Perfect Days - I ženy mají své dny

Bez mučení se přiznám, že jako velkou fanynku pořadu "Partička" mě film zajímal jenom z důvodu obsazení (Ondřej Sokol po letech v celovečerním filmu). Ondra mě nezklamal, byl naprosto fantastický a obdivuji ho opět o něco více. I Kotek mě po všech těch "Rafťácích" mile překvapil, předvedl možná svůj nejlepší výkon v kariéře. Soundtrack se také vydařil. Na druhou stranu musím uznat, že samotný začátek filmu byl rozpačitý a nudný. Co se týče vtipnosti, nedávní "Muži v naději" vycházejí z tohoto boje vítězně. Od komedie zkrátka čekám, že se budu svíjet smíchy, což se mi u "Perfect Days" stávalo pouze u Ondrových scén. Z toho plyne, že Ondřej táhne celý film, což asi není úplně dobře, ale já byla spokojená. (06.11.2011)

HBO - Tenhle film jsem moc nepobral. Nepřišel mi vůbec vtipný a kolikrát jsem si říkal, kdy už přijde nějaká dobrá scéna, nebo dokonce hodně vtipná a ono za celých 100 minut kulový. Proti hercům jako je Chýlková, Kotek, Bydžovská či Sokol nic nemám (ba naopak), ale už se mi stalo po třetí, že mi film Alice Nellis prostě nesedl. 55% (28.10.2012)

Perfect Days jsou kvalitně natočený a dobře zahraný film, který ale drží pohromadě bez silnějšího příběhu (a to je to podle divadelní hry, co to?). Vidíme epizodky, hlavní hrdinka něco řeší, vrchol se udělá nečekanou událostí a pak konec. Takže ze sledování nemám pocit, že bych vyhodil čas - ale ani že jsem něco prožil. Na druhou stranu musím říct, že tam byly jasně patrná místa, kde ženy po čtyřicítce mají sahat pro kapesníky, takže tato Perfect Days skepse asi pramení z toho, že nejsem žena po čtyřicítce. (09.12.2013)

Kotkovi víc věřím roli skokana na lyžích než mladého ( a hudbou prosáknutého !) sexy svůdce, ale budiž, zbytek ansámblu mě v téhle příběhem ploché chvílemi i komedii docela potěšil, zejména nadstandardně sladký Sokol coby hřejivý dárce spermatu či standardně dobrá Chýlková s pořád slušnýma nohama. Nellis zase nenatočila nic světoborného, ale svou laťku slušné a neurážející průměrnosti si opět udržela. (17.02.2013)

Nellisovsky stylově stylizovaný obraz čtyřicátnice, která má (možná) to nejlepší teprve před sebou. Erice, mediálně uznávané vlasové stylistce, neúprosně tikají její biologické hodiny. S nemožnými dárky (od své matky) sice už nic nenadělá, je s nimi taktně smířena, její probuzené mateřské pudy se však nechtějí smířit s tím, že by je nevyslyšela. Vlastně jí do role matky nic nechybí. Ale ano, chybí jí chlap. Potenciálních dárců spermatu je relativně dost, jen nesáhnout vedle. Pyj, kterému povolí kohoutek s nektarem, nesmí klesnout pod úroveň Ko(ko)tka, dlouho to utajovaného syna její švagrové. A švagrová se zase nesmí domáknout, že se její syn valí v posteli se svojí tetou. Samozřejmě se jedná o nezávislý, těžce femine film, v němž sice hned neodhalíte jeho divadelní původ, ovšem bezpečně identifikujete, že takových filmů, byla v minulosti kina za našimi hranicemi plná. Alice Nellis zaspala dobu, respektive pokusila se zaplnit to, po čem naši režiséři moc často nesahají. Irena Pavlásková jí přeposlala zkušenou Ivanu Chýlkovou, která zastupovala vzorek úspěšných, perspektivních a vitálních čtyřicátnic, které se v rizikovém věku necítí na dítě vůbec staré, v zájmu věci si troufnou i na mladé zajíčky, rozvod s manželem až tak moc neřeší, hlavní je, že když selže všechno, je zde její homo kamarád, který ochotně nastaví rameno, když ne řiť. Ano, v takovém nezávislém filmu, kde product placement představuje debilní rádio Frekvence 1, nesmí chybět hodný gay, následován protivnou matkou a dalšími, velmi příznačnými postavami. Vše rozdělené do kapitol, jež jsou označené významnými daty. A divákovi to nepřináší moc velký zážitek. Vlastně ani nebylo moc scén, které by působily věrohodně. Přece jen touha po mateřství se určitě neřeší touhou vycákat z každého chlapa v okruhu pěti set metrů nektar. Takhle to fakt nefunguje. Podle Nellis je úplně normální takhle k tomu přistupovat. Ještě že měla k dispozici herce, kteří to uhráli. Neměla k dispozici dobrého zvukaře. Hudební podkres vždy přehlušil mluvené slovo, nemíním odezírat ze rtů. Přímo hrozný byl hudební soundtrack. Příště raději bez hudby. Těžko říct, jakým směrem měl film fungovat. Nefungoval v komické rovině, nevedl si dobře ani ve vztahové linii. V podstatě se jen tak plácal, až nebyl ničím zajímavý a výrazný. Ani výkon Chýlkové nebyl nijak extra. 40% (02.05.2016)