poster

Náš domov (neoficiální název)

  • Brazílie

    Nosso Lar

  • Brazílie

    Astral City: A Spiritual Journey

    (Brazílie)
  • anglický

    Our Home: The Astral City

Drama

Brazílie, 2010, 109 min

Režie:

Wagner de Assis

Kamera:

Ueli Steiger

Producenti:

Iafa Britz
(další profese)
  • Marek1991
    ***

    Mierový pohodový film s duchovnom a dobrom, škoda, že niekde v polovici to stratilo zaujímavosť. Knihu som nečítal, no nemám dojem, že tu ide o akúsi náboženskú agitku, ono sa to celkom dalo, malo to v sebe dávku mystiky, akýsi futurizmus spojený s prírodnom, s vyššími zmyslami, proste taká kúzelná oddychovka.(3.9.2013)

  • wader
    *****

    Tohle je jeden z mála (sad jediný) duchovních filmů, který mi OPRAVDU sednul. Jasně, pokud budete hodnotit řemeslo, na 5 hvězd to nebude, ale u těchto filmů mi jde vždycky především o téma a jejich poselství.... A za další mi to utvořilo pěknou statistiku. Amerických filmů jsem viděl X. 1000, 2, 5? A naprostá totální většina z toho jsou sračky a když nejsou, tak je to akční brutalita nebo bezduchá komedie. Brazilských filmů jsem viděl 2. Jeden z nich je Tropa de Elite, a druhým je tento Nosso Lar. A oba naprosto skvělé, a Nosso Lar má pro mě ještě přidanou hodnotu onoho "poselství".(8.11.2011)

  • WANDRWALL

    Zvláštní film. Ale co je zvláštní, tak komu se chce, tak může přemítat nad tím, proč je to zvláštní, a třeba ho to bude zajímat. Já mám z tohoto filmu rozpačitý pocity, protože mi přijde až moc schématický. Postrádám přesvědčivé charakteristiky postav, a rovněž víc propracované možnosti, které jsou důvodem proč zde člověk, lidstvo tohoto druhu, ke kterému patříme, je. K čemu bychom byli někomu, kdo nás stvořil? Co z nás má? http://www.youtube.com/watch?v=fwCKg16moGs(14.5.2013)

  • ivishka
    *****

    Mystika, která obklopuje snímek a vše kolem jako takové je mnohem silnější než triviálnost příběhu. Ovšem nerada bych, aby existoval život po životě - snažit se o zásluhy, mluvit se všemi uctivě a pomáhat "bližním" není vůbec nic co bych po smrti chtěla dělat :-D. Podle mě život končí smrtí a posmrtný život jako takový neexistuje. Sice o tom vím prd i když věřím v něco mezi nebem a zemí, tak si nemůžu pomoct. Ovšem jednoho dne se snad dostanu ke knize Chico Xaviera, která je rozhodně famózní alespoň z poloviny jako tento barevný a čistý mystický film.(11.9.2012)

  • Radko
    ***

    Ako bude po smrti? V zhode s filmom Náš domov ponúka najlepšiu odpoveď básnik Krchovský. Citujem: "duše má, čeho ses lekla – očistce, mučení, plamenů pekla? to je moc humánní, mírné a všední...Jak bude po smrti? Tak jako před ní.". Pretože čo iné je strádanie duší, túžba navštíviť blízkych tam dolu a dlhodobý pobyt v ozdravovniach? Ak sa veľmi snažíte, tak po rokoch Vám pridelia dom. Alebo môžete skúsiť po smrti pozemskú púť v inej koži odznova ("tak jako před ní"). Naoko vyzerá vydizajnovaný svet bielych, čistých priestorov a nebeských záhrad ako čosi skvelé. Ide však len o ideál sna o svete, vymodelovaného už v pozemskom živote. Prečo iné by si ľudia budovali domovy plné harmónie, načančaných záhrad a voľkania si pri raňajkách pod korunami stromov? Mimochodom, sám hrdina takto spomína na vlastnú pozemskú púť. Milióny ľudí túžia podobne žiť, hoci im chýbajú zdroje. Tak fajn, po smrti budú mať tú možnosť - vraví film. Ale len ak máte v sebe vnútorné dobro. Samozrejme, veľa rečí je i o duši, o potrebe zbaviť sa egoizmu, o dôležitosti pomoci a udeľovaní energie. Liečivá sila dotyku a trpezlivosť robí zázraky. Ale to isté i tu, na Zemi. Nedá sa nesúhlasiť. Za to a za skvelú Glassovu hudbu tri hviezdy. Horšie je to s kázňami, pripomínajúcimi pozemské systémy riadenia. Zdôrazňovanie potreby práce, zdokonaľovania sa, odriekania a disciplíny. To je vzdialené slobode. Tá predsa spočíva v umožnení čohokoľvek, čo upokojí dušu. V tomto ponímaní je zaháľka, či túlanie rovnako dôležité ako tvrdá drina. Astrálne mesto naproti tomu pripomína skôr varovný prst šéfa, ktorý káže o potrebe neustálej vyššej výkonnosti na ceste k dosiahnutiu tých pravých hodnôt, ambícií. V duchovnom svete sa analogicky zdôrazňuje potreba neustáleho duchovného rastu, sebapoznania. Pokiaľ až, kde je strop?(10.2.2015)

  • - Snímek byl natočen na motivy spisů média Chica Xaviéra, autora v době uvedení filmu šestnáct knih o životě v duchovním světě. Autor si sám ve filmu zahrál malou roli, a to sedícího muž meditujícího u rybníku. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace