poster

Bojovníci duhy

  • Tchaj-wan

    賽德克.巴萊(下)彩虹橋

  • Tchaj-wan

    賽德克.巴萊(上)太陽旗

  • Tchaj-wan

    Sai de ke. Ba lai (xia) cai hong qiao

  • Tchaj-wan

    Sai de ke. Ba lai (shang) tai yang qi

  • anglický

    Warriors of the Rainbow: Seediq Bale

Akční / Drama / Historický

Tchaj-wan, 2011, 275 min (Director's cut: 148 min)

Režie:

Te-Sheng Wei

Scénář:

Te-Sheng Wei

Kamera:

Ting-chang Chin

Producenti:

John Woo, Terence Chang

Zvuk:

Tu Duu-Chih

Scénografie:

Jóhei Taneda
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (31)

  • ZkuKol
    ****

    Poctivý národní epos o sjednocení znesvářených se skvělým tempem, chytlavou akci a bohatou výpravou. Kamera si libuje v barvičkách přírody a proti tomu staví nauralismus bojů, patos má zdravou míru a herci to nepřehánějí, Japonci jsou fungující zlo a s emocemi se tu tradičně pracuje na výbornou - scéna s "rozhodnutím žen" mi nahnali slzy do očí. Japonci zabírají Taiwan a místní to tak nenechají, za každou cenu... 80=(30.3.2012)

  • Houdini

    Zlatý Lev - výběr(3.9.2012)

  • Adrian
    ***

    Rozsiahly narodnobuditelsky epos, ktory viac pozornosti ako svojimi kvalitami budi kontroverziou ohladne dohadov o tom, ci Cina ma byt na zozname "krajin povodu", a to este pred zaradenim na festivale v Benatkach. Povodna 4 a pol hodinova verzia dava vela priestoru na vyvoj situacii a charakterov, ale i napriek tomu, casto zlyhava v dokladnom casopriestorovom ukotveni dielcich sekvencii ako i neochote rozlucit sa s pribehom (natahovanie stopaze). Mohutny kolos ostava zrozumitelny hlavne pre dejinami znaleho, domaceho divaka. Vacsinou neznami herci zvladaju party obstojne, akcne sekvencie su pozeratelne, ovsem emocialne zaangazovanie sa mi nepodarilo nadviazat. 7/10(9.10.2011)

  • Fr
    ****

    PART 1: ,,ZABÍJEJTE, DOKUD NEVYKRVÁCÍTE! SETNĚTE JIM HLAVY JAKO PRAVÍ BOJOVNÍCI! NEBESKÝ DOMOVE NAŠICH PŘEDKŮ, JIŽ PŘICHÁZÍME!....“ /// Tož hezký ty scenérie – kurva, kdo by nechtěl na Tchaj-wan! Indiánská partyzánština, mačety – to těm klukům vždycky šlo! (stejně jako ty epický historický kecy vo svejch předcích…). Hele, vono je celkem fuk, kdyby by si američtí indiáni natočili film vo sobě. Mělo by to stejnej průběh. Akorát tady si frajeři při kácení lesa ,,střihnou“ HAKU nebo si zapějou se svým mrtvým fotrem Píseň ducha jejich předků. Je otázkou času, kdy ty divoši vyrazej bojovat za ducha svejch proroků a nechaj vopláchnout svý duše krví. Tím chci říct, že to ujde. Historická rekonstrukce tý doby (nějaký ty domorodý obstrukce hold skousnu) a Ling Ching-tai má obstojný charisma. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * /// PART 2: ,,DĚTI MOJE NEBOJTE SE! BITVA, KTERÁ TEĎ NADEJDE JE OPRAVDOVÁ A NAPLNÍ VETŘELCE STRACHEM. KAŽDÝ Z VÁS JE PRAVÝ SEEDIQ. PŘEKROČÍME DUHOVÝ MOST SPOLEČNĚ!....“ /// Ten film je dlouhej jako tenhle komentář (pičo přes 4 hodiny!!!! Vám mrdá?) My se smrti nebojíme! Jasně, my máme Husity, vy svoje Seedigy. Smiřte se s protahovacíma kecama. Ale nehrotěj to. Hlavní je partyzánština a taky běsnící Japonci dostávaj dost prostoru…. (no a taky ta rodová nejednotnost…- šak říkám, jako husiti!) Sračky na to, že tríčky haprujou – komu záleží na propracovaným letadle, který shodí sračky? V tomhle případě ani mě ne! (Zvlášť, když sekání hlav jim jde obstojně!) Tchaj-wanskejch 300 (příběhem vole!), kterejm chyběl Rambo (kurva, vám bych ho chlapáci přál!) Frajersky zvládnutá historie, kterou NEDOPORUČUJU DÁVAT NA JEDEN ZÁTAH. To že přežijete by mohlo bejt větším utrpením…. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ * /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ujíždím na filmech podle skutečnejch událostí. 2.) Furt mi domaj říkaj, že muž, který nikdy neusekl hlavu nepříteli nebo žena, která není dobrá ve tkaní, nejsou oprávněni mít potetovanou tvář.. 3.) Hledám film, ze kterého by mohli mít radost afghánští mudžáhedíni i afričtí magoři! 4.) Thx za titule ,,mindhunter29“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *(30.8.2012)

