poster

Happy, Happy

  • Norsko

    Sykt lykkelig

  • slovenský

    Happy Happy

  • anglický

    Happy, Happy

Drama / Romantický / Komedie

Norsko, 2010, 88 min

Režie:

Anne Sewitsky

Scénář:

Ragnhild Tronvoll

Kamera:

Anna Myking
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • mat.ilda
    ***

    Úvodní rozverné pěvecké kvarteto je příslibem, že by i přes vážnější témata mohlo být veselo, k čemuž svým způsobem dojde... Norové musí být vskutku přítulní sousedé, co s odhalením nějakých těch manželských problémů nedělají žádné štráchy a jejich děti natolik pružné, že historické prameny dokáží hbitě převést do improvizované rekonstrukce, když je tady ta příležitost, čímž dostane sněhem zasypaný sever, spolu s gospelově laděnými vložkami, neobvyklý jižanský nádech... Chytání štěstí za pačesy s rizikem, že vám zůstanou v ruce.(9.5.2014)

  • HaiWithLove
    **

    Maximálně tak usměvavé, řezat smíchy se ale rozhodně nebudete. Tentokrát jsem docela zklamaná. Od norů bych čekala víc, mají rozhodně lepší filmy, které ale nedobyly naše kina. Myslím si, že ani pěvecké vložky pánského kvarteta nebyly nutné, ale aspoň to trochu oživily, když jsem usínala. Vlastně bych se obešla i bez zpěvu Kaji..... Mám pocit, že bych se asi obešla bez toho filmu úplně.(5.11.2011)

  • jojinecko
    ****

    Nazvať toto romantickou komédiou môže len riadny cynik:) Je to také "nórske Carnage" (brať s veľkou rezervou, ide skôr o osobnú vzdialenú asociáciu), kde hlavnou témou nie sú ani tak deti ako štyria hlavný hrdinovia a ich osudy, pocity, vzťahy. Príjemná klubovka s poriadnou dávkou severskej poetiky...(7.6.2012)

  • DoneyGal
    *****

    Musím přiznat, že jsem měl při projekci opravdu velký problém s okolními diváky; téměř celý film se smáli na celé kolo, což bylo pro mě šokující zjištění. Film podle mého názoru je vše, jen ne komedie. Možná, že všichni přítomní diváci žijí ve šťastných manželstvích, ve kterých vychovávají vzorné děti. Pokud tomu tak je, mohou ostatní jen závidět. Film, natočený s pověstnou severskou syrovostí, otevřeností, nekompromisností v dialozích, je spíše o lidské samotě, krutosti života kdesi na severním konci světa, lidském utrpení a také mnoho let skrývané homosexualitě. Mimořádným dojmem na mně zapůsobil výkon neznámé (ne)herečky Agnes Kittelsen, jejíž postava učitelky byla ztvárněna neuvěřitelně přesvědčivě (jako bývalý pedagog jsem pracoval s mnoha učitelkami a její postava naprosto přesně zachytila klasické rysy tohoto povolání - přecitlivělost, snaha o pozitivní vnímání světa, věrnost, trpělivost). Při scénách, kdy syn ústřední dvojice šikanuje adoptovaného černošského chlapce sousední rodiny, kdy ho mučí a ponižuje, se jedna paní (možná slečna) přede mnou hlasitě smála a stejně tak řada dalších diváků. Nejsem si jist, zda by se tak smáli, když by se jednalo o jejich dítě, možná, že už by jim to tak směšné nepřipadalo. Byl to pro mě otřesný zážitek - že se nacházím ve společnosti, se kterou nemám a nechci mít nic společného.(17.11.2011)

  • togaf
    ****

    Prvních pár minut jsem měla pocit, že cokoli špatného se Kaje stane, ji budu ze srdce přát. Ale ona se ta postava po chvilce tak nějak uklidní, že jsem ji i začala chápat. Jen ten konec byl příliš předvídatelný. Pár skvělých momentů, ale tenhle norský film má (většinou ty s Noahem) a za ty dostane čtvrtou hvězdičku.(4.6.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace