poster

Můří deníky (festivalový název)

  • Kanada

    The Moth Diaries

  • Slovensko

    Denník nočného motýľa

    (festivalový název)
  • Velká Británie

    The Moth Diaries

Horor

Kanada / Irsko / USA, 2011, 85 min

Režie:

Mary Harron

Předloha:

Rachel Klein (kniha)

Scénář:

Mary Harron

Kamera:

Declan Quinn

Hudba:

Lesley Barber

Producenti:

Karine Martin

Střih:

Andrew Marcus

Kostýmy:

Nicoletta Massone
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (27)

  • J*A*S*M
    *

    Bezobsažná křeč, která se sice opírá o gotické upírské příběhy (ve filmu zazní, že každý upírský příběh prý obsahuje tři atributy - sex, krev, smrt - přičemž tady je sex jen naznačen, krev přítomna všehovšudy v jedné snové sekvenci a s umíráním se taky šetří) a fungovat by chtěla jako uvědomělý psychologický horor (popisující vztahy mezi dvěma kamarádkami, které se odcizují kvůli nadpřirozenému vetřelci, jenž jednu z nich ovládá), ale nakonec v divákovi vyvolává v lepším případě netečnost, v horším přídadě smích. Moth Diaries nefungují na žádné úrovni, dialogy šustí papírem, herci jsou prkna, atmosféra nikde. Čekal jsem mírný nadprůměr, dostal jsem ubíjející namyšlený paskvil, na který se pokusím brzo zapomenout (což mi, hádám, nebude činit žádné velké potíže). PS: Jedinou zajímavostí v celém filmu tak nakonec je jen vzhled hlavní "můry". Je fakt hnusná.(21.3.2012)

  • LIVINGDEAD
    odpad!

    Trapné, uječené a nudné lesbické drama!(3.3.2013)

  • Fr
    **

    ,,PŘED PŘÍCHODEM ERNESSY JSEM SE ZLEPŠOVALA. TEĎ VŠECHNA TA TEMNOTA PRONIKLA ZPÁTKY. JAKO KDYBY NARUŠILA MOJÍ MYSL. NEMŮŽU JÍ UTÉCI, ANI KDYŽ SPÍM. JE TU TEN OHAVNÝ PACH, JENŽ PŘICHÁZÍ Z JEJÍHO POKOJE. SLABĚ NASLÁDLÝ A HNILOBNÝ....“ /// Můj milý deníčku. Dneska jsme s holkama snily o učiteli angličtiny. Taky jsme foukaly ve vaně do pěny a probíraly, která koho vojela. Kromě Charlie, je to lesba. Taky k nám nastoupila nová holka, ale o tom zase zejtra. Dneska už budu končit, páč mi do vokna mlátí můry a já vzpomínám, jak jsme s tátou… no to je jedno…. Holky soráč, neměl jsem zabřednout do vašeho teritoria. Když já četl ,,gotickej horor“. Gotiku mám rád (ty velký voči, černý vlasy, prsa, zadek…). Čekal jsem spíš ten sex, krev, smrt, proměnu Viktoriánský panny v (třeba) dravou bestii. Místo toho takovej solidní námět na lesbický péčko. Román pro náctiletý děvčata, který místo píchání umíraj ovšem není žádná přeslazená teen romantika. Dokonce bych řekl, že je natočenej solidně a tak jsem ho v klidu ,,dojel“. Každá holka si tak k mýmu hodnocení – podle věku – může 1 až 2 hvězdy přidat. (I já? Neser! Tak dlouho nikdo nežije!…). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej knihu, kterou napsala v roce 2002 Rachel Klein číst nebudu. 2.) Největší hrůzu mám z bosejch holek pod mým voknem. 3.) Serou mě můry (a mrtví lidi). 4.) Thx za titule ,,Ergulis“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(1.10.2012)

