poster

Porodní plán

Dokumentární

Česko, 2007, 57 min

Režie:

Gabriela Kontra

Kamera:

Dalibor Fencl

Střih:

Adam Gebert
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • Slarque
    ****

    Asi je dobré, že takovýto film natočily dvě mladé matky (i když tady na ČSFD je kupodivu uvedena jen jedna z nich). Ale výsledkem filmu je stejně jen to, že jde o téma natolik komplikované, že nejen že nemá žádné jednoduché řešení, ale dokonce ani nehrozí, že by se na tom v nejbližších letech něco změnilo. Opravdu si nemůžeme dovolit, aby každý porodník byl zároveň vystudovaný psycholog, a zjednodušené školení nestačí. Navíc co nastávající matka, to jiný přístup? A když rodíte doma a nastanou komplikace, tak co? Doufat, že záchranka bude zrovna dost rychlá a zdravotníci zachrání aspoň matku nebo dítě? Asi by bylo dobré, kdyby se nad tímto filmem zamyslel porodnický personál, ale nastávající matky bych s ním nestresoval.(18.5.2016)

  • Renesco
    ****

    Dokument sleduje dva porody: jeden se odehrává dle (dnes) klasické biomedicínské linie (v nemocnici pod lékařským dozorem), druhý probíhá alternativním způsobem (v domácím prostředí za asistence Ivany Königsmarkové). Obě děti se narodí živé a zdravé, zatímco se dva názorové tábory dohadují o tom, jakou formou by měly porody probíhat - zdali pod supervizí a diktátem nemocničního personálu, anebo podle individuálního plánu rodičky, která si sama zváží a zvolí prostředí, asistenty a rizika. I když nenastanou ani u jednoho porodu komplikace a souboj názorů je tak ponechán otevřený, vykresluje film nemocniční personál jako cynické rutinéry žvýkající při práci Pedro, které nemůže nic překvapit (jen rozčílit), byť pracují s živými lidmi, kteří jsou z jejich přirozeného prostředí ve stresu. Zajímavé je, že film vyslýchá většinou nečesky se jmenující a nečeské akcenty užívající porodníky, které však jejich bílé pláště sociálně integrují do rolí klasických českých homofobů a dodávají jim sebevědomí hovořit např. o vietnamských nebo "nepřizpůsobivých" rodičkách ponižující či přitroublou "proti-přistěhovaleckou" rétorikou. Paradoxním výsledkem několika těch lékařských výpovědí je, že formální vzdělání vyznívá jako nepřítel věci, zdroj nepochopení, popírající sociální či jakoukoliv jinou inteligenci. Jediné co mi vadilo bylo permanentní prokládání dialogů záběry porodních bolestí obou žen, přestože oba porody se simultánně odehrály až ve finále. Jako by tvůrkyně kladly přehnaně velký důraz na zprostředkování toho, jak bolestivým procesem si vlastně žena prochází, a neustále nám to připomínaly depresivními vsuvkami, které však neměly v okamžicích, kdy přerušovaly tok informací, žádné kauzální opodstatnění.(6.3.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace