Jako opice

Na Cinemaxu se objevil po delší době opět skandinávský film, tentokrát ho má na triku Švédsko. Podle úvodního textu jsem zjistil, že se jedná o nějaký šokující kousek, který se nebojí ukázat to, co u jiných filmů ostatní tvůrci jen tak nedokážou. Jde o vztahy, o co jinýho taky. A určitě to stojí všecko za zamyšlení. A musím říct, že byly chvíle, u kterých jsem si byl jistý, že film jen tak nenabídne, ale nebylo to vysloveně nic, co bych zase vyhledával. Filmařina to byla podle mě průměrná a chvílemi i dost nudná. (02.11.2012)

[MFF 2011, Karlovy Vary] Skutočne slušný debutový zárez, ktorý zjavne netrpí "daňou neohrabanosti" a rovno sa radí do triedy ambicióznych-obdivu zasluhujúcich prvotín. O mladíckom dospievaní, intímnom objavovaní či záujmovom zápolení sa dá točiť na stovky spôsobov, ale naozaj platným sa môže stať hlavne ten, ktorý si odpustí namachrované caviky, radšej sa podbrobne zaostrí na riadne zdôraznenie bazálnych bodov danej látky a taktiež ponechá priestor pre neskoršiu kontempláciu. Lisa Aschan sa touto taktikou pozorne riadi a dáva do obehu napínavý stret/boj dvoch (skoro) rovesníčok-"kamarátok" spojený s vypočítavým dosahovaním svojich vytýčených cieľov. Pracuje sa podľa principiálnych normatívov klasického westernu, prevláda egocentrizmus, úkladnosť, ale aj prejavovaná náklonnosť/priazeň, ktorá nabáda k viacerým výkladovým postojom. Potešia vierohodné prednesy mladých dievčat, rozochvievajúce experimentálne vlnobytie zo syntetizátoru Samiho Sänpäkkilä a temnisté filtre z objektívu Lindy Wassberg. "Apflickorna" zasa raz dokazuje, že severská škola stále válcuje a nezapiera ani svoj mrazivý, no nadmieru asertívny pôvod. Popustiť uzdu drzosti ešte o niečo viac a budú to hotové pochúťky. (03.07.2011)

Vynikajcí biják. Především se mě líbila jeho nepodbízivost v těch, řekněme erotičtějších scénkách, byly natačeny s naprostou přirozeností, ale přitom v nich zůstala filmovost. On ostatně celý film, byl ve stejným duchu. Práce s obrazem a herecké výkony zde hrály absolutní prim. Obě holky svoje role zahrály naprosto přesvědčivě. Vztah mezi nimi nebyl podpořen mrakem zbytečných dialogů, ale především pohledy, mimikou obličeje a to byl asi klíčovej moment proč jsem u TV netrpělivě očekával další a další záběr. Dospívání může bejt hajzl o tom žádná, ale v tomhle bijáku je vidět, čím vším může být ovlivněno a že ten přenos z dětství v tom může hrát taky poměrně podstanou roli, alespoň tak jsem vnímal vedlejší dějovou linii z malou sestřičkou. Hrozně se mě líbila ta vyprávěcí i dialogová nepodrobnost, která pomáhala celkovému soustředění na každý detail. (06.04.2013)

Švédský film je v poslední době vnímán hlavně skrze tragikomedie, nicméně Apflickorna v sobě nemá nic veselého – je to zlé drama, které je kruté hlavně (anti)hrdinkami. Zamlklá Emma se chce kvalifikovat do týmu voltyže, zatímco Cassandra už v něm je. Film je o dospívání v různých etapách, hledání identity, sexuálních experimentech, utváření vlastního prostoru a hlavně o moci. Nádherný je styl s občas netradičním rámováním a takřka geniální zvukovou stránkou. Pro mě nejlepší film Berlinale 2011 (Generation14) a zatím i nejlepší film roku. Pokud je film prezentován jako film pro dospívající publikum, tak právem nutí obrátit svou pozornost i k „podceňovaným dětským filmům“. Daleko progresivnější než „velké filmy“ řešící závažná témata. Prohnilé do posledního záběru. (30.06.2011)

Ti tři pánové, co tu též udělili po jedné hvězdě (Fr, pabulator, David S.) to vystihli perfektně :-) Některé filmy dokážou tááák unavit. Nechci pomýšlet, že by měla Apflickorna delší stopáž jak současných 75 minut... Asi bych už, jako opice, začala soustavně mlátit ovladačem (né-li rovnou hlavou) o zeď. (29.10.2012)