  • ricci.s
    ***

    Asi som mal až príliš vysoké očakávania, takže miernemu sklamaniu sa neubránim. Nebolo to zlé, ale nejedná sa ani o nejakú veľkú pecku. Zaujímavý námet o troch študentkách, z ktorých jedna sa správa divne, druhá sa jej neustále zastáva a tá tretia sa jej bojí, žiarli na ňu a snaží sa odhaliť jej temné tajomstvo, najmä keď začnú umierať ľudia za podivuhodných okolností. Trochu ma opäť ubíjalo pomalé tempo a nekonečné čakanie, kedy sa konečne odhalia karty. Mŕtvoliek pribúdalo, ale nejako sa to nechystalo dať do pohybu, takže to aj bolo aj napriek slušnej technickej stránke, peknej hudbe a sympatickým hereckým výkonom dosť rozvláčne a nudné. Vlastne v celom filme sú asi len dve scénky, ktoré by sa dali nazvať zapamätateľnými, a to sa mi zdá trochu málo. U mňa je to celkovo "len" za 50%. Prívlastok mysteriózny thriller by sa k tomu hodil určite viac ako horor.(19.3.2012)

  • Eodeon
    ****

    "dogmatické" žánrové čtení filmu opravdu nesvědčí, tím spíše ne filmu soustředícího se na rozbíjení dominantních struktur v kinematografii převládajících a objevování docela nových možností. pravidla této mimořádně uvědomnělé hry žádnému žánru neodpovídají, naopak, žánrová pravidla jsou v této hře pouhé figurky a figury na druhé straně svévolně diktují vlastní pravidla, kterými obratně natáčejí povahu filmu do nejrůznějších poloh, od novodobého pastiše gotického hororu, přes psychologické drama nebo pubertální melodrama o malicherných strastech dospívání. nejen to vše se proniká v originálním, zcela nevážném převažování mezi autenticky půvabným filmem a spíše úsměvným kýčem. pokud už bych hovořil o půvabu, zasluhuje se o něj především typologicky dokonalé herecké obsazení, svěží výběr muziky (Numb - Marina & the Diamonds) a výše zmíněná, velice zábavná hra s pravidly samotnými i útoky na divácké předsudky, jaké nezávisleji uvažující diváci dovedou ocenit. slastné samy o sobě jsou surreálné okamžiky a vlastně sám fakt, že v tak stylisticky "rozháraném" filmu není snadné mapovat hranice mezi noční můrou - jakousi opojnou posedlostí sukubem a mezi faktickým pohledem na skutečnost děje filmu, je-li ta vůbec jakkoliv přístupná. zvláštně se zohledněním režisérčina mistrovského Amerického psycha se totiž nelze zbavit příjeně znepokojující otázky, kde vlastně končí optika protagonistky, skrze níž a pouze tak divák do fikčního světa nahlíží, a s ní se pojící bezuzdná imaginace pověrčivé mysli. nejméně násilné by mohlo být popisovat Můří deníky jako alegorii na téma duševní bolesti a hledání úcty k životu posazenou na mytologických základech - kontext, který film samotný nabádá náležitě zohlednit. není úplně férové odsuzovat film kvůli snaze zosobnit perspektivu pubescentky utápějící se v depresi jen proto, že si o emo kultuře myslíte své, zvlášť ne jde-li o natolik vtipně sestrojený systém podnětů divákově sebereflexi.(12.12.2012)

  • JFL
    **

    Konečně mají emaři svůj esenciální film. "The Moth Diaries" nejen že nabízí povrchní adoraci gotických románů a permanentní zpřítomňování motivu sebevraždy, ale jakoby mimoděk také vystihují samotnou podstatu emařů - alibistické přenesení osobních problémů a úzkostí na okolí. Zdejší hrdinka tak viní své okolí z toho, že ji brání žít v ideální bublině a iluzi, při čemž klasický problém "nikdo mě nechápe", je zde umocněn nadpřirozenem.(20.6.2012)

