Povolání vrah

Tak nějak jsem se poslední dobou zakoukal do francouzských filmů. Dokáží zaujmout, jsou nekompromisní a mají smysl pro všemožný humor. Tenhle je především nekompromisní. Co mě na něm ale štvalo byla hromada nelogičností, které tu uživatel Enšpígl už vypsal. Každopádně tento příběh vraha nebyl popsán proto, aby se snažil film představit v dokonalé rovině, ale aby ukázal povolání, které si člověk nevybere. A musím říct, že mi ho ukázal skutečně tak nekompromisně, jako jsem dlouho ve filmu neviděl. (04.12.2011)

Wagner sa takmer celý život venuje náročnému povolaniu a keď jedného dňa pochopí, že je čas zraziť opätky a odpochodovať do penzie, rozhodne sa odovzdať štafetu svojho remesla niekomu mladšiemu. Každý majster predsa túži vychovať svojho nástupcu a pokračovateľa. Problémom je, že Wagner sa venuje ozaj neobvyklému remeslu: je totiž nájomným vrahom. Raz ho však osud zvedie dohromady s istým Maxom, mladým zlodejom a z Wagnera sa konečne môže stane "inštruktor". Kassowitz rozpráva svoj príbeh nevzrušivo, chladne, doslova inštruktážne a tak je jeho najsilnejšou zbraňou cynizmus, okorenený dávkou spoločenskej nekorektnosti. Keď sa ale príbeh začne lámať do druhej polovice, akoby ho vzal do rúk iný režisér: Pribúdajú obrazové metafory a intertextuálne odkazy, cynizmus a nadhľad sa zvoľna prepadáva do mierne ťažkopádnej a prudko predvídateľnej drámy. Čoraz intenzívnejšie vstupovanie do filmovej metareality - sprostredkovanej citovaním televíznych programov plných agresivity, násila, sexu či tuposti po čase začne liezť na nervy. Vieme, čo nám tým chce rejžo povedať, len nechápeme, prečo to robí tak okato a neoriginálne. Vidieť teenagera s pištoľou v ruke, tesne po tom, čo chladnokrvne zastrelí človeka, ako spokojne sedí ďalej v byte nebožtíka a prepína v telke programy /násilie, prestrelky, sex/ mi príde viac ako "prefláknuté". Nevyvážený čudný film pre nevyvážených čudákov. (11.11.2007)

Tohle mě tedy vůbec nebavilo.Jde o hodně komorní drama,nudné s hudbou připomínající spíše české kriminálky 70 let.Docela se divím,že Kassovitz po téhle nudě dokázal natočil brilantní Purpurové řeky.Mimochodem právě Kassovitz mi připadal jako největší slabina celého filmu.A ještě ten dabing Lukáše Vaculíka... (31.08.2014)

Mé očekávání nebylo naplněno, film má sice zajímavý námět, ale brzy se kamsi vypaří a to, co zůstává, nestojí za mnoho. Snad šlo více o psychologické drama v podobě předávání "řemesla" dalším generacím, což bylo dostatečně zvrácené, aby to šokovalo, ale zoufale nedotažené. Druhým momentem je psychologická proměna "žáka" z běžného lotra na vraha, což také nějak nedopadlo. A krimi to není ani náhodou, vzhledem k tomu, že četné vraždy nikdo nevyšetřuje, mrtvoly se válí všude možně a nikomu to nepřipadá divné. A přitom si myslím, že by to chtělo zajímavý námět jen trochu lépe rozvinout. Slabá tři. (15.08.2012)

„Ten čin je komunikace svého druhu... On se chtěl tím činem vyjádřit.“ Ty vole, co jsem to vlastně viděl? Film o zabijácích, který dostal do transu výjimečně i mě. Tento film měl smůlu, že v době jeho vzniku se psal již konec 90. let, vzniknout něco podobného o 20, 30 let dřív, určitě by se z stala více kontroverzní a kultová záležitost. Dle mého názoru se jedná o další z vynikajících snímků, jenž si své širší publikum, které ho časem více docení, teprve hledá. Tento Kassowitzův neo-noir s vymazleným pomalým tempem a podmanivě depresivní atmosférou se točí kolem jednoho z klasických témat noirového subžárnu, tedy příběhu člověka chyceného do bludného kruhu zločinu, z něhož jen stěží lze najít úniku, a zasazuje toto schéma do nových rozměrů v nové době i s jistým důrazem na sociální akcent. Děje se tak ve velmi zajímavém přepojení dvou linek: první z nich představuje stárnoucí profesionální vrah v důchodu Wagner, jenž v minulosti bez výběru zdědil toto „řemeslo“ po svém otci; druhou linku tvoří tragický příběh mladistvého kriminálníka Maxe, jehož setkání s nevyzpytatelným Wagnerem poznamená. V stylizované atmosféře, doplněné místy o černohumorný nádech, sledujeme toto dění výhradně z pohledu dvou hlavních postav (později tedy ještě třetí). Bez rušení jakýmkoliv policejním pátráním tak nás film nechá nahlédnout do postupného rozjezdu brutálních incidentů bez hranic a ve své druhé vrstvě, kterou dotváří pravidelné útržky z televizních pořadů, ještě podává osobitou vedlejší výpověď o vzrůstajícím společenském marasmu. Obdivovat a chválit výkon Michela Serraulta (pokolikáté už?), který v pozdějším věku začal excelovat v podobných thrillerech stejně naplno, jako dříve v komediích, už začíná být nošením dříví do lesa. Ale on si to pan Serrault, už jen proto, jak je u nás neprávem opomíjen, zaslouží. 90% (05.12.2020)