalingradu ("veledůležitá" úloha pro Wilhelma Piecka jak v něco vysvětluje zajatému Paulusovi - asi úlohu německých komunistů) a pak bulharskému odboji. Jasně vyniká Todor Živkov... 2.EPOCHA zase nuda. Popisuje Varšavské povstání. Za zničení Varšavy samozřejmě nemohli Rusáci. Oni fakt chtěli pomoci, tanky nastartovaný, kaťuše nažhavený, ale nemohli...:-)))). Za neúspěch mohla ta proradná polská exilová vláda v Londýně, blbě to načasovala a tak... Tak to Varšava odsrala... Silný moment: Hrdinný polský komouš odmítá dohodu s německým velitelem a nechá se raději popravit. Přec není měkkejš... No a ještě na chvíli do Jugošky, aby se ukázal Tito. Ono tedy není moc vidět co se tam vlastně odehrává, protože celý ten film je hodně tmavej, tak chvílemi silně tápu o co vlastně jde... 3.EPOCHA do půlky zase nuda. Rumunsko. ČauČesku bojoval už za mlada jako bejk... Od půlky to začíná konečně být zajímavý. V minulých dílech se sem tam objevil Bohuš Pastorku v roli Klémy, ale teď konečně začíná SNP (doufám, že není nutno překládat zkratku). O tom už konečně vím něco víc, tak je to velmi zábavný, jak byly ty svině komunistický ulhaný a do filmu si šouply, co se jim hodilo. Jasná jednička v povstání samozřejmě Gusta Husáku. Vrchol je jeho plamenej projev na nějakým sjezdu komoušů. Během války? Ve velkém sále s obrovským plákátem "Se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak"? Si dělaj snad prdel, nebo co? Dyk těch komančů bylo na Slovensku za 2.s.v. pět a půl... No škoda slov. Pak se bojuje u nějakého hradu (nejsem odborník na slovenské hrady, tak nevím, který to je). Mnoho mezinárodních ??? partyzánských skupin - francouzská (jeden pořád řve "Viva la France",než to koupí, německá (fakt nekecám je tam...) a další. Sodoma Gomora. Hláška: "Pane Šmidke... - Prosím soudruhu Šmidke... - Tedy soudruhu Šmidke..." - v roli Šmidka Vladimír Ráž dabovaný nevím kým... 4.EPOCHA se nejprve věnuje dokončení Karpatsko-Dukelské operace. Hláška: "Nechte projet tanky a ubijte německou pěchotu šavlemi !!!". Krátce se poprvé objeví veliký Leonid Brežněv a promluví v osvobozeném Mukačevu. A pak je na řadě Maďarsko a za hvězdu je poslední velký komouš, který se zatím neobjevil János Kadár. A nejlepší nakonec osvobození Prahy a hromadná koupačka všech rusáků ve Vltavě. Také potěší němé cameo Jiřího Krampola. A úplná třešinka na závěr. Nějakému pražskému dědovi velký Leonid vysvětluje co je to komunismus. Pak ještě krátké dokumentární záběry jak který papaláš vypadal v sedmdesátých letech a to je konec, přátelé... musí se to vidět...ale je těžké to vydržet...(24.4.2009)

  • sportovec
    odpad!

    Největším tajemstvím tohoto totálně zpackaného filmu je poznání, že odboj proti fašistům vedli budoucí generální tajemníci bratrských komunistických stran typu toporného Todora Živkova nebo úlisného Gustáva Husáka. Zbývající je jakousi vycpávkou. Vlezlý film, který dychtivého diváka připraví o několik hodin času. Času, který je možné strávit jinak, užitečněji.(6.7.2009)

