Válečník

Silný, nezapomenutelný zážitek, bohužel poněkud zazděný prapodivně přepáleným závěrem - a dost to celé kazí ten Marty Stu s kopím - Yeo-sol mezi všemi těmi sice šablonovitými, ale tak nějak uvěřitelnými a zemitě bytelnými postavami působí jako otravný rozevlátý spratek, který přišel "ukrást show" - a navíc je zahraný tak bezkrevně, až to skoro bolí (sorry, pane Jung). 8/10 (22.02.2011)

Máloktoré z ázijských, vojenských, historických jatiek dokáže tak citovo naviazať diváka na filmové postavy, ako je to v tomto filme. V Bojovníkovi som emočne prežíval každú stratu hlavnej postavy, čo sa u mňa nestáva veľmi často. Čím to je? Možno tým, že v pozadí hrá nádherná hudba, možno tým že kamera a strih sú v perfektnej rovnováhe, čo spôsobuje plynulé odvíjanie sa deja. Moje srdce plesalo aj pri akčných scénach, ktoré sa nebáli ukázať ani surovú brutalitu, výborne choreograficky zvládnuté súboje či s citom robené počítačové efekty. Celé putovanie je zasadené do nádherného prostredia, kde si Kórejci neodpustili zakomponovať niekoľko básnických obrazov. Dej, keď sa z rozmaznanej princezničky, zvyknutej na maniére z paláca stane žena, ktorá sa nebojí použiť meč, či zmena arogantného generála na ozajstného hrdinu, je síce jednoduchý no predsa zaujímavý. Veľké plus má snímok u mňa aj v tom, že sa neutiahol k romantickému klišé, či nereálnemu rozprávkovému záveru. Odporúčanie či opätovné zhliadnutie je v tomto prípade namieste. (04.02.2011)

Hodně slušná řežba s kvalitním, leč velmi promrhaným vyšším potenciálem. Akční scény jsou doslova hustomasakrózní, speciálně jsem získala nové a netušené poznatky ohledně využití kopí v boji muže proti spoustě jiných mužů i koní a naučila se pár věcí o lukostřelbě. Film samotný plyne přes nemalou stopáž docela svižně, vůně bezvýchodnosti, zmaru a krve se plíživě rozlézá, nervy tečou, kladní hrdinové ukazují, že nejsou zase tak kladní, zbabělci zůstávají zbabělí, krásná princezna propadá tichému zoufalství, vše spěje k totální beznaději…a zde nastupuje (nejspíš na to mají v Koreji na tamní FAMU speciální předmět) častý problém korejských filmů – dokonale zkažený konec. K tomu, co se dělo v předcházejících sto třiceti minutách ta závěrečná půlhodina naprosto nesedí a tu dlouho a rozhodně ne špatně budovanou atmosféru odesílá do horoucích pekel. (11.05.2008)

Příběh o tom, jak je skupina Korejců pronásledována mongolskými vojáky, kteří je chtějí nejen zlikvidovat, ale mají také zálusk na princeznu z dynastie Ming, kterou z jejich zajetí Korejci vysvobodili, nepřináší bohužel nic moc originálního. Kamera sice snímá krásným způsobem poušť, les, step..., ale třeba v bojových scénách už to tak slavné není. Ty jsou totiž natočeny dost nepřehledně. Titulní válečník se tvářil pořád tajemně, ale když ten svůj pohled s kopím za zády párkrát zopakoval, přišlo mi to už trapné. A Zhang Ziyi tu bylo pouze jako krásná ozdoba, což je škoda. Jenže ona stejně neměla víc co zahrát. (21.03.2005)

Zajímavý film. Nejdřív jsem byl zmaten z děje a ani jsem netušil, kdo je dobrák a kdo zlý, ale to se nakonec ukázalo jako pozitivum. Začal jsem si libovat v nevyhraněnosti hlavních hrdinů, kteří svými činy přeskakovali z jedné strany barikády na druhou, a začal jim držet palce. Časem jsem si zvyknul i na dost rychlý střih. Už od začátku filmu jsem si zamiloval jeho hudbu. Bojové scény předčí mnohé americké velkorozpočtové filmy. Mají švih a své osobní kouzlo. A o čem Válečník je? O smyslu pro povinnost, oddanost a čest. (05.01.2004)