  • sniper18
    ****

    Je to celkom dobrá historická dráma. Má dosť dobrý príbeh o pôvodných obyvateľoch Taiwanu, Seediqoch, ktorí si žili svojim domorodým životom až kým neprišli Japonci, aby celú oblasť obsadili a mohli ťažiť nerastné bohatstvo, čo sa im aj po krátkych bojoch podarí. Časť pôvodného obyvateľstva sa postupne prispôsobuje japonskému spôsobu života a zvyšok si žije stále svojim pôvodným, ale v súčasnosti kvôli nadvláde Japoncov už obmedzeným spôsobom života, no odpor k nadvláde a vlastná česť ich po rokoch prinúti konať a napriek prakticky nulovým šanciam sa postaviť Japoncom na odpor. Spracovanie je celkom slušné, ale nie je úplne ideálne. Vybral som si celú, dvojdielnu verziu, takže niečo cez štyri hodiny čistého času a veľkým kladom je, že to vôbec nenudí, samozrejme platí, že bez viacerých scén by sa dalo bez problémov obísť, ale hlavne, že aj tie slabšie vôbec nenudia. Prekvapil ma rýchly úvod, netrvá dlho a už zaútočia Japonci a sklamalo ma, že ten prechod medzi minulosťou, keď Japonci útočia a obsadzujú Taiwan a súčasnosťou, kedy ho už dávno obsadili a časť obyvateľov asimilovali nie je moc dobre podaný, je to až príliš rýchle a to ma pri takejto dĺžke, kedy by sa pre všetko našlo dostatok priestoru aj prekvapuje. No kvalite filmu to aj tak moc neuberá a následne už pokračuje prakticky len taká priemernejšia vyše hodinová časť, ktorá sa hlavne zameriava na spôsob života oboch skupín pôvodného obyvateľstva, takže asimilovaných, ale aj stále čisto domorodých. Ale pred koncom prvého dielu už ide zaujímavosť prudko hore, genocída Japoncov je pôsobivá a už nasleduje prakticky neustály boj so stále prichádzajicimi posilami a celý druhý diel sa mi už dosť páči. Hlavným záporom celého filmu je to, že k hlavným postavám sa ani nedá vytvoriť výraznejšie kladný vzťah. Samozrejme dá sa medzi nimi nájsť viacero zaujímavých postáv, ale národ Seediqov rozhodne nie sú tí, ktorým by sa dalo moc fandiť. Sú rozdelení na dvanásť kmeňov, navzájom sa vyvražďujú, za muža je považovaný až ten, kto protivníkovi usekne hlavu a tak tých je tu za celý film nespočet a navyše neušetria nikoho, ani nevinné ženy a deti. A tak celý prvý diel som si k nim len ťažko nachádzal vzťah, ale v druhej polovici sa to už len predsa vylepšilo, mám slabosť pre menšiny, ktoré čelia mnohonásobnej presile a navyše omnoho lepšie vyzbrojenej a tak som im už potom fandil. Akcie je tu celkom dosť a páči sa mi. Ešte spočiatku je skôr taká priemernejšia, ale postupne sa vylepšuje a tie neskoršie sú aj dosť vydarené. Tvoria ju hlavne samé partizánske akcie, v ktorých proti sebe stoja dve mnohopočetné skupiny, väčšinou je výborne natočená, veľkým kladom je skvelé prostredie, takýto prales je pre tento typ boja veľkou plusom, na moje prekvapenie aj pomerne veľkolepá a samozrejme aj celkom drsná, aj keď tie digitálne efekty tú drsnosť znižujú. Síce akcia nie je až tak moc nápaditá, tie hlavné prvky sa často opakujú, ale stále je tu mnoho zaujímavých situácií, ako získanie a následné používanie moderných zbraní proti Japoncom, páči sa mi hlavne obsadenie guľometného bunkru, hádzanie mínometných granátov a mnoho iných zaujímavých nápadov. Najviac sa mi páči záverečná akcia v prvom diely, teda útok na takmer bezmocných Japoncov, celé finále, ale všetka akcia hlavne z druhého dielu je vydarená. Herecké obsadenie sa aj ťažko hodnotí, pôsobí uveriteľne, ale chýba viac skutočne zaujímavých postáv, zaujali ma hlavne dvaja náčelníci, asimilovaný policajt a to je prakticky všetko, zvyšok je už taký priemerný a ani Japonci nie sú moc výrazní, Réžia a technická stránka sú na tom väčšinu času dobre, ale nájdu sa aj nejaké slabšie miesta a viaceré horšie efekty, hlavne tie digitálne lietadlá. A chválim aj tú domorodú hudbu, niektoré scény výborne doplňovala. Kvôli dĺžke som sa trochu tohto filmu obával, ale nakoniec rozhodne neľutujem, ešte prvý diel je väčšinu času len mierne nadpriemerný, ale zvyšok ma už dosť bavil. 75%(4.10.2012)