  • strougy
    *

    The Moth Diares představuje unikátní ukázku postmoderního díla přímo vybízejícího diváka k několikerému "čtení" a hlubšímu zamyšlení se nad nabízenými symboly, které jsou tu více, tu méně explicitně předkládány. Na první, jednoduchý pohled je nám prezentována moderní variace na klasické gotické příběhy, což je nám autory potměšile podbízeno hned v úvodu a prezentováno skrze jednoduše čitelné aluze (budova školy, postava Lucy vystupující zde stejně jako v Draculovi v roli oběti atd). Ovšem již zde se objeví první autorská zlomyslnost, kdy se sice základní syžet jakoby drží Stokerova románu, ale drze ho mísí s prvky přejatými z jiného tradičního upírského díla, Carmilly, a známé situace tak v rámci nového kontextu dostávají nový rozměr. Tak jako v Carmille, i zde jsou mužské postavy upozaděny na úkor ženských a jejich případné vynoření se v ději je doprovázeno pocitem zrady, ať už se jedná o otce, který zradí svou dceru sebevraždou, o milence, který dívce ublíží při sexu či učitele, který se místo rady pokusí s dívkou vyspat. Radikální feministické přenesení biblické zrady je nejlépe patrné právě u posledně jmenovaného, jenž zde manifestuje rozklad tradiční role autorit, které se již déle nedá věřit, ale člověk je nucen spolehát se pouze sám na sebe a vzít řešení do vlastních rukou. To lze chápat nejen jako morální stanovisko ve smyslu filosofie Ayn Randové, ale také jako symbolickou nutnost odpoutat se od nezodpovědného dětství a konečně dospět. Ostatně celý film se dá vnímat jako výpověď o problematickém dospívání, kdy hlavní hrdinka trpící otcovou sebevraždou se bojí překročit práh oddělující dětství od dospělosti a přijmout zodpovědnost, kterou to přináší. Chorobná fixace hlavní hrdinky na Lucy by pak nebyla způsobená milostným citem, ale touhou po návratu do bezpečných časů nevinného mládí, kdy se ještě "hrálo" na nejlepší přítelkyně stojící proti celému světu, špitání do ouška a spaní v jedné posteli postrádající sebemenší sexuální náboj. Lucy, nedotčena podobnou ztrátou, ovšem práh překročit chce a Ernessa, nevědoma si narušeného psychického stavu Rebeccy, se tak nevědomky stává pouze nastrčenou obětí, postavenou jako zeď před čím dál nebezpečnější dívku, která si jí pod vlivem "špatné" literatury a psychotropních látek začne postupně démonizovat. Neschopna následně odlišit snové sekvence od reality začne ohrožovat i své okolí, avšak ani přes podvědomé tušení, že špatně jedná ona a ne Ernessa (viz můry vynořující se v jejích snech, jejichž význam snář charakterizuje jako "Máte, vážení, černé svědomí! Nejspíš jste udělali nějakou nefér věc, někomu jste tak trochu podrazili nohy a teď vás za to mučí vaše podvědomí. To je to, co vám sedí za krkem!"), není schopna až do závěrečné katarze sama se sebou nic udělat. Pokud by si člověk udělal čas, dalo by se toto dílo demontovat a reinterpretovat v rámci mnoha stejně legitimních teorií, vždyť díky Barthesovi je dnes autor mrtvý a jedinou jistotou tudíž zůstává nejistota... A teď něco o kvalitě snímku. Je to sračka.(30.3.2012)

  • eraserhead666
    **

    Můří deníky, se, i díky svému názvu, zdají být dnes již tradiční dívčí paranormální romantizující přeslazenou slátaninou. Nakonec se však přeci jen ukáží být alespoň modernější variací na klasickou Carmillu, díky scénáristické práci a režisérskému vedení rebelky Mary Harron přetavené v ženský příběh o dívkách, které se v nelehkém světě přísné university stávají ženami. Jako není to nic originálního ani strhujícího, k dobru lze snad připočítat jen dva fakty - příběh je v podstatě tuctovým upířím příběhem, bez jakékoliv snahy o nové, moderní a chytlavé postupy (díky cthulhu) a onen Harronovský lehce sociálně-kritický duch ženskosti. Docela jsem se toho bál, nakonec jsem vlastně ani nebyl zklamán, spíše alespoň trošku potěšen. Určitě nejsem cílovou skupinou filmu, ale dalo se na tom najít to své (minimálně ženská analýza upírských klasik) a na rozdíl od jiných podobně laděných příběhů se z toho diváku s přemírou mužských hormonů nechce zvracet (už proto, že o tu romantiku ani tak nejde). Tohle dám klidně znovu.(6.2.2014)