  • ragnar1
    *

    "Přátelé, komunisté jsou nejstatečnější, nejdůslednější bojovníci proti fašismu. Komunisté jdou v čele antifašistického hnutí, vytvářejí Národní fronty, organizují partyzánské oddíly. Zraky všeho lidstva se obracejí k našemu sovětskému lidu, k jeho statečnosti, které plní své historické osvobozenecké poslání." Netřeba komentovat, v jakém duchu se nese tato prvoplánová rudá agitka. Nejdříve jsem přemýšlel, že nic jiného než ODPAD dát nemohu, avšak v té napěchované stopáži jsem přece jenom našel sekvence, které by šly použít jako příkladný materiál pro studium totalitních režimů. Pouze proto jedna hvězda. Opravdu velká sovětská epopej. Vždy velmi ocením historické snímky se současnými obrazovými přesahy, které se obracejí k divákovi...Ozerov je zkrátka mistr svého oboru. PS: Chudáci ty Sověti, tak rádi by pomohli Polskému národnímu povstání, ale ti všiví imperialističtí odbojáři ho schválně zahájili velmi brzo, protože sledovali pouze vlastní cíle, a německá obrana před Varšavou byla tak houževnatá, že ani hrdinní rudoarmějci si s ní nedokázali poradit...(15.11.2017)