  • AppleCore
    ****

    Part 1: Podle mě si to režisér začal točit tak nějak na vlastní pěst v domnění, že to bude pecka. Když pak ale dorazil John Woo a viděl jakej paskvil z toho vytvořil, určitě do toho zasáhnul svojí zkušenou rukou, protože první půl hodina je něco strašnýho a hudebně tak hnusnýho, až se mi to chtělo vypnout. Od třicátý minuty ovšem začíná strhující vyprávění za doprovodu krásný hudby, který je ve všech aspektech nesčetněkrát lepší, než ta břečka během prvních pětadvaceti minut. Takže překousnout začátek a pak se už jenom dalších 120 minut kochat dokonalostí (pomineme-li zbytečný digitální efekty), která je tak nekompromisní a drsná, až mi slzy málem zaplavily tvář. Part 2: Tak se mi zdá, že John Woo po natočení první části odešel a jediný co po sobě zanechal byly instrukce, který režisér asi blbě pochopil. Druhá část se totiž částečně vrací svým pojetím k úvodní půlhodině části první. Škoda, mohlo to bejt mnohem lepší.(9.6.2012)

  • Big Bear
    *****

    Vskutku úžasná záležitost! Děkuji tímto ještě jednou kamarádovi lioncelovi, že mne na něj upozornil. Kdo mně zná, ví, že válečné filmy z oblasti Tichomoří a Asie mám raději než ty z evropského bojiště. Sám nevím proč to tak je, snad je to těmi exotickými lokacemi, kde se boje a bitvy odehrávaly. Tady jsme v období japonské rozpínavosti, kdy pod maskou ,,osvobozování od kolonialismu'' postupně začala japonská armáda zabírat sousední země s tichým přihlížením celého světa. Postupně to byla i Korea, Čína atd... Že v oněch zemích šlo o prachsprostou okupaci a o nerostné zdroje s levnou pracovní (většinou dokonce otrockou) silou se asi nelze třeba více rozepisovat. Ostrovy Nipponu byly na zdroje chudé a vše se muselo dovážet a draze platit. Kdo spolupracoval, měl se relativně dobře pokud daná oblast neměla být důsledně vyčištěna od místních... Odboj byl tvrdě potlačován se vší brutalitou jakou byla císařská armáda v těch časech schopna. Přiznávám, že o bojích na Tchaj-wanu jsem doteď neměl tušení. O to více jsem zíral na tu nesmírnou odvahu náčelníka Seediků a jeho můžů, kteří byli jakousi novodobou asijskou obdobou Williama Wallace. Opět jsem se přesvědčil, že odvaha, značná dávka naštvanosti, znalost terénu a těžkopřístupný terén sám, mohou dát těžce zabrat mohutně přečíslenému a moderně vybavenému protivníkovi. Zde několik set mužů s lehkými zbraněni a převážně s šípy, luky a mačetami odolávalo v džungli Japoncům s kulomety, minomety, dělostřelectvem a letectvem. O pěchotě s granáty a mnohem lepšími puškami ani nemluvě. Více se dočtete ve vyčarpávajícím komentáři lioncela. Já jen dodám, že ač film měl 276 minut, nenudil ani minutu. Užasle jsem zíral nejen na krvavé boje ztvárněné na jedničku, ale i na všechny ty tance a zpěvy domorodců. Jediné co bylo slabší byly digitální efekty, ale vem to čert! Já statečným bojovníkům pokládám na duhový most za 5 červených květů! * * * * *(27.12.2018)

