Lajka

Z mého pohledu jde o výbornou satirickou loutkohru se zvířátky, kosmonauty a podivnými tvory, proloženou laškovnými zpěvy, chytrými myšlenkami a celou řadou vtipných vychytávek, která poukazuje na to, jak by na světě mohlo být krásně bez lidí. Možná i tak trochu pro tohle hodně nelichotivé poselství zůstal tento animační skvost bez patřičné odezvy u diváků. (80%) (29.01.2022)

Šíleně ošklivý a nesnesitelně pomalý film bez jakéhokoliv cílového publika. Aurel Klimt musí být strašně zapálený člověk, když vkládá tolik energie do projektu bez naděje na finanční návratnost ani pozitivní kritický ohlas - a bez ironie k němu cítím respekt. Škoda, že je výsledek jeho snahy tak... redundantní. Nebudu lhát a přiznávám, že jsem u monitoru (viděl jsem to z novinářského screeneru) vzdal snahu a značnou část filmu cosi dělal na mobilu - ten film je svojí šílenou nudností opravdu neusledovatelný. (27.12.2017)

Hustá parafráze na lidstvo. Je tu určitá podobnost s Orwellovou farmou zvířat. Fakt se na to (obzvlášť zezačátku) nedívalo dobře a bylo těžké najít, pro koho je kurňa taková věc určená? Pro děti to není, co se do toho plete muzikál? Prostě dost těžko snesitelný animák, na který se ale jenom tak nezapomene. Tohle člověk bude buď milovat, nebo nenávidět. Pro svou nervozitu si však tento snímek získal moje sympatie. (25.11.2019)

"Čuba, obyčejná, smradlavá, zablešená čuba." Vážně nejsem fanouškem současné české kinematografie nebo animovaného filmu. Jsem však milovníkem loutkových filmů, animovaných klasickou okénkovou technikou, jejíž možnosti nejsou zdaleka tolik vyčerpané, jak nám dokazuje stále větší množství počítačem vygenerovaných světů, omezených pouze lidskou představivostí. Při mých cestách pražskou MHD, mně tedy ze zorného pole nemohli neuniknout plakáty opatřené titulem "Lajka" a jménem Aurel Klimt, jejichž výtvarná realizace přesně vystihuje to, o co tady jde. Vlastní příběh snímku ovšem odkryje teprve jeho trailer, který zcela utvrdil mé přesvědčení, že jen samotný námět této podívané by si zasloužil všech pět hvězd. Tento rodinný fantasy muzikál s prvky retro sci-fi, inspirovaný skutečnými událostmi z 3. listopadu 1957, totiž svým podobenstvím dokonale dotváří nešťastný osud první fenky na oběžné dráze kolem planety Země. Její cesta tak tentokrát vede ze zasněženého, socialisticky-realistického městečka Байконур, přes nelítostné podmínky výcvikového tábora, skrz černou díru až do ráje, jehož pojetí zde má ekologicko-eroticko-vegetariánské poselství. Bohužel, filmy nejsou tvořeny jenom plakátem, trailerem, námětem či poselstvím, ale hlavně lidmi, kteří tu namlouvají postavy. Největší slabinou tohoto loutkového filmu jsou tedy lidé. Věnováno všem zvířecím obětem kosmického výzkumu. (18.11.2017)

-2* tak tohle byla opravdu nečekaná podivnost a jak je vidět z hodnocení, tak mám s tímto dílkem problém. Na Klimtovu animaci jsem zvyklý a jeho ošklivost se mi vlastně líbí. Takže podivný není rozhodně tím jak podivně vypadá, ale jak se chová. V první řadě jsem nečekal, že to bude muzikál, ale s tím jsem se nějak smířil. Hlavně si nejsem jistý cílovou skupinou, protože se občas chová až moc dospělácky a jindy zase přehnaně dětinsky. Nemyslete si, že jsem prudérní, ale nejsem si jist, zda to jde vždy ruku v ruce. Některé vtípky a politické narážky jsou moc fajn, ale celkově mě film nudil. Za ten nesourodý mišmaš mu dávám jen 2 hvězdy a smutně koukám, že jsem se opět zklamal. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (03.01.2019)