Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slovenský film "Lazy sa pohly" vypráví o životě na chudých slovenských kopcích, lazech, kde zemědělství je na primitivním stupni a kde polička dávají nepatrnou úrodu. Zatím v údolích dosahuje socialistická industrialisace úžasného rozmachu. Je proto nutno řešit problém drobných rolníků na chudých hospodářstvích a nedostatek pracovních sil v stále vzrůstajících průmyslových podnicích. Film na osudu Matěje Rendka, který se vrací po 18 letech z Ameriky na Slovensko, a na osudu jeho rodiny, která se léta plahočila na chudých polích a otročila bohatému sedlákovi, ukazuje, jak je nutno tento problém řešit: na lazech je ustaveno zemědělské družstvo, které pomocí strojů zvládne zemědělské práce lépe a s podstatně menším počtem pracovních sil, a většina lazníků odchází pracoval na velkou pilu.
Film ,,Lazy sa pohly" byl oceněn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1952 čestným uznáním za realistické zobrazeni přerodu slovenských lidí uprostřed socialistické výstavby v jejich vlasti. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (16)

Gekacuk 

všechny recenze uživatele

ČÁSTEČNĚ OBSAHUJE SPOILER: Mohlo to být kvalitní filmové drama. Návrat starého rodáka z Ameriky do staré vlasti po 18 letech. A pak by se mohly rozehrát jednotlivé scény – shledání s rodinou a přáteli, těžký život pod horami, postupná adaptace na změné podmínky. Určitě by se nějaká zajímavá zápletka našla. (Ovšem z druhé strany vzato: proč by se vracel až do totalitního Československa a nepřijel už dříve, když tak dlouho nemohl najít v zahraničí práci?) A dát kameru do ruky třeba Karlu Plickovi nebo (z příští generace) Stanislavu Szomolányimu, mohli se diváci kochat nádhernými záběry podhorské přírody. Tento potenciál rozhodně využit nebyl. V těch dávných letech se totiž filmy točily jinak. Ze všeho je cítit propaganda. Nesmí chybět vesnický boháč – kulak, který bezostyšně vykořisťuje chudé rolníky (lazníky). Půjčuje lazníkům koně a ti si to pak musí tvrdě odpracovat. Nakonec se uchýlí k trestnému činu a je zatčen. Napraveného hloupého vesničana Glazara hraje Ondrej Jariabek. Z líného povaleče se stane předák a úderník. Obrat o 180 stupňů během několika měsíců! Lazníci se plahočí, lazy je neuživí a tak pracují na pile. Sem přichází i navrátilec z USA, který si na tamní poměry velice stěžuje. Bylo mu tam zle. Souvisle pracoval pouze za 2. světové války. Vyráběl bomby, které pak Američané svrhli také na slovenské podniky v období národního povstání. V posledních několika letech pracoval souvisle jen 6 měsíců. A přesto dokáže za několik minut opravit rámovou pilu. Tahle oprava trvá místním dělníkům obvykle mnoho hodin. Další kladné postavy filmu (především vedoucí pily - Petruška, lesník – Chudík) hýří optimismem a proklamují optimistické poučky a fráze. Film samozřejmě musí také skončit optimisticky. Porouchaná pila je opravena, plán je překročen, zemědělské družstvo je založeno. Přesto mě zaujaly výkony slovenských herců staré generace – Dibarbora, Valach, Machata, Čierny, Krivosudský. A na závěr: Mám zde problém se slovenským pravopisem – název filmu jsem viděl napsaný s „y“ i s „i“ ve slově „pohly/i“. V titulcích filmu je „y“. ()

