Hyvä poika
Dobrý syn
Režie:
Zaida BergrothKamera:
Anu KeränenHrají:
Samuli Niittymäki, Elina Knihtilä, Eero Aho, Anna Paavilainen, Eetu Julin, Kaisa Hela, Sanna-Kaisa Palo, Pekka Valkeejärvi, Simo Tamminen, Antti Raivio (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Po skandální premiéře uprchne herečka Leila Mannerová před novináři se svými dvěma syny na staré rodinné letní sídlo. Výbušný Ilmari je matčiným důvěrníkem a ochráncem, zatímco jeho mladší bratr Unto je vášnivým entomologem a samotářem. Poklidné soužití však brzy naruší skupina Leiliných přátel, kteří za nimi přijedou na víkend. S nimi přijíždí také Aimo, do kterého se Leila zamiluje navzdory své snaze odolat. Ve stejnou chvíli se podivná servírka Karita z místní hospody svěří Ilmarimu, že jeho příjezd viděla ve snu. Když ostatní hosté odejdou, Aimo zůstává. Ilmari nemá rád „narušitele“, i když ho Leila ujišťuje, že tento je jiný než její předchozí muži. Postupně začíná mít Aimo dost mladíkovi drzosti. Ilmari se snaží uniknout před situací ve společnosti úchvatné Karity a Leila, která je zamilovaná, přivírá oči. Atmosféra v domě obklopeném lesy se stává děsivou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Pokud si divák zvykne na chladnější přístup filmu, najde v něm třeba skvělé herecké výkony nebo styl vyprávění, který není příliš náročný. Nesetkáte se s těžkými metaforami či náznaky. Už poprvé, když Ilmari vhodí slídilův mobil do sklenice vody, nemusí mnoho říct, a divákovi dojde, čeho si má dále ve filmu všímat. Zvlášť, když se jmenuje Hodný syn. ()
(Febio Fest) Takto vypadá správný Andělíček Policajt. Totálně pošahaná rodinka v takové malé haciendě na břehu jezírka, kam se k jeho smůle nachomýtne někdo normální. Až komediální začátek pozvolna přechází v nervydrásající závěr, kdy jsem skoro ani nedýchal. Pana Psychouše šlo opravdu jen těžko obsadit lépe... 80% (2. místo mezi soutěžními filmy) ()
Velmi chladný film, který je ve své chladnosti skoro až absurdní. Jako kdyby se všechno odehrávalo tak nějak přirozeně, ale přitom je to podivné. Jako kdyby se postavy měly chovat logicky, ale přesto je jejich chování nečekané. Tohle rozhodně není film, který sedne každému. Mně tedy rozhodně nesedl. ()
Klasická severská ujetost. 1) Hodný syn se zkratovitým chováním je vskutku hoden své neurotické matky. Ovšem všichni ve filmu jsou nějak cáklí, někteří více, jiní méně._____ 2) Parádní hudba podkresluje výbornou atmosféru filmu._____ 3) Ovšem co tím vším chtěli tvůrci říci, mi zůstalo skryto._____ 4) Zaujal mě 25letý Samuli Niittymäki (starší syn Ilmari). ()
Jsou severské chladné pecky, které vás vtáhnou atmosférou, nechají vás přemýšlet a donutí vás si něco odnést. Z tohoto snímku si toho zas tak moc odnést nemusíte, atmosféra je v podstatě jen chladná, gradace je prakticky nulová a herci nejsou příliš zdatní, aby jejich výkon zaujal, postavy se nerozvíjí, vztahům chybí nějaký náboj a rozbitá flaška o hlavu a pád ze žebříku nepomohou tomu, aby vám lezl mráz po zádech. ()
Vypadá to, že na Febio Festu se sešlo hodně Freudových fanoušků, protože jinak si moc neumím vysvětlit, proč tento film o oidipově komplexu získal tak dobrou kritiku. Tématicky zajímavý snímek poněkud pokulhává po herecké stránce a to zejména v osobě hlavního představitele "hodného" synka. Nemůžu si pomoct, ale jeho postavě chyběl emoční náboj a konstantní výraz tváře mi nedovolil se do jeho postavy vžít, natož pochopit, co se jí děje v hlavě. Příběh navíc nasadil od začátku velmi pomalé tempo a některé dialogy mi přišly vyloženě zbytečné. Co se mi naopak líbilo byla krásná ukázka pokrytectví a afektovanosti odehrávající se mezi ne zrovna úspěšnou herčkou-matkou a jejími přáteli. Lehká příměs humoru a vzletné komentáře Ilmariho malého brášky mě docela bavili :). Vidět podruhé bych to ale nemusela... ()
Co má Zaida Bergroth zmáknuté velmi dobře je psychologie jednotlivých postav, kdy vzájemnou interakcí mezi generacemi velmi trefně pojmenovává a poukazuje na slabosti jednotlivých postav, zároveň však ukazuje kde si myslí, že tyto problémy mají kořeny. A činí tak s citem, jaký se vidí málokdy a který je jemnější než u mnoho jiných známějších kolegů ze severu. Problém je v tom, že se tak soustředí na jednotlivé postavy, až zapomíná na děj a hlavně na jeho gradaci. Scény, které se odehrávají na začátku, by se klidně mohli odehrávat na konci (a krom samotného závěru) a pravděpodobně by si toho málokdo všiml. A taky mě čím dál tím víc štvou introvertní hošíci, kteří do kamery šeptají metaforické pseudointelektuální bláboly. Je to teda jen za 3* - ale je to hezky zakulacená trojka. No a na závěr se přiznávám, že jsem se zamiloval do modrooké nymfomanky. :) ()
