Lorax

Pohádka spíše pro mladší publikum, ze Seussovek slabší, kromě hlavního nápadu nepříliš nápaditá a plná písniček, které neurazí, ale ani nezaujmou. Mě do konce každopádně udrželo 3D: **** které mi nepřišlo tak vyvedené jako u konkurenčních animáků, ale na druhou stranu jeho nepřekvapivost kompenzuje celková barevnost filmu, která je při vysokém blu-ray rozlišení okouzlující. (31.07.2012)

Theodor Seuss Geisel aka Dr. Seuss byl geniální blázen a jako takový se vymykal svými literárními díly i kresbami. Netuším proč jsou jeho knihy tak populární v USA, snad proto, že spisovatelů píšících pro děti je tam málo, ale hlavně kvůli jeho praštěnosti a hraním si se slovy a rýmováním, zkrátka takový "šílenec" jako byl Lewis Carroll (Alenka v říši divů). Dr. Seuss ve svých dílech vkomponovával vždy nějaké palčivé problémy té doby, které jsou, jen pod jinými jmény a názvy palčivé i v součastnosti. K adaptacím jeho děl se nejlépe hodí právě počítačová animace a řádně fantasmagoričtí režiséři, kteří zvládnou převést spisovatelovy extrémy do pohybu. Loraxe lze označit za velmi umírněné dílko z bláznovy kroniky, oproti Hortonovi nebo dokonce ad absurdum crazy halucinogenní ultrašílenosti The Cat in the Hat. Příběhu se nemá smysl věnovat, jde o klasiku s poselstvím, praštěnými postavičkami a muzikálovými čísly. Zkrátka to, co se nám snaží tvůrci stále dokola vštípit prostřednictvím kreslených pohádek. Co ovšem musím vyzdvihnout je okouzlující design postaviček a krajinky spolu s kakofónií pastelkových barev a infantilností. (21.08.2012)

Ekologická agitka s animací jako z úspěšnějšího hitu Já, padouch musela děj jinak celkem útlé knížečky podstatně natáhnout. Navzdory mírným otravnostem a faktu, že titulní Lorax je sice ochráncem lesa, ale vlastně nic nesvede, to není taková katastrofa. Záleží na rozpoložení. A na tom, jak moc člověka baví zpívající ryby a srandovní medvíďata. (06.12.2012)

Prilíš agitačný animák, ktorý prvoplánovo pred nás predostiera enviromentálne "chúťky". Keby to bolo aspoň zabalené do vtipného hábu - bohužiaľ, pousmial som sa maximálne 2-3 krát. Animačne to bolo ok, aj keď so zvieratami by nebolo na škodu pohrať sa viac. A tá enkláva nekonečných piesní? - nehovorte, že toto deti žerú. (29.12.2014)

Lorax - kouzelný ochránce stromů v neméně okouzlujícím lese, oplývajícím více či méně bizarně vypadajícími zvířátky. Ochránce je vyvolán v momentě, kdy hrozí stromům nebezpečí. A to přichází ruku v ruce s lehce cáklým vynálezcem Once-lerem (v češtině Jednoráz), který časem změní kvetoucí a životem pulsující lesy na pustou měsíční krajinu. Ochránce tak mizí a s ním mizí i poslední strom. To vše se stalo před dávným časem. Dnes jsou lidé zvyklí na plastové stromy a vůbec přírodu jako takovou neznají. Vše je umělé a i vzduch je tak znečištěný, že si na prodeji a dodávkách čerstvého vzduchu až do domu založil jeden chytrák celé podnikání. A to tak významně, že má pod palcem v podstatě celé město. Zaostřeno ale zůstává na chlapce Teda, který je po uši zamilován do Audrey, krásné sousedky, která je jen o pár let starší. Jejím největším narozeninovým přáním je dostat živý strom. A tak nezbývá Tedovi nic jiného, než se vydat za hradby umělého města a najít starého Once-lera, který mu jako jediný může pomoci s nelehkým úkolem. Animovaný příběh, který silně působí na ekologii a má jistě za úkol ovlivnit nejedno dětské svědomí, aby se k přírodě chovalo lépe a s rozmyslem. Jedna neuvážená věc může mít nedozírné následky. Citát Dr. Seusse v závěru myšlenku snímku jen umocňují: Je to určitě ctnostná, velkodušná idea. Pokud ale chceme oslovit především ty nejmladší generace, mělo by se jim to podat ve stravitelnější, mnohem zábavnější formě. Zpívající ryby, které vypadají jako zmutované s bobrem nebo jiným hlodavcem (mají i takové zuby), nebo kachny převlečené za pštrosy (nebo naopak?) jsou jen slabou náhražkou. Čekala jsem, že hlavní postava, TEN Lorax, bude bodřejší, víc od rány a při jeho výmyslech se budu smíchem prohýbat. O nic zábavnější není ani chlapec Ted, který má znovu přivést k životu pravé stromy. Kdo alespoň trochu vtipem hýří je Tedova babička, která, když už tedy má zachraňovat reputaci, má tak málo prostoru k projevu. Alespoň, že hudebně se autoři vyřádili, úvodní i závěrečná písnička strhává k pobrukování refrénu a poklepávání si do rytmu prsty. Jojo, písničky byly opravdu hezounké, zpěvavé, jednoduché na zapamatování, velké plus pro děti. (05.08.2012)