ripo

všechny recenze uživatele

Film „Lazy sa pohly" charakterisuje Slovensko v období socialistické industrialisace. Na Slovensku vyrůstají v údolích mohutné továrny a tovární kombináty; vyrůstají všude tam, kde je třeba likvidovat poslední zbytky slovenské bídy, udržované úmyslně za kapitalismu. Chudá políčka, která rodila více kamení než chleba, ustupují. Drobní rolníci se sdružuji v družstvech. Pomocí strojů lépe zvládnou práci s menším počtem pracovních sil. Většina zemědělců bude moci přejít tam, kde je stále ohromný nedostatek pracovníků do továren. Film tak rozvádí jeden z velmi důležitých současných problémů, zatím v českém a slovenském filmu opomíjený, problém kovorolníků, a ukazuje, kde je skryta reserva pracovních sil. Film se dotýká také jedné typicky slovenské otázky, vystěhovalectví. Ve zkratce, byť ne zcela dobře zvládnuté, je podtržena sociální struna této otázky. Všude do popředí staví film slovenského člověka: dělníka, který se vrací hladový po práci z Ameriky, sedřené ženy lazníků, lazníky, kteří lpějí na svém chudém kousku neúrodné země a kteří musí být zbaveni své nedůvěry k továrnám, a mladé lidi, kteří prošli Slovenským povstáním a kteří dokončí socialistickou industrialisaci Slovenska a socialisaci zemědělství. V tom je význam filmu, který tak nesporně přispívá k vyjasnění mnoha otázek současného slovenského života. Filmový přehled 39/1952 ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Samotný príbeh navrátivšieho otca rodiny z Ameriky a vykreslenie vzťahov v rodine a v samotnej dedine je vcelku na úrovni, horšie je to už s povinným akcentom na kolektivizáciu družstva. Paľo Bielik sa síce v niektorých scénach nevyhol svojskému pátosu, s látkou sa však po filmárskej stránke vyrovnal veľmi dobre. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Film vnimam jako jisty uhel pohledu, ktery je z historickeho hlediska velmi cenny. Zajimave postavy, i kdyz je to celkove takove nudne a bez vetsiho napeti, najde se zde nekolik vydarenych scen. Za vsechny o "zaopatreni" te stare mamy. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Ked si odmyslím politiku a všadeprítomnú agitáciu, film nie je zlý. Charaktery a zmeny životných situácií sú tu vykreslené velmi dobre, príbeh má spád, sem tam aj akciu a v záplave skvelých hercov nám ukazuje, ako pebiehal život na lazoch v časoch industralizácie. Hodnotenie: 60% ()

rudeboy 

všechny recenze uživatele

Tretí režisérsky počin Paľa Bielika sa nesie v poetike jeho predchádzajúceho, taktiež budovateľského filmu, avšak s tým rozdielom, že komické prvky vyskytujúce sa v „Priehrade“ boli úplne eliminované na úkor docielenia adekvátnej vážnosti témy. Je ňou dôležitosť kolektivizácie a zjednotenia rozdrobených síl za účelom šťastlivejšej budúcnosti chudobného slovenského človeka. V centre všetkého diania stojí štátna píla, v ktorej je mnoho roboty pre všetkých lazníkov, len oni sa nevedia odtrhnúť od svojich malých políčok, a tak uprednostňujú ťažkú robotu a malé výnosy obilia, pred dobrým zárobkom. Bolo by to skvelé pozadie pre vykreslenie drsného príbehu o skutočných ľuďoch zmietajúcich sa v ťažkej dobe. Lenže problém je v tom, že v Bielikom filme o ľudí naozaj nejde. Miesto precízne vykreslených charakterov pred nami defilujú len čiernobielo schematické figúrky, prím hrá ideológia a agitačná rétorika (ktorá je hlavne v poslednej štvrtine filmu neznesiteľná) lobujúca za komunistickú stranu a útočiaca predovšetkým na kapitalistickú Ameriku, bohatých gazdov a neuvedomelosť plebsu. ()

Biopler 

všechny recenze uživatele

Ďalší z budovateľských filmov, tentokrát budujeme fabriky uprostred lazov. Známi herci sa vo filme mihli, no nezabránili mišmašu, lebo tvorcovia chceli skrz film toľko toho vypovedať, toľko liniek rozvinúť, až to, samozrejme, nezvládli. A v závere som teda nemal dojem, že by sa ozaj lazy pohli. ()