Mrazivá atmosféra a gradace dění dají nejdéle do závěrečných titulků zapomenout na jinak otravné chování děsivě deviantních charakterů, jejichž interakce je snad až nepravděpodobná. Že se nějaké vzorce chování objevují v rámci jedné rodiny chápu, ale že Aimo neutekl po prvních dvou konfrontacích už ne. ()
Divácká porota Febiofestu 2012 , zároveň také i vítězný film Febiofestu 2012. Vzhledem k tomu, že severský film mám nakoukaný více než dobře (aspoň doufám), tak nepřináší nic převratného, ale jako prvotina je to příjemné pokoukání. Pokud se dostane do distribuce, najde si svůj divácký okruh. 75% ()
Film má spád, zajímavý příběh, moc pěkné exteriéry i režisérku. Vůbec nejlepší je pak nejmenší protagonista - mladší syn. Snad jen ten herec (nový přítel matky) je takovej úlisnej :) Vítězný film FebioFest 2012. ()
Zajímavé drama, které se mi líbilo zejména díky své "ledové" atmosféře typické pro severské filmy. Jediným kamenem úrazu pro mě byl poněkud předvídatelný děj, ale jinak nemám co vytknout. ()
Aneb co se stane, když zavřeme nejspíš normálního člověka do baráku s ne úplně normálními lidmi. Cíl vytvořit ledově vypjatou atmosféru, kdy se postavy na obrazovce i diváci v sále budou cítit jako po špatně provedeném high fivu se dle mého názoru vydařil až moc, protože u mě spíše vyhrávaly pocity nepohodlí než nežádoucí wtf výrazy. Z čeho jsem byl dost zklamán (možná malinký spoiler) bylo rozvláčné tempo, které příliš rychle přešlo do rychlé gradace a s tím spojené nelogické chování matky, která ve zlomku okamžiku změnila svůj tolerantní postoj v zatracení. Kdyby změna přišla více plynule a na matce by bylo vidět postupné uvědomování místo přechodu šokem, možná bych sahal po vyšší známce. Takhle však "jen" za 3. ()
Takhle nějak vypadá letní pohoda na chatě u jezera ve Finsku. Citově neukotvená matka - patrně slavná herečka - unikající před sebou sama a bulvárem; synek, který je divnej a ještě k tomu fixován na matku a sám nejraději kouká do dálky, v předtuše, že se něco stane nebo se nudí; nejmladší synek, který je ještě divnější, běhá s kamerou, filmuje hmyz a skřítky v sauně - ve filmu se o něj nikdo nestará a tak si dělá co chce. Zprvu komedie, posléze romantika a na závěr dusivé psycho rodinné idyly plné pokřivených vztahů a bublajících běsů. Nevyrovnaný, typicky severský a obávám se, že do českých kin se ne-moc hodící snímek. ()
3 je málo, 4 moc. Jedna z chvílí, kdy si přeju, aby mělo čsfd rozsáhlejší hodnotící stupnici. Rozhodně se ale jedná o zajímavý film, který stojí za to vidět. U kamarádů vyvolal nejrůznější reakce - někdo to miloval, někdo odsuzoval. Za sebe dávám takových 70%. ()
Film je krátký, ovšem výjimečně výstižný! Dosahuje severských kvalit, ale nepřekročuje je. Líbí se mi to napětí, jenže vše se ukončilo příliš rychle a děj mohl také dále pokračovati. Nelíbilo se mi náhlé zmizení servírky a nevýraznost Unto, který se mohl k posledním situacím bezmála aspoň vyjádřit. Dále by měli tu roli šílence identifikovat a zprostředkovat někým jiným, například potrhlým vynálezcem či autistou s Aspergerovým syndromem. Přesně 60% ()
Slušný film, natočený za dvacet dní s malým týmem a několika slušnými herci. Rodinné drama, pěkná kamera, herecké výkony přesně takové jaké měly být. Líbilo. Viděno na festivalu Febio Fest, 25.3.2012 ()
Téma filmu je sice zajímavé, snad až takovým bulvárním způsobem, ale zde pro mě nedostatečně kvalitně zpracované. Nejvíce na tomto filmu mě nakonec zaujala postava Unta, po jejímž rozvinutí bych toužila více než vidět film takto do konce.. Přesto budu sledovat se zájmem další režisérčin počin. ()
Po technické stránce není tak povedený jako po té dějové. Když si člověk listuje bulvárními plátky, možná si život některých celebrit takto představuje, na druhou stranu se jim nemůžeme někdy divit, když si chtějí trochu orazit od světa před aparáty a v neustálé snaze o zachování si trocha soukromí. O to těžší pak může Váš život být, když do lásky ke svému synovi dáváte až moc a on je upnutý na Vaši osobu. Ještě, že si synek najde tak "milou" dívku. Ale, ten mladší klučina byl boží!:-) ()
Film se zajímavým tématem, ale dost špatně uchopeným. Syn, který je matce spíše partnerem, než ochráncem, jak tvrdil režisér. Rozhodně jsem nepochopil, jak matka může nechat svého syna zajít tak daleko, aniž by cokoliv udělala a pak ho naprosto podtrhne a o druhého syna se ani vůbec nestará. Jediným přínosem byl herecký výkon hlavní hrdinky. ()
neprevratne pôsobivé. páči sa mi časové umiestnenie tohto výseku (čo všetko si už museli spolu odžiť a ešte odžijú), aj mierne hororová atmosféra, citové vydieračky a "dramatizovanie", nuda a zúfalstvo....no a pobavila ma párty na začiatku. ()