  • JohnCZ
    ***

    Zvláštní film plný symbolismu, kterej divákovi nedává přímé odpovědi na zásadní otázky (což ale nejspíš není tak úplně zápor), ale naopak s tak hutnou snovou atmosférou, až mi nakonec bylo líto, že to nemá ještě vychytanější scénář a méně unylé tempo. Lily Cole má solidně freaky gesicht a tahle role ji skvěle sedla, Sarah Bolger naopak funguje jako klasický tahák. Mírně podhodnocený film, řekl bych.(20.5.2016)

  • Sinn
    *

    Ač by se mohlo zdát, že jde o spoiler, není tomu zcela tak. /// Můří deníky aneb kterak líbezná dívenka k homosexualitě přišla. Její otec tyto sklony vytušil již dávno, proto ji také bral často do přírody, kde společně pozorovali Zelenopláštníka březového, který umí dokonale splynout s okolím, nevyčnívat, skrývat své já, čemuž se snažil naučit i svou dceru. Ta však jeho náznaky nepochopila a otec, ač duší poeta, v běžném životě však obyčejný bankovní úředník, by podobné odhalení neustál, a tak spáchal sebevraždu, doufaje, že dcera ze samého smutku bude jeho kroky následovat a ušetří rodinu ostudy. Dívka však otcovu smrt ustojí a odjíždí do internátní školy, kde ji očekávají samé mladé, krásné, vyspělé dívky v lehounkých nočních košilkách, které ještě více rozbouří Rebečinu již tak dost zjitřenou mysl. Do školy však také nastupuje nová dívka, Ernessa, svěží a krásná, s pletí bílou jako sníh, rty rudými jako krev a vlasy černými jako ebenové dřevo. Netrvá dlouho a Ernessa naváže vztah s Lucy, Rebečinou spolubydlící a první láskou. V Rebece se probouzí žárlivost a začíná Ernessu tyranizovat. Do pokoje ji spolu s další spolužačkou v noci tajně nanosí tisíce můr a také mrtvou kočku, takže její pokoj začne silně zapáchat, kvůli čemuž musí Ernessu přestěhovat do místnosti ve sklepě. Ernessa je však stále statečná a své lásky k Lucy se nevzdává, proto Rebeka přistoupí k větším násilnostem. Zavraždí spolužačku a nastrčí ji pod okna Ernessy, nikoho ale ani nenapadne, že by tato milá dívka byla schopna nějakého zločinu. Rebeka to tedy zkusí jinak, zabije tělocvikářku, která Ernesse znepříjemňovala život, ale ani tehdy nikoho nenapadne spojovat si tuto nehodu s oblíbenou Ernessou. Když se kvůli Rebečiným věčným nástrahám Lucy omylem zraní a na následky umírá, provede Rebeka svůj finální kousek. Vejde do místnosti ve sklepě, kam musela být na nějakou dobu odsunuta Ernessa kvůli znečištěnému pokoji, tvrdě spící Ernessu polije benzínem a za živa upálí. Poté se, spokojena sama se sebou, vydá polici. ///// A abych nezapomněla, scéna první penetrace jedné ze studentek nevypadala jako návod pro další dívky, kterak si užít se svými partnery mužského pohlaví, spíše naopak. Také postava úchylného a oslizlého pana profesa, který se pokoušel Rebeku téměř znásilnil, též neukazuje heterosexuální spojení v příznivém světle. A k závěrečným titulkům hrající Marina and the Diamonds nemůže být jasnějším příkladem potlačované homosexuální orientace. Poslání je tedy dle mého názoru jasné, holky s holkama, ale nepřebírat, nebo bude oheň na střeše.(30.3.2012)

  • berusche
    odpad!

