Scénář:
Petr ZelenkaKamera:
Peter BeňaHudba:
Karel HolasHrají:
Ivan Trojan, David Novotný, Jiří Bábek, Martin Myšička, Lenka Krobotová, Jaroslav Plesl, Eliška Boušková, Tatiana Dyková, Petr Koutecký, Pavel Šimčík (více)Obsahy(1)
Lev Sergejevič Teremin byl slavný ruský vynálezce, který se do dějin moderní hudby 20. století zapsal vynálezem elektronického hudebního nástroje, který po něm dostal jméno thereminvox. Hra Petra Zelenky se odehrává v letech 1928-1938, kdy Teremin pobýval v Americe. Zde zažil triumfální příjezd s napětím očekávaného umělce, slávu vyprodaných koncertních hal, zahájení sériové výroby thereminvoxu, ale také krach newyorské burzy, postupné slábnutí popularity, rozvod s první ženou, tajný sňatek s černošskou tanečnicí a nakonec podivný návrat v roce 1938 do Ruska za zcela nevyjasněných okolností. Přestože v Americe o něm byli přátelé přesvědčeni, že nepřežil hrůzy Stalinova koncentračního tábora Magadan, Teremin se z něj po roce na popud leteckého konstruktéra Tupoleva vrátil a pracoval pro ruskou tajnou policii až do pozdního věku. Zemřel v roce 1993 v úctyhodných 97 letech. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Výrazně na škodu je pouze nedotaženost, která vychází z toho, že bohaté Tereminovy osudy nejdou do jedné inscenace vecpat. Zvlášť když to co bylo vybráno není vždy úplně to nejzajímavější či nejnosnější z jeho života. Ale jinak je to klasicky "zelenkovsky indie" humorné a (nejen) díky duu Novotný a Trojan i herecky vytříbené (s výjimkou toporné Elišky Bouškové a její zbytečné postavy). ()
Když Petr Zelenka s jemnocitem sobě vlastním nenatáčí volební klipy a nepřemlouvá bábu a dědka, nýbrž se věnuje tomu, co opravdu umí, je z toho dílko radost pohledět. Stejně jako Příběhy obyčejného šílenství je i Teremin vícevrstevná inteligentní hříčka o geniálním vynálezci, jehož osobou a životem nešetrně smýkají velké dějiny a velcí potentáti. Tragikomedie o muži, který chrlil jeden vynález za druhým, aby mohl sám přežít a oddálit konec svých blízkých. Jára Cimrman po sovětském způsobu a v dravém prostředí amerického kapitalismu, navíc ve výtečném obsazení Ivana Trojana. Celkový dojem: 80 %. ()
"Přístroje se nemění, mění se jen jejich využití." Dojem ze stoprocentního výkonu Ivana Trojana, který se perfektně doplňoval se všemi ostatními, mi chvílemi kazil jen Zelenkův scénář. Nemám nic proti tragikomediím, ale v Tereminovi mi vadila jakási Zelenkova obava z toho, hrát příliš dlouho na vážnou notu. Představení pak vypadalo tak, že každou dramatickou scénu musel hned vyvážit nějaký (často i laciný) vtip určený jen k tomu aby se diváci zase alespoň usmívali. A to byla obzvlášť v závěrečné půlhodině obrovská škoda. Jinak nemám výhrady. Ani stopáž nevadila. ()
Příliš moc humorné, často o věcech, o kterých bych si vtipkovat nedovolil. Snaha zalíbit se mainstreamovému rockovému publiku (které si o sobě myslí, jak je "progresivní") vede k nesmyslu dělat z experimentální vážné hudby (ale i konzervativnější - Martinů pro teremin též psal) jakýsí "vyšší" rock, což mě vysloveně iritovalo. ()