GIK 

všechny recenze uživatele

"Zavřeli mě za to, že jsem chtěl práci." 18 rokov – 18 let nedělal. Jediný film hezké Anny Marcinekové. Film pojednává o tom, že jediná záchrana pro slovenské rolníky je vstup do družstva nebo do fabriky, jinak pomřou hlady. Naštěstí na vše dohlíží Stalinové s Gottwaldy. Slováci měli velice pomračeného Stalina. Na rozdíl od Čechů, kteří se mohli pochlubit jeho usměvavou podobenkou. ()

javlapippi 

všechny recenze uživatele

"Ej, veru by sa dakto mal z toho trápenia obesiť, nuž a keď si ty najstarší a gazda k tomu, mohol by si sa ty." Patriarcha lazníckeho rodu navracia sa po skoro dvoch desaťročiach v kapitalistickom zámorí do rodných krajov. Tam medzitým úspešne prebehlo víťazstvo pracujúceho ľudu, no spoločnosť sa ešte úplne neprerodila. Drobní roľníci sa namiesto zakladania družstiev naďalej lopotia na neúrodných políčkach, ako bonus sú na nich čoby pijavice prisatí kulaci. Drevospracujúci podnik, v ktorom sa pohotovo zamestná náš odborami, štrajkovaním a nezamestnanosťou zocelený hrdina, namiesto progresu stagnuje počas žatvy, orby a iných, lazníckemu ľudu prioritnejších aktivitách. Našťastie existujú charizmatickí uvedomelí súdruzi ako úderník Dibarbora alebo kolektivizátor Chudík a aj vďaka nim, pravidelnému schôdzovaniu, zlepšovateľským návrhom a všadeprítomnému mladistvému optimizmu sa pokročí bližšie ku krajšej a lepšej budúcnosti. Budovateľský epos päťdesiatych rokov je plný čiernobielych postavičiek a situácií, nechýbajú podlí a spravodlivo potrestaní záporáci (kulak Kramár a mlynár Čierny), zarputilý odmietač, čo neskôr pochopí (vynikajúci Jariabek), rázne ženičky, ktoré nedovolia mužovi prepiť výplatu (Hájková), emancipovaná pracujúca deva (Marcineková), zodpovedný majster, ktorý sa nebojí vyhrnúť si rukávy (Petruška), regenerujúca pohoda po práci v závodnom klube a bodrí robotníci plní humoru. Napriek schematickosti a predvídateľnosti bolo sledovanie pre mňa zábava aj vďaka hereckým výkonom, solídnym hláškam a dobovej atmosfére. "Kto myslí len na krumple lepšieho sa nedožije!" ()

Prubner 

všechny recenze uživatele

Tato schematická agitka přímo přetéká všemi možnými klišé tohoto "žánru", která tvůrci bezinvenčně řadí jedno za druhým. Autoři se rovněž snažili do filmu nacpat co nejvíc témat, takže tu máme údernické hnutí, kolektivizaci vesnice a kulaky, ironické výpady vůči náboženství a podnikatelům, kritiku USA atd. ()

Eire 

všechny recenze uživatele

Stalin s Klementom na jednej stene a busta Lenina to bola asi Vrcholna scena cele Komunisteckej skur..nej agitky. Niektore filmy sa daju vidiet len raz. tento sa ani neda dopozerat cely. Drustevnici, Udernici, Laznici a Kulaci. Tieto slova az mladym nehovoria nic. Pan BOH zaplat! Film ,,Lazy sa pohly" byl oceněn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1952 čestným uznáním za bla bla ... ale asi nebol nominovany na Ocsara ani zlatu palmu. nechapem len 50%. Tolko kryptokomancov, este stale/ Hmmm.. ()

Hombre8 

všechny recenze uživatele

Paráda! Lepší pobavení než u většiny současných komedií. Je tam vše. Epika, patetika, uřvaná hudba... Prostě srandy kopec. ()

Reklama

Reklama