  • drankeryth
    **

    Absolutne dlhy film, ktory je rozkuskovany na styri epochy na ktorom sa spoluucastnilo niekolko europskych krajin z byvaleho komunistickeho rezimu. Zacnem od prvej epochy, ktora zacina pekne vymyslenym introm, kde uvodne titulky doprevadza pekna scena postupu sovietskych vojakov v rozbombardovanom meste s nadychom sneznej panoramy. A rovno sup do prvej casti tohoto stvordielneho serialu. Prva cast ma dlzku 75 minut, co je dost dlha epizoda, ktora sa mi vliekla tak neuveritelne pomalym tempom, az sa mi to nechcelo uverit, ze som prezil az do poslednych sekund prvej epochy. V tomto uvodnom diely sa prakticky nic nedialo, ani v najmensom pripade. Bola to absolutne ukecana cast, kde sa vobec nedostal priestor, ani pre tu najmensiu akciu, co by tomu dodalo trochu zivota. Jedine co tam bolo mimo kecania na roznych miestach Europy, v roznych kancelariach vysoko postavenych ludi bol jeden nepatrny let lietadla, ktore vybuchlo vo vzduchu. Trvalo to asi tri sekundy a to bolo jedina scena, kde sa aj nieco udialo. Tuto prvu cast hodnotim velmi negativne, pretoze to bola neskutocna nuda, podobna na temu politiky, ako co urobit dalej od problemov. Druha epocha bola uz o nieco sympatickejsia, ako ta prva. Tu uz kecanie aj troska okorenili akou takou akciou, kde sa uz aj konecne pouzili zbrane. Taky drobny okamih sa dostavil rovno na zaciatku druhej epochy a to konkretne v Bulharsku. Kratky ustup partizanov pred nemeckou presilou, bol taky kratky, ze za par sekund bolo po boji. Skoda, ze to nebolo dlhsie. Neskor uz sa dej odohraval v Juhoslavii z kultovym vodcom partizanov Titom. Aj tu sa odohral taky nepatrny boj, ale o troska dlhsi, ale zas nie tak ako by som ja chcel. Na rade bolo Polsko, kde sa to uz len tocilo okolo Varsavy az do konca druhej epochy. Tato cast aj bolo najzaujimavejsia, co sa tyka bojov. Varsavske povstanie bolo aj najdlhsie spomedzi vsetkych bojov tejto casti. Uchadzajuce boje, ako na strane polskych povstalcov, alebo nemeckej armady konecne film rozhybal od stereotypneho kecania, ktore mi pripadalo, akoby som sedel v skole na vyuke dejepisu. Aj v tejto casti sa to tiez vyskytuje, ale omnoho v mensej miere, ako v prvej epoche, kde to bolo na nevydrzanie. Utoky tankov, vybuchy bomb a branenie sa povstalcov proti nemeckej presile ma uputala a velmi rad som sledoval tuto druhu epochu az do konca. Nasledujuca tretia epocha zacala tiez krasne spracovanim uvodom, ale tentokrat titulky sprevadzalo ine prostredie a to konkretne letnu krajinu. Po nom zas dostalo priestor zbytocne zdlhave rozkecavanie nad maketou krajiny, ktoru obkolesili dostojnici cervenej armady:) Po dlhych dvadsiatich minutach sa nad maketami tankov mihol jeden bleskovy utok od nemeckeho stihaca. Ani som sa nenazdal a bolo po nom. Na rade je Rumunsko, kde sa to toci okolo verneho komunistu Nikolaja Cauescu, ktory v minulosti narobil neplechy. Na akciu sa dostavil rad az po 37. minutach, ked sa dej premiestnil na 2. ukrajinsky front, kde konecne uz ukazali hromadny utok tankov v sprievode vojakov a delostreleckej palby. Moje srdce ihned zaplesalo od samej radosti, ze konecne nastal cas pre akciu.Akcia nebola kratka, ale ani dlha. Skoda bola, ze prilis moc neukazovali nemeckych vojakov, ako bojuju s Rusmi. Viac sa to sustredilo na sovietsku stranu. Dalej mensia kecanica a po nej som sa tesil na letecky utok, ktory viedli nemecke stihacky na Bukurest. Na moje mile prekvapenie boli pouzite dokumentarne zabery, ohh to nie. Potom nasledoval pekny boj na moste, kde boli zainteresovane nemecke tanky versus sovietske dela.Po kratkom boji, ktoremu fakt chybala vacsia dlzka, ako ostatnym bojom, dostal onedlho priestor pre rodnu zem Slovensko. Tu sa to len zaoberalo pripravou a samotnym vypuknutim povstania. Pri konci tretej epochy sa na otvorenej krajine odohral mensi boj, kde si aj zahral Juraj Kukura, ktory hral francuzskeho partizana. Dlho si nezahral, pretoze o jeho zivot sa postarali nemecke strely. Aj par tankov sa tam objavilo. Najvacsie prekvapenie nastalo, ked jeden sovietsky vojak chytil horiacu pochoden a podpalil nou dreveny zataras cez cestu, aby tanky nemohli pokracovat dalej. Inac ten soviet bol pekny magor, pretoze zaroven sa tiez podpalil a v horiacom objati sa vybral v ustreti ku tankom, ako ziva pochoden. Tak toto som vobec necakal, ze tam