To je detektor lži, chtěl jsem ho už zkonstruovat dávno, ale v Rusku není dost součástek........ ......................................................................................................................................................................................Lev Sergejevič Těrmen (Лев Сергеевич Термен; 15. srpna 1896 Sankt-Petěrburg – 3. listopadu 1993 Moskva) byl ruský fyzik a vynálezce. V západní Evropě a Spojených státech byl znám jako Leo Sergejewitsch Thèremin. Vystudoval fyziku a také hru na violoncello. Vojenskou službu absolvoval jako podporučík Radiotechnického pluku, po bolševickém převratu se stal náčelníkem Carskoselské radiostanice. V roce 1920 přešel do laboratoře profesora Ioffeho ve Fyzikálně-technickém ústavu. Tam si povšiml, že kapacita lidského těla může ovlivňovat frekvenci elektronkového oscilátoru. S využitím tohoto jevu zkonstruoval monofonní hudební nástroj, který nazval etherphone a pro který se později ujalo označení theremin či též termenvox. Ve 20. letech svůj nástroj předváděl v Sovětském svazu a dalších evropských zemích. V roce 1928 odešel do USA, kde se věnoval vývoji elektronických hudebních nástrojů i dalších přístrojů a dle některých zdrojů i vyzvědačské činnosti[zdroj?]. V roce 1938 se vrátil zpět do Sovětského svazu (podle některých zdrojů se jednalo o únos agenty NKVD[zdroj?]) a krátce poté byl oficiálně zatčen, uvězněn v Butyrské věznici a obviněn z účasti na vraždě Kirova. Na krátký čas se ocitl v gulagu na Kolymě, ale po zjištění jeho schopností si jej k sobě v roce 1940 vyžádal A. N. Tupolev, působící v té době v Omsku. Zde také vyvinul odposlechové zařízení Buran, tajně nainstalované na velvyslanectví USA v Moskvě. Za jeho vývoj mu sovětská vláda jako jedinému odsouzenému vězni udělila Stalinovu cenu prvního stupně. V roce 1946 požádal o penzi a až do svého úmrtí v roce 1993 pracoval v MGU jako mechanik v laboratoři akustiky. Zemřel v Moskvě v roce 1993. ()
Příběhy obyčejného šílenství jsou sice bezkonkurenční, ale i v této hře dejvičtí herci excelují, několik míst je vysloveně dokonalých, trochu jsem se i obohatil v rozhledu a hlavně se docela zasmál. Taková příjemná blbůstka. 80% ()
„Vždycky je něco za tím vším….a zatím vším je zase něco jiného…. “ Trošku váhám, o čem tato divadelní hra o ruské vynálezci Lvu Sergejeviči Tereminovi (resp. správně rusky Těrmenovi) vlastně je. Má to být pokus o jeho částečně biografii? Lze tomu všemu, co se zde o tomto muži dozvídáme, věřit? Nebo je to čistá mystifikace, jako některé jiné Zelenkovi počiny (viz třeba film Ztraceni v Mnichově)? Asi to bude něco mezi tím. Každopádně samotná (postupně se měnící) historka o tom, jak vlastně vznikla idea therminvoxu je geniální. A tak ať už to setkání Teremina s Leninem probíhalo jakkoliv, či ať už třeba neproběhlo vůbec, docela rád bych věřit, že na tom všem kus pravdy je.. Stejně tak jako je snad pravda i to, že samotná hra Ivana Trojana v průběhu představní na therminvox, na onen "demokratický hudební nástroj",na který může hrát každý, byla opravdu skutečná. ()
Zvláštní drama o zvláštním člověku... Humorné pojetí je ve velmi zvláštní poloze, že divák mnohdy neví, jestli se má smát, nebo ne... Herecké mistrovství dejvických hvězd !! ()
Nevím, jak se to povedlo převést do záznamu, obvykle mě záznamy divadla v TV neoslovují, ale přímo na divadle je to fakt velmi dobré. ()
