Domek z karet - Série 2

9/10 - Tak jsem nakonec přistoupil na hru Franka. Druhá série mi přišla vymazlenější, více strhující a více zajímavá, hned v pilotu doslova šokantní (Zoe), jenže tu je jeden problém. Tohle nejde napsat bez spoileru - Frank si opět ušpiní vraždou ruce a krom Lucase se to nějak moc neřeší, prostě to odezní a zhruba po polovině této série si nikdo ani na to už nevzpomene. Potěšila skvělá postava hackera, nějaké infa o Deep webu a až na pár kiksů ve scénáři chválim seriál za vytříbenou autencitu. Prezident konečně má i koule a když se mu něco nelíbí, na férovku to vybalí. Clair vychladla a projevuje i kolikrát lítost, rozhodně však nechyběj pořádný podpásovky, zejména když Claire a Frank se daj dohromay. Remy a Raymon vynikající konkurence! Zejména první jmenovaný má skvělou slovní zásobu a bavila mne jeho přirozenost. Nejlepší postava je pro mne ovšem Meechun, skvělej vývoj, o proti první sérii už působí sebejistě a bavila mne každá konverzace s nim. Druhá série obsahuje i dost solidní hudby a pěknou porci humoru (Frank čučící na porno, trojka mezi Claire, Frankem a Meechunem) a vizuál stále špičkovej, režie absolutní extra třída, tak povedenou vidím málokdy. A konec je zřejmě každýmu jasnej: Frank na špici. Ještě mne jinak bavily konfrontace mezi Sethem a Dougem. Druhá série nabídla zlepšení na všech frontách, i s ohledem na fakt, že na jednu z nejdůležitějších postav první série se po půlce zapomnělo, jsem rád že mne bavila každá scéna do úplnosti. (08.10.2016)

V první sérii zaručoval úspěch už jen samotný Kevin Spacey, který byl neokoukaný a naprosto perfektně zapadal do své role. Aby si pak druhá série udržela standart, musela přitvrdit. Tempo je rychlejší, vztahy postav jsou vyhrocenější a korupce je prohnilejší než kdy dřív. Kvůli tomu příběh už nepůsobí tak přirozeně ale je těžší spadnout k nudě a tak se druhá série sleduje velice svižně. Obě série bych pravděpodobně ohodnotil za pět hvězd, ale kvůli zprůměrování hodnocení jednotlivých epizod to vychází v obou případech jen za čtyři. Tu další hvězdu bych seriálu připočetl za zajímavé téma, skvělé herce a výborné zpracování. (21.02.2016)

Bavilo mě to o malinko méně než první série. První díl byl tak převýborný, že to potom začalo být trochu bez zvědavosti. Politické téma v první sérii mě zajímalo mnohem víc. Je tady Rachel, u které mě její příběhová linie moc nebaví, naopak mě spíš štve, jako by tam byla zbytečně navíc. Možná to taky bude absencí Peterem Russo. Byl to sice zmetek a určitě jsme ho všichni neměli rádi, ale dával tomu šťávu. Jediné, co mě na první polovině zůstalo lákadlem byl zdevastovaný Lucas a jeho snaha zničit Franka. Bylo fakt skvělý, jak všechny novináře prosí o pomoc, ale ti se strašně bojí mocných lidí ve vládě. Každopádně naštěstí druhá polovina série se zase pěkně rozjela. Opravdu moc. Díky posledním šesti dílům to vyšplhalo krásně nahoru. Dostanou se do toho číňani, jiné nezákonné činnosti a soudy. Obzvlášť ty soudy jsou moc pěkně zpracované. Když sedí soudní porota a naproti nim je obžalovaný s desítkami právníků. To je vážně skvělá podívaná. Třešnička na dortu je i skvělý rýpnutí do našeho sousedského státu. 94/100 (21.06.2020)

Rozdělení na řady je pouze symbolické, jedná se o nepřetržitý proud děje, bez nějakého vyvrcholení, a hned úvodní díl druhé série mi celkem nakopal prdel. Zároveň se ještě vyostřil můj předchozí náhled a já definitivně přestal House vnímat jako politické dílo. Dá se říct, že to pomohlo, jakmile člověk přehlédne chatrnější základy a soustředí se pouze na dramatickou klenbu, vystoupí monumentálnost Bílého domku z karet v celé své kráse. Tomu pomáhá kupa vážně silných momentů, mezi kterými vyniká televizní interview Claire v epizodě č.4. Platí to, co v první řadě – síla jednotlivých dílů je nevyrovnaná, některé zatloukají do podlahy, jiné vás pouze přemostí o pár dnů dál. A stejně jako prve, i tentokrát ke konci spolu se stahujícími se mračny roste i úroveň seriálu. Zakončení je ovšem ještě ultimátnější a finální záběr prostě stojí za to! 85 % (08.05.2016)

Druhá série se hned první epizodou osvědčila jako něco, co nejen perfektně naváže na první sérii, ale bude hrdě pokračovat v následujícím odkazu. Pravdou je, že první díl je hodně tučný špek, na které budete jet a mazat skoro až do osmého dílu, kde vás zbytek nějak pomalu a jistě přestane bavit tím, že ani sami nevíte, co se tam děje a proč něco, co by mohlo být na deset minut se hrne a švihá do deseti i více epizod. Kevin Spacey s diváku komunikuje méně, což je škoda, protože to je hlavní tahoun a traidmark seriálu, místo toho spíše do kamery kouká s tím svým zadostiučiněným pohledem. Vše se to ale zkompenzuje poslední epizodou, která je téměř v každém ohledu masterpiece. Looking forward to season 3 and 4. (28.01.2016)