Domek z karet - Série 5

Poté, co se do Bílého domu dostal Donald Trump, museli scenáristé přitvrdit, aby jejich fikce ještě pořád překonávala realitu. Bohužel to párkrát přepískli až do stavu, kdy se seriál stával nechtěně směšným. Aspoň jsem si uvědomil, že jediným důvodem, proč mě to pořád zajímalo, zůstával Francis Underwood / Kevin Spacey. Při vší úctě k Robin Wrightové tedy se šestou řadou nehodlám ztrácet čas. (28.11.2018)

Ani jsem nedoufal, že by pátá série mohla být tak dobrá... Kromě postavy Ms. Davis, které to řízení celého světa vůbec nevěřím, je tady všechno téměř dokonalé... Underwoodovi si dovolují stále víc a už se nad sebou vlastně ani nepozastavují - a tak je máme, my diváci, nejradši... I vzhledem k současnému dění ve světě velmi aktuální série, která vás nutí se zamyslet nad tím, jak se příhodně objevují zprávy u nás... Velká trefa do černého - a rychle sem s další sérií!!! (04.06.2017)

Míra napětí, nehezkých činů a fascinace zlem stoupla v páté řadě natolik, že opravdu nemám důvod nedat nejvyšší hodnocení. Zatím nejlepší řada, šestky se bojím, ale vidět ji musím pak si oživím souvislosti a napíšu nějaký komplexní dojem. Jak mě seriál jako celek nikdy nefascinoval, o jeho sklonku se to říci nedá. Paráda!! (07.09.2021)

Jako smaženice neuvěřitelného rozměru. Natěšenost samo o sobě a k tomu celému jde ruku v ruce. Končí to hlavně úžasnou dávkou akce, politikaření a Kevina Spaceyeho. Ten ze začátku opět moc s diváky nekomunikuje, ale poté se dostane klasicky ke slovu a stojí to za to. Clair se taky ke slovu párkrát dostane. Celé se to ale v negativním slova smyslu točí okolo voleb, rezignací, náhrad, voleb... je to trochu na palici a člověka to brzy omezí. A opět je v tom kliček jak na háčku na ryby. Rozhodně bych nehodnotil negativně. Ale problém je asi primárně to, že se tam omývají věci, kterým ne každý rozumí a zdají se být monotónní. I tak já mám u sebe spokojenost. Takže sláva! (22.06.2017)

,,SAMI JSTE SI TO AMERIČANÉ ZAVINILI...“ /// Pátý pojednání o tom, že v politice je víc hanby než cti. A že si za to můžeme sami. Zákulisí prezidentský kampaně, Syrská krize, ale hlavně uzavírání podivnejch spojenectví s podivnejma lidma. Sračky se vymykaj kontrole a trochu mě mrzí, že spíš než politickej (celkem realistickej příběh) sleduju fiktivnější thriller. (Ne Andreji, nemám žádný iluze, jen mě ty intriky bavěj víc, než zločin.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1989 napsal Michael Dobbs jsem nečetl. 2.) Chcu bejt (se starou) prezidentem USA. 3.) Thx za titule „KevSpa“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (24.07.2017)