daju take nieco do filmu. Troska to aj bolo pritiahnute za vlasy. Ale co uz, ved Rusi boli v tej dobe absolutne odvazny a isli aj cez mrtvoly. Na rade je posledna epocha zacinajuca v Bulharsku a to presne v jej samotnom srdci v Sofii. Nespokojna komunisticka sebranka hroziacia faklami si to trieli rovno vpred a obcas nieco zapalia, ako boli tie nacisticke vlajky, ktore im fakt asi lezali hlboko v zaludku:) A nastupuje klasika z tohoto serialu:) Nudna kecanica medzi bulharskymi magormi v plastoch. Nastastie to nebolo dlhe, co ma nesmierne potesilo. Troska si zaplavame a sme v Londyne. Nepatrna kecanica s Churchillom a dalej sovietskaja Moskva s tatikem Stalinom, ktory tiez moc nezdrzoval a dej sa mohol dalej premiestnit na 3. ukrajinsky front, kde som cakal nejaky boj, ktore ja mam nesmierne rad:) Na poli cakaju nejaky motorkari, ze by predpotopny harlejaci? Jeden z nich asi zabludil do nejakej dediny a tam si aj normalne zapogoval s miestnymi dievcinami. Celkom mu to islo. Ale kde je ten boj? Stojace tanky v dedine nic nenarobili, ako aj samotni vojaci. Znova Sofia a zase dokopy nic. Po nej konecne nastupuje boj na otvorenom priestranstve. Utok tankov cez Karpaty sa raz zaoberal ceskoslovenskymi vojakmi a raz sovietskymi kozakmi, ktory ma najviac z toho pobavili. Normalne isli sablami proti nemeckej pechote a ti ani po nich nevystrelili ani raz. Nechapem, preco tak neurobili. Dalej sa odohraval boj blizko mesta Zvolen. Pekna sceneria na boj, hlavne pechota a priestor tiez dostal kultovy obrneny vlak, len skoda ze ho neukazali poriadne do zaberu. Na rade je rozhovor zo znamym Breznevom a samozrejme nikam nevediaci dialog. Boj o kamenisty kopec je dalsi na rade. Jednu vec som z toho nepochopil, ako bolo mozne, ze dokazali dat sovietske tanky na vrchol kopca po strmom kopci za pomoci ocelovych lan. To ich tahali vojaci? Ak ano tak to bolo pekne prehnane. Okorenili to aj nasledujucimi dokumentarnymi zabermi, co zas vo filmoch nemusim. Dalsi priestor dostala Budapest, kde do prveho zaberu ukazali jednu zensku s Excaliburom, ktora si nieco mrmlala v nie moc lichotivom jazyku pre mna:) Dostala aj potlesk od publika, ze by za dobry prejav, alebo ze uz konecne skoncila?:) Madarska cast vo filme ma nudila, pretoze len kecali a kecali. Len nepatrny boj sa odohral na ulici, ako vystrihnuty z nejakeho gangsterskeho filmu. Madari mali zaujimave uniformy, jedni boli obleceni ako detvanci a jedni mali zaujimave pera na ciapkach, ako indiani z Ameriky. Zaujimavejsia cast sa az doteperila prichodom nemeckych vojakov, medzi ktorymi isli tanky - tigre na ktory bol pekny pohlad, ako si to masiruju po ceste. Odpor im robili ti indianski madari, ktory aj tak bol zbytocny proti nemeckej prevahe. Par ubohych vybuchov, hlavne ten jeden pri tom chabom zatarase ma fakt pobavil:) Pomalicky sa blizi koniec tohoto dlheho eposu, kde sa uz len pri konci poslednej epochy odohral mensi boj v Prahe, kde to bolo celkom dobre zaranzovane, ale znova kratke. Velka skoda bola, ze boje viac nerozviazali do vacsej dlzky, ako bol ten prechod cez most, kde sa odohrala taka malinkata tankova bitka. Na koniec sa este hodili vsetci vojaci do Vltavy, asi uz riadne smrdeli a tak voda im prisla vhod pod ruky:) A na uplny koniec jasne, ze nesmie chybat komunisticka propagacia, kde ma pobavil jeden koment a to presne tento: V bitke bol kazdy druhy sovietsky osloboditel bud komunista, alebo komsomolec:) Milujem taketo reci, ktore pouzivali vo filmoch natocene pocas komunistickej ery:) Celkove resume znie, ze asi tristvrte celkoveho casu tychto styroch casti stalo za velke hovno a ta jedna malicka stvrtina sa dala zniest a nalezite ako tak aj ocenit. Davam tomu slabucke dve hviezdicky, pretoze jedna a pol hviezdicky tu neni.(24.2.2012)

  • - O umelecký prednes k filmu sa postarali Jiřina Švorcová a Otakar Brousek. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)

  • - Film sa natáčal v nasledovných lokalitách: Strečno, Banská Bystrica, Martin, Vrátna dolina, Liptovská osada, Mošovce, Bratislava, Most a Užhorod. (dyfur)

  • - Natáčania filmu sa zúčastnili jednotky ústrednej a južnej skupiny vojsk sovietskej armády prikarpatského vojenského okruhu, bulharskej, československej a rumunskej armády, šiesta výsadková divízia poľskej armády. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace