poster

Happy, Happy

  • Norsko

    Sykt lykkelig

  • Slovensko

    Happy Happy

Drama / Romantický / Komedie

Norsko, 2010, 88 min

Režie:

Anne Sewitsky

Scénář:

Ragnhild Tronvoll

Kamera:

Anna Myking
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • GrooveJump
    ***

    Viděno v kině v Janských Lázních. Bylo nás tam dohromady šest + personál, který tvořil: Jedna pokladní, dvě šatnářky a dva trhači lístků, takže 6-5 pro diváctvo. Zachmuřené normalizační kino, že by to mohlo být takový potencionální Sundance po Česku :). Kdekdo s hrabalovským vnímáním světa by záviděl tuhle promrzlou atmošku, při které by mu bylo jedno, že konzumuje již naněkolikrát protřepanou severskou vodku.....(11.1.2013)

  • Blueeyes
    ****

    Nikdo není dokonalý a nikde není tráva zelenější. Všichni to víme a přesto pořád a pořád potkáváme lidi, kteří se zdají tak dokolalí, že té iluzi rádi znovu uvěříme.... Mám tyhle severské věci docela ráda a tak možná s hodnocením trochu nadržuju. Ale mě se to líbilo, ačkoli je to možná příběh, jakých je kolem tisíc a jaké už byly zpracované stokrát a lépe. Sníh a chlad, láska a vášeň, pravda a lež, jde to všecko hezky dohromady.(30.3.2017)

  • Lanark
    ***

    Happy, happy - fun, fun. Vlastně celkem plesám nad tím, že Anne Sewitsky si nevybrala cestu klasické severské nekompromisnosti s vlastními postavami a vydala se vstříc středo a jihovýchodo-evropskému soucitu. Své postavy stále trestá za jejich pošetilé skutky, na druhou stranu dává najevo, že je naprosto v pořádku mít srdce a občas dát sbohem rozumu. Škoda jen, že Anne nás ke svým postavám nepustí blíž, tak abychom to jejich srdce opravdu slyšeli tlouct a nejen to tak nějak tušit.(7.5.2014)

  • togaf
    ****

    Prvních pár minut jsem měla pocit, že cokoli špatného se Kaje stane, ji budu ze srdce přát. Ale ona se ta postava po chvilce tak nějak uklidní, že jsem ji i začala chápat. Jen ten konec byl příliš předvídatelný. Pár skvělých momentů, ale tenhle norský film má (většinou ty s Noahem) a za ty dostane čtvrtou hvězdičku.(4.6.2012)

  • DoneyGal
    *****

    Musím přiznat, že jsem měl při projekci opravdu velký problém s okolními diváky; téměř celý film se smáli na celé kolo, což bylo pro mě šokující zjištění. Film podle mého názoru je vše, jen ne komedie. Možná, že všichni přítomní diváci žijí ve šťastných manželstvích, ve kterých vychovávají vzorné děti. Pokud tomu tak je, mohou ostatní jen závidět. Film, natočený s pověstnou severskou syrovostí, otevřeností, nekompromisností v dialozích, je spíše o lidské samotě, krutosti života kdesi na severním konci světa, lidském utrpení a také mnoho let skrývané homosexualitě. Mimořádným dojmem na mně zapůsobil výkon neznámé (ne)herečky Agnes Kittelsen, jejíž postava učitelky byla ztvárněna neuvěřitelně přesvědčivě (jako bývalý pedagog jsem pracoval s mnoha učitelkami a její postava naprosto přesně zachytila klasické rysy tohoto povolání - přecitlivělost, snaha o pozitivní vnímání světa, věrnost, trpělivost). Při scénách, kdy syn ústřední dvojice šikanuje adoptovaného černošského chlapce sousední rodiny, kdy ho mučí a ponižuje, se jedna paní (možná slečna) přede mnou hlasitě smála a stejně tak řada dalších diváků. Nejsem si jist, zda by se tak smáli, když by se jednalo o jejich dítě, možná, že už by jim to tak směšné nepřipadalo. Byl to pro mě otřesný zážitek - že se nacházím ve společnosti, se kterou nemám a nechci mít nic společného.(17.11.2011)