  • ARI50
    **

    Beru to jaké to je ale zase ta délka, když sestřihám to nejlepší ze scénaře dostanu pětku jak víno a skvělý film ale takhle by to nešlo místy totiž dost nudilo. Skutečnost je super a některé akce taky přesto ale pouze za dvě.(14.10.2018)

  • ConanVJ
    ****

    Hodně zajímavý historický film o zabrání Thaj-wanu japonci a následném soužití japonců s místními domorodci Seediqy. Ti si žili do příchodu japonců životy se svými zvyky, mezi které patřilo i sbírání hlav nepřátel, což mladým lovcům otevíralo brány mezi dospělé a mohli být tetováni. Japonci všechny tyto zvyky domorodcům zakázali, a po desetiletí domorodce vzdělávali k obrazu svému. Za ta léta si japonci vytvořili spousti vesniček, ve kterých měli svoje pošty, policejní stanice a podnikatele, kteří platili domorodcům za těžké práce malou mzdou, a měli je jen za podřadné ožraly. Jenže duch Seesiqů je silný a připravuje se k odplatě...... Viděl jsem pouze tu kratší režisérskou verzi. Ve filmu je spousta akčních pasáží, krásná příroda a zajímavý hudební doprovod. Za mě 75% :)(20.11.2012)

  • MartinezZ
    *

    Part 1 ~ Dost dlouhé, mající smysl snad jen pro Taiwance. já z toho totiž pochytil jen to, že "opice" daleko v lesích, se pobíjejí navzájem a navíc se do toho připlete ošklivé zlé Japonsko. Mezi "opicemi" jsem měl hokej (CZExFIN 3:2, 3. místo na MS Finsko 2012) a furt nevěděl, kdo je z jakého klanu, kmene nebo jak se tou uskupení přesně říká. Všechno se to navzájem vraždí, protože jsou prostě všichni vopice a lidi byli, jsou a budou věčně hovada. - Měl jsem si z první části této "Planety vopic" odnést nějaké jiné, hlubší zjištění?(20.5.2012)

  • ledzepfan
    ***

    Part 1=Tchaiwanci jsou buď hodně hloupí filmaři nebo se tam přehnala nějáká velká vlna sebekritické upřímnosti-protože ten film se nás vlastně celou dobu snaží lacinýma metodama přesvědčit, že máme fandit bandě divochů, kteří na základě několika legend mezi sebou soupeří(a zakládají si na tom)kdo usekne více hlav lidí z vesnice za kopcem-pokud možno v přesile, ze zálohy a úplně nejlépe ve spánku(..to jakože dokazuje jejich hrdinstí a bojovnost)...Tenhle folklórní zvyk se pokusil potlačit "zlý japonec"..no ale znáte to-potlačované věci si nakonec najdou cestu ven a pak to dopadá, tak jako tady= Hodní, zlí, ženy, děti, nevinní, přihlížející-všichni bez milosti(či rozumného důvodu) o hlavu kratší.......K tomu si přičtěte trochu zbytečnou zdlouhavost, nepřesvědčivé herce, zmatečnou režii a nějákou tu wtf animovanou lovnou zvěř :D no a máte z toho všeho takový slabší průměr s příchutí nevyužitého potenciálu.(4.10.2012)

  • kinderman
    *****

    Zhruba po čtyřech hodinách jsem začal lehce halucinovat, asi jako ten renegát během boje v řece. Silný příběh, řemeslně výborné zpracování, dobře vykreslený hlavní hrdina a nezapomenutelný klučík, který kosil Japonce kulometem suverénněji, než by to dokázal kdejaký jeho vrstevník v ruském válečném eposu. K (poněkud natahovanému) konci jsem se jen modlil, aby se tvůrci vyvarovali nějakého kýčovitého trikového záběru na bojovníky kráčející po duze. No, nevyvarovali.(22.8.2013)