    Režisérský záměr použít frustrující skrytou sexualitu pro rozvíjející se příběh se tu vcelku zadařil. Příběh je vystaven na snaze zaujmout diváka a nedat mu do poslední chvíle šanci rozluštit, kde je pravda. K tomu používá několikero symbolických linií, které jsou založeny na třech základních motivech: sex, krev a smrt. Sex, jako potlačená touha, se tu ukazuje v té nejničivější síle. Krev, v jednom záběru v podobě pomalu menstruačního očištění s kousky čehosi, dává tušit, že právě toto očištění je nedílnou součástí pro osvobození vlastního pocitu viny. Smrt, ačkoli nikoli explicitně, kromě pár případů, vykazuje pro hlavní hrdinku známky neúspěchu, ubíjejícího pocitu selhání a ztráty vlastní jistoty. Tohle vše jsou schopny Můří deníky, v čele se ženami, snaživě vypadajícími na šestnáct, nabídnout ve snímku, který by se chvílemi mohl tvářit jako slabší erotický film, kdyby režisérka netrpěla svou latentní homosexualitou. Kluci sorry, ani za ten záběr s tím měsícem.(30.3.2012)

  • Lanark
    *

    Již první zaběr s rodícím se Zelenopláštníkem březovým nám musí jasně naznačovat, že zde máme co dočinění s velmi rafinovaným symbolistickým dílem o hledání vlastní sexuality a smyslu bytí. Bříza je symbolem očištění, dívčí nevinnosti. Rebecca si se smrtí svého otce začíná uvědomovat pomíjivost lidského konání a nevyhnutelnost smrti. Toto téma je jasně vyjádřené ve scénách s okny. Hrdinka při svých úvahách, které si zapisuje do denníku, vždy sedí či postává u otevřeného okna, jakožto transcendentálního symbolu brány do nových světů či jiných životů. Hlavní téma však přichází na scénu s novým učitelem angličtiny, který se podobá v mnoha věcech mrtvému otci hrdinky, čímž by mohl zacelit ránu v dívčině srdci, zároveň však také probouzí v Rebecce nové neznámé pocity probouzející se sexuality. Situace je ovšem ještě komplikovanější, v cestě stojí Rebečin latentní platonický sexuální vztah se svou spolubydlící Lucy. Lucy zde představuje nevinnost dětství a silné pouto Rebeccy s minulostí. Dokud nebude pouto přerušeno, Rebecca zůstane dítětem a cesta vpřed k dospělosti se nemůže uskutečnit. Toto velmi důležité rozhodnutí je však na křehou a zmatenou dívčí duši příliš. Přízrak Ernessy se tak stává nástrojem, který pomáhá Rebecce přetrhnout pouto, ne nadarmo je tu Ernessa vyjádřena zástupnými symboly: žiletkou, která přeřezává pouta a noční můrou, která svým letem symbolizuje volnost a svobodu, též Ernessenina schopnost procházet zavřenými okny znamená v přeneseném slova smyslu možnost vstoupit do světů, které jsou jinak uzavřené. Ve chvíli, kdy je pouto přetnuto (spoiler: Lucina smrt), Rebecca si uvědomuje své osvobození a zároveň jí dochází její přechodné šílenství v podobě Ernessy a hrůzných činů, kterých se dopustila. Aby zahladila stopy, pálí ve sklepení svůj deník, jakožto jediný důkaz Ernessiny existence, jediné zbylé pojítko a nebezpečné memento na svou minulost a přechodné šílenství. Rebecca je svobodná a volná a já se málem posral nudou.... Jedna hvězda za velmi zajímavě nasnímanou scénu u okna.(30.3.2012)

  • kaylin
    *

    Zprvu to vypadá, že by to mohl být horor odehrávající se v zajímavém prostředí, kdy bude důraz na atmosféru, ale nakonec se ukazuje, že to je jen taková rádoby young adult romance, která ale nakonec také nevyšla. Postavy, na první pohled zajímavé, ale jinak nudné a ploché, stejně jako příběh, který rychle omrzí.(20.6.2017)

  • Nivenx
    *

    K tomuto filmu je i škoda písmenek, které k němu mačkám. 10%(7.4.2013)

