Reklama

Reklama

Sbohem Berlíne

(festivalový název) (TV film)
  • Velká Británie Christopher and His Kind
všechny plakáty

Film podle autobiografického románu Christopha Isherwooda zachycuje spisovatelův život od roku 1931, kdy opouští matku s bratrem a na pozvání známého se vydává do Berlína, kde má neposedný Christopher slíbenou pestřejší gay scénu, než mu může nabídnout Londýn. Hledání lásky v hlavním městě Německa ale není s nastupujícím Hitlerovým režimem vůbec jednoduché. (Wendy)

(více)

Recenze (14)

mad_ness 

všechny recenze uživatele

Osobne by som sa nepohnevala, keby to bolo v červenom, ale to je môj problém. Priznám sa, chvíľami som rozmýšľala, o čom to celé ako má byť. Pána Isherwooda som doposiaľ poznala iba z akejsi "povinnosti“, no pochopila som, že tie roky v ktorých nám priblížil značnú časť jeho života, preňho evidentne znamenali veľa (moje stredné meno je dôvtip). A asi sa oňho začnem zaujímať viac, práve vďaka Mattovmu stvárneniu, z ktorého vyplýva moje indi-vindi subjektívne hodnotenie. „This is how I want to die!“ Ja tiež. I know the feeling, bro. ()

tomeš 

všechny recenze uživatele

Filmařský terno to není, i když ensamble hraje pěkně. Vizuálně je to mix mezi divadelním představením a TV hrou. (Mně se to líbilo, protože jsem trochu posedlej Christopherem Isherwoodem a jeho životním příběhem. Pusťte si s ním třeba nějaký rozhovor a uvidíte a hlavně uslyšíte, že Matt Smith tu odvedl skvělou práci.) ()

Reklama

Chen 

všechny recenze uživatele

Velice příjemně obsazené a zahrané historické drama, která ale ve své podstatě není tak dramatické, jak by být mohlo a možná i mělo. Na druhou stranu, kdyby tvůrci tlačili na pilu příliš, také by to nebylo to pravé ořechové. Film je tak relativně zajímavou sondou do života bohémského homosexuálního spisovatele, který se stal svědkem mrazivého období v německé historii, ale projekt sám o sobě nezanechává až tak hluboký dojem, aby si na něj po pár dnech člověk vzpomněl. 7/10 ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Sbohem Berlíne by fungoval více jako dokumentární snímek, protože i když se mělo jednat o životopisné drama, které se odehrává v meziválečném období a navíc tematizuje homosexualitu, tak jsem v něm postrádal jakoukoli silnější scénu, již bych v podobně laděném snímku, byť televizním, očekával. Film Kabaret znám, Single Mana jsem i viděl, ale nespojil jsem si je s osobou Christophera Isherwooda, takže jsem se dozvěděl alespoň něco nového z jeho života, což beru jako největší plus tohoto filmu. Jinak jde vesměs spíše o průměrnou televizní produkci, u níž mě poněkud mrzí nedostatečně využitý potenciál. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Po mém soudu zbytečný a nevýrazný televizní projekt, u něhož bych se vsadil, že byl realizován hlavně kvůli (pseudo)skandálnímu puncu Isherwoodovy předlohy - marná sláva, i v 21. století je pro některé lidi homosexualita stále něčím, co neztrácí na kontroverzi. Film na první pohled působí neobyčejně lacině - velikost rozpočtu by jistě neměla být hodnotícím kritériem kvality, ale minimálně u historických filmů, kde je velmi důležité vyvolat iluzi hodnověrné minulosti, hodně bije do očí, když se to moc nedaří. Film u nás běžel na podzim 2011 v rámci queer festivalu Mezipatra, což tak nějak svědčí o tom, že si ho "přivlastnila" cílovka z řad LGBT diváků a lidí, kteří "podobné filmy" (záměrně píšu do uvozovek) vyhledávají, čemuž se asi nelze moc divit - filmů z dob WW2 je nespočet a tento se od nich odlišuje v první řadě právě otevřenou tematizací homosexuální orientace hlavní postavy. Osobně by mi pouze tento fakt sám o sobě nepostačoval k tomu, abych takový film vyhledal, protože se mi už jen z principu příčí dělit filmy podle toho, jakou sexuální orientaci mají jejich postavy (podle mě je zcela dostačující dělit filmy výhradně na dobré a špatné; celý tenhle pseudoproblém dělení filmů na "hetero" a "ten zbytek" mi připomíná můj oblíbený citát z eseje "Sémiotika sexu" od Jeanette Wintersonové: "V jakékoli diskuzi o umění či umělcích je heterosexuální orientace upozaďována, zatímco homosexualita je naopak zdůrazňována. To, s kým člověk šuká, je mnohem důležitější než to, jak píše, což je možná dané tím, že čtení vyžaduje mnohem větší úsilí než sex. Nebo možná tím, že slovo SEX je mnohem víc vzrušující než slovo KNIHA. Nebo snad ne? A nezávisí to náhodou na tom, o jakou knihu a o jaký druh sexu vlastně jde? Osobně z toho mohu pouze vyvodit, že heterosexuální pohlavní styk je tak nudný, že dokonce i knížky jsou pro média atraktivnější."). Herecké výkony představitelů většiny rolí jsou spíše průměrné, a filmu schází nějaký výraznější dramatický moment nebo scéna, která by utkvěla v paměti - mně osobně se tak film nejspíše brzy vykouří z hlavy, protože ve mně nevyvolal žádné emoce ani mě nijak výrazněji nezaujal. Christopher Isherwood je autor, který je u nás literárními překladateli z mně neznámých důvodů dosud pozoruhodně opomíjen - kromě útlé knížečky "Fialka z Prátru" mu zatím nic jiného z jeho početné spisovatelské tvorby česky nevyšlo, a osobně bych mu tedy přál, aby se toto napravilo, a někdo přeložil třeba jeho "The Berlin Stories" (které jsem ostatně před časem už viděl v edičním plánu jednoho českého nakladatelství, z něhož zase nějak záhadně zmizely) - kvalitních překladových titulů není nikdy dost. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (1)

  • Hodiny s delfínem, které se objevily ve filmu, skutečně patřily Isherwoodovi v době, když žil v Berlíně. Produkci je půjčil Don Bachardy, Isherwoodův životní partner. (..Lucas..)

Reklama

Reklama