Nádhera, takhle by mělo vypadat skutečně dokonalé činoherní představení. Hrají tam moji tři velcí oblíbenci Trojan, Novotný a Vilhelmová a navíc to napsal a režiroval Zelenka, kterej už nejednou dokázal, jak je to mimořádně talentovanej kluk ušatej. Mimořádně na mě zapůsobil taky herec Jiří Bábek, kterýho jsem doposud neznal. Je to drama se vším všudy, ale komediální prvky jsou do něj zasazeny tak geniálně, že jsem se občas od srdce zasmál. Neobyčejný Tereminův příběh je navíc tak neskutečně poutavý a silný, že nemůžu dát jinak než 5*. ()
9/10 viděno v DD ()
Přiznám, že jsem viděl hru naživo, takže nemohu hodnoti střih, kameru a podobné věci, které stejně nikdy nehodnotím. Role hercům sedly jako ulité, myslím, že všichni podali dokonalý výkon, přičemž nelze opomenout určité charizma Trojana a Novotného, které se však vzájemně nijak netlouklo. Pro mě byl nejzajímavější asi vůbec fakt, že někdo takový jako Teremin existoval, a že jeho vynálezy změnili životy miliónů lidí. Překvapilo mě, v porovnání s historickými fakty, nakolik je tato hra relevantní, věrohodná a přitom tak poutavá. Jednotlivé prolínání scén působilo poněkud magicky, ale zároveň naprosto logicky. Co se mi líbilo byl fakt, že okolo tajemného tereminvoxu nikdo nedělal žádné tajnosti, neopředli ho na nijak dlouho aurou tajemství a přesto se neustále objevovali nové, překvapivé skutečnosti. Myslím, že celá hra byla skvělá díky zmíněným výkonům všech zainteresovaných, nicméně nebyla zdaleka tak vyjmečná jako životo´tohoto výstředního, jedinečného vynálezce! ()
Výborná zábava s jedním elektro-koncertem. Perfektní herecké výkony, hlavně Ivana Trojana, který je pro mě bohem na české filmové scéně. Až tedy na Myšičku, kterého opravdu, ale opravdu nemusím. ()
Nuda. ()
Hele to dejvický divadlo má jako jakou vlnu? Kmitočet? Megahertz (megaherci), víme? No mě je to vlastně jedno. Já jen tak, že mě to zajímá. Ale já jsem prostě nějak automaticky naladěný na vlnu stejnou. A vlastně asi počínaje právě Tereminem. Vvííííjůůůůjjjuujvíííjůůůů :-)) Viděl jsem ho 2x v divadle a pak v TV. Málokdy dávám 5* a tady jsem nejdřív dal 4 a kdyby to šlo jemněji tak 4,5. Po x-tém vidění záznamu přidávám pátou. Vždycky tam najdu další a další plusy a mínusů je tak málo, že teď právě o žádném nevím. Jak to, že je to tak nevyrovnané pane Teremine, vždyť každá baterie má jedno + a jedno - a vy pane Teremine máte v té hře o Vašem životě tolik diváckých plusů :-) ...... A DD, nechcete zkusit také Teslu? Trojan by se na toho elegána také výborně hodil. To byl další podobný průkopník kouzelník té doby s bohatým osudem a děním kolem sebe. Byl to takový předskokan všech dalších kouzelníků vynálezců, ale důležitý předskokan bez kterého by nebylo dnes vlastně skoro nic. A na jevišti by mohly být s kouzlícím Teslou a jeho zářivkami a výboji a blesky z jeho transformátoru další jeho vynálezy napájené bzučícími alternátory, Wardenclyffe věž i třeba jeho milovaní holoubci, milující obdivovatelka Katty a mnoho dalšího. Hhmmm jak já bych se těšil :-) ()
Teremin u mě patří jednoznačně do Top 5 z toho, co jsem viděla v Dejvickém divadle. Atmosféra představení byla naprosto úžasná, ta správná kombinace 'vážna' a humoru...No a výkony tradičně (jak jinak u DD) bezvadné!!!:) ()