  • lioncel
    *****

    Poslední velké povstání proti koloniálním japonským silám na obsazeném Taiwanu proběhlo v období 27. října - prosinec 1930. Do dějin vstoupilo pod označením Musha Incident .. známý též jako Wushe povstání. … Nadřazenost, pohrdání, kruté zacházení .. ničení životního prostředí, drancování přírodního bohatství .. v neposlední řadě, špatné zacházení s domorodými přesvědčeními a zvyky původních obyvatel, nazývaných v minulosti lovci lebek – a právě to poslední jmenované bylo onou pověstnou jiskrou, která zapálila oheň celého povstání - V reakci na dlouhodobý útlak se některé domorodé kmeny místních obyvatel, zvaných Seeding pod vedením uznávaného a obávaného náčelníka Mona Rudao, v Musha (Wushe), postavilo Japoncům otevřeně na odpor. Více jak 300 bojovníků Seediq zlikvidovalo posádky a vybavení několika strategicky umístěných policejních stanic v přilehlém regionu, aby hned vzápětí poté, napadli samotnou vesnici Mushu, kde v té době zrovna probíhal sportovní den místní školy a bylo tam proto přítomno velké shromáždění Japonců. Celkem bylo při útoku zabito, doslova zmasakrováno, 134 Japonců včetně žen a dětí. Oběti byly pro útočníky díky svému oblečení už na dálku snadno identifikovány, ženy měly na sobě tradiční kimona, muži uniformy… Japonské úřady zareagovaly bezprecedentně tvrdou vojenskou akcí. K potlačení vzpoury bylo v několika strategických směrech postupu nasazeno přes 2000 vojáků, počet se poté ještě musel navýšit. Seeding proto ustoupili do svých jen obtížně přístupných hor a prováděli většinou spíše noční partyzánskou válku, s kterou měli Japonci z počátku veliké starosti. Dokonalá znalost místního terénu a prostředí nahrávala jednoznačně lehkonohým vzbouřencům. Proti byla naopak jejich nejednotnost, kterou Japonci také vzápětí dovedně využili. Vzájemná nevraživost mezi jednotlivými kmeny urychlila konečnou porážku povstalců. Hlavní podíl ale mělo samozřejmě nasazení moderních bojových prostředků. Letectvo, děla, minomety, kulomety, ruční granáty, proti omezenému množství ukradených pušek Arisaka, oštěpům a mačetám. Japonci potřebovali urychleně situaci vyřešit, sáhli proto ke krajnímu řešení – po klasickém bombardování, které nepřineslo žádné výrazné výsledky, bylo japonským leteckým útvarům na Taiwanu nařízeno velícím generálem provádět bombardování území, kde se skrývali povstalci, v rozporu se Ženevskou konvencí, za použití chemických prostředků (údajně jejich první použití v Asii). … Z 1.200 Seediq, kteří se nakonec přímo zapojili do tohoto povstání, zemřelo 644, z nich 290 spáchalo sebevraždu, aby se vyhnulo mučení a ubití ve vězení. Sebevraždu páchaly i mnohé ženy a matky povstalců, některé z nich předtím zabily své malé děti. Obávaly se následných, odvetných kroků ze strany Japonců. Ty na sebe nenechaly dlouho čekat. Určité kmeny byly odzbrojeny a ponechány záměrně zcela nechráněné, což dalo jejich původním nepřátelům příležitost je zlikvidovat (´jménem japonské vlády´). Následovalo mučení, vraždění zajatých bojovníků, kdy mnozí byli ve vězení ubiti k smrti a také nucené přesídlení celých kmenů .. Další následky? 25. dubna 1931 - pozabíjení všech mužů jednoho kmene nad 15 let, známé jako "druhý incident Mushu".(7.12.2018)

  • ecceHOMMO
    ****

    Vynikajúco sfilmovaný, vynikajúci príbeh! Príbeh o legende (legendách) Tchaj-wanu.(26.7.2013)