  • Šakalík
    ***

    No, neřekl bych, že je tenhle film až tak špatný, aby musel mít tak nízké hodnocení. V ŽÁDNÉM případě se ale nejedná o horor, to ani náznakem, spíše to je taková teenagerovská duchařina, která divákovi přinese víc zívnutí než úleků. Přesto film jako takový má něco do sebe. Možná to jsou docela sympatické dívčiny v hlavních rolích, možná zaujme takový mysteriózně tajemný nádech, kterým film oplývá, možná netradiční zpracování jinak ohraného námětu... Těžko říct. Pokud filmu něco vážně chybí, je to vyhraněná pointa, pač to, čeho se na konci dočkáme, je opravdu velká bída. Přesto bych jej hodnotil alespoň průměrně, byť za víc než za jedno podívání nestojí.(8.9.2012)

  • beba789
    ***

    Není to tak hrozné jako podle hodnocení zde.Bylo hezké vidět Sarah po Spiderwickách znova ve filmu.Příběh je průměrný a postavy jsou vcelku zajímavé (až na nadrženýho učitele Speedmana,ten se mi zde fakt vůbec nelíbil a ty praštěný holky, co buď zemřely, nebo byly vyloučeny taky stáli za nic).Lily Cole je dobrá herečka. Sice nechápu co to vlastně Lily hrála za příšeru (čarodějnici?upíra?).Zde se píše že upíra ale žádnou krev tam nepila.Než jako film mi to přišlo jako díl z nějakého seriálu.Na knihu se také chystám.65%.(8.10.2012)

  • klima777
    ***

    Psychotikem pomalu, ovšem jistě. V romantickém oparu, či mrtvolném miazmatu? Nevím... Nicméně Můří deníky (IMHO) nejsou slabým filmem (2,5*). Možná maličko rozostřeným (což zřejmě souvisí s výše zmíněnými smyslovýmy počitky a vjemy...). P.S. Jaké štěstí, že jsem nikdy příliš nekamarádila s holkami, děvčaty, dívkami atp. Ó, jaké štěstí!!! ;-)(28.4.2013)

  • Domec
    *

    Jezis marja, to jsem si zas neco pustila. Hlavni hrdinka je nesypaticka, upirka je divna a jedinej ucitel na skole je lycan. Poslouchat, jak si vetsinu casu Rebecca stezuje a svoje problemy hazi na jiny (ehm, chudak nova "holka") je opravdu utrpeni. Film nema vubec zadnej spad a nedokaze vas vtahnout do deje. A pak kdyz prislo na konec, o kterym se mimochodem neda mluvit jako o finale, byl k pousmati. A jak to ta holka jedna mela celou dobu lehky, najit jenom bednu a je po vsem trapeni. I kdyz ja bych byla pro tu jeste rychlejsi variantu, RAZOR, RAZOR my friend!(27.8.2012)

  • marrjaana
    **

    Ta blondýna se nepoučí a nepoučí a pořád si ty upíry bude zvát do postele( před měsícem sen viděla Drákulu). Jinak mi můžete někdo vysvětlit jak se z té utopené stala upírka? Teda byla to vůbec upírka? A proč šla zrovna po tý jedný? To bylo jen kvůli tomu jejímu zabitýmu otci? Nebo k tomu měla nějakej jinej důvod? A proč když chtěla ji se přicucla na tu blondýnu? A očem ten film byl kromě deprese z dva roky starý sebevraždy a ztrátě kamarádu? Jo a o sexuálním obtěžování?(19.11.2014)

  • Heroine
    *

    Lily Cole je fakt hodně hnusná slečna. Ale stavět na tom celý horor? Natolik děsivá zase není. Že je Mary Harron špatná režisérka vím už dlouho. Že má špatný vkus, blbý nápady a trapný filmy, i to už vím. Takže ani překvapení nebylo. Trochu té cákající krve, která ani nevypadá jako krev, potom divný vztahy, idiotský dialogy, připitomělá zápletka, a ještě optimistický závěr. No hrůza. Jedna hvězdička za Scotta Speedmana, jinak to stojí za houby.(9.4.2012)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace