Banderovci

Veľmi podarený český dokument, ktorý sa venuje výhradne Banderovcom a nesnaží sa pridávať žiadne zbytočné ingrediencie. Cením si hlavne priamočiarosť, prehľadnosť a postupnosť s akou sa kúsok po kúsku pomyselne prebíjame problémami, aké vtedajšia Ukrajina mala. Pre diváka, ktorý ukrajinské problémy či udalosti 2. sv.vojny pozná len zbežne môže byť nepochopiteľné ako nemecké vojská (ale aj naše slovenské) mohli vítať niekoľkotisícové davy nadšených ukrajincov ako osloboditeľov. Tí totiž nenávideli ruský komunistický systém, ktorý ich ožobračoval a chceli Hitlerovi pomáhať v boji proti nemu. Hitler mal ale iné plány, hoci ich pomoc spočiatku využíval, ale urobil veľkú chybu, že sa Ukrajine nakoniec otočil chrbtom. Tento problém i hromadné vraždy páchané NKVD počas útekov zažili aj naši slovenský vojaci a dosť podrobne to opisuje aj P. Mičiniak v knihe Slovenská armáda v ťažení proti Sovietskemu zväzu, či trošku z iného uhla Léon Degrelle v Ťažení v Rusku. Len príbeh samotného zakladateľa Banderu je natoľko zaujímavý, že by vydal na jeden celovečerný dokument. Prechod Banderovcov cez Československo tesne po vojne dosť detailne rozoberajú historici a je často predkávaný veľmi smutnými výpoveďami. Dokument obsahuje niektoré naozaj zaujímavé informácie napr. ako ešte niekoľko rokov po vojne odolávali výborne organizované 200-300 členné skupiny v lesoch, až 30-tisícovej ruskej armáde. Úplne ich rozprášili až v roku 1956! Nemám čo vytknúť, prekážala mi jedine krátka ukážka z dobového hraného filmu, ktorá tam akosi nesedela. Každý, kto sa chce dozvedieť všetko podstatné o Banderovcoch by tento dokument mal vidieť. 100%. (31.05.2011)

Jsem ráda, že jsem tento dokument mohla vidět. Bála jsem se, že to bude nějakým směrem ideologicky podbarvené, ale film se mi zdál celkem objektivní (na naše poměry). Jinak by asi o Banderovcích vyprávěli Poláci. Historie ukrajinského nacionálního hnutí od počátku do konce. Snahy o spolupráci s Hitlerem a to, jak dopadly. Celkem bez příkras, ale dokument nezachází do příliš drastických detailů. Líbil se mi i konec - reakce světa na snahy zbytku Banderovců bojovat proti Stalinovi a bolševismu. Ve zkratce - Ukrajinu obětovali nejen Roosevelt a Churchill, ale i celý zbytek světa. (19.04.2014)

Prvních 7 minut je odpad, teprve pak se dá mluvit o historickém dokumentu-tak se nenechte odradit. Stalin vyvražďoval Ukrajince-uměle vyvolaným hladomorem ve 20. letech (3 MILONY MRTVÝCH) což přineslo neskrývaný kanibalismus. Ukrajinci vyvražďovali Čechy, Poláky, Židy, Rusy a později Němce-když jim nepovolil obnovu samostatnosti. No a na oplátku Poláci a Němci vyvražďovaly zase Ukrajince. Rabování, znásilňování, vypalování, mučení. Takže jestli někde bylo peklo ve 20-50 letech- tak na Ukrajině. Nikdo tam nevěděl zda ještě za 5 minut bude žít-proto v takovém nihilismu obrovský nárůst alkoholismu. Když utíkali Rusové tak navíc vše co by mohlo padnout Němcům do rukou vypálil a zničili. A když prchali v 44 roce Němci, dělali to samé. Strategie spálené země se tomu vznosně říká. A Banderovci o kterých dokument je ? Jsou produktem a spolupodílníkem toho všeho. A hlavní viníci kromě lidské nenávisti a intolerance? Stalin a Hitler. (30.08.2011)

Dlouhou dobu jsme o Banderovcích slýchali pouze jako o nacistických pohůncích a po převratu přišel opačný extrém, kdy se o nich hovořilo jako o hrdinných bojovnících za ukrajinskou nezávislost. Koudela a spol. zvolili ten nejpravděpodobnější pohled, čili něco mezi. Neupírá UPA a dalším militantním ukrajinským jednotkám víceméně ušlechtilý cíl, ale zároveň kritizuje prostředky, kterými se ho snažily dosáhnout, což se týká zejména vyhlazování národnostních menšin, ať už to byli Poláci, Rusové, Volynští Češi či Židé. Na druhou stranu dokument ukazuje, že v případě Rusů a Poláků šlo o něco víc, než o snahu vyčistit ukrajinský prostor od cizinců. Že měli na Rusy pifku je celkem pochopitelné, ale docela mě překvapilo, že Poláci si se Sověty leckdy nezadali, což je věc, o které se vůbec nemluví. Z těchto důvodů lze pak pochopit, že Ukrajinci vítali Němce jako osvoboditele. A když ani Němci neměli pochopení pro ukrajinskou věc, začali válčit i proti nim. Vystihl to jeden z aktérů dokumentu, když řekl, že UPA chtěla válčit s kýmkoliv, kdo by ohrožoval ukrajinský sen o nezávislosti. Následný poválečný pochod přes Československo do americké okupační zóny pak byl jen důsledkem tohoto nekompromisního postoje i životní nutností, protože zajetí Poláky či Sověty by znamenalo smrt. V dokumentu promlouvají jak veteráni UPA, tak historikové, pamětníci z Volyně, Slovenska a dalších míst, které měly s Banderovci co do činění. To, že se tu vyjadřují lidé vyloženě probanderovští i ti, kteří jim nemohou přijít na jméno, stejně jako nezávislí pozorovatelé, dělá z Banderovců jeden z nejvyváženějších dokumentů vůbec. 95% (05.01.2015)

Hodně váhám s hodnocením. Na jedné straně je to silné téma a vyskytuje se tam řada zajímavých vzpomínek pamětníků. Ono i to zpracování na poměry České televize a v rámci toho, co se objevuje v nabídce ČT2, není špatné, ale přece jen mám radši, když převažuje hlas profesionálních historiků s analytickými komentáři a hlas vypravěče sděluje fakta, než když koukám na vzpomínky pamětníků, které nikdo nekoriguje. To mi taky nakonec, dejme tomu, může slzet Ustašovec nad tím, jak kdysi v Jasenovaci hrdinně bránil chorvatskou nezávislost. Ono i to emoční zabarvení, kdy se např. v závěru pustí zádumčivá ukrajinská melodie, se posunuje někam na stranu pochopení ukrajinské nacionální věci. Daleko víc se mohlo věnovat prostoru té temné stránce ukrajinského nacionalismu, protože mezi nacionalismy východní Evropy ten jejich brutalitou jasně předčil ostatní separatistické národnostní snahy a byl hodně militantně obrácený např. vůči Židům. Dalo by se připomenout brutální čistku ve Lvově ještě před příchodem německé armády i mnohde jinde, kde docházelo k nemilosrdným masakrům. Není bez zajímavosti, že Solženicyn ve svém Souostroví Gulag je sice hodně kritický k sovětské moci, ale zatímco např. má výrazné pochopení pro věc Vlasovců, k Banderovcům má jen slova tvrdého odsudku a označuje je za tu nejhorší sebranku, jaká se v táborech NKVD kdy ocitla. Celkový dojem: 70 %. (14.04.2014)