Happy, Happy

Tenhle film není žádnej zázrak, ale je moc příjemnej. Je fakt, že je malinko předvídatelnej a zadrhává víc, než by bylo zdrávo, ale pořád jde o solidní kousek. Některé momenty jsou vtipné, jiné zase smutné a vážné. Ironický název to všechno jen podtrhuje. Hlavní hrdinka je v podstatě tragická postava, protože hledá lásku a touží po tom být milovaná a dělat lidem radost. Obsazení je zcela přesné a všichni herci hrají umírněně, civilně a není problém jim cokoliv uvěřit. Jedinými podstatnými chybami jsou asi motiv adoptovaného černošského chlapce, jehož symbolika mi nějak nedocvakla, a trošku očekávaná a jemně naznačovaná gay rovina. Jinak jde ale o veskrze příjemný film s krásnou kamerou, pohodovou hudbou a pár vtipnými okamžiky. Pro mě za 70%. (05.10.2011)

Rodina kdesi na nórskom vidieku. Potlačené a neriešené problémy akceleruje príchod rodiny druhej, riešiacej vlastné vzťahové výkaly. Deti oboch párov sa nerušene hrajú na otroka a otrokára. Rodičia si nevšimnú nič, lebo sú pohltení sami sebou. Páry sa prepletú, do toho zaspieva skupina vyštafírovaných spevákov zopár songov a príbeh končí. V zásade bolo jedno ako, pretože to nebolo najpodstatnejšie. Film sa sústredil na nedostatočnú komunikáciu a zvládnutie či nezvládnutie manželstva po rokoch. Výsledkom je príjemná, no neprekvapujúca vzťahovka. (02.11.2012)

Poměrně rozporuplné pocity mám po zhlédnutí tohoto severského dramatu, nikolivěk avizované komedie. Tento žánr mohou signalizovat snad jen úvodní růžové titulky, povedená hudební intermezza a jeden dva humorné momenty v celé stopáži (anebo mám zcela jiný smysl pro humor než tvůrci filmu…). Pravdou však je, vycházíme-li z ironického anglického názvu filmu, že onen neveselý obsah je svou absurdností vlastně k smíchu. Koneckonců i protagonistka Kaja je tragikomickou postavou. Hranice mezi bytím happy a unhappy je příliš tenká… ~ Brilantní momenty bohužel sráží do průměru především nadbytečné scény s týraným černošským chlapcem, jehož smysl v příběhu je mi doteď záhadou, nebo dílčí, spíše formální nedostatky (měl jsem pocit určité nejednotnosti a neujasněnosti díla). ~ Sykt lykkelig je o hledání štěstí a vyrovnanosti sama se sebou i o hledání vlastní sexuality. Anebo může být, jak zde píší ostatní, „jen“ klasickou severskou vztahovkou. Silné tři hvězdy. (16.12.2011)

Musím říct, že přivítat mě takováhle " Kaja " tak okamžitě točím auto a jedu o dům, nebo raději několik domů dál.Ovšem jejich bloňdatý klouček, co by dítko bylo dost roztomilé :-) .Nevím sice, jestli se problémy vyřeší přestěhováním, možná ano - změna prostředí někdy dělá hodně, ale svěřovat se svým novým sousedům s osobními partnerskými problémy, to není zrovna ideální, jak jinak to pak může skončit, že ? Pro mě dosti zajímavý film, bavil mě po celou dobu. (23.11.2016)

Divím se že se vůbec někomu chce ještě takovéhle filmy točit. Ani mě to nepřišlo šokující, ani trefné. Jedno klišé vedle sebe, morální hnus který se nedá omluvit a moc se ani nedá se o něm vyprávět příběh - rozhodně tedy ne tímhle způsobem. Co se tím vlastně myslelo? Určitě herečka co hrála Kaju byla hodně šikovná, a vůbec bych řekla že herectví nebylo špatné. Ovšem ten příběh? Postavy? Jednotlivé scény? Běhání nahých ve sněhu? Ty dvě děti? Někdy mám pocit že fakt asi nejsem z téhle planety. Smála jsem se když to mělo být krutě vážný, a ze scén na zasmání mi bylo na nic. Nechutný a svým způsobem hrozně ubohý film. Omlouvající nejhnusnější lidský povahy. Čekala jsem navíc, že když je to Norské, bude to alespoň kruté, nečekané, zvrhlé, nebo jakkoli zábavné. Když už chce někdo dělat tohle otřepané téma, má ho dělat alespoň nově. A ne pitomé klišé alá Hřebejk. (20.01.2014)