Zločin

Tento seriál dokázal něco co jsem naposledy viděl u Breaking Bad. Blížit se ke konci, nebýt zdaleka u konce, ale každou chvíli být v napětí, vůbec nesledovat čas a naštvaně kroutit očima po skončení většiny epizod. Nevím kdy naposledy jakýkoliv seriál jakkoli porušil můj harmonogram rozdělení epizod na jednotlivé dny, no stalo se. Máme zde v podstatě dva různé příběhy, každý příběh si bere dvě série, ale vše je spolu spojeno naprosto symbiotickou vazbou. Nejsou zde žádné umělé spoje, všechno oku zdá se přirozené. Holder-Linden co víc říct, takové vykreslení charakterů ze všech stran se moc často nestává. Holder tvoří unikátní jednotku, kterou jsem ještě nikdy neviděl. A jak dokonale to funguje, nevím jak ostatní, ale já si ty jeho malé vtípky, neustálé poštuchování a další blbosti naprosto zamiloval. Linden na druhou stranu toužící po spravedlnosti tak moc, že ne jednou skoro všechny okolo dovede k záhubě. Ale dvojku tvoří perfektní, sehranou, doplňující se skoro ve všech směrech. Jejich domov=jezdící zakouřená krabica na čtyřech kolech. Snad každá postava v seriálu má vykreslené strasti, nástrahy. Závěrečná epizoda: Hon na vraha skončil, stále zbývá polovina epizody a divák je pořád v obraze, nemůže se odtrhnout. A to hlavně díky tomu, že nejenom je tento seriál krimi, ale je tak dramaticky podtrhnut, že jsem snad něco tak podobného viděl snad u Twin Peaks. A to prosím s Twin Peaks nemá absolutně žádnou podobnost. Jaký úsměv na tváři vám vykouzlí návrat minulých postav, které se chovají furt stejně, např. Darren Richmond. Závěrečný akt byl velice neočekávaný, ale snad jeden z nejsilnějších momentů. Celkově má ale seriál mnoho vykreslovacích epizod, které jdou spíše pomalým tempem a ze začátku to působí jako jakási vzdálenější vstupní brána pro trpělivé lidi. Jak ale člověk tou branou jednou projde, tak ničeho nelituje a je rád, že si něco takového nenechal ujít. Mimo perfektního scénáře opravdu vyzdvihuji duo Mireille Enos-Joel Kinnaman, Brent Sextona a Peter Sarsgaarda za vynikající herectví, které alespoň já vidím jako nadrámec všech ostatních. Seriál podle mě není určen pro komerční televize, kde hlavním programem jsou některé stupidní detektivky, kde se každý případ vyřeší za jednu epizodu a kde vám do toho hodí tunu reklam. Je to spíše sběratelské dílko, které by si člověk měl vychutnat v klidu, nejlépe s kávou v ruce, s nohami v teple a pěkně postupně. Celková hudba je velice nadprůměrná, až na úvodní intro. Dále by mě zajímalo, proč to má tak blbý český překlad názvu. Celkově bych tomu práskl tak 95% a to hlavně díky začátečním epizodám, které diváka uvádí moc dlouho do děje. (15.01.2019)

Naprosto špičková série. První série byla velice pomalá, trvalo mi hodně dlouho než jsem se do toho dostal. Druhá série rozjela zdálo se nezajímavý volební příběh do emočního souboje kdo z koho, kde každou minutu se zobáčky vah překlopovaly. A dělá to naprosto parádním způsobem, lidsky uvěřitelným. Vždy je tu nějaká věc, která se může zdát zbytečná až otravná, ale nakonec zjistíte, že právě tato věc dodávala tomu všemu faktor lidskosti, uvěřitelnosti. Příběh vás tak neskutečně pohltí, že náhle chcete zase vědět víc. Je to už fakt klišé, ale je neuvěřitelné jak lze ztvárnit jednotlivé postavy, kolik života do nich lze vdechnout, ač jsou jen na plátně či na monitoru. Zvláštní poklonu za ztvárnění role uděluji Brentnu Sextonovi, emočně neuvěřitelně zahrané. A ten konec? Scénáristicky zmáknuté na jedničku, vše je přesně tam kde má být, a divák se dozvídá odpovědi v přesně takovém tempu jak si představuji. Hudba je až na úvodní znělku výborná. (07.01.2019)

Znovu pomalý rozjezd, ale konec zase má vše v malíku. Peter Sarsgaard zde předvedl unikátní ztvárnění vězně na smrtelné cestě. Výborný rozvoj a ke konci naprosté nervové selhání a ukazatel, jakou kontrolu stále nad námi mají lidské pudy, když se láme chleba, nezáleží jak tvrdě se snažíte vypadat. Konec hodně napínavý, ačkoliv se mi moc nelíbilo zjištění kdo to nakonec byl. Spíše to vypadalo, jako kdyby se tvůrci na poslední chvíli snažili vymyslet plot twist, který by měl ohromit diváka a na původní události nebral ohled. Také mám výtku k jakémusi dominovému efektu. Když se totiž dozvíme nějakou zásadní věc, všechny informace se začnou sypat ze všech stran na daného pachatale. Na konci to nevypadá moc přirozeně, protože proč by pachatel dělal nějakou blbost, kterou získá naprosté minimum času, která ho ale odhalí, i když nikdo zatím moc netuší, nebo někdo něco tuší jen dílem nepředpokládané náhody. A přitom se chová naprosto přirozeně a tzv. čeká každou minutu na dopadení. (13.01.2019)