Povolání vrah

Za psychologicky věrohodné ztvárnění výuky mladého adepta povolání vraha bych dal jednoznačně 5 hvězdiček. Kombinace drsného zabíjení s kultivovanými promluvami učitele na pozadí popcornové televizní zábavy byla opravdu dechberoucí. Za povedené považuju i někěteré dějové zvraty, které byly hodně nečekané, ale tam to už začínalo drhnout scénáristicky. No a zbytek byl vyplněn dějěm/nedějem, který Vás sice nutil přemýšlet o tom, co zrovna asi prožívá hlavní hrdina, ale bylo to příliš zdlouhavé, místy nudné,takže celkový dojem z filmu jde potom zákonitě dolů. Ale to je myslím obecně problém Mathieu Kassowitze, což je dle mého velmi progresivní režisér, ale nevyvarovává se ve svých filmech takových kvalitativních skoků nahorů a dolů. Zajímavá a dle mého plánovaná byla jakákoliv absence police, vyšetřování apod. tak, aby děj nebyl narušován jakýmkoliv způsobem zvenčí. (29.05.2012)

Dvě třetiny filmu jsem si říkal, že si snad ze mě dělají srandu. Starý, senilní, pochcávající se dědula před hrobem jako nájemný vrah, který zaučuje svého nástupce... Ale poté co se nechal zastřelit pan režisér se film úplně obrátil a začal být i zajímavý a bavit. A na konci šokovat... - 8. 1. 2012 - 55% (08.01.2012)

„Ten čin je komunikace svého druhu... On se chtěl tím činem vyjádřit.“ Ty vole, co jsem to vlastně viděl? Film o zabijácích, který dostal do transu výjimečně i mě. Tento film měl smůlu, že v době jeho vzniku se psal již konec 90. let, vzniknout něco podobného o 20, 30 let dřív, určitě by se z stala více kontroverzní a kultová záležitost. Dle mého názoru se jedná o další z vynikajících snímků, jenž si své širší publikum, které ho časem více docení, teprve hledá. Tento Kassowitzův neo-noir s vymazleným pomalým tempem a podmanivě depresivní atmosférou se točí kolem jednoho z klasických témat noirového subžárnu, tedy příběhu člověka chyceného do bludného kruhu zločinu, z něhož jen stěží lze najít úniku, a zasazuje toto schéma do nových rozměrů v nové době i s jistým důrazem na sociální akcent. Děje se tak ve velmi zajímavém přepojení dvou linek: první z nich představuje stárnoucí profesionální vrah v důchodu Wagner, jenž v minulosti bez výběru zdědil toto „řemeslo“ po svém otci; druhou linku tvoří tragický příběh mladistvého kriminálníka Maxe, jehož setkání s nevyzpytatelným Wagnerem poznamená. V stylizované atmosféře, doplněné místy o černohumorný nádech, sledujeme toto dění výhradně z pohledu dvou hlavních postav (později tedy ještě třetí). Bez rušení jakýmkoliv policejním pátráním tak nás film nechá nahlédnout do postupného rozjezdu brutálních incidentů bez hranic a ve své druhé vrstvě, kterou dotváří pravidelné útržky z televizních pořadů, ještě podává osobitou vedlejší výpověď o vzrůstajícím společenském marasmu. Obdivovat a chválit výkon Michela Serraulta (pokolikáté už?), který v pozdějším věku začal excelovat v podobných thrillerech stejně naplno, jako dříve v komediích, už začíná být nošením dříví do lesa. Ale on si to pan Serrault, už jen proto, jak je u nás neprávem opomíjen, zaslouží. 90% (05.12.2020)

Wagner sa takmer celý život venuje náročnému povolaniu a keď jedného dňa pochopí, že je čas zraziť opätky a odpochodovať do penzie, rozhodne sa odovzdať štafetu svojho remesla niekomu mladšiemu. Každý majster predsa túži vychovať svojho nástupcu a pokračovateľa. Problémom je, že Wagner sa venuje ozaj neobvyklému remeslu: je totiž nájomným vrahom. Raz ho však osud zvedie dohromady s istým Maxom, mladým zlodejom a z Wagnera sa konečne môže stane "inštruktor". Kassowitz rozpráva svoj príbeh nevzrušivo, chladne, doslova inštruktážne a tak je jeho najsilnejšou zbraňou cynizmus, okorenený dávkou spoločenskej nekorektnosti. Keď sa ale príbeh začne lámať do druhej polovice, akoby ho vzal do rúk iný režisér: Pribúdajú obrazové metafory a intertextuálne odkazy, cynizmus a nadhľad sa zvoľna prepadáva do mierne ťažkopádnej a prudko predvídateľnej drámy. Čoraz intenzívnejšie vstupovanie do filmovej metareality - sprostredkovanej citovaním televíznych programov plných agresivity, násila, sexu či tuposti po čase začne liezť na nervy. Vieme, čo nám tým chce rejžo povedať, len nechápeme, prečo to robí tak okato a neoriginálne. Vidieť teenagera s pištoľou v ruke, tesne po tom, čo chladnokrvne zastrelí človeka, ako spokojne sedí ďalej v byte nebožtíka a prepína v telke programy /násilie, prestrelky, sex/ mi príde viac ako "prefláknuté". Nevyvážený čudný film pre nevyvážených čudákov. (11.11.2007)

Zajímavé drama o trojici vrahů, které ovšem celkem kašle na logiku a soustředí se pouze na trojlístek zabijáků a na to, aby všem divákům bylo jasné, že za jejich skutky může sledování televize (platí asi jen pro ty dva mladší). Z herců je suverénně nejpřesvědčivější veterán Michel Serrault, zato Kassovitz mě zaujal pouze svou nápadnou podobou s Johnem Turturrem. Jeho práce za kamerou je lepší než před ní, ale tak dobré jako Purpurové řeky to ještě není. (28.08.2005)