  • majo25
    ****

    Taiwanci sa podujali natočiť epický film, ale nie o vlastnom národe, ale o národe miestnych domorodcov, o ktorých som počul prvýkrát. Len by ma zaujímalo, či by natočili podobný film, aj keby toho okupačného agresora netvorili Japonci (s ktorými majú Čínania osudovú a násilnú minulosť), ale Taiwanci/Číňania/Hanovia. Pochybujem. Ale späť k filmu: v silnom príbehu sú dve bojujúce strany, ktoré sú si v mnohom podobné - oba sú sebavedomé, arogantné, netolerantné a spolunažívanie je im cudzie - iba veľmi ťažko hľadať stranu, ktorej bude divák drukovať - oba si preto zasluhujú osud, ktorým prejdú a ľútosť nie je preto namieste. Osud násilný, krvavý a surový. Skvele zahrané postavy, celkové spracovanie je na prekvapivo vysokej úrovni, teda až na občasné digitálne triky, ktoré dávajú divákovi vedieť, že nepozerá americký či čínsky film. Občasné gore efekty a naturálnosť scén sú pôsobivé. Trochu menej už vojnové scény, kde domorodí barbari dokážu čo sa týka vojnovej stratégie i agresívnych partizánskych výbojov deptať po zuby vyzbrojenú a určite lepšie vycvičenú japonskú armádu. Mňa deptala zasa monštrózna 4,5 hod (slovom štyri a polhodinová) stopáž a tiež početné uspievané scény. Napriek tomu zanechal film silný dojem.(18.9.2018)

  • kockopes
    ****

    Rád bych dal i tu pátou, ale trikové záběry dělal lépe už i Karel Zeman.(31.3.2012)

  • mota
    ****

    Na dobitem uzemi se buduje vse co je potreba k efektivnimu drancovani a kulturni konverzi puvodniho obyvatelstva. Kdyz ale nove prineseny technologicky pokrok nestaci utlacovanemu narodu na pocit, ze se ma vlastne lepe, casem se stejne vzbouri. Japoncici museli holt vic spechat, oblast nestabilni, Cina naproti. To katolici meli na vypaleni carodejnic a prekrouceni pohanskych svatku na krestanske stovky let. Dalsi na rade hadam bude zavrseni sebedestrukce zapadni civilizace prerodem jejich mensin na majoritni islamskou populaci.(12.5.2013)

  • DavidS.
    ***

    Mona je arogantní válečník, co má doma dva pytle lidských hlav, takže když mu na dvorek napochoduje Říše slunce, je to evropskému divákovi zcela jedno...Pokus o národní epos, který ztrácí rozvleklostí, časovými skoky, duhově lyrickými pasážemi a zbytečnými a nevydařenými digitálními efekty...(18.5.2012)

  • ptsd
    *****

    Velkolepé historické válečné drama trvající 4,5 hodiny popisující skutečné události Incidentu ve Wushe. Nejdelší film který jsem viděl. Spousta akce, napětí, dramatických momentů vše doprovází krásná hudba. Nenechat se odradit délkou a na film se podívat.(3.6.2013)

  • Tamten
    ****

    Film zajímavý především netradičním prostředím a nádhernými exteriéry, ale i po dějové stránce je zde na co koukat. Když k tomu přidáme slušně zpracované bojové scény, dostáváme film, který určitě stojí za vidění. Jediným problémem zůstává délka. Kdyby byl film "klasicky" dlouhý (tedy kolem dvou hodin), bylo by to akorát. Ale ve stopáži přes čtyři hodiny (byť rozdělených do dvou dílů) už ke konci nemá co nabídnout, takže posledních 40 minut je jen nesmyslné protahování už tak dlouhé bitky a podivné závěrečné plky.(14.8.2012)

  • markotter
    ***

    Pro mě byl film zajímavý hlavně tím, že jsem se dověděl něco o historii Tchaj-Wanu. Jinak to nebylo nic kdovíjak až na několik výjimek: 1. charismatická postava starého Mouny Rudeho, 2. působivá scéna sebeobětování žen v pralese, 3. slušně natočené bojové scény v posledních cca 40 minutách filmu (to se skoro pořád bojovalo), kdy jsem opravdu přál barbarům, aby posekali co nejvíc Japonců. Nedovedu si představit, jak bych vydržel u původní verze, která je ještě o 2 hodiny delší.(15.12.2012)

<< předchozí 1 2